Záhadný ústup leváků

Dnes tvoří leváci čtvrtinu až pětinu populace. Před sto lety se jich však bylo v Anglii čtyřikrát méně. Prozradily to dokumentární záběry natočené britskými filmaři Sagarem Mitchellem a Jamesem Kenyonem na severu Anglie v rozmezí let 1897 až 1913.

V roce 1994 se podařilo objevit rozsáhlou kolekci Mitchellových a Kenyonových negativů na více než osmi stech celuloidových svitcích. Jedinečné svědectví o životě v Anglii z přelomu 19. a 20. století bylo převedeno na dvě DVD a ta se dostala do rukou britským psychologům Alexi Hartiganovi a Christopherovi McManusovi z University College London. Oba vědce zaujalo při sledování historických dokumentů velké množství lidí, kteří radostně mávali do objektivu kamery. Někteří mávali pravou rukou, jiní naopak levačkou.

Sagar James Mitchell (vlevo) a James Kenyon (vpravo). Kredit: bfi

Mávání je zcela spontánní činnost a člověk při něm používá přednostně svou dominantní ruku. Hartigan a McManus si uvědomili, že z filmů mohou celkem přesně určit, kdo byl levák a kdo pravák. Prohlédli si sestřih filmů okénko po okénku a sledovali jejich aktéry. Napočítali celkem 391 mávajících osob. Leváci z nich představovali pouhých 15 %. Zajímavé bylo zastoupení leváků mezi různě starými osobami. Dá se z něj usoudit na trend, který probíhal ve viktoriánské Anglii. Původně tu bylo leváků poměrně hodně. Mezi lidmi narozenými kolem roku 1860 činil jejich podíl 29 %. Z osob narozených na sklonku 19. století ale mává levačkou jen 7 %.
„Na konci viktoriánské éry bylo leváků méně než dnes a jejich podíl v populaci během 19. století neustále klesal,“ konstatují Hartigan a McManus ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Current Biology.

Zvětšit obrázek

I Christopher McManus (UCL)

Zároveň oba psychologové přiznávají, že příčina úbytku leváků v druhé polovině 19. století není jasná. Nevylučují možnost, že část vrozených leváků zůstávala utajena, protože tehdejší společnost vnímala dominantní užívání levé ruky jako „neslušné“. V té době bylo ve školách běžnou praxí nucení levorukých školáků k psaní pravačkou. Konec 19. století přinesl do Anglie všeobecnou školní docházku a rozvoj průmyslu. Leváci byli najednou mnohem nápadnější, protože brali do „zapovězené“ ruky nejen pero ale i nástroje a nářadí při práci. Většinová „pravácká“ společnost jim v tom všemožně bránila. Britská studie o leváctví z roku 1880 konstatuje, že „je vynakládáno obrovské úsilí na to, aby leváci upustili od používání levé ruky“. Nucení leváků k přednostnímu užívání pravé ruky s sebou nese vzestup případů dyslexie, zadrhávání při řeči a dokonce autismu a duševních onemocnění. Pokud je Hartiganovo a McManusovo vysvětlení úbytku leváků v Británii na sklonku 19. století správné, měl by být v tehdejší společnosti patrný vzestup těchto problémů. Na to se chtějí oba vědci zaměřit při svém dalším pátrání po příčinách záhadného úbytku leváků.

Autor: Jaroslav Petr

Datum: 18.10.2007 05:30

Tisk článku

Diskuze:

Zklamání

JwvGoethe,2007-10-22 20:07:04

Je smutné kolik peněz je vynakládáno neefektivně, ba přímo hloupě. Asi vás zmatu ale projekce mozku je přesně naopak a realita je otočená kolem vertikální osy o pí. Takže všichni praváci jsou vlastně leváci a naopak, to je průlom, co. :)) Stačí studovat základní školu ne si hrát na Vš a používat pseudoargumenty jako axiomy a definovat z nich pseudoteoremy a pseudověty. Je to peklo tenhle pseudosocialní zmatek.