Když jde řeč o mimozemském životě, velmi často se skloňuje takzvaná Drakeova rovnice. Pan Frank Drake ji vymyslel v roce 1960, kdy lidé ještě naivně věřili, že 21. století bude ve znamení ohromujících kosmických lodí, důstojných orbitálních základen a všechny zajímalo, s kolika mimozemskými civilizacemi budeme v roce 2000 v kontaktu.
Máme rok 2007. Spočítat ohromující kosmické lodě, důstojné orbitální stanice a známé mimozemské civilizace není vůbec těžké, jejich součet se totiž rovná nule. Drakeova rovnice dostala zatrpklou příchuť a zlí jazykové se smějí, že si to zaslouží, protože je celá vycucaná z prstu.
Dotyčná rovnice se snaží odhadovat počet mimozemských civilizací v naší galaxii, s nimiž bychom teoreticky mohli komunikovat. Sestává ze sedmi konstant, nichž něco málo rozumného můžeme říct o rychlosti vzniku nových hvězd v galaxii, případně hrubě odhadnout kolik hvězd má planety, ale věci jako procento obyvatelných planet, na nichž se vyvine forma života schopná mezihvězdné komunikace, ty už opravdu patří do jurisdikce profesorky Trelawneyové.
Nicméně, astronomové jsou posedlí hledáním vhodných planetárních systémů a planet, na nichž by nějaký ten život mohl být. Není asi tajemstvím, že je mimo jiné žene i romantická touha po ufonech, i když jim musí být jasné, že zatím nemáme a s dnešním přístupem jen tak mít nebudeme prostředky, jak se k nim dostat.
Nedávno se povedl husarský kousek dvojici astronomů Jorge Melendez z Mount Stromlo Observatory v australském Weston Creeke a Ivan Ramirez z University of Texas v americkém Austinu. Tito pánové pomocí 2,7 metrového teleskopu v texaské McDonald Observatory objevili hvězdu zatím nejpodobnější našemu Slunci. Prozatím nese příšerné katalogové jméno HIP 56948 a není zase tak daleko, pouhých 200 světelných let odsud.
Žádné z provedených měření velikosti, hmotnosti, teploty a chemického složení dosud nedokázalo odhalit rozdíl.
HIP 56948 je podle všeho prakticky jednovaječné dvojče naší domácí hvězdy. Až doposud nesly titul hvězd nejpodobnějších Slunci 8 Scorpii, HD 98618 a HIP 100963. Všechny tři ovšem obsahují několikanásobně víc lithia, než naše rodná hvězda. Nově objevené dvojče HIP 56948 je dvojčetem Slunce i pokud jde o lithium. Právě lithium je zřejmě docela významná věc. Zdá se, že s obsahem lithia stoupá aktivita hvězdy a s ní počet hvězdných erupcí a množství hvězdného záření, kterým bombarduje svůj hvězdný systém.
Nikde pochopitelně není psáno, že by právě co největší podobnost Slunci byla zárukou, že kolem takové hvězdy vznikne život a civilizace, která vymyslí papeže a Greenpeace. Na druhou stranu, víme o jedné právě takové hvězdě a proto aspoň máme kde začít.
Nově objevené slunce se pochopitelně ihned dostalo na přední místo známého katalogu SETI HabCat (Catalog of Nearby Habitable Systems), čili přehledu blízkých hvězd, u nichž by eventuelně mohly být obyvatelné planety. HabCat v současnosti obsahuje 17 129 hvězd.
Stačí jen vynalézt mezihvězdný pohon a můžeme vyrazit.
V jedné věci se ale přeci jen HIP 56948 od Slunce liší. Je přibližně o 1 miliardu let starší. Těžko říct, jestli to je pro lovce ufonů výhoda nebo nevýhoda. Zatím se hledají případné planety, podle všeho HIP 56948 nevlastní takzvané horké jupitery (hot Jupiters), obří plynné planety podobné Jupiteru, obíhající ale v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Není to zase taková tragédie, jen zatím nemáme technologie na objevy menších nebo vzdálenějších planet. Až se v Kalifornii na plný výkon rozjede ambiciózní radioteleskop Allen Telescope Array (ATA-350), který má velkolepé plány hledat civilizace, tak bude HIP 56948 podle všeho jedním z významných cílů. Třeba se časem dozvíme, jak to s Drakeovou rovnicí vlastně je.
Pramen: NewScientist.com 3.10.2007, Wikipedia
Diskuze:
co mi chybělo
Honza,2007-10-24 22:28:10
Co mi v článku chybí, když už se zabývá tím, že máme před sebou vhodný objekt k hledání mimomzemských civilizací, je vzdálenost této hvězdy od Slunce. Jinde na webu jsem se dočetl, že to je více než 200 světelných let, tedy hypoteticky, kdyby se na nějaké planetě v blízkosti HIP 56948 vyvinula civilizace stejnou rychlostí jako tady, znamenalo by to, že ještě cca sto let bychom se nedozvěděli, že tam jsou.
Plynné obry
,2007-10-05 15:33:03
V článku skôr malo byť, že hviezda asi nemá blízkych plynných obrov.
Keby ich mala, bola by tým od Slnka rozdielna, Jupiter je vzdialený.
Keby bola na mieste danej hvizdy kópia Slnečnej sústavy, nedali by sa súčasnými prístrojmi planéty zistiť.
hm
CC,2007-10-04 09:12:09
trochu mimo téma, ale... říkám si, jak je miliarda dlouhá doba - výdyť kolikrát by se naše civilizace za tu dobu stihla rozvinout, zničit a zase rozvinout - 2000x, pokud by jí to mělo trvat vždy půl milionu let.
nejsou-li přítomni dva plynní obři
Ccecil,2007-10-04 08:52:10
pak je to mrtvá zóna díky kometárnímu bombardování.
Jupiteři
Mirek,2007-10-04 17:36:48
Jupitery mohli najít jen pod jednou podmínkou, museli by z našeho pohledu se občas promítnout na hvězdu jinak ne. Ztrátka musí být jistá rovina oběhu
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
