Krokodýlí odysea  
Co má společného australský bumerang a australský krokodýl? Oba se vracejí k tomu, kdo se jich chtěl zbavit.

 

 

Zvětšit obrázek
Krokodýl mořský je zrádná bestie. To ví každý, kdo se dívá na filmy s Paulem Hoganem.

Když se vám za domkem usadí věčně hladový krokodýl mořský (Crocodylus porosus), máte jen dvě možnosti. Buď se nechat sežrat a nebo povolat nějakého Mika Dundeeho, aby vás zubaté příšery zbavil. Jak bedliví diváci filmů o Krokodýlovi Dundeem vědí, jsou tito plazi chránění a jejich lov je v rozporu se zákonem. A tak se volí kompromis. Nějací „dundeeové“ krokodýla chytí, zabalí a vyexpedují do krajů, kde je tak málo lidí, že jejich požíráním krokodýl nenapáchá velké škody.

 

Zvětšit obrázek
Ale i zoologové, jako je Craig Franklin, charakterizují krokodýla mořského (Crocodylus porosus) jako největší druh krokodýla, dále pak jako krokodýla s nejrozsáhlejším areálem rozšíření ( od Šalamounových ostrovů po východní Indii) a v neposlední řadě i jako krokodýla ze všech krokodýlů nejnebezpečnějšího. Však si Franklin od krokodýlů rád odpočine v Antarktidě, kam za ním ty studenokrevné bestie nemohou.

 


Nejnovější výzkum týmu vedeného Craigem Franklinem z University of Queensland ale na stránkách PLoS ONE dokazuje, že nejen „dobří holubi“, nýbrž i neposlušní krokodýli mořští se vracejí. Craig „Krokodýl“ Franklin označil satelitními vysílači tři krokodýlí samce o délce od 3,1 do 4,5 metrů a ty pak transportoval helikoptérou tak, že by pro návrat na původní stanoviště museli překonat po moři nejméně  56, 99 a nebo dokonce 411 kilometrů. V posledním případě byl krokodýl převezen přes horský hřeben na druhou stranu Yorského poloostrova.

 

 

Všichni tři krokodýli se nějakou dobu poflakovali kolem místa, kde byli vysazeni. Pak se vydali rychle na cestu domů. Poslední z krokodýlů, kterého čekala více než čtyřsetkilometrová plavba kolem Yorského poloostrova, zvládl zpáteční cestu za 20 dní.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Vyexpedujte ho někam daleko a stejně se vám vrátí.


Z toho plyne, že krokodýli jsou věrni své domovině, dokážou se velmi dobře orientovat a zvládnou cesty na dlouhé vzdálenosti. Za den jsou s to uplavat i 30 kilometrů. Jejich vysídlování se míjí účinkem.

 

 

Co tedy podniknout, když se vám za domkem usadí věčně hladový krokodýl mořský? No, můžete zavolat nějakého toho Mika „Krokodýla“ Dundeeho. Z filmů víme, že Mike by krokodýla nikdy nezastřelil, protože je to zakázané. Když ale narazí na „velkou rybu“, tak to je něco jiného. Tu střelit může.

 

 

Craig „Krokodýl“ Franklin vymyslel humánnější a zároveň i rafinovanější trik. Doporučuje odvézt krokodýla do opuštěných krajů k nějakému jezeru. Vsází na to, že na cestu po souši plaza přejde chuť. Ale možná si od něho za nějaký ten rok přečteme článek o překvapivě vysoké mobilitě krokodýla mořského ve vnitrozemském prostředí. Kdo ví?

 

Pramen: PLoS ONE, Crocodile Dundee, Crocodile Dundee II, University of Queensland

 

 

 

 

Datum: 27.09.2007 14:17
Tisk článku


Diskuze:

jak to dokáže?

I. Přikryl,2007-09-27 16:29:05

Že to zvládne fyzicky, třeba i po souši, tomu se nedivím. Ale jak se dokáže tak dobře orientovat a volit tak přímou cestu zpět? Že by plazí předkové a příbuzní ptáků měli nejen peří, ale i srovnatelně dobrou orientační schopnost?

Odpovědět


...

Martin,2007-09-27 17:32:52

To isté platí aj pre migrujúce ryby, ako sú lososy a úhory. Ako to robia? A ako sa napríklad mačka alebo pes dokážu vrátiť domov a prejsť pritom stovky kilometrov?
Otázkou tiež zostáva, či tri jedince predstavujú štatisticky významnú vzorku.

Odpovědět


Losos

DonNight,2007-10-03 14:03:21

Konkrétně losos rozpoznává jakýsi chuť-pach "své" řeky, který má každá řeka svůj charakteristický podle rozpuštěných látek, znečištění a pod.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz