Zvětšit obrázek

Snímek složený z optického a rentgenového záření ukazuje plynný ohon galaxie, jež se „vrhá“ do centra galaktické kupy. Kredit: X-ray: NASA/CXC/MSU/M.Sun , Optical: SOAR (MSU/NOAO/UNC/CNPq-Brazil)/M.Sun

Současné teorie vzniku hvězd jsou úzce spjaty s galaxiemi. Nové hvězdy podle nich vznikají z obrovských plynných oblaků, jež jsou součástmi těchto obřích hvězdných soustav. Pouze galaxie mají dostatek gravitační síly na to, aby tyto oblaky stlačily a daly tak vzniknout hvězdným porodnicím. V nich i dnes mohou astronomové pozorovat tvořící se hvězdy.

Čas od času je nalezena hvězda, která nepatří do žádné galaxie a bezprizorně se pohybuje mezigalaktickým prostorem. Až dosud byly ale tito tuláci považováni za vyhnance z galaxií, ve kterých kdysi vznikly. Jejich osud byl určen gigantickými černými děrami v jádrech galaxií, které je svou gravitací z galaxií vyvrhly. A nebo to byla galaktická srážka – monstrózní kolize, při které mohou být od galaxií oddělena celá spirální ramena „plná“ hvězd.

Pozorování galaxie ESO 137-001, která je od nás vzdálena 220 miliónů světelných roků, ale ukázala něco jiného. Tato galaxie se doslova řítí do centra obří galaktické kupy Abell 3627 a zanechává za sebou extrémně dlouhý „ohon“ tvořený plynem. Tento útvar připomínající kometární ohon je dlouhý 200 tisíc světelných roků. „Jedná se o jeden z nejdelších galaktických ohonů jaké jsme kdy spatřili,“ říká vedoucí týmu vědců, který tento útvar zkoumal Ming Sun (Michigan State University).

V tomto případě se ovšem nejedná pouze o projev destrukce. Kosmický dalekohled Chandra zkoumající vesmír v rentgenovém záření společně s optickým dalekohledem SOAR v Chile zde totiž objevily celou řadu oblastí, ve kterých se hvězdy tvoří!

Zvětšit obrázek

Rentgenový snímek kupy Abell 3627. Rámečkem je zvýrazněn ohon galaxie ESO 137-001, která se řítí do středu kupy. Kredit – XMM, ESA/MSU

Studium záření vodíku ukázalo, že hned v 29 oblastech uvnitř ohonu jsou extrémně mladé hvězdy, které vznikly před méně než 10 milióny lety. Vzhledem k jejich velmi nízkému věku není možné, aby vznikly uvnitř galaxie. Musely se tedy vytvořit v samotném plynném oblaku, který byl nejdříve odtržen od mateřské galaxie.

Zvětšit obrázek

Optický snímek ukazuje emise vodíku v galaxii a jejím okolí. Kolečka vyznačují oblasti tvorby hvězd. Kredit – SOAR (MSU/NOAO/UNC/CNPq-Brazil)/M.Sun

Teprve později potom zde došlo k tvorbě hvězd. Doposud jich zde vzniklo několik miliónů. Další členka výzkumného týmu Megan Donahue (též Michigan State University) uvádí: „Množství hvězd, které zde vzniklo, je nevídané.“

I když zde vzniklo relativně velké množství hvězd, ve srovnání s poměry v galaxiích jsou tyto hvězdy stále ještě velmi osamocené. Jsou mnohem více izolované než hvězdy uvnitř galaxií. „Pokud by se na některé planetě během miliard let vytvořil život, měli by zde velmi tmavou noční oblohu,“ komentuje tuto skutečnost Mark Voit další člen týmu ze stejné university.

Plynný ohon byl z mateřské galaxie odtržen tlakem vznikajícím při pohybu galaxie skrz velmi horký plyn, který vyplňuje mezigalaktický prostor v kupách galaxií. V konečném důsledku tak bude příslušná galaxie zbavena většiny svého plynu, což povede k zastavení tvorby hvězd uvnitř ní.

Zvětšit obrázek

Snímek galaxie ESO 137-007 pořízený ve viditelném záření. Galaxie je v levé spodní části snímku. Ohon zde viditelný není. Naprostá většina hvězd patří do naší galaxie – jsou v popředí snímku. Kredit – SOAR (MSU/NOAO/UNC/CNPq-Brazil)/M.Sun

Zřejmě se bude jednat o důležitý ale přesto krátký úsek v životě galaxie. V dnešním vesmíru je to spíše výjimečná událost, ale lze předpokládat, že před miliardami let tomu tak nebylo a více galaxií takto ztrácelo hmotu. Výsledkem bylo mnohem větší množství osiřelých hvězd.

Zpočátku zmíněné mechanismy odtržení už „hotových“ hvězd od galaxií zůstávají samozřejmě nezpochybňovány a jistě mají na svědomí celou řadu hvězdných sirotků.

Zdroje:
Science Now
Chandra X-Ray center press release