
Pro úplnost připomeňme, že za původní zprávou stojí vědci z University of Cambridge (UK) a California Institute of Technology (USA). Ti sestavili kameru zvanou „Lucky Imaging“, kterou posléze připojili k jednomu z největších pozemských dalekohledů, 5,1m Halleovu dalekohledu na observatoři Mt. Palomar. Následně s tou sestavou pořídili snímky, o kterých tvrdí, že se jedná o nejostřejší snímky vesmíru získané v historii. A to dokonce i ve srovnání se slavným kosmickým dalekohledem.

Následovalo tvrzení, že tohoto úspěchu bylo dosaženo s vynaložením částky menší než 100 000 US dolarů – tedy méně než setinu toho, co až dosud HST stál.
Už zde je vhodné přidat drobnou poznámku. Jistě, „Lucky“ kamera byla vyvinuta za tuto relativně nízkou částku. Nicméně sama o sobě by toho příliš mnoho nedokázala. Poněkud se nám vytratila informace o tom, že byla připojena k jednomu velkému dalekohledu, jehož výstavba a provoz také něco stály a dosud stojí. Nejsou to samozřejmě srovnatelné náklady s provozem HST, ale přesto by neměla tato skutečnost být opomenuta.
To byla jenom spíše technická poznámka a nyní tedy přichází ta zásadní otázka. Je „Lucky“ kamera opravdu „šťastnější“ než HST? Dokáže dosáhnout lepšího rozlišení a poskytnout nám ostřejší snímky? Nad tím se mj. zamyslel Geoff Brumfield z News@nature.com a došel k následujícím závěrům.

V první řadě je nutné si uvědomit jak „ostrost“ či „rozlišení“ jakéhokoliv přístroje definovat. Astronomové většinou užívají úhlové jednotky – rozlišení dalekohledu se obvykle uvádí ve zlomcích úhlových vteřin. Pro srovnání – kráter na Měsíci o průměru 2 km má při pohledu ze Země úhlový průměr 1 vteřiny. HST se obvykle pohybuje na úrovni 100 úhlových milisekund, zatímco u „Lucky“ kamery se nyní uvádí nejlepší rozlišení 50 milisekund.
Jak je toho dosaženo? Kamera totiž sejme velké množství snímků – až 20 za sekundu – a následně jen ty nejlepší z nich jsou vybrány, aby z nich byl sestaven čistý a ostrý snímek. A takový snímek může být skutečně extrémně kvalitní. Nicméně jak upozorňuje Matt Mountain (Space Telescope Science Institute, Baltimore), při tomto procesu vzniká obrovský „odpad“. Až 99% pořízených snímků je jednoduše zahozeno. To znamená, že získat dokonalý snímek je časově velmi náročné.
Přesto snímek nakonec vznikne. Jak je to tedy s jeho ostrostí? Nová kamera může skutečně poskytnou velmi ostré snímky, ale její možnosti jsou omezené. Optimálního rozlišení dosáhne pouze při snímání velmi úzkého zorného pole a relativně jasných objektů. Je to logické vzhledem k velmi krátké expoziční době. Poskládáme-li tisíckrát „nic“, na výsledném snímku nic neuvidíme.
Jako jeden z důkazů ostřejšího vidění nové kamery byly prezentovány snímky mlhoviny Kočičí oko, což je složitý systém obálek plynu a plazmatu obklopující mrtvou hvězdu, který má na naší obloze průměr kolem 20 úhlových sekund. Snímky vypadají skutečně velmi ostře, nicméně HST je schopen tento objekt zaznamenat ještě ostřeji.

Takže tedy za těchto specifických podmínek může „Lucky“ kamera dosáhnout srovnatelných výsledků s Hubblem. Ve většině ostatních případů je kosmický dalekohled stále na špici.
Jak tedy vlastně došlo k tomu, že byla „Lucky“ kamera označena za nejlepší co se týká ostrosti snímků? Jak přiznává i Craig Mackay (University of Cambridge), bylo tiskové prohlášení tak trochu neuvážené. Vědci původně chtěli jen upozornit svět na svou novou kameru a použít trochu provokativní formu, ovšem tiskové prohlášení bylo mírně řečeno zveličené. Ale jak už to v médiích chodívá, nadsázku nepochopila a bombastické zprávy byly na světě.
Systém „Lucky Imaging“ je přesto nutno hodnotit velmi pozitivně. Jeho možnosti jsou veliké a po připojení k velkému dalekohledu může dosáhnout opravdu vynikajících výsledků. Velkou novinkou je detektor s extrémně nízkých šumem. Jen prezentace tohoto systému byla poněkud nešťastná …
Zdroje:
News@nature.com
CalTech Press release
Space Telescope Science Institute
Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Hubbleův rozpor – jak rychle se vesmír rozpíná?
Autor: Dagmar Gregorová (09.12.2023)
Žijeme v gigantické vesmírné prázdnotě? Řešilo by to záhadu rozpínání vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu
Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Webbův teleskop je k nezastavení: Galaxie z vesmíru starého 235 milionů let
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2022)
Diskuze:
sekundy a vteřiny
PetrI,2007-09-21 11:38:42
Promiňte hnidopichovi, který nemá rád vteřiny v časových údajích a sekundy v úhlových, ale v češtině pro úhlovou míru milisekundy "neznáme", což nám zase umožňuje hned z jednotky poznat, zda se jedná o časovou nebo obloukovou míru. Na druhou stranu
- u minut to neplatí a
- milivteřina zní fakt blbě.
Jinak díky za článek.
To už není pravda
Pavel,2007-09-21 11:47:02
To co popisujete, platilo do roku 1990, a i to jenom v odborných textech. V roce 1990 bylo zrušeno povinné používání soustavy jednotek SI a s tím i toto rozlišování mezi vteřinou a sekundou.
Pavle,
Jirka,2007-09-21 14:32:53
mel byste se blize seznamit se zakonem c. 505/1990 Sb. ze dne 16. listopadu 1990 o metrologii ve zneni zmen prijatych zakonem c. 119/2000 Sb. , zakonem c. 137/2002 Sb. , zakonem c. 226/2003 Sb a zakonem c. 444/2005 Sb a hlavne s jeho provadeci vyhlaskou MPO c. 264 / 2000 Sb., abyste nematl ostatni lidi a nebyl prekvapeny, az narazite.
Soustava jednotek SI je v Cesku povinna ze zakona, pricemz detaily upravuje zminena provadeci vyhlaska.
Vyhlasku si muzete stahnout napr. z webu Ceske zemedelske univerzity: http://www2.czu.cz/dokumenty/metrologie/vyhlaska264.doc . Zamerte se hlavne na kapitolu 2 prilohy vyhlasky.
Jeste dodatek,
Jirka,2007-09-21 14:43:37
jen bych chtel podotknout, ze ten zakon o metrologii se netyka fyzickych osob, ktere nejsou podnikateli - nebo-li doma si muzete psat, co chcete, ale jakmile s tim zacnete kseftovat, musite pouzivat SI.
Myslim, ze pro Osla by to ale platit melo (nevim, jake jsou vztahy k Oslu atd...)
Jeste dalsi otazky
Jirka,2007-09-21 09:51:17
Ano, takhle jsem si nejak to bombasticke prohlaseni predstavoval.
Ale myslim, ze kamera ma dalsi problemy nez jen zasumenost a diky tomu neschopnost snimat slabe objekty. Podle me bude i problem ji pouzit pro presna mereni jasnosti a vzajemnych poloh objektu. I kdyz samotne objekty se muzou jevit dost ostre, "neostrosti" v tmavych oblastech nejsou detekovatelne. Obrazy dvou objektu proto mohou byt vzajemne posunuty, nebo nektery z nich oproti druhemu zjasneny. Je pravda, ze tenhle problem ustupuje s tim, jak se zmensuje zorny uhel, ale i tak bych to nepodcenoval. Myslim, ze tohoto problemu jsou si na Caltechu take vedomi.
Nechýba tam jedna fotka?
Martin,2007-09-21 08:34:43
Mlhovina Kočičí hlava zachycená pozemským dalekohledem bez korekcí - FOTKA TAM JE
a tak, jak ji zaznamenal dalekohled se systémem adaptivní optiky spojený s LuckyCam - FOTKU TAM NEVIDÍM.
Asi nemám Lucky okuliare...
Vznikl asi problem pri prebirani obrazku
Jirka,2007-09-21 09:44:19
Mrknete na ttp://www.astro.caltech.edu/palomar/AO/luckycam/catseye_lucky.gif
Nějak mi ty úhly nesedí
Pavel,2007-09-21 07:19:40
Píšete, že Hubble má rozlišení 100 úhlových milisekund, přitom zobrazí s detaily mlhovinu s rozměrem 20 úhlových milisekund. Řekl bych, že jeden z těchto údajů je špatně.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce