Zvětšit obrázek

Údolí řeky Jordán jako počítačová simulace.

Našemu světu pořád něco hrozí. Jen jsme jakžtakž vyřešili dětskou obrnu a černé neštovice, už je tady AIDS, SARS a Ebola. Sotva jsme alespoň v průmyslových zemích srazili dětskou úmrtnost, už jsou tu teroristi. Některá nejmenovaná ohrožení jsou poněkud vybájená, jiná jsou zase méně proslulá, o to ovšem spolehlivější.

Zvětšit obrázek

Desková tektonika naší planety. Nenápadná Arabská deska žluté barvy se vzdaluje od Africké desky severovýchodním směrem.

Planeta Země není poslušný beránek a je jenom otázkou času, kdy se v nějaké hustě obydlené oblasti povede další pád meteoritu, výbuch supervulkánu anebo pořádné zemětřesení. Nemá smysl se ptát, zda k něčemu takovému dojde. Můžeme jenom čekat, případně se nějak snažit připravit, čelit budoucím katastrofám je ale vždycky problém.

Na Zemi jsou místa, která vcelku pravidelně vybuchují nebo se otřásají. V některých případech už tušíme, že uplynula lhůta zaručující dočasný klid a odborníci začínají tipovat, kdy dojde k průšvihu. Jedním z takových míst je i Přední východ.

Jako by tenhle kousek světa nebyl už tak dost horký. Geologové varují, že se celý Přední východ může sesypat jako domeček z karet i bez bláznivých Palestinců. Podle všeho ho relativně brzy srovná nelítostné zemětřesení.

Zvětšit obrázek

Jeruzalémské Staré město. Zásadní památky tří náboženství v centru jednoho města? To nemůže dělat dobrotu.

Shmulik Marco z Tel Aviv University analyzoval dostupné historické prameny z Vatikánu i dalších zdrojů týkající se historie Předního východu. Hledal v nich odkazy na katastrofální zemětřesení, kterých se zde za posledních dva tisíce let odehrálo hned několik. Údolí řeky Jordán je vlastně aktivní geologický zlom, 375 km dlouhý a několik kilometrů široký. Z globálního hlediska navazuje na Velký Africký zlom, s nimž tvoří jeden velký šrám na tváři planety. Je až udivující, nakolik tenhle geologický útvar zasahuje do lidské historie, vlastně už od pradávna.

Zvětšit obrázek

Jeruzalémské Staré město, 11.7. 1927. Bohové měli zřejmě povinnosti jinde. Zatím nic moc, pouhých 6,2 Richterovy škály.

Marco zjistil, že se země kolem řeky Jordán hodně ničivě třásla v roce 31 před naším letopočtem a pak v letech 363, 749 a 1033 našeho letopočtu. Jak se zdá, minimálně během posledních dvou tisíc let se Přední východ rozboří zhruba ve čtyřsetletém intervalu, přičemž od posledního roku zkázy uplynulo dokonce už skoro tisíc let. Historické záznamy překládané týmem odborníků na židovské, latinské, řecké a arabské texty umožňují rekonstruovat tehdejší rozsah škod a pomáhají odhadnout, jak a kde by mohlo být ničivé budoucí katastrofální zemětřesení, které teď můžeme očekávat každým rokem. Hlubiny Země jsou sice nevyzpytatelné a dělají si co chtějí, přesto je ale riziko velkého zemětřesení na Předním východě zcela reálné.

Ztráta sakrálních míst tří hašteřících se náboženství by nepochybně byla velkou ranou světovému kulturnímu dědictví. Stejně tak ani sebešílenějšímu fanatikovi opásanému výbušninou není pěkné přát přírodní katastrofu a nevyhnutelné utrpení s ní spojené. Na druhou stranu se neodbytně vtírá otázka, zda by například likvidace sporných památek neutrální přírodní silou a všeobecná krize třeba i nepřispěla k rozmotání pomateného náboženského násilí na východních březích Středozemního moře. Není to šťastné řešení, ale které jiné to o sobě může říct.

Pramen: ScienceDaily 4.10.2007, zprávy Tel Aviv University, Wikipedia