Kosmická sonda, která byla dříve známa pod názvem SELENE (SELenological nad ENgineering Explorer) odstartovala ze Země 14. září za pomoci rakety H-2A. A jak už bývá u japonských projektů zvykem, krátce po úspěšném startu dostala nové pojmenování Kaguya. Kaguya-hime je měsíční princezna z populární japonské pohádky. Kromě 14 přístrojů a dvou mikrosatelitů nese rovněž jména a zprávy od obyvatel Země.
Třítunová sonda se stala oběžnicí Měsíce 4. října. O pět dnů později vypustila na samostatný let první ze dvou mikrosatelitů, druhý jej následoval po dalších třech dnech. Malé družice dostaly označení Okina a Ouna po princezniných pohádkových pěstounech. „Satelity se pohybují po vyšších drahách než hlavní družice, ze kterých jakoby dohlížely na Kaguyu jako její strážci,“ vysvětluje japonská kosmická agentura JAXA symboliku pojmenování družic.
Zatímco Okina se bude pohyboval po velmi protáhlé dráze s nejnižším bodem 100 nad povrchem Měsíce a nejvzdálenějším 2400 km, vzdálenost sondy Ouna od Měsíce se bude měnit v rozmezí mezi 100 a 800 km. Tyto maličké sondy o hmotnostech pouhých 50 kg budou ve spolupráci s hlavní sondou měřit gravitační pole Měsíce s cílem zjistit rozložení hmoty v jeho nitru.
Obě sondy budou vysílat rádiové signály přímo na Zemi, Okina bude navíc ještě přenášet signál od Kaguyi v okamžicích, kdy se tato bude nacházet nad odvrácenou stranou Měsíce. Změny drah všech tří sond způsobené nepravidelnostmi v gravitačním poli Měsíce bude tak možno přímo vysledovat z nepatrných změn jimi vysílaných signálů.
Na rozdíl od Země totiž není hmota v tělese Měsíce rozložena rovnoměrně, ale jsou zde pozorovány významné variace. Jejich přímým důsledkem je nepravidelné gravitační pole, které ovlivňuje dráhy družic, jež se v něm pohybují. Změny, ač v daném okamžiku nepatrné, se akumulují v delších časových horizontech. Výsledná dráha příslušné kosmické sondy se pak může výrazně lišit od dráhy předpokládané. „Čím lépe poznáte gravitační pole, tím snáze najdete stabilní dráhy,“ komentuje tuto skutečnost s ohledem na budoucí pilotované i nepilotované lety Paul Spudis (John Hopkins University, Maryland, US).
Ovšem nejen na gravitační pole má sonda Kaguya políčeno. Mezi další přístroje patří například radar schopný proniknout až několik kilometrů pod povrch Měsíce. Spektrometry poslouží ke studiu rozložení minerálů na povrchu, laserový výškoměr proměří jeho topografii a kamera s vysokým rozlišením jej detailně zmapuje.
Pomyslnou třešničkou na dortu je televizní kamera HDTV, jejímž úkolem je zaznamenat východy Země nad měsíčním horizontem. Cílem tohoto „experimentu“ je zejména popularizace výpravy mezi širokou veřejností. „Měsíc je pro Japonce jedním z nejoblíbenějších planetárních těles,“ říká Shinichi Sobue (JAXA). „Jsem přesvědčen, že Japonci se na projekt těší a zejména pak právě na záběry východů Země na Měsíci.“
Výprava v celkové hodnotě kolem 480 miliónů amerických dolarů není prvním japonským počinem ve výzkumu našeho nejbližšího souseda. Je ovšem rozhodně zatím nejambicióznějším. První měsíční výprava ze země vycházejícího slunce začala v roce 1990. Sonda Hitem vícenásobně prolétla kolem Měsíce, vypustila zde malý satelit Hagamordo a nakonec vstoupila na oběžnou dráhu. V roce 1993 řízeně dopadla na měsíční povrch.
Při plánování a konstrukci sondy Kaguya japonští vědci a inženýři vycházeli ze zkušeností získaných v rámci projektu Hiten.
Na rozdíl od ní se tentokrát jedná již o komplexní průzkum Měsíce, jehož výsledky by měly vědcům pomoci „dostat se blížeji k tajemství původu a vývoje Měsíce“, jak uvádí Yoshisada Takizawa (JAXA), jež je manažerem projektu.
Kaguya je první sondou z mezinárodní flotily, která se k našemu souputníku v následujících měsících chystá. Ještě do konce roku by ji měla následovat čínská sonda Chang’e 1. V květnu příštího roku se k Měsíci vydá indická sonda Chandrayaan 1 a na říjen 2008 je plánován start amerického Lunar Reconnaissance Orbiteru.
Zdroj:
NewScientist.com
Lasery udělají z Měsíce gigantický detektor gravitačních vln z počátku vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (19.03.2022)
Lunární gravitační observatoř by mohla pozorovat 70 procent vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (25.07.2021)
Nové důkazy slaného oceánu na Enceladu
Autor: Tomáš Petrásek (23.06.2011)
Mapa měsíčních kráterů prozrazuje divokou minulost
Autor: Stanislav Mihulka (26.09.2010)
Ošklivé probuzení NASA ze snu o lidech na Měsíci
Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2009)
Diskuze: