Zvětšit obrázek

Pátá (v pořadí objevů) či čtvrtá (v pořadí od mateřské hvězdy) planeta 55 Cancri v podání výtvarníka NASA.

Je vcelku jedno, jestli se držíme tradiční koncepce o devíti planetách Sluneční soustavy, věříme na tajemnou desátou planetu skrytou kdesi na periferii či jsme akceptovali vyloučení Pluta z planetární rodiny. Osm, devět nebo deset, co na tom záleží?  Pořád jsme první! A „o parník“.  Náš nejbližší konkurent má planet jenom pět.

Objev páté planety učinil z hvězdy 55 Cancri největší dosud známý cizí planetární systém. Hvězda je od nás vzdálená 41 světelných let, je jen o trošku chladnější a „tmavší“ než Slunce a leží prakticky za humny. Možná hostí i život. Jejích pět planet pro ně ale nemá vhodné podmínky. Tři jsou plynoví obři, kteří obíhají kolem hvězdy 55 Cancri blíže než náš Merkur kolem Slunce, jsou příliš blízko. Také zbývající dvě planety na svém povrchu život nehostí, protože patří do kategorie plynových obrů. Jedna z nich obíhá kolem mateřské hvězdy zhruba po stejné dráze  jako náš Jupiter, ale je asi čtyřikrát větší. Pohybuje se v oblasti, kde vládnou třeskuté mrazy, jež životu, jaký známe, hrubě nesvědčí.

Nyní objevili američtí astronomové Debra Fischerová ze San Francisco State University a Geoff Marcy z University of California v Berkeley pátou planetu, jež obíhá kolem hvězdy 55 Cancri mezi „žhavou“ trojicí a „ledovým“ samotářem.  Je 45krát větší než Země a nachází se v zóně, která je pro existenci života příhodná – není ani příliš blízko mateřské hvězdě ani příliš daleko od ní. Planeta obíhá hvězdu 55 Cancri po dráze o průměru 117 milionů kilometrů, což je asi o 8% více než činí poloměr oběžné dráhy Venuše.

Zvětšit obrázek

Zeleně já virtuálně znázorněna zóna, která je kolem hvězdy 55 Cancri vhodná pro život. Nově objevená planeta je na samém krajíčku. Za ní je dost místa i pro planety, které se mnohem více podobají Zemi.

Vzhledem k velikosti planety – něco mezi Neptunem a Saturnem – se dá předpřádat, že i ona je složená z plynů. Vědci ale nevylučují, že kolem ní obíhají měsíce, na kterých by život našel příhodnější podmínky. Takové měsíce by mohly mít pevniny i oceány. K tomu, aby udržely dostatek vody, by musely mít měsíce hmotnost srovnatelnou s Marsem.  Zatím nemají vědci žádný důkaz, že by kolem čtvrté planety hvězdy 55 Cancri měsíce kroužily. Ale vyloučit se to nedá. Naši vlastní plynoví obři – Jupiter, Saturn a Neptun měsíci přímo oplývají.

Některým astronomům nedává pokoj velká mezera mezi čtvrtou a pátou planetou hvězdy 55 Cancri. V pásu, který odpovídá vzdálenosti Země od Slunce, by se podle nich mohla nacházet další dosud neobjevená planeta. Ta by byla zřejmě malá a tvořily by ji pevné horniny. Na jejím povrchu by pak mohl kvést život s mnohem větší pravděpodobností než na měsících jejích větších sousedů. 

Pramen: NASA, New Scientist