HST  
Vyřešená a nevyřešená tajemství.

 

 

Zvětšit obrázek
Temná hmota v závislosti na čase Kredit: NASA/HST/ACSWFC

Mimořádné snímky vzdálených mlhovin a galaxií, které pořídil Hubble Space Telescope, zcela změnily náš pohled na vesmír. Přesto, že HST na oběžné dráze kolem Země patří mezi „kmety“ (byl vypuštěn 24.4.1990), stále nás překvapuje novými objevy. Pořídil nejostřejší snímky „nejhlubšího“ vesmíru,... Přesto ještě další výsledky, po vyhodnocení všech snímků, jež pořídil budou následovat.

 

Zvětšit obrázek
2,4m HST (pozoruje v oblasti UV a viditelné). Kredit: NASA

 

Temná energie

Na počátku vesmíru byl Velký třesk (Big Bang). Ale před Hubblem stáří vesmíru bylo nejisté. Teprve na základě velmi přesných měření vzdálených galaxií pomocí Hubbla se podařilo odhalit, že tyto galaxie se od nás velmi rychle vzdalují (vesmír se rozpíná); a stáří vesmíru bylo zpřesněno na 13,7 miliard let. 

 

Nyní nejen Hubble, ale i některé pozemní dalekohledy objevily, že rychlost expanze vesmíru se na rozdíl od původních předpokladů zvětšuje. Očekávalo se, že gravitace galaxií způsobí zpomalování. Narůstající rychlost rozpínání vesmíru má pravděpodobně na svědomí tzv. temná energie, která tvoří asi 70% vesmíru a stále zůstává „jedním z největších tajemství ve vědě,“ řekl David Leckrone (Hubble Space Telescope Project, NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).

 

Temná energie otvírá nové teorie, týkající se počátku vesmíru, např. spouštění nekonečných cyklů kosmické smrti a znovuzrození, stejně jako konečného osudu vesmíru. Díky temné energii se zvyšuje možnost, že vesmír skončí „Velkým roztržením“ (Big Rip).

 

 

Temná hmota

 

Zvětšit obrázek
6,5m infračervený dalekohled James Webb (JWST). Kredit: NASA

Galaxie nemají dost obyčejné (viditelné) hmoty, aby gravitačně udržely obrovské kupy galaxií. To vedlo vědce k přesvědčení, že v kupách galaxií existuje ještě jiná, neviditelná tzv. „temná hmota“. Její gravitační „příspěvek“ stačí k tomu, aby galaxie držely pohromadě.

 

Ačkoli temná hmota je ve skutečnosti stále záhadná, Hubble prokázal její působení na vesmír – gravitační zakřivení prostoročasu, které se projevuje deformováním světla ze vzdálených galaxií. Na základě těchto pozorování Hubble odhalil, že ve vesmíru je 5 až 6krát více temné hmoty (neviditelné) než hmoty normální (viditelné).

 

Na základě pozorování Hubbla, ale i dalších dalekohledů, byla vytvořena první 3-D mapa temné hmoty („První 3D mapa rozložení temné hmoty“ ).

„Ukazuje, že shluky temné hmoty zřejmě narůstají v průběhu času a také představuje normální gravitaci jako protiklad k něčemu jinému,“ řekl Leckrone. A ještě dodal, že lepší pochopení chování temné hmoty pomůže vědcům lépe porozumět tomu, co temná hmota ve skutečnosti je.  Navíc 3-D mapa temné hmoty pomůže vysvětlit „proč vesmír ve velkém měřítku má stejnou "pavučinovou" strukturu, jakou pozorujeme při rozložení galaxií na obloze,“ dodal.

 

 

Další vyřešená a nevyřešená tajemství

Největší exploze ve vesmíru

 

Zvětšit obrázek
Gama záblesk. Kredit: Australian National University

Družice jako první objevily koncem šedesátých let gama záblesky – největší pozorované exploze ve vesmíru. Ale astronomům teprve Hubble pomohl zjistit, že většinou pocházejí ze žhavých, mladých a velmi masivních hvězd ve vzdálených galaxiích, „které při závěrečném zhroucení produkují tyto gama záblesky,“ řekl Leckrone. „Domníváme se, že se šíří napříč celým vesmírem.“

 

Fotografování jiných světů

 

Zvětšit obrázek
3-D mapa temné hmoty. Kredit: NASA, ESA, CalTech

Hubble ani žádný jiný další dalekohled doposud přímo nevyobrazili exoplanetu. Leckrone si, na rozdíl od většiny astronomů, myslí, že „objekt, který je dostatečně veliký, abnormálně jasný a vzdálený od mateřské hvězdy, abychom ho viděli, není exoplaneta“.

 

Protoplanetární disky

Hubble jako první získal přímo snímky prachoplynných disků, v nichž se rodí planety, a to s ohromujícími detaily. Obrazy jsou natolik ostré, že odhalily i mezery v discích, které „vymetly“ rodící se exoplanety obíhající okolo mateřské hvězdy.

 

Následovníci Hubbla

 

Kosmický dalekohled James Webb (Jamese Webb Space Telescope) má za cíl významně zlepšit a doplnit pozorování Hubbla. Tato orbitální infračervená observatoř bude schopna zachytit podstatně slabší objekty než HST. Navíc „světlo z minulosti“ se díky rozpínajícímu se vesmíru posouvá spektrum směrem k červenému konci spektra. Podle Leckrona „máme šanci bojovat o přímé vyobrazení planet u jiných hvězd“. (James Webb ve Washingtonu )

 

 

David S. Leckrone (Hubble Space Telescope Project)

Leckrone dodal, že JWST by měl pomoci „vrstevníkům“ podívat se zpět do doby, kam jsme dosud nedohlédli – do doby, kdy vznikaly první galaxie, kdy vesmír byl jen několik set miliónů let starých. Výzkum těchto raných galaxií by mohl objasnit proces formování galaxií, i naší vlastní Mléčné dráhy.

 

Hubble bude stále ještě neocenitelným pro zobrazování vesmíru ve viditelném a ultrafialovém světle. Podle Leckrona by měl v budoucnu pomoci při sledování života a smrti hvězd, při pátrání po planetách, včetně těch podobných Zemi, při sledování vývoje galaxií a veškerého vesmíru během celého kosmického věku.

 

„Ačkoli James Webb Space Telescope může být chápán jako následovník Hubbla, není to Hubblův náhradník,“ řekl Leckrone. „Ve skutečnosti bude ve vesmíru potřebný nový, mnohem větší dalekohled pracující v ultrafialovém a viditelném spektru, aby pokračoval v práci Hubbla.“

 

Zdroj: Space


 

Datum: 12.09.2007 21:23
Tisk článku

Související články:

Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Hubbleův rozpor – jak rychle se vesmír rozpíná?     Autor: Dagmar Gregorová (09.12.2023)
Žijeme v gigantické vesmírné prázdnotě? Řešilo by to záhadu rozpínání vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu     Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Webbův teleskop je k nezastavení: Galaxie z vesmíru starého 235 milionů let     Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2022)



Diskuze:

stáří vesmíru bylo zpřesněno na 13,7 miliard let

PetrI,2007-09-13 11:36:52

Myslím, že za zpřesnění stáří vesmíru na 13,7 mld let vděčíme analýze zpřesněných měření fluktuací reliktního záření z družice WMAP, nikoli zpřesnění určení Hubblovy konstanty "na základě velmi přesných měření vzdálených galaxií pomocí HST"

Odpovědět


Re

Arccos,2007-09-13 16:12:22

To zpřesnění je právě určeno z více nezávislých zdrojů (WMAP je jedním z nich), mimo jiné i z Hubbla. Nezávislé metody jsou velice důležité, protože nám napovídají, že jsme na správné stopě.

Odpovědět


ešte to upresním

Martin,2007-09-13 16:16:41

Ešte upresním, že to bolo v utorok 32. februára o 12:45 Greenwichského času :)

Odpovědět

co vlastne uvidime v budoucnu ?

milan,2007-09-12 22:34:26

ciste hypoteticky kdyby ted lidstvo napnulo veskere sve sily pro tvorbu super dalekohledu rekneme stovka telskopu na obezne draze o maximalni velikosti na hranici nosnosti nosicu raketopanu (odhad 2-2,5m teleskopy ) co bysme videli ? uz ted je videt temer na hranu vesmiru co by ukazala 100x nebo 1000x vyssi rozlisovaci schopnost a co za sto let az uvidime milionkrat vic - kolik se ve vesmiru na m3 vlastne pohybuje fotonu informujicich o uplném zacatku ?vesmiru , habl je se svym metrem v prumeru je vlastne trpaslik - co by umel teleskop velikosti mesice treba ?:-)

Odpovědět


Fotony a dalekohledy

Jirka,2007-09-13 09:08:31

Tak tech fotonu, co by pamatovaly pocatek, moc nebude (vsadim boty, ze zadny), nebot v dobe pred oddelenim zareni od hmoty fotony cile interagovaly s hmotou a jestli tu nejaky takovy zbloudilec zbyl, nic nam nerekne, protoze ho ani nepozname. Reliktnich fotonu z doby po oddeleni zareni od hmoty je cca miliarda na m3.

Co se tyce teleskopu, vetsi teleskopy by samozrejme mohly najednou zachytit vice svetla, coz je samo o sobe dobre. Ale zvetsovani teleskopu je za prve velmi drahe a za druhe pokud nemate vyresene jine veci, tak zbytecne. Napr. teleskop je nutne v prostoru ridit (s vetsim dalekohledem je vetsi prace). Teleskop potrebuje kvalitni sensory (vetsi zrcadlo se sumicim chipem by bylo k nicemu). Z teleskopu potrebujeme prenaset data (k cemu by byly obrazky, kdyz bychom je nedokazali zpracovat?). Takze ano, dalekohledy ve Vesmiru se budou nejspis zvetsovat, ale tech problemu je cela rada a pred velikosti dalekohledu maji prednost. Opticky dalekohled velikosti Mesice necekejte (radiovy mozna ano).

Odpovědět


hmmm...

voyo,2007-09-13 09:08:50

problem je, ze sa vesmir rozpina a ze niektore veci nebude mozne vidiet, lebo budu za obzorom.

nas viditelny vesmir bude pozostavat len z niekolkych najblizsich galaxii, ktore su tak blizko, ze sa k sebe gravitaciou pritahuju.

Odpovědět


Trochu podceňujete techniku

Pavel,2007-09-13 12:22:59

To dvoumetrové zrcadlo má už HST, Webb má asi pětimetrové zrcadlo a existují (reálné) plány na vesmírné teleskopy se zrcadly přes deset metrů.

A co by bylo vidět - mohla by se dělat lepší spektroskopie vzdálených galaxií, a tak by se dal lépe pozorovat vývoj chemického složení Vesmíru. Pokud by dva (nebo více) velké teleskopy pracovaly jako interferometr s velkou základnou, zvýšilo by se rozlišení a pak by bylo možné třeba měřit spektra jednotlivých hvězd ve vzdálených galaxiích a studovat, jak chemické složení Vesmíru ovlivňuje vývoj hvězd a jak to jde dohromady s našimi modely. Zvýšení rozlišení by také umožňovalo přímé měření vzdálenosí vzdálenějších objektů a tak lépe okalibrovat současně používané "standardní svíčky" a ověřit jejich přesnost. Také by to umožňovalo přímé pozorování planet u hvězd v Galaxii, a možná i v blízkých galaxiích. A určitě by se přišlo i na něco zcela nečekaného.

Odpovědět


Na konec neuvidis

kill,2007-09-13 15:12:01

Na konec neuvidis, protoze je mnohem dal (diky stadiu inflace), nez urazilo svetlo od pocatku vesmiru.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz