Zvětšit obrázek

Jsou pobřežní větrné elektrárny opravdu ekologické?

Zpráva britské Whale and Dolphin Conservation Society (WDCS) hodnotí rizika pro kytovce v britských vodách a zároveň i akce, které podniká britská vláda na jejich eliminaci. Vážnost hrozby je hodnocena známkou od jedné (zanedbatelné riziko) po 10 (velmi vážné riziko).

Zvětšit obrázek

Nejsou pro kytovce nebezpečnější než lov, který se týká jen pár stovek kusů?

 Také akce vlády jsou známkovány stupnicí od jedničky (vláda ignoruje) až po desítku (vláda úspěšně řeší). K „desítkovým“ hrozbám patří rybolov, chemické znečištění, hluk, lodní doprava a klimatické změny.

Britská vláda se relativně nejvíce stará o chemické znečištění (známka 4). Méně už řeší problém ochrany kytovců  s ohledem na  klimatické změny (3). Negativními dopady rybolovu  (uvíznutí kytovců v sítích apod.) se zabývá jen okrajově (2). Na problémy vyvolané lodní dopravou a hlukem kašle (1).

Zvětšit obrázek

Rozdíl je snad jen v tom, že lov nabízí mediálně vděčnou krvavou podívanou.

Za jednu z největších hrozeb pro kytovce v pobřežních vodách považuje zpráva WDCS hluk. Původně byla jeho hlavním zdrojem lodní doprava. Později se objevil závažný problém spojený s používáním vojenských sonarů. V poslední době se stala zdrojem hluku i těžba ropy a zemního plynu z podmořských ložisek. Nejnovějším závažným fenoménem je rozvoj alternativních zdrojů energie, především pak stavba „lesů“ větrných elektráren v pobřežních oblastech.

Zvětšit obrázek

Zatímco sonary a další zdroje hluku zabíjejí nenápadně.

Británie staví stále více větrných elektráren v mělkém moři u pobřeží. Snaha rozšířit zdroje obnovitelné energie naráží na pevnině na vlastnická práva k pozemkům. Lacinější a jednodušší je nakonec stavět v mořské mělčině. Navíc tu fouká častěji než na souši. Pokud jsou větrné elektrárny v provozu, produkují nízkofrekvenční zvuky o značné intenzitě a navíc prakticky nepřetržitě.

Dopad provozu větrných elektráren na kytovce zatím nikdo řádně nezkoumal a není jisté, jaké škody může „akustické znečištění životního prostředí“  napáchat. Výzkumy, které právě probíhají, nejsou zřejmě nezávislé, protože je financují výrobci a provozovatelé větrných turbín.

Podle zprávy WDCS hrozí, že v mořích zopakujeme stejné chyby, jaké pácháme na souši. Vytlačíme živočichy z jejich přirozeného prostředí, zmenšíme areály jejich rozšíření a zredukujeme početnost jejich populací. Je to o to snazší, že pro kytovce žijící skrytě v moři platí do posledního písmene: co oči nevidí, toho srdce neželí.
 

Dočkáme se od ekologických aktivistů hesla: „Znič větrnou elektrárnu! Zachráníš delfína!“?

Pramen: WDCS