Zvětšit obrázek

Futalognkosaurus dukei, nový megasauropod z Argentiny.

Futalognkosaurus dukei, jak byl nový sauropod pojmenován paleontology Calvem, Porfirim, González-Rigou a Kellnerem, patří k populární linii titanosaurů, sauropodních dinosaurů dominujících ve svrchní křídě. Žil v době před přibližně 91-88 miliony let (svrchní turon až spodní coniak) na území proslulé argentinské provincie Neuquén.

Vzhledem k objevům a publikacím posledních let jsme si už tak nějak zvykli, že když se objeví popis nového titanosaura z Argentiny, jedná se o pořádného macka. Vzpomeňme si třeba na argentinosaura nebo v předloni popsaného puertasaura. Oba jmenovaní patří k nejmohutnějším suchozemským živočichům, jaké známe.

Zvětšit obrázek

Fylogeneze titanosaurů.

„Obrovský ještěří vůdce“, jak zní v překladu z jazyka kmene Mapuche futaloňkosaurovo rodové jméno, je však něčím výjimečný. Je totiž známý z více než 70%, takže se jedná o jednoho z nejkompletnějších (pokud ne nejkompletnějšího) známých megasauropodů. Konkurovat mu může nejspíš pouze Jimbo, nádherný jedinec supersaura z Wyomingu, kompletní přibližně z 60-70%. Narozdíl od svých fragmentárních příbuzných lze u tohoto chlapíka přesněji propočítat jeho délku. Ta se dle autorů studie pohybovala mezi 32-34 metry, takže patří mezi největší suchozemské živočichy všech dob. Hmotnost lze pak při typické titanosauří stavbě těla odhadovat na nějakých 80 tun.

Pokud jde o sauropodovu systematickou pozici, Calvo a kol. jej společně s rodem Mendozasaurus zařadili do nového korunového monofylu Lognkosauria („ještěří vůdcové“) v rámci čeledi Titanosauridae. Ta je však některými autory považována za neaktivní taxon.

Vzhledem ke vzniku nové skupiny a častým zmatkům ve fylogenezi titanosauřích sauropodů, je na místě, abychom si řekli, jak to s nimi vlastně vypadá.

Zvětšit obrázek

Argentinosaurus huinculensis, jeden z největších suchozemských živočichů

Řada taxonů je bohužel známa pouze na základě několika fragmentů bez potřebných diagnostických znaků. Vděčným materiálem bývají kosti končetin, lebky nebo obratle. Nevděčným pak žebra.

Zaměřit bychom se především měli na nemegtosauridy, což je skupina titanosauřích sauropodů, se kterou si moc lidí neví rady. Jedni nemegtosaura a jeho nejbližší příbuzné řadí do podčeledi Nemegtosaurinae v rámci Saltasauridae, jiní dokonce k diplodokoidům (takže dle nich se ani nejedná o titanosaury) a ostatní jako čeleď lithostrotií. Nové fylogenetické analýzy představené v pracích Rose (2007) a Calvo et al. (2007) poukazují na to, že se skutečně jedná o představitele Lithostrotia, patřící k Eutitanosauria, snad blízce příbuzné s eolosaury (Aeolosaurini). Nemegtosauridae + (Aeolosaurini + nepojmenovaný klad, který tvoří Rinconsaurus a nepopsaný druh z Loma del lindero v Argentině) mohou tvořit dosud nepojmenovaný klad eutitanosaurů. Ovšem na místě je počkat ještě na zveřejnění rodu Muyelensaurus, o kterém se autoři popisu futaloňkosaura zmiňují v přehledu citované literatury, protože výsledky pozice nemegtosauridů jsou založeny na analýze jediného, i když docela dobře známého, nemegtosaurida rapetosaura.

Jinak je možná vhodné zmínit, že do týdne bychom měli být svědky publikace minimálně pěti nových dinosaurů. Dva z nich, leptoceratopsid Cerasinops hodgskissi a abelisauroid Berbersaurus liassicus, jsou sice už dnes veřejnosti známí, nicméně jejich publikace zatím nejsou k dispozici. Dále pak budou publikovaní dva sauropodomorfové (doufejme, že s přehledným a hlavně rozsáhlým data matrixem) a jeden alvarezsaurid s pěkným rodovým jménem. Ale to až příště...

Poznámka: Zde najdete kompletní fylogenezi dinosaurů.