Zvětšit obrázek

Discovery se vydává na další konstrukční výpravu ke kosmické stanici. Kredit – NASA

Ačkoliv účast astronautek není při kosmických letech příliš neobvyklá – v posádkách raketoplánů se vyskytují poměrně často – vůdčí role zastávají jenom zřídka. A aby velely oběma kosmickým plavidlům zároveň, to je zcela historická událost. „Nejlepší na tom je, že se tak stalo zcela náhodou,“ komentuje tuto skutečnost Pamela Melroy a dodává: „Myslím si, že to jenom dokazuje, že v programu je dost žen na to, aby se to skutečně stát mohlo.“ Vůbec první astronautkou, která velela výpravě raketoplánu – a to hned dvakrát – byla Eileen Collins při letech STS-92 (v roce 2000) a STS-112 (2002).

Zvětšit obrázek

Pohled do vnitřních prostoru uzlu Harmony. Uzel bude ve finále připojen na druhý konec současného modulu Destiny. Kredit – NASA

Start Discovery STS-120 se podařil hned na první pokus, ačkoliv nad mysem Canaveral ležela hrozba nepříznivého počasí. Den před plánovaným startem hovořila předpověď počasí jen o 40% šanci na příznivé podmínky. Nicméně počasí Discovery tentokrát přálo a tak se v 17:38 našeho času raketoplán odpoutal od rampy a vydal se na cestu na oběžnou dráhu.

Kromě Pamely Melroy, která se do vesmíru vydala potřetí, tvoří posádku raketoplánu dále pilot George Zamka letící vůbec poprvé a specialisté Scott Parazynski (pátý let), Douglas Wheelock (první let), Stephanie Wilson (letí podruhé), italský astronaut Paolo Nespoli (do vesmíru letí poprvé) a Daniel Tani (druhý let), který se stane zakrátko členem 16. posádky kosmické stanice.

V nákladovém prostoru raketoplánu se nachází 15 tun vážící spojovací uzel Harmony. Vybaven pěticí spojovacích bodů, poslouží k připojení evropské laboratoře Columbus a japonské Kibo. Nejdříve bude provizorně připojen k modulu Unity. Poté, co se raketoplán od stanice oddělí, provede posádka stanice přesun spojovacího uzlu pro raketoplány na Harmony a tento celek posléze přestěhuje zpět na místo, kde je dnes připojen právě spojovací modul.

Zvětšit obrázek

Pamela Melroy je druhou ženou v historii, která velí raketoplánu. Kredit – NASA

Harmony byl postaven v Itálii a po rozšíření počtu členů posádky ISS v roce 2009 na šest bude také sloužit jako ubytovací prostor. „Mnoho lidé se na Harmony dívá jako bránu k modulům mezinárodních partnerů kosmické stanice,“ uvádí Derek Hassmann z NASA.

Zvětšit obrázek

Takto vypada Mezinárodní kosmická stanice 19. srpna, když jí opouštěl raketoplán Endeavour. Kredit – NASA

Na obě posádky čeká celkem pět náročných výstupů do volného kosmického prostoru. Kromě zapojení uzlu Harmony se bude jednat zejména o přestěhování 17,5tunového nosníku P6 z jeho současné pozice na Unity na vzdálený konec ISS. Tento manévr bude vyžadovat dvojici výstupů a komplikovanou souhru robotických manipulátorů ISS i Discovery. Po přestěhování dojde k rozvinutí solárních panelů umístněných na tomto nosníku.

Další z výstupů bude věnován testování nástrojů určených pro opravu tepelného štítu raketoplánu v případě jeho poškození.

„Domnívám se, že podle jakéhokoliv měřítka to bude jedna z nejnáročnějších a nejsmělejších výprav raketoplánů,“ hodnotí úkoly, které před posádkou Discovery stojí, její nejzkušenější člen Scott Parazynski. Právě na něm bude nejvíce ležet tíha výstupů do volného prostoru.
Let Discovery je plánován na 14 dnů. Ke spojení obou těles by mělo dojít zhruba dva dny po startu, tedy ve čtvrtek (přesně ve 14:35 LSEČ). Během přibližování provede posádka raketoplánu obvyklou inspekci stavu tepelného štítu po startu.

Zvětšit obrázek

Astronaut Douglas Wheelock trénuje s využitím virtuální reality obsluhu robotického manipulátoru raketoplánu. Kredit – NASA

Od Mezinárodní kosmické stanice se před několika dny odpoutala ruská kosmická loď Sojuz, která přivezla část další základní posádky. Na palubě nyní slouží právě Peggy Whitson, její americký kolega Clayton Anderson a ruský kosmonaut Jurij Malenčenko. Anderson bude vystřídán Tanim a po pěti měsících na oběžné dráze se vrátí v Discovery zpět na Zemi.

A na závěr ještě pár statistických údajů. Let Discovery je 120. letem v historii programu raketoplánů a 23. věnovaným budování kosmické stanice. Samotný raketoplán Discovery se do vesmíru vydal po 34.

Zdroje:
NASA
Spaceflightnow.com
Space.com