Nárůst ceny ropy spolu s dotační politikou vede k dramatickému nárůstu produkce etanolu vyráběného z obilí. Během příštích deseti let se připravuje další velký skok. President Bush chce aby USA během této doby dosáhly produkce ve výši 160 miliard litrů etanolu (15% roční potřeby pohonných hmot).
Národní rada pro výzkum si položila otázku, co takové opatření udělá se zemědělstvím. Vznikne tu totiž jednostranný tlak na pěstování energeticky výnosnějších obilnin a na podstatně vyšší zastoupení obilnin v osevních plánech. Ze studie vychází najevo, že zamýšlené opatření se neobejde bez změn v hospodaření krajiny s vodou, což může vést k ohrožení samotného cíle - udržitelnosti vysoké produkce biolihu. Ze studie vzešla celá řada závěrů a doporučení.
Jeden z obávaných dopadů se týká vlivu na hospodaření s vodou v krajině. Pěstování obilovin ve velkém povede k expanzi tohoto způsobu hospodaření do oblastí, kde dosud byly plochy využívány k jiným účelům. V suchých oblastech se začne zavlažovat a v celé řadě míst USA porostou nároky na dostupné vodní zdroje. Problémy s nedostatkem vody se budou vyhrocovat především oblastí Severních a Jižních planin. Obilí totiž vyžaduje ke svému růstu více vláhy než sója a bavlník. Zásoby pitné vody, potřeba průmyslu, životní prostředí požadavky ryb a konec konců i potřeby oblastí využívaných k rekreaci, tak začnou soupeřit s potřebami zemědělců zajistit obilninám dostatek vláhy.
Přesto, že existuje halda informací o národní potřebě vody pro zemědělství, stávající vědomosti nedovolují udělat srovnání s dopadem na vodní zdroje, které by například měl alternativní chov dobytka. Pěstování obilnin k technickým účelům se totiž od toho stávajícího pěstování obilnin k potravinářským účelům, bude značně lišit. Tak například v důsledku nedostatku vody se budou k zavlažování využívat odpadní a znečištěné vody. Předpokládá se pěstování geneticky modifikovaných obilnin. Důvody jsou dva – potřeba odolnějších rostlin k nedostatku vláhy a snaha získat co nejvýnosnější plodinu, bez ohledu na chuťové a zpracovatelské vlastnosti zrna.
Kvalita spodních, tekoucích i pobřežních vod bude ohrožena. Obavy o jejich znečištění pramení z nutnosti vyššího používání hnojiv a pesticidů. V povrchových vodách vlivem hnojení stoupne hladina dusíku. Ten je hlavní příčinou poklesu obsahu kyslíku a vzniku „hypoxických oblastí“, známých spíše pod názvem „mrtvé zóny“. Studie dává obavy do souvislosti s podobnými následky, kterým již čelí rozlehlé oblasti sousedící s Mexickým zálivem.
Aby nebyly dopady jednostranné orientace na pěstování obilovin tak katastrofální, bude to vyžadovat zcela jiné způsoby hospodaření s půdou. Například používání hnojiv, jejichž částečky budou představovat granule zatavené do obalů nerozpustných ve vodě,...
Obavy o vliv na kvalitu vody studie dokládá porovnáním potřeb různých plodin. Obilniny, bohužel, vycházejí z tohoto srovnání jako plodina na potřebu hnojení a používání pesticidů nejnáročnější. Jejich potřeba je daleko větší, než například potřeba sóji a nebo travních směsí.
Není pochyb o tom, že zhoršení kvality vody, ve smyslu předpokládaného zvýšeného obsahu dusíku, by se následně odrazilo nejen v tzv. eutrofizaci vod ale i ve zhoršeném zdravotním stavu obyvatel.
Studie upozorňuje také na to, že s postupující erozí půdy, která jde ruku v ruce s opakovaným pěstováním obilnin, bude potřeba počítat ve vodních tocích s větším usazováním sedimentů, bohatých na živiny a pesticidy. Ty bude potřeba bagrovat a odstraňovat. Určitým kompromisním řešením by v tomto případě snad mohl být přechod na víceleté rákosovité proso, zvané také indiánská tráva (switchgrass), případně jiné energetické plodiny.
I když potřeba vody biorafinérii je ve srovnání s potřebou vody k zajištění potřeb ploch osetých obilovinami zanedbatelná, i ta bude mít v dané lokalitě svůj dopad. Závod produkující 280 000 tun etanolu ročně totiž potřebuje ke svému provozu tolik vody jako pětitisícové město.
Ze studie vyplývá, že zvýšená produkce bioetanolu nebude zadarmo a že jeho dopad na zemědělství může být výrazný. Při orientaci hospodářství na produkci biolihu musíme počítat s neplánovanými náklady spojenými s negativním vlivem na životní prostředí.
Závěry studie mají k optimismu daleko. I když se studie dopadu na růst cen nezabývala, přesto odhalila celou řadu dalších problémů, které společnosti s orientací zemědělství na produkci etanolu vzniknou. Závěry studie bychom neměli přejít mávnutím ruky, že jde zase o nějaké strašení hrstky prodejných výzkumníků zaplacených petrodolary. Vznikla totiž spoluprací: McKnight Foundation, Energy Foundation, National Science Foundation, U.S. Environmental Protection Agency, and National Research Council Day Fund. The National Academy of Sciences, National Academy of Engineering a Institute of Medicine.
Pramen: The National Academies
Biopalivo za půl eura za litr
Autor: Jaroslav Petr (05.02.2009)
Deset procent biopaliv? Zastavte!
Autor: Jaroslav Petr (14.04.2008)
Nová technologie uskladnění vodíku - tablety
Autor: Josef Pazdera (09.09.2005)
Diskuze: