V poslední době pozorujeme značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity. Společnost se tvrdě orientuje na okamžitou spotřebu, na rychlý a bezpracný úspěch. Hodnoty, které byly po staletí považovány za „skutečné“, jdou stranou. Tato situace není specifická jen pro naši zemi, jedná se o celosvětový (euroamerický) vývoj, který u nás probíhá rychleji, neboť „doháníme, co jsme zameškali“.
Na řadě škol jsme svědky soustavného snižování požadavků na znalosti a dovednosti. Ve sdělovacích prostředcích je často zpochybňována role paměti ve vzdělávání, smysl výchovy ke kázni a společenskému chování, důležitost osobního úsilí a význam zodpovědnosti. Cožpak si již nikdo neuvědomuje, že vzdělání a vzdělanosti člověk dosahuje dlouhodobou, soustavnou a cílevědomou činností?
Pokles úrovně vzdělanosti vnímáme s obavami. Absolventi základních, středních i vysokých škol mají dnes podstatně horší všeobecný rozhled než generace jejich rodičů. Ochota a tedy i schopnost porozumět světu, který nás obklopuje, je čím dál menší. Výrazně poklesla chuť pochopit přírodovědné i společenské jevy, vyznat se v historii, literatuře a výtvarném umění, vnímat současnost v kontextu historického a kulturního vývoje lidstva. Mnozí dnešní maturanti mají vážné problémy s vyjadřováním i s pravopisem, se základními početními úkony, nejsou schopni řádně porozumět psanému textu, sepsat smysluplný odstavec, neznají základní historická fakta, nemají ponětí o nedávném vývoji naší společnosti. Tzv. počítačová gramotnost je často chápána pouze jako úspěšné zvládnutí počítačových her, brouzdání po internetu a v lepším případě též pochopení základů jednoho textového editoru.
Jsme malý národ a malý stát. Máme-li obstát v Evropě a ve světě, musíme se o to usilovně snažit. Nechceme-li se stát pouze levnou a podřadnou pracovní silou, musíme se intenzivně vzdělávat a vytrvale a soustavně rozvíjet své znalosti a dovednosti. Tedy to, co je ve sdělovacích prostředcích často zpochybňováno a zatracováno. Nedostatečná vzdělanost a malý všeobecný rozhled vede k degradaci populace na nemyslící dav spotřebitelů všeho možného i nemožného, vytváří živnou půdu pro nejrůznější podvodníky, extremisty, je zdrojem ignorance a agresivity vůči lidem i přírodě.
Obracíme se proto na vás, na všechny, jejichž hlas je slyšet.
Uvědomte si, že se značnou měrou podílíte na utváření atmosféry v celé populaci, že svými názory ovlivňujete hlavně mladou generaci. Snažte se proto orientovat společnost k cílevědomému vzdělávání, k odpovědné a uspokojení přinášející práci, k úctě k tradičním hodnotám. Pečlivě zvažujte svá slova, která pronášíte o školství, vzdělanosti a vzdělávání. Mějte na paměti, že je rychlejší a jednodušší bořit než stavět. Snažte se proto být konstruktivní a motivovat pozitivními příklady.
Nezapomínejte, že zejména vy, jejichž hlas je slyšet, máte odpovědnost za naši budoucnost.
Signatáři výzvy
(ke dni 19. 9. 2007)
Prof. PhDr. Ludvík Armbruster, filozof a teolog,
děkan katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
MgA. Pavel Batěk, herec.
Prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., fyzik a meteorolog,
Katedra meteorologie a ochrany prostředí matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy.
Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., historik,
Ústav českých dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
předseda české sekce česko-německé komise pro školní dějepis.
Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., Dr.h.c., teoretický fyzik,
Ústav teoretické fyziky matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy
(ředitel v letech 1986 až 2003),
člen Academia Europaea,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. Ing. Tomáš Boublík, DrSc., chemik,
emeritní profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
a přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc., historik a archeolog,
Ústav pro klasickou archeologii filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR.
Otakar Brousek st., herec.
Prof. MUDr. Jan Bubeník, DrSc., genetik,
Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., historik,
ředitel Historického ústavu filozofické fakulty Jihočeské univerzity,
rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
MUDr. Jan Cimický, CSc., psychiatr, básník a spisovatel,
Modrá laguna – centrum duševní pohody.
Prof. RNDr. Petr Čárský, DrSc., chemik,
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc., fyzik,
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
první rektor Slezské univerzity (v letech 1992 až 1998).
Prof. RNDr. Vlastimil Dlab, DrSc., matematik,
Carleton University, Kanada,
člen Kanadské akademie věd.
Prof. PhDr. Ing. Miloš Dokulil, DrSc., historik filozofie a politolog,
Katedra informačních technologií fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., matematik,
Katedra matematiky fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni,
člen Učené společnosti ČR.
Jiří Dvořák, herec.
Prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc., fyzik,
katedra experimentální fyziky přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého,
děkan přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v letech 1993 až 1997 a 2003 až 2006,
rektor Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1997 až 2000 a od roku 2006.
Prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc., politoložka,
vedoucí Katedry politologie fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze,
předsedkyně Akreditační komise (od roku 2004).
Prof. RNDr. Ludmila Eckertová, CSc., fyzička,
emeritní profesorka matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. RNDr. Miloslav Feistauer, DrSc., Dr.h.c., matematik,
Katedra numerické matematiky matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR.
Pavlína Filipovská, herečka a zpěvačka,
externí spolupracovnice Českého rozhlasu.
RNDr. Jiří Grygar, CSc., astrofyzik,
Fyzikální ústav Akademie věd ČR,
zakládající člen Učené společnosti ČR a její předseda (2004 až 2008).
Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc., lingvistka,
Ústav formální a aplikované lingvistiky matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
volená členka Academia Europaea,
členka Učené společnosti ČR.
Prof. PhDr. Tomáš Halík, ThD., teolog a filozof,
Ústav filozofie a religionistiky filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
prezident České křesťanské akademie,
člen Evropské akademie věd a umění.
Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., informatik a filozof,
ředitel Centra teoretických studií při Univerzitě Karlově a Akademii věd ČR,
šéfredaktor časopisu Vesmír,
člen Academia Europaea.
RNDr. Pavel Hejda, CSc., geofyzik,
ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Doc. RNDr. Jiří Holenda, CSc., matematik,
Katedra matematiky fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni,
první rektor Západočeské univerzity v Plzni.
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog,
ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Josef Humlíček, CSc., fyzik,
ředitel Ústavu fyziky kondenzovaných látek přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. PhDr. Milan Jelínek, CSc., Dr.h.c., lingvista,
rektor Masarykovy univerzity v Brně v letech 1989 až 1992,
Commandeur de l’Ordre des Palmes Académiques.
Mgr. Vlastimil Ježek,
ředitel Národní knihovny v Praze.
RNDr. Zdeněk Jirák, CSc., fyzik,
Fyzikální ústav Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Jana Jurečková, DrSc., statistička,
Centrum pro teoretickou a aplikovanou statistiku Jaroslava Hájka,
členka Učené společnosti ČR.
Eva Kantůrková, spisovatelka,
předsedkyně Obce spisovatelů.
Petr Kostka, herec.
Doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., archeolog,
středisko pro slovanskou a středověkou archeologii Archeologického ústavu
Akademie věd ČR,
ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., lékař,
přednosta Kliniky dětské onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
a Fakultní nemocnice Motol v letech 1983 až 2004,
děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v letech 1990 až 1997 a 2000 až 2006,
prorektor Univerzity Karlovy v Praze v letech 1997 až 2000,
zakládající člen Učené společnosti ČR, její předseda v letech 1997 až 2002.
Prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., botanik a ekolog,
Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy,
děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. Ing. Pavel Kratochvíl, DrSc., Dr.h.c., chemik,
Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR
(ředitel v letech 1990 až 1998),
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Mgr. Petr Kukal, pedagog, odborný publicista,
člen Obce spisovatelů ČR, člen Sdružení autorů literatury pro děti a mládež,
předseda správní rady Obecně prospěšné společnosti při Nadaci Terezy Maxové,
provozovatel a redaktor webu Stolzová.
Prof. RNDr. Jaroslav Kurzweil, DrSc., Dr.h.c., matematik,
ředitel Matematického ústavu Akademie věd ČR v letech 1990 až 1996,
předseda Akreditační komise v letech 1990 až 2000,
zakládající člen Učené společnosti ČR,
držitel České hlavy za rok 2006.
RNDr. Jan Květ, CSc., botanik,
Katedra biologie ekosystémů přírodovědecké fakulty jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích,
Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR,
předseda Českého národního komitétu pro program UNESCO „Man and Biosphere”,
člen Učené společnosti ČR.
RNDr. Jiří Liška, CSc., botanik,
Botanický ústav Akademie věd ČR.
Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., biolog,
Biologické centrum Akademie věd ČR,
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc., lékařka,
Ústav patologické fyziologie lékařské fakulty Univerzity Palackého,
děkanka lékařské fakulty Univerzity Palackého v letech 1994 až 2000,
rektorka Univerzity Palackého v letech 2000 až 2006.
RNDr. Ivana Macháčková, CSc., biochemička,
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR (ředitelka v letech 1999 až 2007).
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc., endokrinolog,
III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., přírodovědec a filozof,
Katedra filozofie a historie vědy přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
MUDr. Jan Marušiak, Ph.D., cévní chirurg,
primář Oddělení cévní chirurgie krajské nemocnice v Liberci.
Prof. PhDr. Pavel Materna, CSc., filozof a logik,
Filozofický ústav Akademie věd ČR,
emeritní profesor Masarykovy Univerzity (filozofická fakulta a fakulta informatiky).
Carmen Mayerová, herečka.
PaeDr. Karel Milička, pedagog a spisovatel,
ředitel střední školy přidružené k UNESCO,
člen Akademie literatury české, člen Obce spisovatelů a Klubu českých spisovatelů.
Doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc., psycholožka,
Katedra psychologie pedagogické fakulty Západočeské univerzity,
děkanka pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Doc. PhDr. Alena Míšková, historička,
zástupkyně ředitele Masarykova ústavu – Archivu Akademie věd ČR.
Prof. Ing. Petr Moos, CSc.,
vedoucí Ústavu informatiky a telekomunikací fakulty dopravní
Českého vysokého učení technického,
ministr dopravy a spojů v roce 1998,
děkan fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze.
Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc., sociolog,
profesor a emeritní děkan fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity,
člen Učené společnosti ČR.
Barbora Munzarová, herečka.
Prof. PhDr. Jiří Musil, CSc., sociolog,
přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy,
CESES, fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy,
člen Academia Europaea,
prezident Evropské sociologické asociace v letech 1999 až 2002,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc., fyzik,
Katedra fyziky povrchů a plazmatu matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
děkan matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. PhDr. Radim Palouš, Dr.h.c. mult.,
rektor Univerzity Karlovy v letech 1991 až 1994.
Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr., lingvista,
ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Prof. RNDr. Libor Pátý, DrSc., fyzik,
emeritní profesor matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
předseda Evropského kulturního klubu (od roku 2004).
Prof. PhDr. Josef Petráň, historik,
Ústav dějin Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy v letech 1991 až 1994.
Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc.,
fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy,
filozofická fakulta Univerzity Karlovy,
emeritní děkan fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,
emeritní prorektor Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., lingvista a pedagog,
autor vzdělávacích programů Obecná škola a Občanská škola,
nositel New Europe Prize,
ministr školství ČR v letech 1992 až 1994.
Doc. Ing. Dr. Tech. Jaromír Plešek, CSc., chemik,
Ústav anorganické chemie Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
RNDr. Jaroslava Plomerová, DrSc., seismolog,
Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.
Viktor Preiss, herec.
Doc. ThDr. Martin Prudký, teolog,
vedoucí Katedry Starého zákona evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy,
děkan evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Doc. RNDr. Petr Pyšek, CSc., botanik,
zástupce ředitele Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Ilja Racek, herec.
Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc., matematik,
Katedra matematických metod v ekonomii
obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity,
prorektor Slezské univerzity.
Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., mikrobioložka,
vedoucí sektoru Imunologie a gnotobiologie
a zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR,
místopředsedkyně Učené společnosti ČR.
Jaroslav Satoranský, herec.
Prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc., fyzik,
Ústav fyziky kondenzovaných látek přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
předseda Akademického senátu přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
v letech 1990 až 1992, její děkan v roce 1992,
rektor Masarykovy univerzity v letech 1992 až 1998 a prorektor v letech 1998 až 2004.
PhDr. Karel Sklenář, DrSc., historik a archeolog,
předseda České archeologické společnosti,
ředitel Historického muzea Národního muzea v Praze v letech 1990 až 1997.
Prof. RNDr. Vladimír Sklenář, DrSc.,
Národní centrum pro výzkum biomolekul přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
člen Učené společnosti ČR.
RNDr. Antonín Sochor, DrSc., logik a matematik,
ředitel Matematického ústavu Akademie věd ČR.
Prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D., filozof,
děkan fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v letech 2000 až 2007
(a proděkan od roku 2007),
ministr školství v roce 1998.
Zdeněk Svěrák, scenárista a herec,
Divadlo Járy Cimrmana.
RNDr. Ivan Šetlík, CSc., biolog,
Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR,
Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., socioložka,
Katedra sociální práce filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
PhDr. Eduard Šimek, CSc., numismatik a historik,
statutární zástupce generálního ředitele Národního muzea v Praze v letech 1991 až 2002,
ředitel Historického muzea Národního muzea v Praze v letech 1997 až 2002,
Pedagogické muzeum Jana Amose Komenského v Praze.
Prof. Josef Škvorecký, FRSC, CM, spisovatel,
emeritní profesor Univerzity Toronto, Kanada.
Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc, Dr.h.c. mult., historik,
zástupce ředitele Centra medievistických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR a její předseda v letech 2002 až 2004.
Doc. ThDr. Ivan O. Štampach, teolog,
vedoucí Katedry religionistiky a filozofie filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., psycholog,
vedoucí Katedry pedagogické a školní psychologie pedagogické fakulty Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy.
Prof. Ing. Karel Štulík, DrSc., chemik,
děkan přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v letech 1997 až 2003,
předseda Grantové agentury ČR v letech 1992 až 2000,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan, teolog,
vedoucí Katedry teoretické etiky evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc., chemik,
Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Miroslav Vlček, DrSc., fyzik a matematik,
vedoucí Ústavu aplikované matematiky fakulty dopravní
Českého vysokého učení technického,
prorektor Českého vysokého učení technického.
Prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc., lékař,
Ústav hematologie a krevní transfúze,
člen Academia Europaea,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc., matematik a filozof,
emeritní profesor Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy v roce 1990,
ministr školství v letech 1990 až 1992.
Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., fyziolog a hudebník,
Fyziologický ústav Akademie věd ČR,
Katedra fyziologie živočichů a člověka přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy,
člen Royal Physiological Society London, Cambridge,
primárius Kvarteta Heroldova klubu,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc., informatik,
ředitel Ústavu informatiky Akademie věd ČR,
profesor Katedry teoretické informatiky a matematické logiky
matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (do 31. 8. 2007),
volený člen Academia Europaea,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc., Dr.h.c. mult., fyzikální chemik,
zakládající člen Učené společnosti a její předseda v letech 1994 až 1997,
předseda Akademie věd ČR v letech 1993 až 2001.
Ing. Miroslav Zikmund, cestovatel a spisovatel.
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., lékař a biochemik,
přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky
1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,
děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc., filozof,
vedoucí Katedry filozofie filozofické fakulty Masarykovy univerzity,
proděkan filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Jiří Žák, spisovatel a herec.
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?
Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Ryby rozeznají lidské tváře
Autor: Josef Pazdera (10.06.2016)
Přístroj ke čtení myšlenek přímo z povrchu mozku
Autor: Stanislav Mihulka (16.10.2013)
Lidský mozek je zadrátovaný, aby si všímal zvířat
Autor: Stanislav Mihulka (04.10.2011)
Algoritmus založený na Twitteru předpovídá komerční úspěch filmů
Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2010)
Diskuze:
našel jsem na WSJ
Zbyněk Fiala,2008-01-11 21:26:53
Zajímavá úvaha, jak popularizovat matematiky se objevila v blogu v elektronickém vydání Wall Street Journal z 11.1.08 (citace, kráceno):
January 10, 2008, 9:24 am
Can Number Crunchers Go Mainstream?
Can math serve as popular entertainment? That was a question contemplated by a panel of mathematical advisors to Hollywood at an annual mathematics meeting in San Diego earlier this week.
“Numb3rs,” the popular CBS show about a mathematician who helps federal investigators crack cases
Eric Weisstein of the math-software company Wolfram Research Inc., who consults with the show, says that fictionalized version of math serves a goal: Educators clamor to meet Mr. Krumholtz. Then again, he acknowledges that might not reflect on his educational utility, but on his fame. Mr. Keeler agreed: “A lot of people who want to meet Russell Crowe don’t want to meet John Nash.”
With Hollywood writers on strike, Alice Silverberg of the University of California, Irvine, who has consulted for several shows, had a timely suggestion: a mathematician not as conceived by fiction writers, but rather a real-life personality who could engage the public in math in ways fictional portrayers can’t. “We had Carl Sagan in astronomy,” she said, referencing the popularizer of physical sciences who, before he died in 1996, became famous for presenting a TV program on the cosmos. “Why couldn’t we have something similar in mathematics, on television?”
Prof. Silverberg doesn’t think “Numb3rs” and its ilk fits the bill. She says that the majority of writers who aren’t mathematicians but occasionally want a numerical plot engage in what she calls “Google math.” They search for a concept that could fit into their desired plot. “Sometimes I say, there is really no mathematics here, but I will give you something that would make me cringe a little bit less,” she said.
Mr. Weisstein pointed out that “Numb3rs” has won several awards for its role in mathematical education — including one named after Mr. Sagan. “If Hollywood portrayed math as it is, the show wouldn’t last four seasons,” he added. “It doesn’t have to be completely rigorous and correct. It can still serve a useful social purpose.”
Even if the numbers guys don’t yet have veto power over innumerate plotlines, plenty of attendees at the math gathering would gladly go to Tinseltown. Mr. Keeler at one point wondered if he’d wasted his mathematical training by using it to write for TV. He asked for a show of hands: How many people think he’s a sellout? None of the several hundred people raised their hands, despite his urging. Then Prof. Silverberg asked, “How many people wish you had their jobs, rather than being mathematicians?” A few dozen people raised their hands.
Comments (7) | Permalink
Save & Share: Share on Facebook | Del.icio.us | Digg this | Email This
More related content
Bůžek
Budějičák,2007-10-29 22:52:19
Tak prvni věta prvního odstavce opravdu sedi na podepsaneho rektora Jihočes. univerzity, Mistra Bůžka. Kdo ho zna, ten vi, kdo jej nezna, nepochopí...škoda psat: Litovat ho? Je to psychopat? autistický ultrakarierista? Nevěřím v apriori zlé lidi, a tak bych poprosil třeba pana podepsaneho hned pod ním, pana Cimického o diagnózu.
konecne nekdo
Pavel Muster,2007-10-29 17:43:29
Vite ja jsem byl vzdy pro to, takoveto veci podporovat. Nikdy jsem ale nenasel nekoho kdo by to takto dobre sepsal a uverejnil. Proto podle meho nazoru patri vsem temto lidem jeden velky dik. Dekujeme vem za vse
Vulgarita tu je, no na vine nie je skola
hrecho,2007-10-23 10:21:43
Je tu prilis vela informacii. Treba si ich proste zacat filtrovat. Nepozerat len reality show a ciernu kroniku. Prezentovat cistejsie hodnoty tvorit vzory. Verit v dobro, aj ked ho prave v tej chvili nevnimame. Hodnoty tu su, akurat nemaju taku reklamu ako to nehodnotne. Nezvaloval by som to na skolsky system. Skor ide o predaj idealov a vzorov v spolocnosti. Niektore veci by sa predavat nemali. Riesenie vidim v kreovani kvalitnych oslovujucich ludskych vzorov a v nepredavani hodnot.
Diky vam moudri lide
Johny,2007-10-14 20:41:57
Se starim a zkusenostmi se pry rozviji moudrost. A ja si myslim, ze by tu meli byt lide, kteri by nam mladym (letos maturuju) tuto moudrost predavali, at uz si ji prebereme, jak chceme. Proto diky vsem signatarum. A mimochodem s vami souhlasim.
Máte pravdu, není co dodat.
Jirásek Lubor , ČVUT FEL,2007-10-10 09:30:39
Vážený pane docente.
Máte pravdu, není skoro co dodat. Nevidí to jen ten, kdo nechce vidět, a je buď tak naivní a nebo stejný, případně mu to nese takové peníze, že si "může dovolit" to nevidět.
Měli bychom jen dodat, že to je velmi krátkozraké... Bohužel - "ryba zapáchá od hlavy... " Doufejme, že se nám podaří společnými silami zabránit tragickým následkům katastrofy, která už začala... Nejhorší je nevšímavost...
Souhlasím s Vámi a svůj slabý hlas přidávám. Kdysi jsem neco slyšel o Svatoplukových prutech...
Lubor Jirásek
Co je to za šílenost?
id,2007-10-08 19:20:32
To opravdu všichni ti signatáři pozorují "značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity"? Nepřipravilo je neúprosné stáří, navzdory titulům a inteligenci, o zbytky soudnosti?
Asi žiju někde jinde, než oni. Nechte dětem jejich rozum, starejte se o svůj chleserol a meťte raději před vlastním prahem. (A nečumte tolik na bednu. :-)))
je to tak ale jak na to
mikjs,2007-10-08 13:59:21
No komousi si se skolstvem poradili lip nez ted, dokonce za prvni republiky bylo skolstvi lepsi (a mozna i za franc jozky) ale co s tim kdyz vsemu vladne bezbrehy liberalizmus, nikdo nechce do niceho investovat cas a nekoho nutit ucit se to by bylo nedemokraticke. Radsi budou rodice a jine natlakove skupiny nutit ucitele aby ocenovali zaky podle nich (spravedlnost nespravedlost). Nektere vysoke skoly jak vyderaci zdimaji sponzorske prispevky - nedas nedostatnes skousky, das dostanes i kdyz nevis. A to uz se radeji nevijadruju k urovni vecerniho studia - chci mít titul protoze to potrebuju v praci. A tak dal a tak dal - proste kde neni elementalni moralka skomira i ucenost
Polemika s J. Zrzavym
Jirka,2007-10-08 12:51:31
Nevim, zda J. Zrzavy je ten J. Zrzavy, ktery by to mohl byt, ale je to uplne jedno.
S bodem 1 souhlasim. Ten patos petice si tuhle vytku primo vykoledoval.
S bodem 2 se da souhlasit jen castecne. Kdo se nekde setkal se studenty dnesnich VS u nejake zkousky, uz tu metriku ma, byt neni treba zcela jasna. To, ze neumeji cist a psat je zasadni problem, protoze diky tomu nedokazi studovat ani sdelovat sve poznatky dalsim lidem. K cemu jim pak bude studium na vysokych skolach, kdyz studovat neumi a umet nemuzou? Na VS je nikdo ucit nebude, studovat musi sami. K cemu jim bude vzdelani, kdyz ho nebudou moci poradne uplatnit - protoze bez cteni a psani to dneska nejde? (A nejspis to nepujde ani zitra.)
S bodem 3 souhlasim s poznamkou, ze proti upadku pristupu rodin ke vzdelani a upadku strednich skol nelze bojovat potlacovanim individualismu. Bez zakladni kazne a velke pile zaku a studentu to ale nejde. Co maji na svych strankach jsem nestudoval, ale neverim, ze by chteli vracet nejake stare dobre casy.
S bodem 4 souhlasim, petici se toho opravdu samo o sobe nic nevyresi. Ale zacne se o problemu mluvit a konecne se treba provali, kde je zasadni problem a zacne se s tim neco delat. Oni sami s tim sve neco malo jiste radi udelaji a verim, ze i delaji. Ovsem jejich neco malo je kapkou v mori. Pred lety o tom take psali. A nepovedlo se. Predpokladam, ze se nepovede ani tentokrat. Budete tedy moci za 15 let napsat, ze to meli rict drive.
Myslim, ze bych se pod to take podepsal,
Jirka,2007-10-08 12:12:24
byt tech titulu mam mene. Z vlastni zkusenosti take vim, ze v zahranici je ten trend jeste silnejsi - promluvit si v cizine s technikem o necem, co neni z jeho uzkeho oboru, je temer nemozne. Lidi se sirsim prehledem a zdravym usudkem se hledaji velmi obtizne.
A pridal bych jeden postreh, o kterem jsme se bavili s kamaradem, profesorem na technice, minuly tyden: stredni skoly vychovavaji sve studenty tak, ze u maturity maji pocit, ze uz vsechno vedi, ze na VS se uz nic noveho nedovedi, jen si prohloubi znalosti. Kdyz pak prijdou na vysokou technickeho nebo prirodovedneho typu, nabiji si usta - takovou zaplavu novych znalosti totiz vubec necekaji, nedokazi se ucit a uz vubec ne v takovem tempu, jake po nich VS pozaduje.
Hadam, ze se jedna o dusledek velmi mizerneho vzdelani stredoskolskych ucitelu, potazmo katastrofalni urovne pedagogickych fakult. Na strednich skolach take byva velmi vzacny jakykoliv primy kontakt se skutecnym svetem vedy - byt alespon v podobne odbornych casopisu - aby studenti videli, ze treba pouzivana matematika je uplne jina nez ta, kterou se zatim naucili. Veda je prakticky vzdy zprostredkovana popularne naucnym stylem, dost casto pochybne zpracovanym. Uteky k obecnym formulacim v takovychto pracech pak vede studenty k myslence, ze takhle skutecne vedci pracuji a ze to tedy neni nic, co jeste neumeji.
Radši vývojová retardace než eurohumanismus
Adolf Balík,2007-10-08 00:46:15
Když je nám teď jako norma systému vyšších hodnot předkládán maladaptivní pseudohumanismus a v této pětiletce dohánění a předhánění USA platná tisíciletá evropská tradice, tak je nejen jasné, ale vlastně i zdravé, když lidé zůstávají u nižších hodnotových schémat, která ale aspoň fungují a jsou pro člověka z populace se skutečnou staletou evropskou tradicí přijatelná. Je adaptabilnější zastavit se ve svém vývoji na úrovni burana s křupanským leč funkčním selským rozumem než utrpět vývoj až na úroveň evropského humanisty postmoderně zdegenerované společnosti hodnot EU.
V současné epoše eurotmářství není tedy kam se vyvíjet a jistá retardace v obraně před vývojem k eurohumanistické formě maladaptivního pseudohumanismu je asi na místě.
Len tak
Tomas 24r,2007-10-05 21:10:25
Ucit sa??? Cely zivot sa ludska bytost uci. Sleduje, pocuva,ohmatava,ochutnava,ovoniava.....Zbiera informacie krote mozog spracuvava. U nikoho pomalsie u niekoho rychlejsie. A podla mna ovela menej zalezi od "kapcity" a schopnosti mozgu. Ovela vecsi vpliv (berem podla svojich skusenosti a pozorovanim mojho okolia )ma to akym sposobom su mi podane informacie. Napriklad v skole som nemal rad matematiku a fyziku, ale akonahle som videl jednu nasu televiznu relaciu ktora chodila tyzdenne na STV2 vo stvrtok vecer ( nech su jej archivne dokumenty lahke ), a v ktorej sa dana problematika rozoberala najcastejsie otazkou PRECO, objavil som v tom naozaj fascinujuci svet. Tak isto ako v literature, hudbe, umeni, filozofii, psicholgii....
Musim koncit prisla navsteva....:o))
abychom byli v obraze
F. Cvrckova,2007-10-05 18:08:16
K vyzve jsem se prave pripojila - a pak jsem si teprve precetla diskusi. A nestacim zasnout, jak malo je cast - i vstricne naladenych - ctenaru v obraze, kdyz vyzyva nas vsechny na vysokych skolach pusobici, abychom si zametli pred vlastnim prahem: "vzdyt prece neni nic snazsiho nez se zacit studentum poradne venovat!"
K me osobni motivaci: podepsala jsem to prave proto, ze bych si rada zachovala rychle mizici moznost venovat se studentum opravdu poradne, individualne, naslouchat otazkam a diskutovat se zajemci, zkouset i ustne, probirat literaturu v konzultacich ... To ovsem slo, kdyz tech studentu bylo na seminari 15, umeli anglicky a tema je zajimalo. Nemluvim o nejakem davnoveku, ale o dobe pred cca 5-7 lety. Ted je ve stejnem seminari posluchacu 60 ve trech po sobe jdoucich paralelkach, pulka se tvari, ze se s anglictinou (pro obor naprosto zasadni) setkala naposled u zkousky, kredity ma, no a co - snad bych po nich nechtela, aby studovali literaturu?.
Jenze dnes se hlasa, ze kazdy ma mit pravo byt bakalarem cehokoli, a pokud neprojde rocnikem aspon par stovek lidi, nema skola ani na zakladni platy.
Dovolte mi úvahu . . .
Estét,2007-10-05 17:07:58
Poctivě jsem přelouskal všechny dosavadní příspěvky a až na pár výjimek jsem se musel ztotožnit s autory výzvy v tom směru, že jsme národem neoprávněně sebevědomých a často vulgárních nevzdělanců. Dokonce i v příspěvcích údajně vysokoškolsky vzdělaných lidí bylo možno běžně najít pravopisné chyby, což je jen další potvrzení úrovně naší současné "vzdělanosti". Aby bylo jasno - nemluvím zde o formách výuky, o reformách školství, o platech či úrovni učitelů /také jsem chodil do školy/ - mluvím o kvalitě populace. Všechno to, co nám vadí na těch druhých a na společnosti, ve které musíme žít, tvoříme malou částí i my sami, každý z nás. Musíme začínat vždy od sebe. Autoři výzvy to nemají lehké, protože i kdyby vymysleli sebegeniálnější text, oslovují jím tak do 20% lidí. Těch zbylých 80% čte Blesk a sleduje s napětím přihlouplé televizní seriály. Jejich reakce a názory jsou tomu adekvátní. Máme jako národ ten hrozný hendikep, že naše elity byly systematicky likvidovány napřed nacisty a poté komunisty, a to ať už přímo, či nepřímo /emigrace/. Musíme se tedy smířit s tím, že teď nemáme /a ani nemůžeme mít/ dostatečný počet kvalitních, ušlechtilých, intelektuálně i morálně silných osobností, schopných učit a vést národ tím správným směrem. A těm, kteří se o to alespoň čas od času nějak pokusí, to nemějme za zlé.
normální rozdělení a dotace na hlavu
mustafa ibrahim,2007-10-05 14:55:02
Vezmeme-li v potaz, že do vysokých škol přicházejí populačně slabé ročníky (základní školy už si tím nedostatkem žáků a rušením nenaplněných škol prošly) a že škola dostává peníze "na hlavu" - tedy na studenty - pak je celkem logické, že se školy snaží nabrat co nejvíc studentů. A jelikož má inteligence v populaci normální rozdělení, je nutno sáhnout i mezi ty, kteří jsou co do studijních předpokladů podprůměrní. A sáhnout bohatě. Neznamená to, že nemáme na školách chytré a hodně chytré studenty. Jen tam kromě nich máme i ty méně chytré a brzy tam budeme mít i ty hloupé. Opticky to může vypadat odstrašivě, ale věcně se společnsot moc nezměnila. Když ještě k tomu vezmeme v potaz, že dneska se hodnotí absolvent vysoké školy podle toho, zda má diplom a nikoli podle toho co umí a jak studoval, je logické, že i průměrně inteligentnímu studentovi dojde, že by měl získat ten potřebný papír s co nejmenší námahou. A kantor? Ten je vystaven anonymnímu hodnocení a "trhu", kdy si studenti mohou jeho přednášku zapsat, ale také nemusí. V druhém případě nemá kantor koho a co učit. A tak se musí podbízet. Nikoli skvělým pedagogickým výkonem, který by ocenili ti chytří, ale shovívaostí, kterou ocení přijatá ne už tak chytrá většina. Výsledek je, jaký je. A petice, otevřené dopisy a manifesty? To jsou jen plácnutí do vody. Psi štěkají a karavana vysokého školství jde dál. Věřím, že autoři populárně vědeckých blogů, poctiví učitelé, popularizující vědci a další nadšenci dělají dnes a denně pro vědu, mládež a její vzdělání neskonale víc než signatáři podobných petic. Něco jiného je jednou za rok uspořádat "týden vědy" a "dny otevřených dvěří" a na zbytek roku se zavřít do své akademické slonovinové věže, a něco jiného je vysvětlovat, popularizovat, psát, přednášet a ještě za to občas schytat výtky, že je to povrchní, bulvární a já nevím jaké. Proto volám: Sláva všem těm bezejmenným nadšencům, co nesepisují petice, ale tvrdě makají na tom, aby nejen studenti, ale i celá veřejnost dostávala informace, které pochopí a donutí ji k zamyšlení. Víc přeci není třeba. Většina lidí si umí udělat vlastní názor na globální oteplení, atomovou energetiku nebo geneticky modifkované organismy. Jen když mají z čeho vyjít. A že se sem tam spletou nebo svůj názor korigují, to není žádné neštěstí. Žádný učený z nebe nespadl. jen na jedno si dejme bacha. Když někdo začně tvrdit, že má k dispozi jedinečnou universální pravdu nebo zaručené recepty na všechny bolesti světa, tak to vždycky smrdí.
prostě se narodila
roman,2007-10-05 13:04:34
jiná generace. Kolik v šedesátých letech bylo dobrých zpěváků a dnes? Škoda mluvit. Tvořivost chybí. Ještě, že jsem to zažil... Hippies, děti lásky a tvořivosti.
generace
PT,2007-10-05 18:56:48
Pokud se vam "nova generace" nelibi, neni treba se spis zamyslet, ze ta generace byla nekym vychovana, nemyslite? Neby si myslite, ze se najednou rodi jini lidi? S horsim mozkem?
I kdyz s vasim postojem nesouhlasim, tak preci musite uznat, ze i kdyby jste mel pravdu, tak vinikem je take prostredi, nejen generace samotna. A je to prave predchazejici generace (i ta bohate otitulovana), kdo byl jeho hlavnim tvurcem.
Aneb, do ceho jste nas to porodili? :-D
narodili
Hans Paul,2007-10-06 04:03:58
jste se do podminek, ktere po vas nezadaji tvorivost, ale jen papouskovani toho, co je slyset kolem. Nase masmedia, nasi politici, cely establishsment, vsechno je to brainwashing vedouci k prumernosti a konformismu, podobne jako za Husaka.
Sdílení článku
Víťa,2007-10-05 12:53:25
Mám dotaz na administrátory: za jakých podmínek mohu sdílet tento článek tak, abych jej při dodržení licence mohl publikovat ve svém časopisu? Konkrétně: http://www.vitakappa.net/joomla/index.php
Ono přesně takovéto "studenty" znám a jímá mne hrůza jak mnoho. Např.: student počítačové školy je ve škole 1. měsíc a už udělá malér, že tam musí jet jeho rodiče (pravděpodobně kouření marihuany). I když - ty jeho rodiče také nejsou Einsteinové...
Mno,
whocares,2007-10-05 11:44:49
já tak nějak cítím za tím patetickým textem - Dejte nám víc peněz !
No a?
Simple Thing,2007-10-05 12:21:56
No a? Davame na skolstvi a vedu stale mene % HDP nez je prumer EU.
Tak řekněte rovnou,
whocares,2007-10-05 13:45:02
komu ty procenta sebrat, a nechte si patetické kydy !
Jak tady čtu reakce,
Jura,2007-10-05 08:33:38
vidím, že výzva má pravdu. Sleduji v reakcích znamenitý důraz na to, co by kantor měl, aby zaujal, jak je pošetilé biflovat (ubíjí to osobnost, ba přímo Osobnost) a tak podobně. Není tam ale důraz na povinnost (kantor má zaujmout, jistě, ale hlavně já mám povinnost se učit, abych nezůstal blbej - tohle nikdo neakcentuje), biflování je odsuzováno (no bodejť, je namáhavé; ale bez sumy základních vědomostí zůstane jeden hlupcem, i kdyby měl k dispozici všechny informační kanály světa - nebude vědět co hledat, ba nebude ani vědět, proč by vlastně měl hledat; a tu sumu základních vědomostí - dat, vzorečků, vztahů nedostanu do hlavy jinak než tím opovrhovaným biflováním). Prostě - každý má plnou hubu práv - mimo jiného na vzdělání, samozřejmě bezplatné a co nejlepší, ale o povinnostech - mimo jiného učit se - nechce slyšet.
Fascinují mne jedinci - s maturitou - kteří při potřebě znásobit 12 krát 4 tahají mobil (je v něm kalkulačka), fascinují mne jedinci, kteří na dotaz po 28. říjnu bublají něco o upálení Jana Husa či jej mají za mezinárodní den zdravé výživy (dozvěděl jsem se i, že v tento den se Slovensko připojilo k Československu), jedinci, kteří se domnívají, že 21.8.1968 skončila druhá světová válka nebo kteří na dotaz, jak člověk produkuje kysličník uhličitý, vyjmenují leccos (co je teď módní v novinách), leč zapomenou na dýchání (i své), jedinci, kteří si na otázku po ozónu vybaví akorát, že je děravý (jednou jsem se dozvěděl, že jde o bojový plyn, protože škodí) ... a tak dál a podobně. Přímo s odporem zírám na primitivy (podotýkám že s maturitou), kteří za velikány našeho národa považují sportovní gladiátory a herce v seriálech typu křehkých vztahů, jedinci, kteří se neupamatují na jména jako Heyrovský, Běhounek, Rašín nebo Balabán, Mašín, Morávek nebo aspoň Smetana či Dvořák, kteří nejsou schopni napsat odstavec v rodném jazyce bez gramatických i stylistických chyb ... bylo mi poměrně nedávno jeden čas participovat na výběru nových zaměstnanců (požadavek byl maturita) a tohle je výběr tristních poznatků.
Odmyslím-li si politické deformace, bylo školství najmě v přírodních vědách za bolševika jednoznačně lepší než dnes, kdy žáček beztrestně pošle kantorku do p*dele nebo studentík středoškolskému profesorovi opáčí, že se mu nechtělo učit, protože jeho předmět (fyziku!!!!) má za zbytečný (jistě, pubertální vzdor hlupce - ale že si to vůbec dovolí značí zarážející nevzdělanost spolu s pozoruhodným nedostatkem taktu a slušného vychování, a navíc - ono mu to dnes projde!!!). Pak vznikají omaturitovaní, ba i vysokoškolsky otitulovaní hňupové, co věří, že Temelín lze nahradit spalováním šťovíku a ještě to bude méně zatěžovat přirodu a kteří neumí získat deset litrů patnactiprocentního roztoku čehokoliv, mají-li k dispozici pětaosmdesátiprocentní koncentrát.
Podotýkám, že nejsem pedagog - jen jsem jako každý chodil do školy a jako skoro každý sledoval výuku svých potomků.
Více než výstižné
dinosaurus,2007-10-05 08:51:30
Není co dodat. Jsem začínající pedagog a deziluze se po pár týdnech již naplno projevila. S výjimkou jedné věty bych tento text zarámoval.
Blbci byli vzdycky,
adam,2007-10-06 16:30:05
jenze dnes chce kazdy maturitu, protoze se potom muze citit jako "plnohodnotny clovek". Driv, kdyz byl nekdo "blbej", tak sel na ucnak, dokonce to rezim velice podporoval. Proto se Vam zda, ze jsou studenti s maturitou hloupejsi. Nejsou. Jen ti, co maji mit vyucni list, dnes maji maturitu, protoze si to spolecnost zada a odmaturovat se ctyrkama zvladne kazdej.
Zajimalo by mne
Hans Paul,2007-10-05 06:58:25
co proti kulturni nivelizaci a barbarizaci delaji ti, kterym se tato petice nelibi? Rekl bych, ze nic a ze naopak casto jsou soucasti onoho vulgarniho proudu, ktery se nas ostatni, kteri se snazi sami sebe a sve okoli kultivovat, zkousi jako bahno pohltit. Je ale fajn, jak se napr. kompostujici blbeckove z Okouna umeji "od plic zasmat" lidem, kteri jsou z jiste situace (nasi narodni degradace) nestastni a nesou kuzi na trh s touto petici... Ta petice ma bohuzel vic pravdy, nez tusime, i kdyz obsahuje pateticka a "velka" slova..
(http://www.okoun.cz/boards/patos)
kdo nic nedělá?
Jan Kolář,2007-10-05 09:36:24
Řekl byste, že ti, kterým se petice nelíbí, proti "kulturní barbarizaci" nic nedělají. Možná ale mají jen jiný názor na způsob, jak něco dělat. Za ostatní mluvit nemohu. Ale já píšu skoro rok blog o popularizaci vědy, napsal jsem knížku na jedno biologické téma, občas mluvím do rozhlasu, pomáhám organizovat popularizaci vědy na našem výzkumném ústavu. Stačí to takhle?
skvělé rady novinářům
Jan Kolář,2007-10-05 03:04:51
Musím zůstat vzhůru kvůli práci, tak jsem o téhle výzvě z dlouhé chvíle blognul (na kolar.blog.respekt.cz). Při podrobnějším čtení mě tam na konci zaujalo doporučení novinářům, že mají psát konstruktivně a pozitivně. Podobné rady (třeba od politiků) novináři milují. I kdyby nakrásně měli autoři výzvy pravdu, tohle je od nich mediální strategie jak víno.
BLÁBOL
HK,2007-10-04 22:36:23
Nevím, zda tato devastace a ochuzení lidského bytí nabrala trvalejší kurz nebo se jedná o krátkodobou fluktuaci. Hodnoty mizí, s tím i život, stáváme se neživou přírodou, stárneme. Bylo by dobré podívat se na objekt Homo Sapiens z energetického hlediska. Čím rychleji se vesmírný objekt vyvíjí, tím rychleji končí. Není to škoda?
Svata nevinnost
Pythagoras,2007-10-04 21:26:37
Asi nikto zo signatarov si neuvedomuje, ze dnesna skutocnost nie je vysledkom nikym nechcenej, nikym neplanovanej, nahodnej, sponatannej hry osudu ludstva, ale cielavedomy zamer, ktory mozu poznat len ten, kto je oboznameny s pozadim a agendou tohto spolku: Adorno, Fromm, Horkheimer, Levy-Strauss, Marcuse a ini.
Vo svojej naivite si signatari nepripustaju, ze ich hlas sa podoba stolovemu ventilatoru, ktory ma odvratit bliziaci sa hurikan.
Dámy a páné,těší mě, že jste si všimli toho trendu
otazník,2007-10-04 19:36:30
Obávám se ale, že pro vás i pro mě je už příliš pozdě. Na Vaši výzvu jsem čekal celou druhou polovinu 90. let minulého století, ale bohužel, to co jsem kolem sebe viděl mě přesvědčilo, že to je trend, který nelze zvrátit, a tak jsem se přizpůsobil. Nakonec jsem Čech, mám českou národnost i občanství a žiju v "Česku", a jelikož podle nějakého nedávného průzkumu 80% obyvatel ČR je hrdých na to, že jsou Češi, avšak jen 20% bylo ochotno se vyjádřit, že by šli bojovat za svou vlast se zbraní v ruce, takže se není čemu divit.
V každém případě je taky signifikantní i to, že tato výzva je zde na Oslovi a ne v MF Dnes, nebo aspoň ve HN. No nic, klasika.
Ale zajímavé je toto: Dnes jsem sledoval jakýsi pořad v televizi v němž pan Šíp, nebo Uhlíř vyzpovídával 20 letého muže, Čecha, ředitele softwarové firmy se 100 zaměstnanci, a měl trochu problémy s tím, že mu neustále vnucoval něco o podnikatelích a podrazích a násilnostech mezi nimi a bylo vidět, že ten mladý muž se nechytal. Vypadalo to tak jako, že starší pan moderátor si žije ve svém světě, zatímco kolem už beží úplně jiný svět.
Ehmmm...
Jan Kolář (kolar.blog.respekt.cz),2007-10-04 19:02:06
V petici jsem detekoval patos v míře, která mi brání přesně pochopit, na co si vlastně signatáři stěžují a co chtějí změnit. Bohužel mě z toho zaujaly nejvíc zmínky o "roli paměti" a "výchově ke kázni". Zní to trochu jako stesk nad menším biflováním a větší svobodou na dnešních školách ve srovnání s dřívějškem.
Jistě, jsou v tom i zajímavé myšlenky, ale celkově mi to nějak nesedlo. Hlavně nemám pocit, že by se úroveň vzdělání výrazně zhoršovala.
Mohl by mi měkdo s lepším všeobecným vzděláním, než mám já, udělat literární rozbor textu a vyložit, o co go?
??
Stoupa,2007-10-04 16:07:22
Hopp: no reknu ti to asi tak ze veci, ktere jsem se musel na VS nabiflovat, me jsou v zivote vesmes k nicemu a celkevy pristup vyucujicich mi nektere obory spise znechutil, misto toho aby ve me podnitil zajem o vedeni a pripravil me reseni realnych problemu, ktere nastavaji v praxi.
V čem vidím řešení?
Vojta49,2007-10-04 15:45:56
V motivaci. Už pan Baťa nám to ukázal. Motivujeme-li lidi správným způsobem, dosáhneme divy. Podmíníme-li (třeba ústavním zákonem) setrvání vlády u moci nezadlužováním země, budeme mít hned příští rozpočet vyrovnaný. Podmíníme-li podstatnou část mzdy středo- či vysokoškolského učitele prokazatelnými znalostmi jejich studentů, projdou do dalšího studia jen ti, kteří je prokáží. A tak dále, a tak podobně.
ja bych to neprehanel
adam,2007-10-04 17:37:17
dokazu si predstavit dost drasticky scenar, co by se mohlo dit ve vyucovacich hodinach, kdyby platy kantoru byly zavisle na znalostech jejich studentu. jak jiz mnohokrate v historii, myslenka je dobra, ale zpusob, kterym se toho da dosahnout, neni jen ten dobry(zaujmout a vysvetlit), nybrz i ten spatny(teror) :)
cesta
PT,2007-10-05 09:43:56
a preziva jen ten nejsilnejsi, ze? Myslel jsem, ze tohle uz je za nama...
co lze dnes ještě změnit ?
rubicon,2007-10-04 12:39:49
http://ao-institut.cz/texty/Co-lze-zmenit/Co-lze-ihned-zmenit-ve-spolecnosti.html#II
Studiem proti nepoctivosti?
Beran,2007-10-04 11:40:08
Příznaky: Agresivita, nepoctivost, vulgarita
Diagnóza: Chabá vzdělanost
Terapie: Demonstrace systematického a dlouhodobého úsilí o poznání světa.
_______ _______ ________ ________
Postkřesťanský Západ umírá. To je to celé. Co s tím? Nevím, snad jen nová christianizace.
Beran
(http://vpravo.blog.cz)
Podle seznamu
MOLL,2007-10-04 10:51:07
jde přesně o střelbu do vlastních řad. Vědci a herci - co mají společného? Oba slouží druhým. Herec hraje podle scénáře pro diváka, vědec bádá nad tím na co sežene peníze - aby obohatil naše poznání - a případně umožnil nějakému podnikateli něco vyrábět.
Zřejmě trpí pocitem nenaplnění.
Dojem
Vladan,2007-10-04 09:22:57
Dojem, že vzdělanost národa klesá není tak úplně pravdivý. Je mnohem víc středoškoláků, mnohem víc vysokoškoláků, než "dřív". A je to asi dobře, ale "průměrná inteligence" obyvatelstva zřejmě neroste. Tedy to zvětšní kvantity jde na úkor kvality. Tedy maturitu a diplom dostávají i ti, kteří by na něj před lety nedosáhli. Možná můžeme říct, že "průměrná vzdělanost středoškoláka/vysokoškoláka" klesá. Lze tomu zabránit? Snad - vyšší kvalitou školství. To půjde těžko, když vysokošlosky vzdělaní peagogové mají mzdu pod republikovým průměrem, když poroste počet žáků ve třídách (musí se šetřit!) a když se budou každou chvíli zavádět nové experiment. Ono to jednotné školství nebylo úplně "blbé". Ve srovnání se "západem" nedopadalo (jako jedna z mála věcí) vůbec špatně. A mám dost strach, že současný nový přístup k výuce bude mít ještě katastrofálnější dopad.
Bývalý učitel (nyní IT)
Smích
Nobody,2007-10-04 14:44:34
Já si pamatuju učitele za totáče jako bandu gestapáků, když jsem se na něco zeptal protože jsem nerozuměl byl jsem okřiknut a nic jsem se nedozvěděl, obyčejná fabrika-pás na výrobu lidí schopných stát u jinýho pásu, co chtějí když sami zabíjejí ducha ? lidskej druh příroda nenatvarovala k tomu aby znal telefonní seznamy nazpaměť.
Aby jeden mohl na něco přijít,
Jura,2007-10-05 07:59:03
musí mít základní sumu vědomostí. A tu do hlavy nedostane jinak než tím odsuzovaným biflováním. I to slavné tvrzení máme vás naučit myslet, informace si najdete (na síti, ve slovnících etc.) je kravinium. Bez základní - dost značné - sumy vědomostí takový jedinec ani netuší, co hledat. Ba ani netuší, že by vůbec něco hledat měl, a je ve své omezenosti spokojen.
Za to můžou komunisté
RS,2007-10-04 08:39:22
Uvedenému prohlášení už chybí jenom douška, že za uvedený stav můžou komunisté, zejména 40 let hluboké totality. Pak by se byli pod to určitě podepsali i další Havlové, Mejstříkové, Štětinové, Svobodové etc. etc.
Pointa
filip,2007-10-04 07:44:42
Zdravim, já doufám, že tato petice byla zveřejněna jen kvůli tomu, aby se o tomto tématu všeobecně hovořilo a přineslo to zlepšení. Snad? Osobně si se však domnívám, že reforma školství neměla přinést zhoršeni znalosti žáku, ale něco co je v naších školách i VŠ velice potřeba a to je aplikace znalosi, diskuze. Osobně mi neni jasné proč se to výše uvedeným osobám nelibi?
Smích
Nobody,2007-10-04 14:52:01
Co se jim nelíbí ? no že reforma vyžaduje OD NICH změnu myšlení a to sakra bolí když vás už systém důkladně zpracoval, takže jak se z toho vyvlíct ? musí se zachovat starý stav kdy bylo všechno pěkně nadrátkovaný, takže reforma se spojí s nějakou obecnou negativní věci, pokles morálky a tak, nabídne se řešení starého systému jak "dát věci do pořátku". Ubohost.
to Nobody
Nevlin,2007-10-06 13:36:30
Milý Nikdo,je vidět, že asi mnoho ze signatářů neznáte, protože byste je nemohl šmahem odsoudit jako zkostnatělé struktury neschopné změny (jak to učinili i mnozí jiní v této diskuzi). Nezlobte se na mě, ale lidé jako Markoš, Havel, Cvrčková, Zima, Hořejší a další jsou pro mne právě ti, kdo svojí prací (každý svým způsobem, mnohdy radikálně rozdílným, a přesto se setkali pod touto peticí) denně mění zasekaná paradigmata, a to zrovna ve výuce a veřejném působení. Většina ze signatářů by se hravě uplatnila v zahraničí, kde by jejich práci a um jistě lépe ocenili.
Sám jsem měl možnost poznat role studenta i učitele na VŠ u nás i za mořem, a bohužel se musím ztotožnit s obsahem výzvy.
Proč je to tady?
TL WHiTeC,2007-10-04 02:08:00
Napadá mě jedna věc. Proč tento článek vyšel právě zde, na Oslu? Mám za to, že Osla navštěvují převážně (alespoň lehce ;) ) nadprůměrně inteligentní jedinci. Ti to pak taky čtou, že? Jinými slovy - Inteligenti tady plačou pro inteligenty. To nemá cenu.
Ať se sami kantoři podívají do vlastních řad. Fňukaj, jak je nikdo neposlouchá a nerespektuje. Proč? Protože nestíhaj dobu. Nezaujmou. Nejsou sto (a často ani nechtějí!!) udržet krok s moderními technologiemi a způsoby dorozumívání. Všechno vázne na komunikaci a zpracování zpětné vazby. Jeden z odstrašujících příkladů za všechny. Kantor celé třídě tvrdil, jak jeho způsob cvičení látky je pro nás nejlepší, i když se nám to určitě nebude líbit. Opravdu se to nezdálo nikomu z nás. Zeptal jsem se tedy, v čem spočívá ta výhoda, že nás bude cvičit zrovna tímto způsobem. On to NEVĚDĚL! Akorát se ušlklíb a tím to zavřel. Tomu říkám hotovo. Zpětná vazba nula. A takovejch je tuna a všude. A ještě spousta jinejch jinak mizernejch. Kvalitního kantora aby hledal jak jehlu v kupce sena.
Navíc, všude je spousta faktorů, které od řádného studia odvádějí pozornost. Lidi nemají motivaci ve školách zůstávat. I kdyby na to třeba měli hlavu, nervy jim často schází. A to je všechno jenom jejich individuální zkušenost s fosilními kantory a nejiným školským systémem. Škola hrou? Kdy tu něco takového bylo? Škola je dneska krutá dřina a víc než vědomosti, člověk potřebuje nervy a zas nervy. Opěvovaný Otec českého školství se může obracet v hrobě klidně 1000 rpm. Stejně ale spousta učitelů bude stát za p*d. Učitelem se musí člověk narodit, nebo se do toho alespoň vžít. Ale co studenti pedagogických fakult, učitelé našich dětí? To je povšechně ukrutná zběř! Z vlastní zkušenosti vím, že na tyto školy šli lidé s nevalnými studijními předpoklady, kteří chtějí titul zadarmo. A jde to věru snadno. Jo, titul, to je u nás modla. Bohužel. Zatimco já potim krev na pražškej technice, oni si vesele proplouvají semestr za semestrem. A až vylezeme, tak budeme všichni magistři nebo inženýři, jedno odkud. Spravedlnost? Proč jsem taky nezvolil cestu nejmenšího odporu? Asi jsem ctižádostivej sebemrskač.
Lidi jsou furt stejný, ale školství leckde chřadne víc a víc. Tahle petice nic snadno nevyřeší. Nemůže být určena masám, nýbrž všem vzdělávatelům tohoto národa. Probuďte se! Máte v rukou naše chatrné osudy, propánaboha! Tak se podle toho taky koukejte konečně zařídit. Je to ohromná zodpovědnost. Více kvalitních a lépe zaplacených učitelů na základních a středních školách! Motivujte!
částečná pravda
ditom,2007-10-04 10:39:22
částečně máte pravdu, celá věc je ale mnohem složitější. Proč jsou "pedáky" tak špatné (a zdaleka nejsou všechny tak hrozné jak píšete, na některých jsou mnohé obory zcela srovnatelné s odbornými fakultami) ?
Dejme tomu, že jsem nad(průměrný) student absolvent gymnázia. Klidně bych šel učit - baví mě můj obor, vzdělávat by mě bavilo. Takže můžu jít na kantora, po studích mít velmi náročnou práci a 15tis. hrubýho. Anebo můžu jít na odbornou fakultu a jít to praxe, mít třeba i časově náročnější ale méně stresující práci a pobírat dvojnásobek. Co si asi vyberu?
Dokud bude kantořina tak mizerně placená a tak málo prestižní, půjdou na "pedáky" a) jen opravdu "zapálení" učitelé kteří prostě učit chtějí i za mizerný prachy (několik jich znám), b) "horší" studenti - ti, kteří se nedostanou na odborné fakulty.
Je jasné, že je to začarovaný kruh. Prestiž se nezvýší, dokud budou učit blbci. Ale protože je učitelství málo prestižní, často učí blbci....
Aby to nebylo tak pesimistické - Oni ti blbci u učení většinou dlouho nezůstanou (pokud ano je to katastrofa). Podle mě jsou na každé škole velmi kvalitní pedagogové (někde méně, jinde více). Vy jste třeba měl tu smůlu, že jste nenatrefil na žádného. Dobrých ale pomalu přibývá, a prvotní úkol ministrestva školství by mělo být vymyslet způsob, jak ty dobré učitele ve školství udržet a přitáhnout další a další, až by nakonec převládli.
malej narod, to si delate srandu?
michal,2007-10-04 00:49:46
mluvite o vnimani současnosti v kontextu historického a kulturního vývoje lidstva -tedy i naseho naroda a zaroven tvrdite ze jsme malej narod. myslim ze soucasnost v kontextu moc nechapete. nejsme malej narod. ze nas je min nez polaku nebo nemcu nic neznamena! proto se pod vyzvu nepodepisu.
Praha 7
Jiří Nekola,2007-10-04 00:32:16
Smekám. Nad tím, jak Osel o akci informoval a jak bez toho, aniž by věc nějak komentoval, nám nastavil zrcadlo a nechal nás v diskusi nahlédnou jak se s tím popasujeme.
Hlavně ale smekám, jak elegantně dal najevo, co si o akci sám myslí. Pokud to některým uniklo, je to v reakci na výtku, ve které se někdo ptal "Proč se Osel také nezapojil"
Pánové, u mne jste v ceně stoupli. Váš Jiří Nekola (kantor).
Moje zkusenost
MURPHY,2007-10-04 00:02:12
Z let sveho studia sem si vsimnul, ze kvalita vedomosti zalezi na studentovi maximalne z 40%. Pokud je spatny ucitel (profesor apod.) tak tezko chtit po studentovi lepsi vysledky. Diky nahode se nam na VUT, kdyz sem tam studoval vymenilo behem par tydnu nekolik profesoru a k memu prekvapeni vec, kterou sem nedokazal od jednoho pochopit mi druhy vysvetlil za pet minut. Muj nazor je ze pokud se neco zhorsuje nejsou to zaci ale ti kdo je uci.
Zesileli?
MirekS,2007-10-03 23:45:53
"V poslední době pozorujeme značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity."
Signatarum zrejme chybi poctivost, zodpovednost, velkorysost nebo mirnost panujici zde do r. 1990, kterou zastupuji na verejnosti takovi skveli lide jako treba poslanec Josef Vondruska.
Jak se pod neco takoveho soudny clovek, ktery pamatuje podstatnou cast 2 poloviny minuleho stoleti, vubec muze podepsat. Zesileli? Jde na ne senilni demence?
hmmmm
Ruger,2007-10-03 23:06:43
Litanie nad kvalitou mládeže nalezneme už v antických textech. Jedinec, který stárne může mít už okolo 40 pocit, že mladší okolí vykazuje minimálně "regresi k průměru". Mládí je hloupější, cyničtější, vyznává podivné zdobení harničící s mutilizací, divně se obléká aposlouchá nemožnou hudbu bez nápadu a invence.
Proboha jak je to směšné! Často to tvrdí akademici, kteří pokud se sejdou na jednom místě (prosím nepaušalizuji, jenom mluvím z vlastních zkušeností) podléhají až infantilním animositám a nevraživostem a někteří z nich se nejsou schopni dohodnout ani o tom, zda si do kávy dají cukr, nebo smetanu...
Je fakt, že průměrní nejsou systémem školství takřka k ničemu nuceni a padají do šedi invalidního "moderního školství", kde se nešťastníci snaží naučit diferenciální počet tancem a písněmi.
Na druhou stranu znám mnoho mladých skvělých lidí, kteří zvládnout sport, přežvýkají vše co má písmenka a mají radost z vědění a přitom nejsou stroje , ale mají empatii a vyźnávají klasická měřítka hodnot.
Intelektuální elity opět prokázaly jak smutně jsou mimo mísu. Už mi chybí jenom žvásty o konzumní společnosti .
PS. Celá výzva mi připoměla jeden z Haškových fejetonů, ve kterém zběrač psích hovínek štká nad současností a běduje, že ani ty psí hovínka už nejsou taková jako byla v minulosti.
Behaviorálni vědy?
vosel,2007-10-03 23:04:20
Proč je článek v rubrice behaviorální vědy? Jedná se snad o nějaký experiment jak budou čtenáři reagovat?
vytrvalá reklamní masáž
CC,2007-10-03 22:05:34
která se snaží zalíbit - zvlášť když působí na mladé...
to se prosím neohrazuji proti prohlášení, to jen konstatuju, co také kazí společnost
Jsem proti
Aleš Procháska,2007-10-03 21:59:34
Nesouhlasím s textem výzvy. Není v ní citován jediný důkaz, že by relativní množství lidí usilujících o rychlý zisk a pohrdajících vzděláním s časem rostlo. Mám dojem, že stejný text s drobnými modifikacemi mohl být klidně napsán před sto nebo před tisíci lety (a měl by stejný dopad :-))
zrusit prizivniky
dracul,2007-10-03 21:56:03
ja bych radsi zrusil vsecky filozoficke fakulty kde nemaj co napraci a vymejslej hlouposti jako toto
Proč se nezapojil
OSEL ???,2007-10-03 20:18:58
Nikdo z Osela není mezi signatáři. Proč se Osel nezapojil?
Za redakci
josef pazdera,2007-10-03 21:09:12
Osel na tak vznešené cíle nemá.
Navíc by patos celé akce jen kazil.
Jozin
Z. Bazin,2007-10-04 00:39:31
Také mi to připadá, že pár namyšlených intelektuálů se staví do role moralistů, jen aby se zviditelnili. Myslím, že se jim to podařilo.
Hezky jste to řekl. A slušně :)
Problém není jen ve škole, ale v lidech
edison,2007-10-03 19:47:16
Dnes je hlavní problém ten, že všichni by chtěli mít ze všeho jedničky a rodiče je v tom podporují. Běda, kdyby třeba nějaký učitel dával známky nekompromisně podle prokázaných znalostí a ještě více běda, kdyby si dovolil zkoušet ze staršího učiva.
Díky tomuto stavu dnes velká část dětí již od ZŠ pravidelně opisuje a jinak podvádí, místo aby se pořádně věnovali těm předmětům, pro které mají předpoklady. Dokud lidé nepochopí, že známka jménem "dostatečně" je dostačující a známka "výborně" znamená opravdu bez chyby, bude se stav dále zhoršovat.
Další část problému je, že to podporují i na VŠ tím, že v přijímacím řízení je nahlíženo rozdílně na uchazeče s růsným průměrem, přestože se liší třeba jen v předmětech, které se zaměřením fakulty nemají nic společného. Žák, který má průměr 3,8, ale z matematiky a fyziky 1, by měl mít na technické VŠ stejné počáteční podmínky, jako žák, který má samé 1. Tohle je zrovna věc, kterou by mohli páni děkani klidně začít na svých školách.
Ostatně, když už je dnes tak hrozně populární politická korektnost a rovný přístup, mohli by páni zákonodárci za diskriminaci prohlásit i použití průměru v přijímacím řízení. - Byl by to asi první případ prakticky užitečné korektnosti...
Teprve když nikdo nebude nucen získávat 1 z předmětů, o kterých ví, že pro něj nejsou důležité, přestane být vysvědčení cárem papíru pro úředníky.
souhlas
adam,2007-10-03 20:15:09
Ale nepriklad u nas na skole se u vetsiny z profesoru zkousi z celeho uciva, napriklad z cestiny je to dost citelne, ja bych sve znalosti nazval jako "lehky prehled"(mluvim o literature), ktery je ale pro me dostacujici a na tom se s Panem profesorem shodneme, protoze on me znalosti take hodnoti jako dostatecne. :)
Prumery pri prijimani na vysoke skoly se mi nelibi ani kdyby byly jen z tech predmetu, ktere jsou pro dany obor podstatne(CVUT poznaduje, myslim, jen prumer z matematiky a fyziky), protoze uroven skol je ruzna a tomu odpovida i uroven vyuky ktera zase odpovida urovni vedomosti. Jednicka z matematiky na ucnaku vetsinou neodpovida jednicce z matematiky na gymplu.
Smích
Nobody,2007-10-04 15:07:59
Pořiďte si do třídy místo děcek 30cet robotů, ti si budou pamatovat naprosto dokonale všechno, dokáží to reprodukovat dokonce s vaším přízvukem, nezlobí, fabrika na ně dává záruku takže vám vadné kusy vymění za bazvadné, mají nízkou spotřebu a nepotřebují vytápěné místnosti takže učit můžete i v nějakém plechovém hangáru za pár korun.
Re: Smích
edison,2007-10-04 21:16:33
Ten článek je i o Vás: Nerozumíte totiž psanému textu
Nechci třídu plnou robotů. Já chci třídu, ve které budou velké rozdíly ve znalostech z různých předmětů, dle schopností žáků a bude to také vidět na známkách. Chci třídu, kde maminky nebudou na třídní schůzce mrmlat, že tadyta zlá učitelka její dokonalé holčičce drze kazí průměr a nechce jí dát 1.
kvalita profesorů
kare,2007-10-03 19:05:54
Probůh co je to za nesmysly. Jen at se podávají na sebe. Navštěvuji Mendelovu univerzitu a málokterý profesor starší 45 let umí spustit počítač a prezentaci nebo zapnout mikrofon. To se vždycky nasmějem. Posledně si teda jeden postarší donesl meotar, (to ještě zvládl)ale už mu nedošlo, že i prodlužka se musí zapojit...Umí sice spoustu jiných věcí, ale starší generace je technicky neznalá a taky je zato nikdo nekomanduje. a pochybuju že někdo z nich zas má širší záběr, jako že dokáže zahrát na hudební nástroje a zvládá nějáký sport. Prostě nemůžem všichni umět všechno při současné šíři poznatků je to nemůžné.
Smích
Nobody,2007-10-04 15:11:38
To je tím že mají v hlavě uplně jiné struktury chápání, když jsem jedné postarší paní vysvětloval co se děje v počítači při zpracování programu málem mi explodovala hlava, tolik způsobů tolik modelů na čem to vysvětlit, nic, tvrdý jak diamant.
to nemyslíte vážně, že ne?
Pavel,2007-10-10 16:07:25
ad málokterý profesor neumí ani zapnout počítač:
Většina profesorů, které znám, počítač nejenže uměla zapnout, ale uměla se s ním i rychle naučit. Mnohým je dneska přes 80 a zvláýdají věci, které mnohdy ani průměrný maturant na počítači neumí. I když, pokud umí, je většínou efektivnější, ale to nic nemění na statusu věci
Také bych rád zmínil, že mám možnost porovnat kvalitu maturantů a mnoho z nich si myslí, jak jsou v počítačích (obor, kde se pohybuju) dobří... Dáte před ně příkazový řádek a jsou mimo. Výjimky se samozřejmě najdou...
Si taquieses filosophus mansises
tredecim,2007-10-03 18:56:11
Souhlasím plně s touto připomínkou, ale at se pánové podívají na další důvody proč ,,klesá,, kvalita vysokoškolaků. U mladších generací sem se setkal s problémem dostat se na kvalitní školu. (gymnásium) řada gymnásii se ruší. I já sem si prožil plno strachu před třemy lety, kdy se měli slučovat tři gymnásia v jedno. A to v místě, kde je dojiždění jinam pro masu lidí nemysletilné. Vzdálenost dojíždění pak odradí mnoho studentů a taky nejistota jedné přihlášky na střední školu. To jistě každý poznal, že když je v kolektivu s lidmi, ktaří něco zvládaji nebo sou inteligenrnější, tak se snaží jít s proudem. Proto nechápu proč se vymýšlejí takové pitomosti. Měli by hledat příčinu i trochu jinde. Nejen v řadách mladší generace. A abych nezapomněl, nemyslím, že tenkrát se museli obeznamovat s tolika prgramy a zvládat plno dalších věci. Jistě také měli svoje problémy, ale doba se neuprosně mnění a nemůže být pořád stejná. Tak to proboha pochopte učení velmistři a takzvaní vševědi.
Tak pozor.
Tredecim,2007-10-03 18:53:03
Souhlasím plně s touto připomínkou, ale at se pánové podívají na další důvody proč ,,klesá,, kvalita vysokoškolaků. U mladších generací sem se setkal s problémem dostat se na kvalitní školu. (gymnásium) řada gymnásii se ruší. I já sem si prožil plno strachu před třemy lety, kdy se měli slučovat tři gymnásia v jedno. A to v místě, kde je dojiždění jinam pro masu lidí nemysletilné. Vzdálenost dojíždění pak odradí mnoho studentů a taky nejistota jedné přihlášky na střední školu. To jistě každý poznal, že když je v kolektivu s lidmi, ktaří něco zvládaji nebo sou inteligenrnější, tak se snaží jít s proudem. Proto nechápu proč se vymýšlejí takové pitomosti. Měli by hledat příčinu i trochu jinde. Nejen v řadách mladší generace. A abych nezapomněl, nemyslím, že tenkrát se museli obeznamovat s tolika prgramy a zvládat plno dalších věci. Jistě také měli svoje problémy, ale doba se neuprosně mnění a nemůže být pořád stejná. Tak to proboha pochopte učení velmistři a takzvaní vševědi.
qui bono?
richard,2007-10-03 18:32:44
A o cem to vlastne je? Tohle jsou jen nejobecnejsi plky, ktere meli uz stari Rimane.
Kdyby to bylo alespon trosicku konkretni... Tohle jsou zvasty, ktere jde uzit kdykoliv a kdekoliv.
JZ kousek nize pise neco o skutecnych iniciatorech. Zajimalo by me, kdo to bude... Takoveto "petice" se vetsinou neosnuji kvuli deklarovane myslence. Spise jde o to se pred nekym zviditelnit, navazat kontakty, urvat nekde dotace....
Re: :-)
kahi,2007-10-03 20:56:39
Tak nějak. Ale co když je to schválně? I zenoví mistři čas od času vypouštěli matoucí bláboly a čekali kdo bude mít dost přemýšlivosti a následné sebedůvěry aby se veřejně vyjádřil s nesouhlasem... Ovšemže, mám také strach, že otitulovaní pánové to vlastně myslí docela vážně...
mozna
adam,2007-10-03 18:26:26
Mozna je to jenom proto, ze dnes maji studenti mnohem vice moznosti jak stravit volny cas, nez tomu bylo drive. Jde o to, aby v nich nekdo vzbudil zajem o nejaky predmet, pokud je zaujme, urcite si na nej cas najdou. Nova doba si zada novy pristup.
..me se nejvic libi
jara cimrman,2007-10-03 17:22:28
...nejlepsi na tom je ta dnesni kombinace vaseho hesla dne, ze i pad na hubu je pohybem kupredu, a tohoto vysoce ideoveho clanku....dejte si to dohromady a je po problemu....Jara Cimrman
Obrana tradičních hodnot může být i trestná.
Saša,2007-10-03 17:20:00
Úcta k tradičním hodnotám je dnes vydávána za fašismus. Každý, kdo veřejně pozvedne hlas na obranu tradice a tzv. tradičních hodnot, je podla dalších okolností ihned označen na nacionalistu, ultrakonzervativce, náboženského pomatence nebo fašistu.
Matematika je nenáviděna a ostatní přírodní vědy pohrdány a každý, kdo prosazuje povinnou maturitu z matematiky, je pro vládnoucí smečku (to není vláda) velmi podezřelým.
Každé vystoupení k podpoře náročnosti středních škol a omezení devalvace středoškolského vzdělávání je ihned vysmíváno a obrana vysokých škol před přílivem průměrných je označována za krajně protispolečenskou.
Na vzestupu jsou různé pověry a pavědy, magie a magické myšlení, paměť je zaměňována za inteligenci a primitivismus za tolerovanou rozmanitost. Nejrůznějším pochybeným sektám a parasektám je poskytována státní podpora, zákonodárství podléhá tlaku podivných protivědeckých ideologií hlásaných nejrůznějšími partami příživníků, vydávájících se tu za "neziskovky", jindy za "nevládní organisace", poté zase za "občanský sektor" a všelijaké jiné podobné zmatení jazyků.
Útok na zděděnou kulturu a civilisaci, na tradiční hodnoty a fungující společnost je velice masivní a proniká politikou, publicistikou, mediokulturou... a obrana se zdá být téměř nemožná.
Symptomy rozpadu společnosti doslova křičí z řady statistických výzkumů i z každodenní televizní obrazovky a novinových stránek.
...
Král Kojot,2007-10-03 17:35:10
Z toho co si pan "děkan katolické teologické fakulty" zřejmě představuje pod pojmem tradiční hodnoty se mi ježí chlupy na zátylku. Opravdu bych z této země nechtěl mít druhé Polsko nebo USA.
Nemate pravdu
adam,2007-10-03 18:04:20
Ja jsem student 4. rocniku gymnazia a predstavte si, ze mam rad matematiku a fyziku, odkonce je nas takovych ve skole vicero. Z textu te petice citim spise strach z nove doby, nez strach z nedostatecne vzdelanosti studentu. Nejsem zastancem toho, aby se zpusob vyuky nejak zasadne zjednodusoval, ale myslim si, ze stejne vedomosti se daji nabyt ruznymi cestami. Ja mam rad logiku, proto me bavi vyse zminene predmety a nedelaji mi problem, nemam rad napriklad filosofii/sociologii/psychologii - ZSV, predevsim proto, ze jsou mi podavany jako ucivo na zapamatovani a nemam moznost jakehokoliv logickeho odvozovani nebo napriklad ani o hodiny filosofie neni moznost o tematu polemizovat, z meho pohledu vyuka probiha stylem :ja diktuji, vy si piste". Presto se u nas ve tride najde nekolik lidi, ktere to bavi. Nerikejte mi, ze Vase generace mela stejny zajem o vsechny predmety?
Když už píšete silná tvrzení, tak dávejte příklady
Honza,2007-10-03 18:08:23
Tenhle příspěvěk je pěkný nesmysl. Jak jste přišel na to, že matematika je nenáviděna? Právěže je to přesně naopak (sám jsem matematik a ekonom, takže o tom něco vím). Naprostá většina lidí si uvědomuje její potřebu a význam, jen ji bohužel nerozumí (protože ji nikdo neumí učit).
Podobně s tím fašismem - pokud za tradiční hodnoty máte namysli "Čechy Čechům", tak se nedivím. Pokud máte namysli slušné chování, tak nahodťe příklad. Mohl bych pokračovat dále, ale nemá to myslím smysl.
Smích
Nobody,2007-10-04 15:21:20
Matematiku jsem se musel naučit sám, gestapáci toho nebyli schopni.
Chybí rozhled?
Colombo,2007-10-03 16:43:14
Tak to bych se na to podíval. Celkem bych se vsadil, že spousta podepsaných toho taky moc nebude o cizích oborech vědět. Ono je sice pěkné že řeknou: to jsme se učili na střední škole, to je dávno, problém je, že ono co se člověk učí(a to tak, že na písemku) zapomene JOO rychle(někdy bohužel už před tou písemkou:)) takže, čas je tady veličina, která se ani moc nepočítá.
Nechápu ?????
Opus,2007-10-03 15:44:31
Jak se pod takový blábol může podepsat tolik titulovaných lidí. No nevím kdo je na tom hůř.
PS:
já bych spíše zpochybnil studium za socialismu.
říkám to léta
darbujan,2007-10-03 15:41:50
Proč to nepodepsala např. Lucie Bílá? Nebo Vilém Čok? Nebo jsem se špatně díval?
ach bože
J. Zrzavy,2007-10-03 14:49:30
1. Každá generace je míň vzdělaná než ta předchozí, myslí si ta předchozí, už od dob Hérakleitových.
2. Na srovnávání vzdělanosti chybí jasná metrika. Ano, maturanti neumějí pořádně číst a psát. Taky neumějí vymlátit zrno ani okovat koně. Možná zato umějí něco, co neumíme my, ale nás zase nenapadne se na to ptát.
3. Skuteční původci celé petice mají na svých stránkách články o tom, jak je třeba kázeň a píle, omezení individualismu apod. Nejen normální staří pánové, kterým odchází svět, v němž se dokázali orientovat, ale militantní staří pánové. (Osobně je neznám, možná jsou "léty mladí".)
4. A především: upadání vzdělanosti je přesně ten druh problému, který lze nejlépe řešit peticí. Kdyby to napsali už před lety, mohla nám vzdělanost neupadnout!
ach boze
PT,2007-10-03 15:46:37
Nelze nez souhlasit. Jak lze jiz z tituly ovencenych jmen tusit, bude vetsina signataru spise starsiho veku a pusobicich na akademicke pude. A jelikoz cast textu se "obouva" do vzdelani, nezbyva mi, nez se zeptat, jestli to tak trochu neni ze strany signataru strileni do vlastnich rad.
Kdo jiny, nez oni sami maji velkou moznost ovlivnit, jak bude probihat vyuka na jejich ustavu, sami stanovit naroky, sami rozhodnout co a jak hodnotit. Jakozto cerstvy absolvent technicke vš jsem si odnesl z vyuky tyto postrehy
- profesor dela zasadne pouze prednasky, na cvika "samozrejme" nema cas. K tomu ostatne jsou doktorandi, maji asi pro to nejlepsi pedagogicke predoklady a zkusenosti. (toto je opravdu zelezne pravidlo)
- profesor samozrejme obcas prenecha prednasku nekomu jinemu, ma samozrejme pro to padne duvody (setkal jsem se i s 6x za semestr, to je ale vyjimka)
- profesor nepise skripta. Kdyz ano, tak budtto napsal jedny pred 20lety, pricemz v knihovne je cca 10 vytisku, nebo je dopisuje behem semestru a pri trose stesti to i po zkousce stihne dopsat. Setkal jsem se i s elektronickymi skripty se zablokovanou moznosti tisku... (ne ze by to neslo obejit, ale...)
- profesor jako vedouci diplomove prace je jenom jmeno na prebalu. Vetsinu casu se jedna z asistentem apod.
Nic proti tem vsem bodum, co me ted narychlo napadly, ALE at proboha nekafraji, ze kvalita vyuky jde dolu, kdyz neni nic jednodussiho, nez sestoupit z vysin a venovat se vice studentum, nez svemu vyzkumu (ano, je to neco za neco, volba je na kazdem)
I tak ale mohou jako vedouci ustavu mohou mnozi z nich do velke miry urcit, co se bude ucit a jak se to bude ucit.
A od toho textu je treba si odmyslit ty povzdechy nad tim, kam ta dnesni generace speje... takove generalizovani mam nejradsi
A samozrejme za vsechno muzou media. To ze decka sedi 6 hodin denne ve skole, zadny vliv asi nema.
dodatek
PT,2007-10-03 15:48:41
ted jsem zahledl, ze je tam i pozehnane rektoru apod., no to skutecne nechapu, proc misto podpisu petice se svoji skolou radsi neco nedelaji... Asi proto, ze hazet vinu na ZS a SS je tak snadne.
Klesající úroveň absolventů středních škol
Saša,2007-10-03 17:23:36
se nejlépe poznává při výuce na školách vysokých.
Musím
Milo_a,2007-10-03 18:40:52
súhlasiť s týmto postojom. Pre mňa je názor autorov vyhlásenia, istým druhom namyslenosti, ktorý vydávajú za chápanie stavu, príčin a dôsledkov vývoja spoločnosti, (samozrejme zlého vývoja) a pokus o navrátenie k "pôvodnému" smerovaniu vývoja. Veta: "Hodnoty, které byly po staletí považovány za „skutečné“, jdou stranou." vraví sama za seba. Chrbtová kosť evolúcie (aj ľudskej spoločnosti) je posiata výhonkami slepých uličiek. A ja nevidím dôvod prečo by tá "stará pravda" nemohla byť, v tomto štádiu, už tiež slepou uličkou. A samozrejme v istom štádiu sa ňou stane aj táto "nová". Všetky tieto pokusmi ovplyvniť vývoj svojou predstavou o smerovaní vývoja sú prejavom namyslenosti. Namyslenosti, že oni predsa vedia čo je správne.
Ale rád by som položil autorom ako aj signatárom tejto výzvy jednu súkromnú anketovú otázku. Ak na ňu dokážu odpovedať, možno lepšie pochopia, ako to s tou namyslenosťou myslím. Čiste teoreticky je možné, že ľudstvo niekedy v budúcnosti bude schopné dospieť k poznaniu nám známeho sveta, ktoré sa bude približovať ku 100%. Inak povedané, čiste teoreticky, ľudstvo sa priblíži k úplnému poznaniu v celej jeho šírke. Bude skoro úplne poznať zloženie, vzájomné vzťahy, príčiny a samozrejme z tohto poznania vyplývajúce dôsledky. Moja otázka znie: Na akej úrovni, v %, sa podľa vášho názoru nachádza poznanie ľudstva dnes? Ja viem, že je to teoretická otázka, ale myslím si, že svoje opodstatnenie má.
Moc studentu
Zdenek,2007-10-04 07:54:55
Pravdu mate jen zcasti. Musite si take uvedomit, ze na skoly (zvlaste ty vysoke) se pribira nekolikrat vice studentu nez v predchazejicich letech. Vysokou jsem koncil minuly semestr a od doby meho nastupu jiz nastupuje do prvniho rocniku asi dvakrat tolik studentu. Drive se dalo vybirat z dobrych studentu, nyni se bere hodne i z tech, kteri o vyuku v podstate nestoji...
Věra Pohlová, 72 let, důchodkyně
Věra Pohlová,2007-10-03 14:26:53
Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.
Vykrik do tmy panu profesoru
Stoupa,2007-10-03 14:19:29
Spise nez vyzva ke zlepseni stavajiciho stavu mi to prijde jako zoufaly pokus o zachovani zkostanteleho systemu skolstvi, ktery je zalozen hlavne na memorovani, misto toho aby rozvijel schopnosti a osobnosti studentu.
?
Hopp,2007-10-04 09:42:39
.. tak mi řekni, k čemu ti bude schopná rozvinutá osobnost bez znalostí a rozhledu ..... ???
Smích
Nobody,2007-10-04 15:28:51
Neberu základy ale k čemu je ti "outdate" rozhled ? nebo si myslíš že rozhled si jde udžet ve všech oborech? tak to pěkně děkuju, za takových 1k roků bude vědění pěknej ranec nesrovnatelný s dneškem, taky co musel (mohl) vědět vzdělanec před 1k roků a dneska že ? a k čemu mu to bylo a kčemu by mu to samé bylo dneska že ?
samozrejme
pttt,2007-10-03 14:09:54
Je otazkou, jestli se dnesni spolecnost tak moc lisi, nebo jestli tento nazor nemaji moudri vsech generaci.
Dovolil bych si taky vyzvat pany signatare, aby obcas vysli z tepla svych kancelari a pokusili se trochu sami aktivne propagovat svoje postoje a praci. Ono to bohuzel neni tak, ze by Vas media vzdy chtela obchazet a loudit.
Proc se o praci nekterych lidi dozvime bez problemu a o jine, byt ve svete jeste uznavanejsi nezavadime? Je to vzdy jen chyba medii? Doufam, ze krome apelu ne jine, aby se nad sebou zamysleli, se budete vice snazit i Vy sami.
Ale jinak, neco se s tim delat opravdu musi :)
Já taky.
Král Kojot,2007-10-03 14:06:17
Ačkoli si nemyslím, že je to tak horké, jak to podávají mimochodem tytéž televizní stanice, které se nejvíc podílejí na "oblbování lidu". Například věta "počítačová gramotnost je často chápána pouze jako úspěšné zvládnutí počítačových her (...)" mi připadá extrémně přitažená za vlasy, stejně jako tvrzení že dnešní studenti "nejsou schopni řádně porozumět psanému textu, sepsat smysluplný odstavec (...)"
Pokud ten průzkum dělali někde na učňáku, tak se nedivím. Na gymnáziích je situace diametrálně odlišná. Vím o čem mluvím. "Gymlp" jsem absolvoval sotva před pěti lety.
Je to tak horké.
Jura,2007-10-05 11:05:43
Participoval jsem druhdy na přijímacích pohovorech maturantů převážně z gymnázií (rozhodně ne z učňáků) a ubezpečuji Vás, že někteří jedinci byli bez nadsázky blbí jak troky, byť měli maturitní vysvědčení. Je pravdou, že někteří příjemně překvapili - ale těch bylo po čertech málo. Pod tvrzení, že pro některé studenty, ba i některé úspěšné maturanty "počítačová gramotnost je často chápána pouze jako úspěšné zvládnutí počítačových her (...)" a "dnešní studenti "nejsou schopni řádně porozumět psanému textu, sepsat smysluplný odstavec" bych se podepsal.
Je to nutné?
tredecim,2007-10-03 14:04:27
Také sem se nad touto problematikou nedávno zamyšlel.
V řadě svých vrstevniků vidím degeneraci a nezájem o cokoliv co není spojeno s počitačem internetem nebo alkoholem. Ovšem i vyjímky se najdou. Pravda ale je, že většina už si těžko sedne ke knize nebo se zaobírá vědou.
Není ale podle mě nutno se zbytečně plašit. Z vlastní zkuššnnosti vím, že to prostě už v současné době nejde zvládat. Uvědomte si, že pokud člověk chce dělat něco co ho baví, tak se tomu věnuje naplno a nanic jiného mu prostě nezbude čas. Já osobně jsem absolvoval gymnásium a nyní studuju na vysoké škole. a když si člověk vezme, kolik času mu zabere studium, brigáda, práce, přítelkyně a ostatní tak je to časově vyčerpávající. Ve zbytku času se pak věnuji několika sportům a kapele a kde pak chcete vzít čas nato zaobírat se historií,psychologií nebo se politicky angažovat? Ne že by mě nezajímala, ale nemůžete po každém chtít, aby se stal polyhistorem.Každé odvětví si oblíbí jedna skupin alidí. Pří současném množství informací a nových poznatků to snad jinak ani nejde.
Akademická mládež se vždy bavila.
Saša,2007-10-03 17:26:44
Vždy si vedle studia i užívala svět. Vždy se také značná část musela při studiu i živit a pomáhat si k financím vlastní prací.
Přesto byla jejich úroveň v průměru vyšší.
V posledních letech došlo vážně k vážnému poklesu.
Vysoká škola je už specializace.
Jura,2007-10-05 10:58:05
Ale gymnázium má dát solidní všeobecné základy - jedinec by měl vědět, kdo to byl Heyrovský, Rašín, Churchill, Bismarck nebo Fleming (ten penicilínový, ne přes agenta 007) a tak podobně, orientovat se v dějinách, v základech fyziky, chemie, matematiky, biologie a tak podobně. Ono maturant, jemuž dělá potíže spočíst si, kolik zaplatí na úroku ročně, zaplatí-li měsíčně toliko 2,1 procenta, je silně směšný tvor, stejně jako maturant, který neví, co se stalo v roce 1492, 1866, 28.10.1918, 8.5.1945, 12.4.1961 či 21.8.1968 nebo neví, kdo to byl Lindbergh či Amundsen. Nebo maturant, co si myslí, že ekologicky šetrným spalováním šťovíku nahradíme Temelín, což o něm prozrazuje, že zůstal zcela nedotčen nejen matematikou, fyzikou, chemií a biologií, ale navíc, že mu ani není dáno užívat mozku k myšlení.
mozna
adam,2007-10-03 18:14:28
Mozna je to jenom proto, ze dnes maji studenti mnohem vice moznosti jak stravit volny cas, nez tomu bylo drive. Jde o to, aby v nich nekdo vzbudil zajem o nejaky predmet, pokud je zaujme, urcite si na nej cas najdou. Nova doba si zada novy pristup.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
