Nobelovy ceny jsou každoročně udělovány ve Švédsku. Kromě těchto zmíněných Nobel Awards, jsou každoročně udělovány také Ig Nobel Awards. Na rozdíl od těch pravých švédských, jsou tyto udělovány v Cambridge (USA). Autoři vědeckých publikací je dostávají za objevy, které nemohou být a nebo které by neměly být opakovány.
Celý a oficiální název akce, která se konala tento čvrtek (4. října) v posluchárně Harvardské university v Cambridge, je “The 17th First Annual Ig Nobel Prize Ceremony”. Slavnost se koná na půdě jedné z nejprestižnějších universit světa. Už sám název ale dává na srozuměnou, že tu něco nesedí. Posuďte sami: „Sedmnáctý ročník prvního každoročního slavnostního udělování cen Ig Nobel“. Tato dnes již tradiční má kořeny v roce 1991 a zkratka Ig vznikla jako začátek křestního jména Ignáce. Ignác je fiktivní hloupý bratr chytrého Alfreda Nobela. Je obdobou našeho Járy Cimrmana. Důvodů označit žertovné ceny právě zkratkou „Ig“, bylo více. V anglosaských zemích se totiž zkratka „Ig“ používá také ve smyslu "ignorancy".
Pokud jste nabyli dojmu, že o takové ocenění nikdo nebude stát, hluboce jste se mýlili. Opak je pravdou a autoři oceněných prací si jezdí ze všech kontinentů cenu osobně převzít. To vše na vlastní náklady. Ocenění Ig Noble není jen o ignoranci a neschopnosti toho, kdo daný výzkum prováděl. Autor mnohdy jen plní společenskou objednávku a tak jde o nastavené zrcadlo institucím, které takový výzkum požadovaly, financovaly a konec konců i editorům periodik, které to zveřejnily.
Předávání cen má slavnostní ráz, kterou mu dodává tradiční přítomnost nositelů normální Nobelovky. Letošního předávání cen se účastnili laureáti Nobelovy ceny Craig Mello (medicína 2006), Dudley Herschbachh (chemie 1986), Robert Laughlin (fyzika 1998), William Lipscomb (chemie 1976) a Sheldon Glashow (fyzika 1979).
Poťouchlé ceny uděluje časopis Annals of Improbable Research. Jeho název lze přeložit jako Kronika nepravděpodobného výzkumu. Cen bývá udělováno deset a zde je výčet těch letošních.
Cena míru
Letošní Ig Nobel za Mír putuje do Wrightovy laboratoře amerického vojenského letectva ve státě Ohio. Cena je udělena za plán z roku 1994, který předpokládal vyvinout zbraň, která nepřátelské vojáky učiní vzájemně sexuálně přitažlivé. Myšlenka se ujala pod označením „gay bomba“. Detaily tohoto plánu vyšly najevo po odhalení dokumentu, ve kterém se navrhuje na území protivníka použít silného afrodisiaka, které by nepřátelské vojáky neusmrtilo, ale svým účinkem by rozložilo morálku mužstva. Plán předpokládal navození takového stupně sexuálního vzrušení, že by vyvolávalo homosexuální choutky.
Záměry válečných stratégů odhalují i další detaily uveřejněné v armádním dokumentu, který se nedopatřením dostal na veřejnost. Například se v něm předpokládá vytvoření chemické zbraně, která by lákala hladové agresivní mikroby a mikroby, jež by vyvolávaly odporný zápach z úst. Biologická smrdutá zbraň měla bránit tomu, aby cizí vojáci dobře vycházeli s civilisty.
Letectví
Ig Noble cenu za avioniku získali Diego Golombek, Patricia Agostino a Santiago Plano z Národní university v Quilmes. Argentinští výzkumníci si cenu zasloužili za studii provedenou na křečcích a jejímž výsledkem je zjištění, že určitá dávka Viagry může hlodavcům pomoci překonat problémy časového posunu. V praxi šlo o to, že zvířatům vědci uměle měnili režim světelného dne. Tím u nich vyvolávali problémy, které u lidí známe jako pásmová nemoc. Vzniká při přeletu o více než tři časová pásma. Argentinci objevili, že křečkům lze od potíží spojených s adaptací na jiné časové pásmo, pomoci Viagrou. Ta má zvířecí cirkadiální rytmus pomáhat vracet zpět k normálu. S podrobnostmi pokusu se lze seznámit s nahlédnutím do Proceedings National Academy of Sciences, vol. 104, strana 9834.
Výživa
Cena za výživu byla udělena za výzkum zahrnující jakési bezedné polévkové mísy. Brian Wansink, profesor marketingu na Cornell University v New Yorku zkoumal, zda množství jídla na stole může ovlivnit chuť k jídlu. Zda kvantita jídla, které je strávníkům k dispozici, ovlivňuje jejich chování. Jinak řečeno, zda pouhá dostupnost potravy ovlivňuje naše pudy obdobně jako to dokáže přecpaný žaludek. S cílem přijít tomuto problému na kloub zhotovil Wansink mísy se skrytými hadičkami pod deskou stolu, které byly připojeny k zařízení, které v nich udržovalo předem zvolenou stálou hladinu. Při odebrání polévky se její hladina vrátila na původní rysku. Vědec zjistil, že v případě servírování na takto vybavených mísách, na které by se hodilo naše označení “hrnečku vař“, konzumovali dobrovolníci o 70% potravy více. Shrnutí poznatků výzkumu vedlo k závěru, že pokud máme potravy dostatek, také více jíme. Podrobnosti uvádí článek v časopise Research, vol 13, strana 93.
Lékařství
Cenou za medicínu byl poctěn Brian Witcombe, radiolog z Gloucestershire Royal NHS Trust. Spolu s Danem Meyerem se svým výzkumem zasloužili o nové poznatky z oblasti polykání mečů. Především zjištěním vedlejších účinků této nefalšované zábavy. Výzkum byl podložen pokusy a sledováním prostupu mečů zažívacím traktem. Cena byla hlavně udělena s přihlédnutím ke snaze najít v lékařské literatuře další podrobné informace od jiných autorů. Sám Witcombe v práci píše, že se mu podařilo v literatuře objevit jen jednu zmínku o zranění. V práci se uvádí, že údaje získával komunikací e-mailem s Danem Meyerem, polykačem mečů působícím v oblasti Tennessee. Poznatky z této komunikace se staly součástí publikace zveřejněné v British Medical Journal, vol 333, strana 1285. Pečlivým studiem zveřejněného textu, mimo jiné, zjistíte, že nejčastějším problémem polykačů mečů je takzvané „házení šavle“. Jde o reflex a reakci na bolest u začátečníků, kteří se triku polykání mečů teprve učí. Witcombovi ani Meyerovi se při jejich pátrání nepodařilo zjistit žádný případ smrtelné nehody, vyjma případů zveřejněných na internetu, které ale nesouvisely s meči, anžto popisovaly polykání neonových trubic, harpuny a hrotu sbíječky. V závěru článku Witcombe uvádí, že proč to polykači dělají, zůstává otázkou.
Fyzika
Studium vzorů na zmačkaném prostěradle vyneslo cenu Ig Noble dvojici L. Mahadevan a Enrique Cerda Villablanca. Cenaputuje do Universidad de Santiago de Chile.
Chemie
Cena za chemii putuje do Japonska. Vědkyně Mayu Yamamoto z International Medical Center of Japan si ocenění vydobyla projektem produkce syntetické vanilky. Většinu stávající vanilkové esence vyrábí petrochemický průmysl. Yamamoto ale přichází s nápadem převádět lignin na vanilin. Jako vhodnou surovinu navrhuje využít hnůj. V praxi by šlo o to, že by hory připomínající útvary tvořené kravinci zmizely a obsah hnojišť by se tak změnil na hory vanilky.
Ekonomika
Cenu získal patent, jehož autorem je Kuo Čcheng-sie z Tchajvanu. Jde o zařízení, jehož podstatou je chytání bankovních lupičů a systém nese odborné označen „síťová past pro okamžitý odchyt“. V praxi jde o to, že se na lapky hodí síť.
Lingvistika
Cenu za bádání v oblasti jazykozpytectví obdrželi Juan Toro, Josep Trobalon a Núria Sebastián-Gallés z University of Barcelona. Oceněn byl poznatek rozdílného vnímání naší řeči hlodavci, pokud je řeč pronášena pozpátku. Článek se v originále jmenuje "Effects of backward speech and speaker variability in language discrimination by rats". Ve skutečnosti obsahuje několik poznatků. Jednak ten, že potkani dokáží rozlišit rozdíly v rytmice japonsky a dánsky pronášených vět a pak také, že pokud jsou jim tyto věty záznamovým zařízením přehrány pozpátku, hlodavci už nejsou schopni rozdíl v rytmice řeči zaznamenat. Vědecké pojednání bylo publikováno v Journal of Experimental Psychology: Animal Behavior Processes, vol.31, strana 95
Literatura
Literární cenu Ig Noble získala Australanka Glenda Browneová z Blue Mountains a sice za odhalení komplikací, které s sebou přináší používání určitého členu "the", je-li tento řazen podle abecedy.
Biologie
Zatím co loňskou cenu za biologii získal Australan za čichání k obratlovcům, letošní cena je za výzkum bezobratlých a putuje do Evropy. Vítězkou se stala Johanna van Bronswijk z Eindhoven University of Technology. Cena je udělena za práci s vysavačem a za propočty týkající se hmyzu, pavouků, roztočů, bakterií, spór.., jež obývají průměrnou nizozemskou matraci.
Podrobnosti o loňských cenách udělených za umělý protetický prvek nahrazující varlata u kastrovaných psů, nebo sledování odkapáváním asfaltu, jež trvá od r. 1927, najdete zde.
Pramen: Annals of Improbable Research
New Horizons míjí Triton
Autor: Tomáš Petrásek (01.04.2011)
Smí Rakušané topit uhlím?
Autor: Igor Tureček (17.04.2008)
Budou se děti jmenovat „@“,...?
Autor: Josef Pazdera (19.08.2007)
Přehrajte si své geny třeba na piáno
Autor: Jaroslav Petr (03.05.2007)
Lirpain – elixír mládí
Autor: Marta Vlasáková (01.04.2007)
Diskuze: