Mysterium klimatu v minulosti  
Stopy minulých věků se hledají také v ledu. Zjistilo se tak, že v meziledových dobách za posledních 400 000 let bylo tepleji než dnes. Dokonce i před 900 lety bylo tepleji než dnes. Co zjistíme v nezamrzlém sladkovodním jezeře Vostok v Antarktidě v hloubce okolo 4 km pod ledovcem?

 

 

Zvětšit obrázek
Jezero Vostok vidíme na detailním obrázku vlevo dole a na jeho špici vlevo je umístěna také stanice Vostok. Ovšem přes 3,5 km nad jezerem. S využitím údajů z ERS-1 bylo v 90. letech sladkovodní jezero poprvé zmapováno. Existenci jezera potvrdil Envisat 13 března 2003. Subglaciálních jezer je Antarktidě celá řada. Voda nezamrzla pravděpodobně v důsledku geotermálních pochodů. Jezero se asi začalo vytvářet před 15-30 milióny lety. Nemělo tak po celou tuto dobu kontakt s dnešní atmosférou a evoluce, pokud v jezeře nějaká byla, se utvářela po několik miliónů let odlišně.

V předchozích článcích “Co prozradily přílivoměry” a “Koncentrace atmosférického metanu” byly uvedeny části článku autorů Idso a Idso (2007). Dozvěděli jsme se, že ačkoliv ve 20. století množství C02 vzrostlo 3,5 krát vůbec se to neprojevilo na výši hladin oceánů. V důsledku zvýšeného tepla by se totiž měla zvednout jejich hladina. Industrializace se tedy na navýšení teploty v oceánech zřejmě neprojevila. A také jsme se dozvěděli, že množství metanu ve 20. století kontinuálně klesalo. Co tedy způsobuje nárůst teplot planety v posledních letech? Je to zvyšující se množství CO2? Podívejme se nejprve jak to bylo s teplotou v minulosti. 

 


 

V úsilí vykreslit současnou teplotu Země jako extrémně vysokou a proto extrémně nebezpečnou, se Hansen soustředil téměř výlučně na jediný bod zemského povrchu v západním rovníkovém Pacifiku, pro který on a jiní (Hansen et al. 2006) porovnal současné mořské povrchové teploty (sea surfice temperature SST) s paleotickými teplotami, které byly odvozeny Midina Elizade & Lea (2005) z poměru Mg/Ca ve schránkách na povrchu hladiny se živícími dírkonošci (foraminifera) Globigerinoides rubber, které obdrželi z jádra mořského sedimentu. Usoudili, že “toto kritické místo a pravděpodobně celá planeta je dnes stejně teplá jako byla za holocenního (tj. během posledních 10 000 let) maxima.

Zvětšit obrázek
Vědecká polární stanice Vostok je nestudenější polární stanicí na světě. Naměřené teploty se pohybují kolem –58 °C.

 

Existuje nějaký přesvědčivý důvod, abychom věřili Hansenovu tvrzení o celé planetě? Jedním slovem ne, poněvadž je velké množství jiných jednobodových měření, která naznačují něco nesmírně odlišného.

 


Hansen et al. dokonce v jejich vlastním referátu předkládají údaje z Indického oceánu, které ukazují, že v předchozím interglaciálu před 125 000 lety tam SST bylo o 0,7 °C vyšší než je nyní. Jejich jiný graf vytvořený na základě dat z ledových jader na polární stanici Vostok ve východní Antarktidě podobně naznačuje, že teploty v této lokalitě před nějakými 125 000 lety byly o 1,8 °C vyšší než jsou dnes, zatímco údaje ze dvou stran ve východním rovníkovém pacifiku indikují, že  bylo přibližně o 2,3 až 4,0 °C tepleji ve srovnání s dneškem.

 

 

Ve skutečnosti studie o ledu z Vostoku předvádí, že dlouhé periody všech čtyř interglaciálů, které předcházely holocénu, byly o 2 °C teplejší než vrchol současného interglaciálu Petit et al. (1999).

  

V lednu 1998 dosáhl společný projekt vrtu do ledovce mezi Ruskem a USA, Francii a Ruskem na ruské polární stanici Vostok ve východní Antarktidě hloubky 3623 m a vynesl na povrch vůbec kdy nejhlubší ledové jádro. Předběžné údaje naznačují, že ledové jádro z Vostoku se rozprostírá přes klimatické cykly s ledem mírně starším než 400 000 let (Petit et al. 1997, 1999). Nelze ale vyloučit stáří až 25 – 30 miliónů let.

 

schema vrtu

 

 

 

 

 

 





Schéma vrtu. Vrtání se v roce 1998 zastavilo a znovuobnovilo v roce 2006. Bohužel se utrhla vrtací hlava a její vynesení na povrch zdrželo projekt. Výzkumníci doufají, že k hladině jezera se provrtají na přelomu  2007-2008, kdy je v Antarktidě léto. Výzkumné zprávy z posledního vrtu můžeme očekávat na konferenci v Kijevě 2008. Vrtání se zastavilo asi 130m nad hladinou jezera a vypracovává se postup jak nekontaminovat jezero.




 

 

Jezero


Jezero je velké jako Ontario ale třikrát hlubší. Nedávno se také pomocí údajů z ERS a InSAR zjistilo, že voda v jezeře je ovlivňována přílivem a odlivem. Text zleva doprava: Vrt stanice Vostok 130 m od hladiny vody. Hluboká zdrž,maximální hloubka 800m. 4 km ledovcové vrstvy. Znovuzmrzlý led jezera. Směr proudění ledu. Mělká zdrž, maximální hloubka 200m.




 

vzorky

 

 

 

 

 

 

 











Uchovávané vzorky z Vostoku v laboratoři v americkém Denveru (National Ice Cor Lab) (web.archive.org/web/20061107175316/ http://www.mnsnbc.msn.com/id/11652109/)



 

 

mikrobi

 

 Nalezení mikrobi při hloubkovém vrtu u základny Vostok. Někteří vědci se domnívají, že pocházejí z kontaminace, poněvadž vrtná souprava nebyla nikdy sterilizována. Jiní jsou opačného názoru a domnívají se, že minimálně tři mikrobi z dosud 60 až 80 nalezených pocházejí z jezera. Vážnou námitkou je, že jezero je toxické v důsledků vysoké koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě v důsledku vysokého tlaku. Ten také přispívá ke vzniku monokrystalů ledu až 1,.5 m velkých, které ztěžují vrtání. V přírodě existují živočichové, extremophilové, kteří mají v těle vyšší koncentrace peroxidu vodíku, jiní žijí v okolí podmořských sopek v teplotách nad 100 °C a v jezeře by nějací extremophilové žít mohli.

 


Zvětšit obrázek
Tak to jsou vrtáci z Vostoku a v rukách drží výsledky své práce. Pro méně nadané – nejsou to ty vlajky. Na polární stanici se vrtá již 37 let.

 

Nemusíme jít ale tak daleko do minulosti, abychom ukázali nejednoznačnost současných teplot. Z pěti SST, které Hansen et al. předvádí, tři signalizují, že střední holocén byl také teplejší než je tomu dnes. A vskutku, mnoho let již víme, že centrální část současného interglaciálu byla mnohem teplejší než byla pozdější období.

 


V souvisejících pracích ze 70. a 80. let zakončil Webb et al. (1987) svou práci tím, že průměrné roční teploty na středozápadu Spojených států byly o 2 °C vyšší než teploty za posledních několika dekád (Bartlein et al., 1984; Webb, 1985), že letní teploty v Evropě byly o 2 °C teplejší (Huntley and Prentice, 1988) a že teploty v Alpách byly až o 4 °C vyšší (Porter and Orombelli, 1985; Huntley a Prentice, 1988). Také řada členů COHMAP (Cooperative Holocene Mapping Project, 1988) referovala o zvýšené teplotě o 2 °C na středozápadu Spojených států a stejně tak (Hope et al., 1976) na Nové Guinei.

 

Podobně teploty na ruském dálném východě se pohybovaly od 2 °C (Velitchko and Klimanov, 1990) až 4-6 °C (Korotky et al., 1988) výše než byly v 70. a 80. letech, zatímco průměrná roční teplota Kuroshiova proudu mezi 22 a 35°N byla o 6°C teplejší (Taira, 1975). Také jížní hranice pacifické boreální oblasti se nalézala nějakých 700 až 800 km severněji než je její současná pozice (Lutaenko, 1993).
Ale ani se nemusíme vracet až do poloviny holocénu, abychom se střetli s vyššími teplotami než jsou ty dnešní, jelikož středověká teplá perioda, soustředěná okolo roku 1100, byla velmi teplá. Počínaje 1.únorem 2006 uveřejňovali Idso a Idso na jejich webové stránce (www.co2science.org) různé vědecky hodnocené články, které dosvědčovaly tuto několik století trvající periodu pozorovatelného tepla pod hlavičkou Záznam týdne středověké teplé periody (Medieval Warm Period Record of the Week).
Kdykoli bylo možné kvantitativně nebo kvalitativně porovnat nejvyšší středověkou (Mediaval Warm Period MWP) a nejvyšší současnou teplotu (Current Warm Period CWP), zahrnuli jsme tyto výsledky do příslušných kvantitativních nebo případně kvalitativních rozložení četností. Zběžný pohled na tuto stále rostoucí databázi signalizuje, že v drtivé většině případů byl vrchol tepla ve středověku významně vyšší než vrchol současné teplé periody.

 

 

Distribuce


Distribuce  přírůstků po 0,5 °C ve studii Level 1, které umožňují identifikovat stupeň teploty, kterým se vrchol MWP buď překonal (pozitivní hodnoty, červeně) nebo vrchol CWP teploty nedosáhl (záporné hodnoty, modře).

 

 

distribuce2

 

Distribuce studií Level 2 - bez studií Level 1 – které umožňují určit, zda byl vrchol MWP teploty  teplejší_než (červený sloupec), ekvivalenní_s (zelený), nebo chladnější_než (modrý), vrchol CWP teploty.

 


 

 Cryobot. Jeden z možných projektů jak zkoumat jezero Vostok. Špička sondy se zahřívá a tak se opatrně propadá ledovcem. Za sebou odvíjí kábel na přívod enerigie a  komunikaci. Led za ním zase zamrzává. Tím se vyloučí kontamice jezera nebo eventuelně zamoření antarktického  povrchu neznámými mikroby. Po dosažení vody vypustí malou ponorku, která pořídí snímky.

 

 

 


 

 Možný vzhled subglaciální ponorky. Bude se v některém subglaciálním jezeře na Antarktidě testovat sonda pro výzkum Jupiterova měsíce Evropa? Nebo při hledání života v polárních oblastech na Marsu? O měsíci Evropa se totiž předpokládá, že je celý pokryt vrstvou ledu o síle 100-200 km a pod ním se možná nachází oceán s tekutou vodou. (Udaj 100 – 200 km je spekulativní, poněvadž příslušné zařízení nebylo schopno v takové hloubce rozlišit mezi ledem a vodou.) Možná, že se na Evropě dozvíme něco o minulosti planety Země. A možná také něco o naší budoucnosti, totiž zda blížící se oteplení je jenom krátká předehra pro dalších 100 000 let doby ledové. Credit: NASA JPL.

 


Na závěr kritiky této části Hansenova svědectví si všimněme, že současná průměrná teplota povrchového vzduchu není nikde tak vysoko jako byla před miliónem let. Nikde nejsou běžné teploty tak vysoko, jak vrcholné teploty dřívějších čtyř dob meziledových. Ani nejsou tak vysoko jak byly během centrální části současné doby meziledového. Ve skutečnosti není dnes dokonce ani tepleji jak tomu bylo před mizernými 900 lety.

Datum: 29.09.2007 02:13
Tisk článku

Související články:

Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře     Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
ExxonMobil si zachraňuje karmu největším úložištěm oxidu uhličitého v USA     Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu     Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)



Diskuze:

Není v tom trochu

Wrunx,2007-09-29 18:13:46

zmatek? Když se v článku dočtu že "množství CO2 stouplo v minulém století 3,5 krát, ale s hladinou oceánů to přímo úměrně - tedy 3,5 krát - NEHNULO" a v dalším odstavci že ale vlastně v tomtéž století hladina oceánu stoupla o nějakých 183 mm? Mně nepřipadá průměrný zdvih hladiny o necelých 20 cm za sto let málo, a to nejsem Benátčan.

Odpovědět


...

Martin,2007-09-29 21:45:20

Keď už píšete o Benátkach, nebolo by od veci zistiť, kde naozaj ide o zdvihnutie morskej hladiny a kde je "zdvihnutie hladiny" v skutočnosti spôsobené poklesom pevniny.

Odpovědět

Politická poznámka

Igor Tureček,2007-09-29 13:28:16

Tolik prozatím překlad článku “Carbon Dioxide and Global Change: Separating Scientific Fact from Personal Opinio”, který byl rozšířen a celou řadu informací a který bude mít ještě další pokračování. Osobně situaci nevidím tak jako autoři Idso a Idso (2007). Podle mé soukromé teorie je oteplování způsobeno procesy uvnitř Země, které se navenek nejrůzněji projevují. Nejnápadnější asi bude pohyb zemských desek a lokální oteplování oceánského dna (vzniká v důsledku toho jev El Niňo?). Důsledkem jsou zemětřesení, tsunami (Jistě všichni máme ještě v paměti tsunami v Indickém oceánu, kdy jsme škrtem pera odepsali 250.000 lidí.), výbuchy sopek, uvolňování klatrátů (nebo hydrátů) metanu, který unikají do vyšších vrstev atmosféry a tam se mění na CO2, lokální oteplování oceánského dna (existuje ale také studený El Niňo jev). Nikde není psáno, že člověk musí existovat i po další tisíciletí. Na druhé straně je pravděpodobně pravda, že vše na Zemi je potravou, včetně samotného uhlíku. Takže díky mikrobům, bakteriím a virům zůstane život zachován. I bez nás. Naše přežití zatím spíše závisí na tom, jak dlouho tyto procesy budou trvat než na naší civilizaci. Ta je ve srovnání se silami přírody energeticky neskutečně slabá a politicky rozhádaná. Nejsem ale ani klimatolog, ani geolog, ani meteorolog, ani fyzik, ani matematik, ani chemik atd. nýbrž pouze zanícený divák a čtenář vědeckých zpráv. Porovnáme-li roky 1900-1907 s lety 2000-2007, žije se nám neskonale snadněji. I když nám to naše civilizace vnucuje – bez výroby a prodeje to jaksi nejde – přece bychom se měli v konzumní pýše, reprezentované USA, Evropou a Japonskem, mírnit. I když se jedná o absolutní výjimku, je skutečně opravdu nutné létat z Curichu do Dubaje na snídaní a zpět (Švýcaři tomu začali říkat ping-pong flight) jenom proto, že letecká linka není vytížena a společnost z reklamních důvodů místa nabízí zadarmo nebo za symbolickou cenu a chová se tak z hlediska ekonomů racionálně? Z ekologického hlediska by kooperace mezi leteckými společnostmi byla racionálnější. To zase ale zavání monopoly, centrálním plánováním, apod. což by zase nevyhovovalo zákazníkům. A musí být absolutním pravidlem, že na nákup potravin musím jet pouze vlastním autem do nejbližšího supermarketu, jak je tomu v USA? V evropských městech, která ve své drtivé většině mají za základ středověkou síť silnic a pěší dostupnost nákupních center (dříve trhy, dnes supermarkety), by to mělo být jinak než v USA. Jsou Spojené státy ochotny přizpůsobit vlastní konzumní pýchu zbytku světa? Sotva. Nezbude nic jiného než je k tomu donutit silou.

Podnětem mého zájmu o C02 nebyla diskuze o klimatu na Oslu, diskuze v mediích (televizi jsem vyhodil z bytu už před 20 lety a noviny nečtu a obojí mi neschází) nebo moje politické ambice (usilluji v tichosti soukromí o post prezidenta republiky) nebo dokonce profesní vědecký zájem. Ne, nic takového. Zájem o CO2 vyvolalo vyúčtování za elektřinu. Elektrárenská společnost mě informovala, že při výrobě mého proudu (dojalo mě, že proud vyrábějí také pro mě a dnem i nocí myslí jenom na mě, ale tak to formulovali), že tedy při výrobě mého proudu vzniklo 53,4 gramů CO2 na jednu kilowatthodinu. O řádek výše mi napsali, že moje elektřina vznikla ze 78,2 % z vodních elektráren, ze 3,0 % z větrných a slunečních zdrojů, z 1,8 % z pevné nebo tekuté biomasy, z 0,7 % z jiných ekologických energií a konečně ze 16,3 % ze zemního plynu (Chtěl bych ponechat zatím stranou, že tyto údaje jsou jenom švindl státu, o kterém píši). Jak vlastně k těmto procentům došli ? A jak došli k těm 53,4 g CO2 ? To proud z vodních elektráren přepočetli na produkci CO2? To by bylo přece naprosto nesmyslné. Tak proč mě informují, že při výrobě mého proudu vzniklo 53,4 g CO2? Svědomí mě hryzalo, že otepluji planetu. I zavolal jsem na elektrárenskou společnost a zeptal se jich proč ve vyúčtování uvádějí CO2. V podniku nastal zmatek, protože si mě jako horkou bramboru předával jeden referent druhému. Nakonec se mě zeptali, jestli mi mohou odpověď poslat emailem a abych jim dal svou adresu. S ulehčením jsem souhlasil. Nečekal jsem, že uvedu elektrárenského kolosa, který má vše spočítané na těžko interpretovatelnou desetinu procenta, do zmatku. Po nějaké době email skutečně přišel. Odpověď to byla dlouhá – více jak 70 řádků. Shrnout ji lze do následující věty: Vyčíslení v procentech uvádíme proto, abychom mix z primárních zdrojů vyčíslili v procentech. Proč ale ve vyúčtování uvádějí CO2 jsem se nedozvěděl. I trval jsem na zodpovězení mé otázky. Rozvinula se čilá korespondence mezi různými odděleními společnosti, před domem postávalo nenápadně auto této společnosti a někdo se intenzívně zajímal, kdo to vlastně je tento zákazník. Odpověď jsem sice nedostal, ale za to spoustu jiného materiálu, který mě nezajímal. Včetně potvrzení nějaké privátní dohlížecí společnosti, která potvrzovala, že uvedené údaje jsou pravdivé. Napsal jsem všem oddělením a šéfům firmy, že mě právní věci nazajímají a že chci vědět jenom to s tím CO2. Referenti, kteří nebyli schopni odpovědět proč udávají ve vyúčtování CO2 mi nakonec doporučili, ať jdu diskutovat jinam, že o použití C02 ve vyúčtování rozhodl parlament, který doporučení elektrárenské společnosti ignoroval. Začal jsem pátrat po internetu. Proč elektrárenská společnost dala do vyúčtování vytváření CO2 mou domácností jsem se zatím nedozvěděl. Odpověď “Vyčíslení primárních zdrojů v procentech uvádíme proto, abychom mix z primárních zdrojů vyčíslili v procentech.” mi připomíná jeden vtip. Mlha v Silikonovém údolí (místo koncentrace softwarových gigantických firem v USA). Pilot vrtulníku ztratil orientaci, palivo dochází. Dramatická situace jako stvořená pro Hollywood. Najednou se v mlze objevuje stěna mrakodrapu a jsou vidět lidé v místnostech. Kopilot napíše na kus papíru velkými písmeny “Kde jsme?” Lidé v mrakodrapu začnou mezi sebou vzrušeně diskutovat a pobíhat po místnosti. Pak se objeví za oknem velký plakát na kterém stojí: “Jste v pilotní kabince.” Pilot se usmál a zamířil k letišti. Udivený kopilot se zeptal: “Jak jsi se zorientoval?” A ten odpověděl: „Mrakodrap nemůže patřit nikomu jinému než Microsoftu.“

Bohužel jsem neměl možnost shlédnout filmy Nepříjemná pravda a Velký podovod s globálním oteplováním. Zato jsem si přečetl glossu Zdeňka Holého v časopise Cinepur, kde uveřejnil anketu mezi českými klimatology (http://cinepur.cz/article.php?article=1291). Jmenovitě mezi RNDr Jan Pretel CSc, RNDr Václav Cílek CSc, prof.ing. Jaroslav Kadrnožka CSc, prof.RNDr Lubomír Nátr DrSc.

Článek jsem začal číst odzadu a hned zkraje mě překvapila poslední věta prof. Nátra: „Neobvykle na mě také ve filmu Velký podovod s globálním oteplováním zapůsobilo zdůraznění relativní nevýznamnosti CO2 mezi skleníkovými plyny. A i kdyby, tak si představme citlivé váhy, na jejichž obou miskách leží jedna tuna. Přidání nebo ubrání jen jedné miliotiny, tedy jednoho gramu, by rovnováhu vychýlilo. A klimatický systém Země je systém velmi citlivý.“ Jako laik to vidím tak, že k ohřátí oceánů je zapotřebí dodat ohromné množství energie a ne přidat nebo ubrat 53,4 g CO2.

Skoro na konci anketních odpovědi prof Kadrnožky mě překvapila jeho jedna z prvních vět: „Globální oteplování není jen přímo úměrné rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší v důsledku spalování fosilních paliv. Ovlivňuje je i řada dalších lidských činností.“ U jiných autorů, a čtenáři Osla k tomu měli také příležitost, jsem si přečetl, že množství CO2 stouplo v minulém století 3,5 krát, ale s hladinou oceánů to přímo úměrně - tedy 3,5 krát - nehnulo. Zelení aktivisté by se měli vzít k srdci jeho poznámku o spalování biohmoty, kdy vzniká oxid uhličitý. Spalování biohmoty podle kriteria prof. Kadrnožky ekologické není. Globální oteplování prý ovlivňuje vypalování lesů a jiné lidské činnosti. To je prozatím hypotéza pana prof. a žádný fakt a měl by ji energeticky doložit. Jsem tedy zvědav na jeho knihu. Dále tvrdí: „Navíc oteplování akceleruje celá řada tzv. kladných zpětných vazeb. Takovou významnou zpětnou vazbou je s rostoucí teplotou vzduchu zvyšující se množsdtví vodní páry ovzduší, která má rovněž skleníkový účinek.“ Abych pravdu řekl, dál už číst nebudu. Pokud se někde vytvoří mrak, tak je to vždy lokálně a ne globálně a logicky nemůže mít s globálním oteplováním nic společného. Mrak není projev pozitivní zpětné vazby, nýbrž negativní. Mrak vznikl proto, že někde bylo hodně teplo, to vystoupilo do výšky kde se v důsledku chladu vesmíru ochladilo, tedy to teplo. To je jasná negativní zpětná vazba. Dalším důsledkem je, že z tohoto mraku někdy i prší a tím se Země chladí. To je další negativní vazba. A navíc jinak působí mrak ve dne a jinak v noci. Pan prof. zohlednil jenom noční působení mraku a nikoliv denní, kdy jak víme mrak zastiňuje slunce a působí také jako negativní zpětná vazba. Mrak tedy převážně působí jako negativní zpětná vazba.

Dr. Cílek vytýká filmu Nepříjemná pravda, že manipuluje s fakty, totiž s globální nárůstem mořské hladiny ve 20. století větším než 30 cm, zatímco Cílek uvádí, že se počítá právě „pouze“ s 30 cm, kterýžto údaj uvádí Hansen a Cílek jej tak nepřímo cituje. To je ale právě to, co se alarmistům vytýká. Že totiž svoje výpočty vydávají za fakta, zatímco přílivoměry se zjistilo něco diametrálně odlišného. Pro zopakování: Holgate zjistil, že průměrná hodnota globálního vzestupu mořské hladiny byla „v první části století větší (2,03 ± 0,35 mm/rok, 1904-1953) než v druhé části (1,45 ± 0,34 mm/rok, 1954-2003). Z toho plyne, že nárůst oceánské hladiny se koncem století zpomalil.

Dr. Pretel uvádí, že film Nepříjemná pravda „nadsazuje i v části o extrémech budoucího počasí“ (všimněme si, že se hovoří o budoucím počasí), film prý „uvádí příliš vysoké“ (tj. lže) „počty zemřelých v důsledku veder v Evropě v 2003, nadsazuje kauzální vztah mezi počtem hurikánů a klimatickou změnou, zdůrazňuje ničivou sílu hurikánu Katrina“ (zřejmě asi zveličuje), „nechává ve filmu stoupnout hladinu oceánů o sedm metrů a zaplavit Floridu, San Fracisko, New York, Kalkatu, Peking, Šanghaj a velkou část Nizozemí – zřejmě proto, aby více zaujal“. (Totiž nepravdou.) „Projekce“ (tj. vymyšlená čísla a žádná fakta) „nárustu hladin do konce tohoto století je přitom i při nejpesimističtějších scénářích necelých 60 cm ...“ (údajé přílivoměrů a tedy fakta klimatologové zřejmě neznají) „Nechává zastavit také Golfský proud, což je zatím skutečně silně nereálné. Film jako celek zvýší zájem diváka o problém, vykreslí mu důsledky v poněkud černějších barvách, nadsadí, ale zásadně ho neklame!““ Jestliže lidi strašíme, že oceán vystoupí o 7 metrů, tak podle Dr. Pretela nikoho zásadně neklameme. Pan Dr. Pretel je demagog. Navzdory těmto klamným a propagandistickým rysům filmu Nepříjemná pravda je film Velký podvod s globálním oteplováním „skutečně klamné a propagandistické vylíčení současného stavu poznání o klimatické změně.“ Bohužel nemohu posoudit co je „skutečně klamné a propagandistické“, protože jsem ani jeden film neviděl. Dr. Pretel ale na mě dělá dojem zaníceného návštěvníka filmů a nikoliv zaníceného vědce. Anebo se možná pletu a Dr. Pretel není demagog a autor glosy Zdeněk Holý zmanipuloval výpovědi našich klimatologů.

(PS: Do diskuze s celým parlamentem jsem se nepustil, ale jako prezident republiky to budu muset asi udělat. Budu muset opravdu kandidovat, protože jsem člověk zvídavý a jinak se to asi nedozvím. Mám na mysli post rakouského prezidenta. První kroky na budování mé raketové politické kariery jsem již učinil, když jsem z vlastních peněz věnoval 2,30 euro na loga Start Zwentendorf a ty pak rozdával před českým velvyslanectvím ve Vídni aktivistům Stop Temelín. Svoje vyhlídky nevidím špatně, poněvadž hnutí Start Zwentendorf a někteří aktivisté Stop Temelín mě do této pozici jednomyslně zvolí. To je prostě fakt a s tím se všichni budou muset smířit.)

Odpovědět


Tureček na hrad!!:D

Colombo,2007-09-29 20:54:42

Jen nechápu, proč jste nezařadil(či proč osel nezařadil) váš příspěvek do článku.

Odpovědět


Jen na okraj

Pavel,2007-09-30 22:45:54

Vodní pára je plyn, je skutečně plynem skleníkovým a NENÍ VIDĚT. Mrak už není vodní pára, ale krystalky ledu (či kapičky vody). Mezi množstvím vodní páry a množstvím a velikostí mraků není nikterak jednoduchá závislost a už vůbec ne přímá úměra. Tedy vodní pára, pokud nezkondenzuje, může přispívat k posílení skleníkového efektu, pokud zkondenzuje, pak ve dne Zemi ochlazuje a v noci ohřívá (přesněji zabraňuje jejímu ochlazování).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz