Největší cizí sluneční soustava  
S pěti planetami je sytém 55 Cancri druhou největší planetární soustavou – po té naší.

 

 

Zvětšit obrázek
Pátá (v pořadí objevů) či čtvrtá (v pořadí od mateřské hvězdy) planeta 55 Cancri v podání výtvarníka NASA.

Je vcelku jedno, jestli se držíme tradiční koncepce o devíti planetách Sluneční soustavy, věříme na tajemnou desátou planetu skrytou kdesi na periferii či jsme akceptovali vyloučení Pluta z planetární rodiny. Osm, devět nebo deset, co na tom záleží?  Pořád jsme první! A „o parník“.  Náš nejbližší konkurent má planet jenom pět.

 


Objev páté planety učinil z hvězdy 55 Cancri největší dosud známý cizí planetární systém. Hvězda je od nás vzdálená 41 světelných let, je jen o trošku chladnější a „tmavší“ než Slunce a leží prakticky za humny. Možná hostí i život. Jejích pět planet pro ně ale nemá vhodné podmínky. Tři jsou plynoví obři, kteří obíhají kolem hvězdy 55 Cancri blíže než náš Merkur kolem Slunce, jsou příliš blízko. Také zbývající dvě planety na svém povrchu život nehostí, protože patří do kategorie plynových obrů. Jedna z nich obíhá kolem mateřské hvězdy zhruba po stejné dráze  jako náš Jupiter, ale je asi čtyřikrát větší. Pohybuje se v oblasti, kde vládnou třeskuté mrazy, jež životu, jaký známe, hrubě nesvědčí.

 

 

Nyní objevili američtí astronomové Debra Fischerová ze San Francisco State University a Geoff Marcy z University of California v Berkeley pátou planetu, jež obíhá kolem hvězdy 55 Cancri mezi „žhavou“ trojicí a „ledovým“ samotářem.  Je 45krát větší než Země a nachází se v zóně, která je pro existenci života příhodná – není ani příliš blízko mateřské hvězdě ani příliš daleko od ní. Planeta obíhá hvězdu 55 Cancri po dráze o průměru 117 milionů kilometrů, což je asi o 8% více než činí poloměr oběžné dráhy Venuše.

 

 

Zvětšit obrázek
Zeleně já virtuálně znázorněna zóna, která je kolem hvězdy 55 Cancri vhodná pro život. Nově objevená planeta je na samém krajíčku. Za ní je dost místa i pro planety, které se mnohem více podobají Zemi.

Vzhledem k velikosti planety – něco mezi Neptunem a Saturnem – se dá předpřádat, že i ona je složená z plynů. Vědci ale nevylučují, že kolem ní obíhají měsíce, na kterých by život našel příhodnější podmínky. Takové měsíce by mohly mít pevniny i oceány. K tomu, aby udržely dostatek vody, by musely mít měsíce hmotnost srovnatelnou s Marsem.  Zatím nemají vědci žádný důkaz, že by kolem čtvrté planety hvězdy 55 Cancri měsíce kroužily. Ale vyloučit se to nedá. Naši vlastní plynoví obři – Jupiter, Saturn a Neptun měsíci přímo oplývají.

 

Některým astronomům nedává pokoj velká mezera mezi čtvrtou a pátou planetou hvězdy 55 Cancri. V pásu, který odpovídá vzdálenosti Země od Slunce, by se podle nich mohla nacházet další dosud neobjevená planeta. Ta by byla zřejmě malá a tvořily by ji pevné horniny. Na jejím povrchu by pak mohl kvést život s mnohem větší pravděpodobností než na měsících jejích větších sousedů. 

 

Pramen: NASA, New Scientist

 

 

 

Datum: 08.11.2007 08:47
Tisk článku

Související články:

Žijeme v nejlepším vesmíru? Fyzici navrhují, jak otestovat antropický princip     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2024)
Rekordní simulace na Frontieru ohlašuje exakapacitní éru výzkumu vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2024)
Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?     Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace     Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)



Diskuze:

Podmienky pre život

Stanley_B,2007-11-11 17:07:48

No teda neviem či tie planéty krúžia v jednej rovine, ale pri veľkosti tých prvých troch a ich vzdialenosti od hviezdy predpokladám, veľký počet zatmení a dlhých. A ak ku tomu ešte aj tie potenciálne mesiace budú obiehať v rovnakej rovine, tak to už ani neuvažujem nad tým, že by tam nemala byť treskúca zima.

Odpovědět

Článek...

JAX,2007-11-10 10:33:26

Článek je čtivý... ale taky mě zarazilo, jak se v něm předhazuje, že naše planetární soustava je největší... Autor používá mírnou nadsázku, která mi v tomto případě vadí, protože nebyla uvedena na pravou míru, jak se na populárně vědecký článek sluší.

Odpovědět


Asi budete smazan...

Franta Vrata,2007-11-10 10:36:12

AMEN!!!!!

Odpovědět

Pro Jana Krcka

Franta Vrata,2007-11-10 10:24:45

Vazeny pane do nikoho jsem se nenavazel,kdyz chteji slyset jen same pochavaly nemusi se to jmenovat diskuse ale monolog.Muj e-mail je prilozen coz se o Vasem rici neda...Kdyz tohle smazou na slave jim to neprida...

Odpovědět

Smazani prispevku

Franta Vrata,2007-11-09 20:42:26

Hmm smazali mi malicky,slusny prispevek...Za 5 ...

Odpovědět


anonymovi

Jan Krčka,2007-11-10 02:51:09

Četl jsem ten Váš příspěvek a nedivím se žeho umázli. Navážel jste se do autora a vůbec to nesouviselo s tématem. Když už chcete autorovi vynadat, bylo by slušností mu napsat, na jeho e-mail, nebo třeba do redakce. A hlavně se podepsat.
Jan

Odpovědět

Nepresnost

Franta Vrata,2007-11-08 09:24:37

Jedine co je jiste je ze je nas system "nejvetsi"o kterem vime.Coz je ale pri nasich ubohych pozorovacich moznostech asi jako by mravenec rikal ze je jeho mraveniste nejvetsi kopec vesmiru...

Odpovědět


Planety

MildaIV,2007-11-08 11:40:13

Pokud bych ze sluneční soustavy nepočítali ty planety, které jsou příliš malé abychom je viděli u jiných soustav, tak nám tu zbudou tak 2-3 planety.

Odpovědět


Františku

Tonda Futra,2007-11-08 12:11:51

Zcela správně pane Vrata. Jsme mravenci a podle stávajících znalostí jsme na největším mraveništi. Nebo snad víte o větším?

Odpovědět


hrůza!

CC,2007-11-08 18:42:39

hádají se nám tu veřeje¨!

jinak je jasné, že bychom z kopie naší soustavy, byť by byla relativně blízko - třeba jako ta soustava výše zmíněná, neviděli ani těch 5

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz