Politická poznámka

Igor Tureček,2007-09-29 13:28:16

Tolik prozatím překlad článku “Carbon Dioxide and Global Change: Separating Scientific Fact from Personal Opinio”, který byl rozšířen a celou řadu informací a který bude mít ještě další pokračování. Osobně situaci nevidím tak jako autoři Idso a Idso (2007). Podle mé soukromé teorie je oteplování způsobeno procesy uvnitř Země, které se navenek nejrůzněji projevují. Nejnápadnější asi bude pohyb zemských desek a lokální oteplování oceánského dna (vzniká v důsledku toho jev El Niňo?). Důsledkem jsou zemětřesení, tsunami (Jistě všichni máme ještě v paměti tsunami v Indickém oceánu, kdy jsme škrtem pera odepsali 250.000 lidí.), výbuchy sopek, uvolňování klatrátů (nebo hydrátů) metanu, který unikají do vyšších vrstev atmosféry a tam se mění na CO2, lokální oteplování oceánského dna (existuje ale také studený El Niňo jev). Nikde není psáno, že člověk musí existovat i po další tisíciletí. Na druhé straně je pravděpodobně pravda, že vše na Zemi je potravou, včetně samotného uhlíku. Takže díky mikrobům, bakteriím a virům zůstane život zachován. I bez nás. Naše přežití zatím spíše závisí na tom, jak dlouho tyto procesy budou trvat než na naší civilizaci. Ta je ve srovnání se silami přírody energeticky neskutečně slabá a politicky rozhádaná. Nejsem ale ani klimatolog, ani geolog, ani meteorolog, ani fyzik, ani matematik, ani chemik atd. nýbrž pouze zanícený divák a čtenář vědeckých zpráv. Porovnáme-li roky 1900-1907 s lety 2000-2007, žije se nám neskonale snadněji. I když nám to naše civilizace vnucuje – bez výroby a prodeje to jaksi nejde – přece bychom se měli v konzumní pýše, reprezentované USA, Evropou a Japonskem, mírnit. I když se jedná o absolutní výjimku, je skutečně opravdu nutné létat z Curichu do Dubaje na snídaní a zpět (Švýcaři tomu začali říkat ping-pong flight) jenom proto, že letecká linka není vytížena a společnost z reklamních důvodů místa nabízí zadarmo nebo za symbolickou cenu a chová se tak z hlediska ekonomů racionálně? Z ekologického hlediska by kooperace mezi leteckými společnostmi byla racionálnější. To zase ale zavání monopoly, centrálním plánováním, apod. což by zase nevyhovovalo zákazníkům. A musí být absolutním pravidlem, že na nákup potravin musím jet pouze vlastním autem do nejbližšího supermarketu, jak je tomu v USA? V evropských městech, která ve své drtivé většině mají za základ středověkou síť silnic a pěší dostupnost nákupních center (dříve trhy, dnes supermarkety), by to mělo být jinak než v USA. Jsou Spojené státy ochotny přizpůsobit vlastní konzumní pýchu zbytku světa? Sotva. Nezbude nic jiného než je k tomu donutit silou.

Podnětem mého zájmu o C02 nebyla diskuze o klimatu na Oslu, diskuze v mediích (televizi jsem vyhodil z bytu už před 20 lety a noviny nečtu a obojí mi neschází) nebo moje politické ambice (usilluji v tichosti soukromí o post prezidenta republiky) nebo dokonce profesní vědecký zájem. Ne, nic takového. Zájem o CO2 vyvolalo vyúčtování za elektřinu. Elektrárenská společnost mě informovala, že při výrobě mého proudu (dojalo mě, že proud vyrábějí také pro mě a dnem i nocí myslí jenom na mě, ale tak to formulovali), že tedy při výrobě mého proudu vzniklo 53,4 gramů CO2 na jednu kilowatthodinu. O řádek výše mi napsali, že moje elektřina vznikla ze 78,2 % z vodních elektráren, ze 3,0 % z větrných a slunečních zdrojů, z 1,8 % z pevné nebo tekuté biomasy, z 0,7 % z jiných ekologických energií a konečně ze 16,3 % ze zemního plynu (Chtěl bych ponechat zatím stranou, že tyto údaje jsou jenom švindl státu, o kterém píši). Jak vlastně k těmto procentům došli ? A jak došli k těm 53,4 g CO2 ? To proud z vodních elektráren přepočetli na produkci CO2? To by bylo přece naprosto nesmyslné. Tak proč mě informují, že při výrobě mého proudu vzniklo 53,4 g CO2? Svědomí mě hryzalo, že otepluji planetu. I zavolal jsem na elektrárenskou společnost a zeptal se jich proč ve vyúčtování uvádějí CO2. V podniku nastal zmatek, protože si mě jako horkou bramboru předával jeden referent druhému. Nakonec se mě zeptali, jestli mi mohou odpověď poslat emailem a abych jim dal svou adresu. S ulehčením jsem souhlasil. Nečekal jsem, že uvedu elektrárenského kolosa, který má vše spočítané na těžko interpretovatelnou desetinu procenta, do zmatku. Po nějaké době email skutečně přišel. Odpověď to byla dlouhá – více jak 70 řádků. Shrnout ji lze do následující věty: Vyčíslení v procentech uvádíme proto, abychom mix z primárních zdrojů vyčíslili v procentech. Proč ale ve vyúčtování uvádějí CO2 jsem se nedozvěděl. I trval jsem na zodpovězení mé otázky. Rozvinula se čilá korespondence mezi různými odděleními společnosti, před domem postávalo nenápadně auto této společnosti a někdo se intenzívně zajímal, kdo to vlastně je tento zákazník. Odpověď jsem sice nedostal, ale za to spoustu jiného materiálu, který mě nezajímal. Včetně potvrzení nějaké privátní dohlížecí společnosti, která potvrzovala, že uvedené údaje jsou pravdivé. Napsal jsem všem oddělením a šéfům firmy, že mě právní věci nazajímají a že chci vědět jenom to s tím CO2. Referenti, kteří nebyli schopni odpovědět proč udávají ve vyúčtování CO2 mi nakonec doporučili, ať jdu diskutovat jinam, že o použití C02 ve vyúčtování rozhodl parlament, který doporučení elektrárenské společnosti ignoroval. Začal jsem pátrat po internetu. Proč elektrárenská společnost dala do vyúčtování vytváření CO2 mou domácností jsem se zatím nedozvěděl. Odpověď “Vyčíslení primárních zdrojů v procentech uvádíme proto, abychom mix z primárních zdrojů vyčíslili v procentech.” mi připomíná jeden vtip. Mlha v Silikonovém údolí (místo koncentrace softwarových gigantických firem v USA). Pilot vrtulníku ztratil orientaci, palivo dochází. Dramatická situace jako stvořená pro Hollywood. Najednou se v mlze objevuje stěna mrakodrapu a jsou vidět lidé v místnostech. Kopilot napíše na kus papíru velkými písmeny “Kde jsme?” Lidé v mrakodrapu začnou mezi sebou vzrušeně diskutovat a pobíhat po místnosti. Pak se objeví za oknem velký plakát na kterém stojí: “Jste v pilotní kabince.” Pilot se usmál a zamířil k letišti. Udivený kopilot se zeptal: “Jak jsi se zorientoval?” A ten odpověděl: „Mrakodrap nemůže patřit nikomu jinému než Microsoftu.“

Bohužel jsem neměl možnost shlédnout filmy Nepříjemná pravda a Velký podovod s globálním oteplováním. Zato jsem si přečetl glossu Zdeňka Holého v časopise Cinepur, kde uveřejnil anketu mezi českými klimatology (http://cinepur.cz/article.php?article=1291). Jmenovitě mezi RNDr Jan Pretel CSc, RNDr Václav Cílek CSc, prof.ing. Jaroslav Kadrnožka CSc, prof.RNDr Lubomír Nátr DrSc.

Článek jsem začal číst odzadu a hned zkraje mě překvapila poslední věta prof. Nátra: „Neobvykle na mě také ve filmu Velký podovod s globálním oteplováním zapůsobilo zdůraznění relativní nevýznamnosti CO2 mezi skleníkovými plyny. A i kdyby, tak si představme citlivé váhy, na jejichž obou miskách leží jedna tuna. Přidání nebo ubrání jen jedné miliotiny, tedy jednoho gramu, by rovnováhu vychýlilo. A klimatický systém Země je systém velmi citlivý.“ Jako laik to vidím tak, že k ohřátí oceánů je zapotřebí dodat ohromné množství energie a ne přidat nebo ubrat 53,4 g CO2.

Skoro na konci anketních odpovědi prof Kadrnožky mě překvapila jeho jedna z prvních vět: „Globální oteplování není jen přímo úměrné rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší v důsledku spalování fosilních paliv. Ovlivňuje je i řada dalších lidských činností.“ U jiných autorů, a čtenáři Osla k tomu měli také příležitost, jsem si přečetl, že množství CO2 stouplo v minulém století 3,5 krát, ale s hladinou oceánů to přímo úměrně - tedy 3,5 krát - nehnulo. Zelení aktivisté by se měli vzít k srdci jeho poznámku o spalování biohmoty, kdy vzniká oxid uhličitý. Spalování biohmoty podle kriteria prof. Kadrnožky ekologické není. Globální oteplování prý ovlivňuje vypalování lesů a jiné lidské činnosti. To je prozatím hypotéza pana prof. a žádný fakt a měl by ji energeticky doložit. Jsem tedy zvědav na jeho knihu. Dále tvrdí: „Navíc oteplování akceleruje celá řada tzv. kladných zpětných vazeb. Takovou významnou zpětnou vazbou je s rostoucí teplotou vzduchu zvyšující se množsdtví vodní páry ovzduší, která má rovněž skleníkový účinek.“ Abych pravdu řekl, dál už číst nebudu. Pokud se někde vytvoří mrak, tak je to vždy lokálně a ne globálně a logicky nemůže mít s globálním oteplováním nic společného. Mrak není projev pozitivní zpětné vazby, nýbrž negativní. Mrak vznikl proto, že někde bylo hodně teplo, to vystoupilo do výšky kde se v důsledku chladu vesmíru ochladilo, tedy to teplo. To je jasná negativní zpětná vazba. Dalším důsledkem je, že z tohoto mraku někdy i prší a tím se Země chladí. To je další negativní vazba. A navíc jinak působí mrak ve dne a jinak v noci. Pan prof. zohlednil jenom noční působení mraku a nikoliv denní, kdy jak víme mrak zastiňuje slunce a působí také jako negativní zpětná vazba. Mrak tedy převážně působí jako negativní zpětná vazba.

Dr. Cílek vytýká filmu Nepříjemná pravda, že manipuluje s fakty, totiž s globální nárůstem mořské hladiny ve 20. století větším než 30 cm, zatímco Cílek uvádí, že se počítá právě „pouze“ s 30 cm, kterýžto údaj uvádí Hansen a Cílek jej tak nepřímo cituje. To je ale právě to, co se alarmistům vytýká. Že totiž svoje výpočty vydávají za fakta, zatímco přílivoměry se zjistilo něco diametrálně odlišného. Pro zopakování: Holgate zjistil, že průměrná hodnota globálního vzestupu mořské hladiny byla „v první části století větší (2,03 ± 0,35 mm/rok, 1904-1953) než v druhé části (1,45 ± 0,34 mm/rok, 1954-2003). Z toho plyne, že nárůst oceánské hladiny se koncem století zpomalil.

Dr. Pretel uvádí, že film Nepříjemná pravda „nadsazuje i v části o extrémech budoucího počasí“ (všimněme si, že se hovoří o budoucím počasí), film prý „uvádí příliš vysoké“ (tj. lže) „počty zemřelých v důsledku veder v Evropě v 2003, nadsazuje kauzální vztah mezi počtem hurikánů a klimatickou změnou, zdůrazňuje ničivou sílu hurikánu Katrina“ (zřejmě asi zveličuje), „nechává ve filmu stoupnout hladinu oceánů o sedm metrů a zaplavit Floridu, San Fracisko, New York, Kalkatu, Peking, Šanghaj a velkou část Nizozemí – zřejmě proto, aby více zaujal“. (Totiž nepravdou.) „Projekce“ (tj. vymyšlená čísla a žádná fakta) „nárustu hladin do konce tohoto století je přitom i při nejpesimističtějších scénářích necelých 60 cm ...“ (údajé přílivoměrů a tedy fakta klimatologové zřejmě neznají) „Nechává zastavit také Golfský proud, což je zatím skutečně silně nereálné. Film jako celek zvýší zájem diváka o problém, vykreslí mu důsledky v poněkud černějších barvách, nadsadí, ale zásadně ho neklame!““ Jestliže lidi strašíme, že oceán vystoupí o 7 metrů, tak podle Dr. Pretela nikoho zásadně neklameme. Pan Dr. Pretel je demagog. Navzdory těmto klamným a propagandistickým rysům filmu Nepříjemná pravda je film Velký podvod s globálním oteplováním „skutečně klamné a propagandistické vylíčení současného stavu poznání o klimatické změně.“ Bohužel nemohu posoudit co je „skutečně klamné a propagandistické“, protože jsem ani jeden film neviděl. Dr. Pretel ale na mě dělá dojem zaníceného návštěvníka filmů a nikoliv zaníceného vědce. Anebo se možná pletu a Dr. Pretel není demagog a autor glosy Zdeněk Holý zmanipuloval výpovědi našich klimatologů.

(PS: Do diskuze s celým parlamentem jsem se nepustil, ale jako prezident republiky to budu muset asi udělat. Budu muset opravdu kandidovat, protože jsem člověk zvídavý a jinak se to asi nedozvím. Mám na mysli post rakouského prezidenta. První kroky na budování mé raketové politické kariery jsem již učinil, když jsem z vlastních peněz věnoval 2,30 euro na loga Start Zwentendorf a ty pak rozdával před českým velvyslanectvím ve Vídni aktivistům Stop Temelín. Svoje vyhlídky nevidím špatně, poněvadž hnutí Start Zwentendorf a někteří aktivisté Stop Temelín mě do této pozici jednomyslně zvolí. To je prostě fakt a s tím se všichni budou muset smířit.)

Odpovědět