Není všechno zlato co se třpytí.

Nárůst ceny ropy spolu s dotační politikou vede k dramatickému nárůstu produkce etanolu vyráběného z obilí. Během příštích deseti let se připravuje další velký skok. President Bush chce aby USA během této doby dosáhly produkce ve výši 160 miliard litrů etanolu  (15% roční potřeby pohonných hmot).

Národní rada pro výzkum si položila otázku, co takové opatření udělá se zemědělstvím.  Vznikne tu totiž jednostranný tlak na pěstování energeticky výnosnějších obilnin a na podstatně vyšší zastoupení obilnin v osevních plánech. Ze studie vychází najevo, že zamýšlené opatření se neobejde bez změn v hospodaření krajiny s vodou, což může vést k ohrožení samotného cíle - udržitelnosti vysoké produkce biolihu. Ze studie vzešla celá řada závěrů a doporučení.    

Jeden z obávaných dopadů se týká vlivu na hospodaření s vodou v krajině. Pěstování obilovin ve velkém povede k expanzi tohoto způsobu hospodaření do oblastí, kde dosud byly plochy využívány k jiným účelům. V suchých oblastech se začne zavlažovat a v celé řadě míst USA porostou nároky na dostupné vodní zdroje. Problémy s nedostatkem vody se budou vyhrocovat především oblastí Severních a Jižních planin. Obilí totiž vyžaduje ke svému růstu více vláhy než sója a bavlník. Zásoby pitné vody, potřeba průmyslu, životní prostředí požadavky ryb a konec konců i potřeby oblastí využívaných k rekreaci, tak začnou soupeřit s potřebami zemědělců zajistit obilninám dostatek vláhy.

Zvětšit obrázek

Produkce bioetanolu s sebou nese rizika pro zemědělství a životní prostředí. Potažmo i na zdravotní stav obyvatel.

Přesto, že existuje halda informací o národní potřebě vody pro zemědělství, stávající vědomosti nedovolují udělat srovnání s dopadem na vodní zdroje, které by například měl alternativní chov dobytka. Pěstování obilnin k technickým účelům se totiž od toho stávajícího pěstování obilnin k potravinářským účelům, bude značně lišit. Tak například v důsledku nedostatku vody se budou k zavlažování využívat odpadní a znečištěné vody. Předpokládá se pěstování geneticky modifikovaných obilnin. Důvody jsou dva – potřeba odolnějších rostlin k nedostatku vláhy a snaha získat co nejvýnosnější plodinu, bez ohledu na chuťové a zpracovatelské vlastnosti zrna.

Kvalita spodních, tekoucích i pobřežních vod bude ohrožena. Obavy o jejich znečištění pramení z nutnosti vyššího používání hnojiv a pesticidů. V povrchových vodách vlivem hnojení stoupne hladina dusíku. Ten je hlavní příčinou poklesu obsahu kyslíku a vzniku „hypoxických oblastí“, známých spíše pod názvem „mrtvé zóny“. Studie dává obavy do souvislosti s podobnými následky, kterým již čelí rozlehlé oblasti sousedící s Mexickým zálivem.

Aby nebyly dopady jednostranné orientace na pěstování obilovin tak katastrofální, bude to vyžadovat  zcela jiné způsoby hospodaření s půdou. Například používání hnojiv, jejichž částečky budou představovat granule zatavené do obalů nerozpustných ve vodě,...

Obavy o vliv na kvalitu vody studie dokládá porovnáním potřeb různých plodin. Obilniny, bohužel,  vycházejí z tohoto srovnání jako plodina na potřebu hnojení a používání pesticidů nejnáročnější. Jejich potřeba je daleko větší, než například potřeba sóji a nebo travních směsí.
Není pochyb o tom, že zhoršení kvality vody, ve smyslu předpokládaného zvýšeného obsahu dusíku, by se následně odrazilo nejen v tzv. eutrofizaci vod ale i ve zhoršeném zdravotním stavu obyvatel.

Zvětšit obrázek

Otázka možná ani nestojí, zda jezdit na benzín, nebo na etanol. Ale zda dáváme přednost riziku rakoviny plic, nebo žaludku.

Studie upozorňuje také na to, že s postupující erozí půdy, která jde ruku v ruce s opakovaným pěstováním obilnin, bude potřeba počítat ve vodních tocích s větším usazováním sedimentů, bohatých na živiny a pesticidy. Ty bude potřeba bagrovat a odstraňovat. Určitým kompromisním řešením by v tomto případě snad mohl být přechod na víceleté rákosovité proso, zvané také indiánská tráva (switchgrass), případně jiné energetické plodiny.

I když potřeba vody biorafinérii je ve srovnání s potřebou vody k zajištění potřeb ploch osetých obilovinami zanedbatelná, i ta bude mít v dané lokalitě svůj dopad. Závod produkující 280 000 tun etanolu ročně totiž potřebuje ke svému provozu tolik vody jako pětitisícové město.

Zvětšit obrázek

Stoprocentně ekologické taxi.

Ze studie vyplývá, že zvýšená produkce bioetanolu nebude zadarmo a že jeho dopad na zemědělství může být výrazný. Při orientaci hospodářství na produkci biolihu musíme počítat s neplánovanými náklady spojenými s negativním vlivem na životní prostředí.

Závěry studie mají k optimismu daleko. I když se studie dopadu na růst cen nezabývala, přesto odhalila celou řadu dalších problémů, které společnosti s orientací zemědělství na produkci etanolu vzniknou. Závěry studie bychom neměli přejít mávnutím ruky, že jde zase o nějaké strašení hrstky prodejných výzkumníků zaplacených petrodolary. Vznikla totiž spoluprací: McKnight Foundation, Energy Foundation, National Science Foundation, U.S. Environmental Protection Agency, and National Research Council Day Fund. The National Academy of Sciences, National Academy of Engineering a Institute of Medicine. 

Pramen: The National Academies