Zvětšit obrázek

Homo floresiensis – rekonstrukce podle lebky LB1

O člověka floréského, který žil zřejmě ještě před 18 000 roky na indonéském ostrově Flores, se vedou zuřivé spory. Maličká postava a mozkovna velikosti většího pomeranče nedává spát mnoha vědcům. Jedni vidí v drobném „hobitovi“ samostatný druh člověka, který v podmínkách ostrova „zakrsl“.

Zvětšit obrázek

Odpůrci ale tvrdí, že jde o obyčejného Homo sapiens postiženého těžkými dědičnými defekty, především pak mikrocefalií, která má za následek zakrnění mozku a většinou i těžkou demenci. Vše tak trochu připomíná dávný spor o neandrtálce. Je to samostatný druh pravěkého člověka nebo defektní jedinec? U neandrtálce vyhrála varianta samostatného pravěkého druhu. Poslední publikace týmu vedeného Matthewem Tocherim z washingtonské Smithsonian Institution zveřejněná v Science naznačuje, že hobit by mohl neandrtálce následovat.

Chris Stringer

Problém v určení statutu „hobita“ vyvěrá z faktu, že v kostech se nedochovala DNA pro genetické analýzy a lebka se našla jen jedna.

Studium zápěstních kůstek nicméně naznačuje, že stavba hobitova zápěstí vůbec neodpovídá anatomii moderního člověka Homo sapiens. Nelze to připsat na vrub chorobným změnám.

Zápěstní kůstky nesou jasné archaické znaky, které připomínají australopiteky nebo dokonce šimpanze. Zatím nepublikované studie odhalily stejně archaické znaky i na kostře nohy, ramenního pletence a paže.

„Dejte si to všechno dohromady a vyjde vám obrázek něčeho úplně jiného, než jsme my moderní lidé,“ říká přední britský paleoantropolog Chris Stringer.

 
Pramen: Science