Samečci tropické babočky Hypolimnas bolina byli na samojských ostrůvcích Savaii a Upolu na vymření. Tvořili méně než jedno procento motýlí populace. Drtivá většina samiček tu kladla vajíčka, z kterých se líhly zase jen samice. Budoucí samečci záhy hynuli.
V pozadí této „dívčí války“ stála bakterie Wolbachia. Ta žije uvnitř buněk motýlího těla. Na potomky se přenáší jen ve vajíčku. Ve spermii nemá dost místa. Proto se Wolbachia dědí jen po matce a samci pro ni představují slepou uličku. Wolbachia se naučila mnoha trikům, kterými se s touto situací vyrovnává.
U některých druhů hmyzu zajistí vývoj nových samic z neoplozených vajíček. Samci tak zcela vypadnou ze hry. V jiných případech mění pohlaví zárodků a dělá ze všech samice. U baboček ze souostroví Samoa se chová jako biblický král Herodes. Zabíjí všechny budoucí samečky. Pro motýly to představuje velkou zátěž. Polovinu vajíček kladou zbytečně, protože potomci z nich vůbec nepřijdou na svět.
Tým vědců vedený Sylvainem Charlatem z londýnské University College zjistil, že se na ostrově Upolu objevilo v květnu a červnu roku 2005 nezvykle mnoho samců. V roce 2006 už tu byl poměr mezi samci a samičkami zcela vyrovnaný. Samčí návrat se brzy projevil i na sousedním ostrůvku Savaii. Během pouhých deseti generací ztratila Wolbachia nad motýly svou moc. Co se stalo?
Charlat a jeho kolegové prokázali, že motýli jsou i nadále nakaženi bakterií. A byla to stále tatáž zabijácká bakterie, která deptala motýlí samce zřejmě déle než sto let. Na obou ostrůvcích se mezi motýly rozšířila dědičná odolnost k ničivým účinkům bakterie na potomky samčího pohlaví.
Není jasné, zda ke změně příslušného genu došlo přímo v populaci žijící na ostrůvku Upolu nebo zda se gen pro odolnost rozšířil na souostroví Samoa s motýly, kteří přiletěli z jihovýchodní Asie. Tam je dědičná odolnost k tomuto typu bakterie Wolbachia už delší dobu známá. Úžasná je především rychlost, s jakou se babočky přizpůsobily.
„Obvykle uvažujeme o přírodním výběru jako o velmi pomalém procesu, který probíhá po statisíce let,“ říká člen výzkumného týmu Gregory Hurt. „Z tohoto příkladu je však jasné, že může jít z evolučního hlediska o okamžik. Je úžasné, že jsme mohli být u toho.“
Velké změny v poměru pohlaví, jaké původně vyvolala Wolbachia u motýlů na ostrovech Upolu a Savaii, mají pro živočichy vážné následky. Ohrožují samotnou existenci celé populace, protože ta má omezené možnosti rozmnožování. Druhu těžce zkoušenému bakterií Wolbachia hrozí i větší riziko vyhynutí v důsledku nějaké další choroby. Změna v poměru mezi samicemi a samci představuje mnohem větší zásah do života než dědičné změny ovlivňující barvu těla či další tělesné znaky.
„Myslím, že je to nejrychlejší evoluční změna, jakou kdy kdo pozoroval,“ říká Sylvaine Charlat o babočkách ze Samoy. „Prokázali jsme, že když jsou živočichové vystaveni velmi silnému tlaku, jako je z rovnováhy vychýlený poměr pohlaví, pak se můžou vyvíjet velmi rychle.“
Pramen: Science
Zkáza po dopadu planetky se vypálila do genomu ptáků
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2024)
Země před 2 miliony let prošla chladnými mračny. Zesílilo to doby ledové?
Autor: Stanislav Mihulka (13.06.2024)
Sehrálo drsné UV záření roli v největším masovém vymírání všech dob?
Autor: Stanislav Mihulka (11.01.2023)
Rozpoutaly masové vymírání na sklonku devonu supernovy?
Autor: Stanislav Mihulka (19.08.2020)
Je planeta Devítka skutečně planetou nebo černou dírou? Vědci mají plán
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2020)
Diskuze:
A v co se vyvinuly?
milchama,2007-10-13 22:51:19
Stalo se snad z nich něco jiného než babočky? Chtělo by to jen odložit darwinistické brýle... :)
nic divného
CC,2007-10-12 20:25:05
když ste širokodaleko jedinej samec, tak máte o potomstvo postaráno (za předpokladu, že máte k dispozici aspoň jednu samici ovšem) - a když v další generaci jediný samce tvořej vaši potomci, tak máte postaráno i o prapotomstvo a t d ad infinitum
Asie
Jorge,2007-10-10 12:11:04
Hm... a pokud tam byla resistence proti bakterii zavlečená z Asie, tak mi to jako tak úžasná evoluční změna nepřijde :-D
Jestli to náhodou nebude tím
Ccecil,2007-10-10 08:27:56
že vývoj zase až tak slepý nebude a přizpůsobení bylo spíše cílené. Rychlost a způsob prakticky vylučuje mechanizmus - náhodná změna - pokus - omyl. Ale to si přeberte každý sám.
nahoda
jd,2007-10-10 12:31:09
Kdyz ona ta potvora priroda zkousi nejakou zmenu na prakticky kazdem zivem organizmu (zadne dite neni 100% kombinaci rodicu, je tam "nahodne" smichani genu a jeste chyby). Tady to priroda zkousela minimalne 100 let v milionech pokusu. Pokud budete 100 let pravidelne sazet sportku pokazde na nekolik tisic sloupcu najenou take skoro jiste vyhrajete a skoro urcite ne jednou. A nebude to zadna "nahoda" ale ciste matematicka zakonitost.
ale to je pořád strašně málo
Ccecil,2007-10-10 15:22:55
aby ta náhoda náhodně náhodou fungovala... tož tak.
..
Ccecil,2007-10-10 15:25:42
sázení sporky je směšné srovnání, jako poměřování hmotnosti Jupitera s hmotností elektronu, nebo spíš mnohem větší rozdíl.
Náhoda to prostě je
Colombo,2007-10-10 15:51:05
A to už z toho důvodu, z jakého chápeme náhodu. Je to spousta malých jevů, které nám dohromady nedávají moc smysl.
Hodím kostkou. Je to náhoda, co padne. Jinak řečeno je to: odpor vzduchu, síla hodu, rotace, hustota vzduchu, drsnost podložky...
nahoda
mcc,2007-10-11 01:21:33
Ja jsem teda clanek v Science necetl, ale vy vypadate jako ze jo. Odkud vite jaka je pravdepodobnost ? To snad zalezi na tom jak ta bakterie zabijela ty samce. Vubec neni vylouceno ze stacila mutace jednoho ci dvou genu ( i kdyz pravdepodobne to bylo vice ). Takze prosim nez zas budete tvrdit neco o nemoznych pravdepodobnostech, podlozte to vypoctem s odkazy na relevantni data.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce