Zvětšit obrázek

Ambystoma tigrinum

Na mezidruhové křížence nahlížíme jako na neživotaschopné hříčky přírody. Opíráme se přitom například o zkušenosti s neplodnými mulami a mezky vzniklými křížením oslů a koní. Ve Spojených státech si vědci lámou hlavy nad mezidruhovým křížencem, který se má velmi čile k světu  a neplodnost ho rozhodně netrápí. Vznikl zkřížením dvou druhů obojživelníka axolotla.
U vzniku mezidruhového hybrida stál člověk. V polovině minulého století si dovezli kalifornští rybáři z východnějších oblastí USA jako návnadu axolotly tygří (Ambystoma tigrinum) a vysadili tyto obojživelníky do místních jezer a rybníků. Axolotli se tak poprvé dostali do přímého kontaktu s druhem místního axolotla Ambystoma californiense.

Zvětšit obrázek

Ben Fitzpatrick

„Oba druhy axolotlů si jsou příbuzné zhruba stejně jako člověk a šimpanz,“ říká Ben Fitzpatrick z University of Tennessee v Knoxville.
Netrvalo dlouho a axolotli se začali vzájemně křížit. Fitzpatricka zaskočilo už to, že hybridi vůbec přežívali. Když se začal o jejich život zajímat hlouběji, šokovalo ho, jak kříženci prosperují.
„Mým původním cílem bylo studovat, co všechno je u hybridů špatně. Jejich zdatnost mě úplně zaskočila,“ přiznává americký zoolog.

Zdatní mezidruhoví kříženci jsou poměrně obvyklí v rostlinné říši. Mezi živočichy zdaleka nejsou běžní. Hybridní axolotlové zamotali hlavy ochráncům přírody. Axolotl tygří je v místech svého původního rozšíření poměrně hojný. Kalifornský axolotl je druh ohrožený vyhubením a jako takový je chráněn zákonem. Podle Fitzpatricka jsou dny čistokrevných kalifornských axolotlů sečteny. Nahradí je kříženci s různým podílem krve axolotla tygřího.
„Pokud ochránci přírody uznají přínos krve axolotla tygřího za přípustnou změnu původního druhu, pak existuje velká šance, že takto pozměněný druh přežije,“ vysvětluje Ben Fitzpatrick. „Jiní ochranáři ale mohou vnímat hybridní axolotly jako geneticky neplnohodnotné a křížení druhů pak budou považovat za praktické vyhubení původních kalifornských axolotlů.“

Zvětšit obrázek

Ambystoma californiense (Foto: Joyce Gross)

Příčina překvapivé životaschopnosti mezidruhových kříženců zůstává záhadou. Je možné, že kříženci dědí po každém z rodičů vlastnosti výhodné pro přežití. Nelze však vyloučit, že je to důsledek souhry genů, které si v dědičné informaci hybrida „padly do noty“, i když svým původním nositelům žádnou zvláštní výhodu nepřinášejí. Nejasný je i vliv kříženců na ostatní živočichy, rostliny a životní prostředí. Fitzpatrickův tým je intenzivně zkoumá.

Otázka mezidruhových kříženců se dostává v poslední době do popředí zájmu odborníků. Například v jezerech rovníkové Afriky se v důsledku eroze na místech vykácených lesů zakalila voda a to mate místní ryby. Ty si vybírají partnera pro páření podle zbarvení těla. V kalné vodě se ale celkem snadno spletou a vytřou se s příslušníky cizího druhu. Výsledkem takového spojení jsou mezidruhoví kříženci. Vznik mezidruhových kříženců hrozí i ledním medvědům a americkým medvědům grizzly. Teplejší klima vyhání  lední medvědy z mořského ledu a grizzlyům naopak otevírá cestu na sever. Oba druhy se střetávají stále častěji a plodí křížence.