Zvětšit obrázek

Mycoplasma genitalium. Šipky ukazují na místa, kde mykoplasmy adherují k slizničním buňkám.

Výzkumný ústav založený americkým genetikem J. Craigem Venterem dnes zaměstnává více než 500 špičkových biologů a genetiků. Kromě jiného bádají i v oboru tzv. syntetické biologie, která si klade za cíl vytvoření umělého organismu.  Základem by měla být bakterie Mycoplasma genitalium, která byla objevena v roce 1980 a vyvolává infekce pohlavních orgánů. Mykoplasma patří k nejmenším volně žijícím pozemským organismů a má velmi jednoduchou dědičnou informaci. Craig Venter a  jeho spolupracovníci došli v roce 1999 k závěru, že bakterie vystačí se zhruba třemi stovkami. Jsou přesvědčeni, že tak velkou dědičnou informaci dokážou syntetizovat v laboratoři. 

Zvětšit obrázek

Aktivisté ETC group (nahoře): Kathy Jo Wetter, Jim Thomas, Erin O"Manique, Pat Mooney, (dole) Veronica Villa, Charlie, Hope Shand, Silvia Ribeiro

 Samotná syntetická DNA ke vzniku nové formy života nestačí. Proto Venter plánuje vnesení umělé dědičné informace do bakteriální buňky, jež byla své vlastní DNA zbavena. Vznikla by tak jakási „buněčná surovina“ připravená pro další vylepšení. Vědci by mohli do syntetické bakterie vnášet geny, jež by například zajistily rozklad vody na vodík a kyslík a byly použitelné pro výrobu ekologického paliva.

Venter podniká na palubě své soukromé jachty Wizard II cestu kolem světa, která kopíruje plavbu legendární plavbu Charlese Darwina na palubě lodi Beagle. Na vybraných místech odebírá vzorky mořské vody a  zkoumá dědičnou informaci mikroorganismů, kteří v ní žijí. Doufá, že objeví geny, které se budou hodit jako „součástky“ nových syntetických bakterií.

ETC Group požaduje, aby byla žádost o patent syntetických bakterií zamítnuta. Tvrdí, že případné patentování syntetických forem života bude mít dalekosáhlé a globální sociální a ekonomické dopady. Obávají se, že patent zajistí Venterovi v oblasti syntetické biologie stejně dominantní postavení, jaké zaujímá v oboru počítačového softwaru společnost Microsoft.

Zvětšit obrázek

J. Craig Venter, soudí, že bakterie vystačí se zhruba třemi stovkami genů. (Kredit: Boston University).

Odborníci na patentové právo vidí výsledek sporu celkem jednoznačně. Nejvyšší soud USA už před mnoha lety patentování mikroorganismů s pozměněnou dědičnou informací schválil. Experti z oboru syntetické biologie vidí hlavní háček pro udělení patentu především v tom, zda se Venterovi podaří prokázat jasný přínos syntetických bakterií.

„Neexistuje žádný důvod, proč bychom potřebovali kompletně syntetickou mykoplasmu  a proč by vodík nemohla stejně dobře vyrábět i běžná střevní bakterie Escherichia coli s poupravenou dědičnou informací,“ řekl v rozhovoru pro vědecký týdeník Science harvardský biolog Georgie Church.

ETC Group chce, aby byly nejprve vyřešeny otázky bezpečnosti syntetických bakterií. Ale odborníci namítají, že mykoplasma je z tohoto hlediska bezpečnější než jiné mikroorganismy. Dokáže přežít jen ve speciálních živných roztocích.
„Pokud by unikla mimo laboratoř, tak uhyne,“ tvrdí biolog Frederick Blattner z University of Wisconsin v americkém Madisonu.

Venterovi zbývá pro udělení patentu zdolat ještě jednu klíčovou překážku. Musí dokázat, že syntetickou mykoplasmu umí vyrobit, že jej takto vytvořený organismus poslouchá a vyrábí, co se po něm chce.

Zvětšit obrázek

Laurence Hurst odhaduje minimální genom na pět stovek genů.

Kolik genů potřebuje život
Bakterie Mycoplasma genitalium má dědičnou informaci uloženu do DNA 580 tisíci písmen genetického kódu.

Mycoplasma genitalium

Je v ní uloženo 517 genů. Blokováním jednotlivých genů vědci zjišťovali, které části dědičné informace jsou zbytečné. V roce 1999 došel americký genetik Craig Venter k závěru, že mykoplasma potřebuje pro zajištění základních životních pochodů 265 až 350 genů. Nedávná studie mezinárodního týmu vědců z Německa, Maďarska a Velké Británie ale tento odhad tzv. minimálního genomu zpochybnila. Při blokování jednotlivých genů dojde snadno k opominutí životně důležitých genů. Představme si, že nějaký životně důležitý pochod zajišťuje v mykoplasmě jeden z dvojice genů. Při „vypínání“ každého genu zvlášť jejich důležitost neodhalíme, protože za „vypnutý“ gen odvede jeho práci plně funkční „náhradník“. Když ale zbavíme bakterii obou „zbytečných“ genů, životně důležitý  proces uvízne a buňka uhyne. Tým vedený Laurencem Hurstem z university v britském Bathu odhaduje, že mykoplasma nemusí mít ve skutečnosti mnoho genů nazbyt a že minimální genom může tvořit pět stovek genů.