Zvětšit obrázek

Bakulovirus – donedávna věrný přítel ekologického sadaře

Kdeže by vzal ekologický zemědělec na postřik jablečného sadu nějaké chemické svinstvo. To by si raději nechal ruku upadnout.  Všechno musí být hezky ekologické a přátelské k přírodě. A tak se chodí na obaleče jablečného – „pachatele“ červivých jablek – s bakulovirem. Ten už si s obalečem poradí, protože mu prostě a jednoduše „ztekutí“ útroby.

V Německu si začali v poslední době ekologičtí sadaři stěžovat, že virový preparát nezabírá. Příčina byla nasnadě. Obaleč si vyvinul rezistenci. Ta je vyvolána změnou jediného genu vázaného na pohlavní chromozom. Změna je dominantní, takže odolností jsou obdařeni i heterozygoti. Zvyšuje odolnost obaleče k viru 100 000krát.

K vývoji rezistence přispěli sadaři tím, že když jim připadalo, že „virus slábne“, tak ještě zvýšili jeho koncentrace v postřiku. Tím přitvrdili selekci a zajistili si, že výsledkem bude obaleč-nezmar. Udivující je rychlost, s jakou se obaleč přizpůsobil a s jakou se rozšířil.

Zvětšit obrázek

Červivé jablko je symbolem čehosi, co vypadá navenek docela fajn, ale uvnitř je to zkažené.

Vzhledem k dominantnímu charakteru mutace nepřipadá do úvahy zásah stejnou strategií, jaká je účinná proti případnému vzniku rezistence na Bt-toxin geneticky modifikovaných zemědělských plodin (např. u nás pěstované kukuřice MON 810). Rezistence k Bt-toxinu je recesivní vlastnost. To znamená, že se ke vzniku odolnosti musí v dědičné informaci škůdce sejít dvě mutované alely genu.

Zvětšit obrázek

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) – naučil se vzdorovat ekologickému pesticidu.

Pokud se kolem pole s Bt-plodinou ponechá pás nemodifikované plodiny, kde není škůdce vystaven selekčnímu tlaku, pak vznikají odolní recesivní homozygoti jen na poli s modifikovanou plodinou. K nim zalétají nemutovaní škůdci z okolí. Výsledkem jejich křížení je heterozygot, který je na Bt-toxin opět vnímavý. Tak se daří držet pod kontrolou už dlouhá desetiletí např. makadlovku bavlníkovou na amerických „polích s bavlnou“ (jak se pěje v jednom tradicionálu).

Ekologičtí sadaři jsou tvrdé nátury, a tak zkoušejí jiné varianty bakuloviru. Třeba na obaleče bude nějakou dobu zabírat. Než se u něj opět vyvine rezistence.
Jaké z toho plyne ponaučení? Nikdo nechce dělat z ekologických zemědělců hlupáky nebo snad dokonce škůdce přírody. Stačí, když si všichni  (včetně ekologických zemědělců)  budeme pamatovat, že když vyvineme na nějaký organismus dostatečně silný selekční tlak jakýmkoli pesticidem (třeba i ekologickým), můžeme se dočkat rezistence. Je tedy mírně řečeno naivní vinit ze vzniku rezistence jen konvenční nebo „geneticky modifikované“ zemědělství. Ekologické zemědělství nemá z přírodních zákonů výjimku.

Pramen: Science. Max Planck Society