Zvětšit obrázek

Lidé jsou prý mistři v trpělivosti. Jejich každodenní chování tomu ale příliš nenasvědčuje.

Když dáte člověku na vybranou, zda dostane malou odměnu hned nebo velkou po chvíli čekání, vybere si druhou možnost. Zvířata nejsou něčeho podobného schopna.

Zvětšit obrázek

Pokusy prokázaly, že trpělivostí trumfneme tak nejvýš tamarina pinčího.

Upřednostní okamžitý malý profit před větším ziskem, na který by musela čekat. Tahle představa je dnes už klasika. Na jejím základě vykládáme vznik lidské spolupráce. S její pomocí vysvětlujeme rozhodování lidí v ekonomických otázkách. Lidská trpělivost je prostě pojem.

V běžném životě člověk o platnosti učených pouček nejednou zapochybuje. Například na dálnici řeší mnoho řidičů dilema: pomalu a bezpečně a nebo rychle a nebezpečně? celkem jednoznačnou volbou rychlé a nebezpečné jízdy. Kde je ona pověstná lidská trpělivost a kde je ochota počkat na vyšší zisk (tj. na vyšší vyhlídku dostat se do cíle cesty vcelku)?

Pochyby do představ o lidské trpělivosti vnáší i studie týmu vedeného Alexandrou Rosatiovou z lipského  ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii publikovaná v Current Biology. 

Zvětšit obrázek

S kosmany už jsme co do trpělivosti tak fifty fifty.

Nechuť čekat na větší odměnu projevovali ještě tak tamarini pinčí nebo kosmani bělovousí. Když dali vědci na vybranou bonobovi, zda si vezme dvě kuličky hroznového vína hned a nebo šest kuliček později, choval se bonobo velmi „ekonomicky“ a byl ochoten posečkat.

Zvětšit obrázek

Bonobové už nám dají s přehledem na frak.

 Šimpanzi byli při stejném testu ještě trpělivější.

Když vědci postavili do stejné situace lidské dobrovolníky a šimpanze, dopadlo to celkem překvapivě. Lidé volili mnohem častěji okamžitou byť menší odměnu. Šimpanzi byli podstatně trpělivější. Že by lidé o větší porci nestáli? Kdepak. Když dostali lidští dobrovolníci na vybranou mezi malou odměnou hned a velkou odměnou hned, volili jednoznačně větší odměnu. Takže závěr je jasný. Lidem se čekat nechce, i když by se jim to vyplatilo.

Ochota lidí k čekání na větší porci potravy je o něco vyšší než u tamarinů a srovnatelná s kosmany.  Zajímavé výsledky přineslo srovnání ochoty lidí čekat na větší porci potravy a ochoty počkat na větší obnos peněz. Nešlo o horentní sumy, ale přesto čeká člověk na mince mnohem raději než na kuličky hroznového vína. (Že by proto, že si za peníze můžeme nakoupit podle vlastních představ? Například kuličky hroznového vína v jiné – rozuměj kapalné - formě?). Ani vyhlídka na peněžitý zisk nás však nedonutí čekat s takovou trpělivostí, s jakou šimpanz čeká na porci hroznového vína.

O šimpanzích nemluvě.

Rosatiová vyvozuje z výsledků studie závěr, že trpělivost a schopnost počkat na větší odměnu není ryze lidskou vlastností a její evoluční kořeny je třeba hledat v dobách, kdy se ještě neoddělily vývojové linie lidí a šimpanzů.

Zvětšit obrázek

Naše trpělivost poněkud vzroste, pokud nám jde o peníze. Ale ani pak se šimpanzům nevyrovnáme.

Poznámka Osla: Studie neuvádí výsledky pokusů, v kterých se mohli šimpanzi dočkat větší finanční odměny. Výsledek byl celkem očekávaný.  Na peníze šimpanzi nečekají. Vědci to považují za důkaz nižší inteligence šimpanzů, kteří nechápou hodnotu peněz. Osel si dovoluje s touto interpretací nesouhlasit. Podle nás šimpanzi naopak cenu peněz dobře chápali, ale došli k závěru, že za prachy ta námaha s čekáním nestojí. Otázku, zda to není náhodou důkaz vyšší intelektuálních schopností šimpanzů necháváme otevřenou širší diskusi.

Pramen: Current Biology