Zvětšit obrázek

Nález nástrojů z doby středního Pleistocénu, jsou dokladem toho, že lidé se na jihu Afriky v Zátoce mušlí (Mossel bay je zhruba v polovině mezi Kapským Městem a Port Elizabeth), živili mořskými plody již před 164 000 lety.

Lidé před suchem zřejmě utekli k moři a přešli na mořskou stravu. Dokladů je o tom bohužel málo, protože tou dobou byla většina vody vázána v ledovcích a hladina moře byla o 100 metrů níže než dnes. Všechna svědectví dnes tedy leží pod vodou. Existuje jen málo výjimek, třeba 120 tisíc let staré zbytky mořské stravy v Eritrei.

Zvětšit obrázek

Na čepelích nástrojů, které zřejmě měly rukojetě, se zachovaly škrábance vyplněné okrem. Soudí se, že použití červeného barviva mělo nějaký symbolický význam. (Kredit: The Mossel Bay Archaeology Project)

Jihoafrický nález je však mnohem výjimečnější, obsahuje totiž drobné kamenné ostřené čepelky, které byly zřejmě přidělávány na násady. Podobné nástroje jsou známé až z doby před 70 tisíci lety! Lidé zvládali tuto technologii o 90 tisíc let dříve než jsme si mysleli!

Je zřejmé, že lidstvo přečkalo velké sucho před 150-70 tisíci lety na pobřeží, které bylo později, když vlhčí klima umožnilo lidem vrátit se do vnitrozemí, zaplaveno mořem. Z vnitrozemí už pak známe jejich nástroje, které však už používali před tím u moře. Existují teorie o tom, že přechod na mořskou netučnou stravu bohatou na proteiny, měl pozitivní vliv na vývoj lidského mozku. Oněch téměř 90 tisíc let strávených u moře člověk využil ke svému zdokonalení, které se mu pak hodilo při osídlení prakticky celého světa.

Zdroje: Arizona State University, ScienceDaily
Autor provozuje blog: Zooarchaeology