Na začátku života mají naše telomery přibližně 20 tisíc písmen.

Pořádek musí být. Platí to i o buňkách a jejich dědičné informaci. Ta je u vyšších organismů uložena v buněčném jádru v porcích označovaných jako  chromozomy. Počet „porcí“ je typický pro daný druh. Člověk má 46 chromozomů.

Laure Sabatierová: „DNA telomer se chová jako geny.“

Parazitický červ škrkavka vystačí s dvěma, prvok Aulacantha jich potřebuje 1600. Pro udržení pořádku je nezbytné, aby buňka věděla, kde jednotlivé chromozomy začínají a kde končí. K tomu slouží koncové úseky chromozomů zvané telomery.

Jednoduchou představu telomer jako „koncovek“, jež nehrají v buňce aktivní roli, povážlivě naboural tým francouzských vědců vedený Laure Sabatierovou z Komise pro atomovou energii ve Fonteney-aux-Roses. Na stránkách vědeckého týdeníku Science publikovali důkaz o tom, že se dědičná informace uložená v telomerách chová jako geny. Buňka podle ní vyrábí molekuly ribonukleové kyseliny, které zůstávají v blízkosti telomer a jsou odtud průběžně odstraňovány rozkladnými enzymy.

Pokud se kolem telomery nashromáždí nadbytek kyseliny ribonukleové, ztrácejí chromozomové „koncovky“ na stabilitě a to může mít pro buňky i celý organismus vážné následky. Ztráta telomery často vede k vzájemnému splývání chromozomů a následným zmatkům, jež mohou vyústit i v nádorové bujení.

Telomery fungují v buňce i jako jakési hodiny. Při každém rozdělní buňky vznikají nové chromozomy, které mají telomery o něco kratší. Po celý život si tedy z telomer po malých kouscích ukrajujeme. Na počátku našeho života tvoří každou telomeru až 20 tisíc písmen genetického kódu. Ve stáří má většina našich buněk telomery o poznání kratší. Nemusíme se ale bát, že by nám telomery „došly“. I devadesátiletému seniorovi by vystačily ještě nejméně na jeden život.

Zvětšit obrázek

Telomery kratší než 77 písmen způsobí v buňce chaos.

Přesto nedává vědcům zkracování telomer spát. Někdy vypadnou z chromozomových „koncovek“ celé dlouhé úseky a pak představuje „vyčerpání“ telomery akutní hrozbu. Jak dlouhé telomery ještě dokážou plnit bez potíží úlohu „patníků“ vymezujících hranice chromozomů?

Zvětšit obrázek

Duncan Baird

 Na tuto otázku našel odpověď tým britských genetiků vedený Duncanem Bairdem z university v Cardiffu. Zjistili, že telomera lidských buněk plní své úlohy, pokud ji tvoří aspoň 77 písmen genetického kódu. Kratší telomery už nedokážou v buňkách zabránit chaosu. Baird a jeho kolegové ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise  Genes and Development zjistili, že mezi milionem buněk těla lidského plodu lze vystopovat v průměru čtyři buňky, v kterých se koncovky chromozomů zlomí tak nešťastně, že jejich délka nedosahuje kritické meze 77 písmen genetického kódu. Tyto buňky jsou odsouzeny k chaosu.

O tom, zda se změní v nebezpečné nádorové buňky rozhodne opět chování telomer. Při zběsilém množení si většina nádorových buněk „ošoupe“ telomery pod kritickou mez a tím se odsoudí k zániku. Skutečně nebezpečné nádory vznikají jen z překotně se množících buněk, jež najdou způsob, jak průběžně provádět „generální opravu“ telomer. Nádorové buňky své telomery  při množení nezkracují a jsou díky tomu prakticky nesmrtelné. Preparáty, které by jim „opravy“ telomery znemožnily, proto patří k perspektivním lékům proti rakovině.