Re: Má ČD pevný povrch?

ZEPHIR,2007-09-09 00:39:07

IMO černá díra je vcelku normální hvězda, ale tvořená axiony a neutriny, čili je ještě menší a hustší, než neutronová hvězda. Obsahuje tenkou atmosféru z fotonů, jejímž hornímu povrchu se říká horizont událostí. Když je černá díra moc malá nebo velká, fyzikální povrch vyčuhuje nad horizont událostí a černá díra svítí víceméně jako obyčejná hvězda celým povrchem a postupně ztrácí hmotu v formě gamma záření a neutrin, když se její hmotnost zmenší pod velikost cca 10 miliónů Sluncí, vyzařuje jen na pólech (jety), když je ještě menší, horizont událostí ji obklopí úplně a stane se z ní studená neutrinová hvězda, která vyzařuje jen mikrovlny a gravitační vlny. Uprostřed většiny galaxií je jedna nebo několik málo černejch děr, obsahující zbytek hmoty, ze který ty galaxie vznikly.

Odpovědět

???

Martin,2007-09-09 08:05:52

Žeby osobná skúsenosť z cestovania po vesmíre? ;-)

Odpovědět

Klasickej model černejch děr jako singularity..

ZEPHIR,2007-09-09 12:01:34

..začíná bejt fyzikou pomalu opouštěnej. Dnes je na Wikipedii spousta hesel o gravastarech, kvarkovejch, preonovejch, kvarkovejch hvězdách a buhví čeho ještě. Mezi neutronovejma a černejma dírama se hranice stírá, ostatně i nedávnej článek na Oslu se tím zabejvá.

Řešení černejch děr vyplývá z chyby v obecný teorii relativity, resp. v Einteinově rovnici pole, která vyjadřuje závislost mezi hustotou energie a zakřivením časoprostoru. Ta energie pole se tu totiž chová jako dodatečná hmotnost a podle vztahu E=mc^2 jí jde přiřadit jakýsi dodatečný zakřivení časoprostoru, který ale působí proti zakřivení, který tu energii vyvolalo, časoprostor "pruží". Čili se ukázalo, že Einsteinova intuice (kterej v černý díry, singularity a nekonečna v přírodě nikdy moc nevěřil) byla zase jednou lepší, než jeho matematika. Blíže o upraveným řešení Einsteinových rovnic např. zde: http://natura.baf.cz/natura/2003/5/20030504.html

V praxi to znamená asi tolik, že když hustota hmoty vzroste natolik, že by měla vytvořit černou díru a hvězda začne kolabovat, silný zakřivení pole kolem ní se začne chovat jako hustá hmota rovněž a vyváží její gravitační účinek. V okamžiku, kdy by se zakřivení ještě víc zvýšilo by se povrch hvězdy stal těžší než její vnitřek. To hvězdě efektivně zabrání k pádu do singularity: začne se chovat jako svíjející se kvantová vlna, jakási obrovská elementární částice, ale nezhroutí se.

Model černejch děr jako svítícich hvězd, čili kvasarů vyplývá nejen z teorie, ale i z pozorování nejvzdálenějších objektů ve vesmíru, který se stále chovaj jako bodový objekty s prázdným prostorem. Pokud by současná kosmologie byla správná, měli bychom na nejvzálenějších kvazarech a galaxié pozorovat začátky kondenzace hmoty do galaxií - ve skutečnosti ty objekty stále vypadaj podivuhodně hotově, ať se podíváme jak daleko můžeme. Vědci při obhajobě současnýho kosmologickýho modelu stojej před problémem, odkud by kvasary měly brát hmotu pro svý záření. To nasvědčuje tomu, že první objekty ve vesmíru byly ve skutečnosti ty žhavý kvasary, pokud jsou obklopený nějakou hmotou, tak ta vznikla druhotně, jejich vypařováním.

Nedávnej článek na Oslu o prachovejch galaxiích tenhle model dál podporuje. Kvasary uvolňujou záření, který kousek dál od kvasaru, když jeho gravitace poklesne a převládnou elektromagnetický a jaderný síly, zkondenzuje na částice viditelný hmoty, jakousi protogalaxii, která ho obklopuje jako difúzní oblak bez hvězd. Tlak záření kvasaru brání, aby napadala zpátky do kvasaru, veškerá hmota je silně rozptýlená, ionizovaná a navzájem se odpuzuje. Teprve později, až se kvasar přebytečný hmoty zbaví a vychladne začnou ve vyzářený hmotě převládat kondenzační procesy a formování hvězd do stavu současnejch galaxií.

Odpovědět

.

Nina,2007-09-08 23:30:03

Takze kdyz cerne diry hmotu vyzaruji a pritom je u nich pozorovan jev ze pohlcuji a zde se pise ze i vylucuji tak z toho vznika ze skrze cernou diru vseskery material cirkuluje;jednou stranou je pohlcen,v dire potom nabit energii ci filtrovan a druhou stranou vypuzen,coz by mohl byt onen pohyb galaxii.Jestlize nami pozorovatelny vesmir je vnitrek zhroucene diry,pak by to znamenalo ze nas vesmir ma hranice,no za ne se s nasi technologii nemame sanci dostat... ale nakonec i takovou podobu muze nas vesmir mit,proc ne.

Odpovědět

kdyz cerne diry hmotu vyzaruji a pohlcují

ZEPHIR,2007-09-09 00:24:41

Mícháte dva různý modely. Podle modelu v článku černý díry hmoty negenerujou, ale vymršťujou mechanismem, kterýmu se říká gravitační prak. Zatímco podle éterový teorie černý díry krátce po vzniku vesmíru obsahovaly přebytek hmoty, kterou rozptýlily do okolí. Asi jako když se prudce zchladí přesycená pára: vytvoří se v ní kapky, který ale brzy zůstanou teplejší než okolí v důsledku svý tepelný kapacity a proto se ještě trochu vypařujou a kolem nich se sráží obláček mlhy.

Odpovědět

..aha

Nina,2007-09-09 21:49:13

To mam tedy jeste poopicni info,protoze mam za to ze cerna dira vznikla zhroucenim hvezdy do sebe,jejiz ochlazeni a smrsteni ma za nasledek obraceni proudu energii z venci dovnitr a proto cerna dira vse "nasava" z okoli,tudiz by to znamenalo ze cerne diry nejsou prvni objekty vesmiru.

Odpovědět

...cerna dira vznikla zhroucenim hvezdy do sebe

ZEPHIR,2007-09-10 09:23:56

To se podle současnejch teorií nemůže u normální hvězdy stát, protože by ještě předtím explodovala jako hypernova. Hvězda musí dospět do stádia bílýho trpaslíka a pak do ní musí padat plyn z nějakýho průvodce, ale modely jsou v tom ohledu nejistý. Má se za to, že tímhle způsobem může vzniknout jen neutronová nebo kvarková hvězda. Podle mě se většina takhle postupně napadaný hvězdy vyzáří. Většina předpokládanej černejch děr s hmotností do 400 sluncí bude tenhle případ. Další možností je zhroucení několika těžších hvězd do sebe v jednom okamžiku. V každým případě podle současnejch teorií nehrozí, že by se nějaká hvězda sama o sobě mohla zhroutit až do fáze černý hvězdy. Když bude menší, kolaps se zastaví ve fázi neutronový hvězdy, když bude větší, exploduje ještě dřív, než pořádně zhoustne.

Odpovědět

.

Nina,2007-09-10 14:27:38

No to jsem si tak myslila ze exploduje jako hypernova,vymrsti do prostoru svou energii a veskery material,ktery hvezda obsahuje,cimz se jeji jadro ochladi a zacne se smrstovat,proto se energeticky proud obrati smerem dovnitr (neco jako vodni vir)a hvezda si znovu "nasava" to co pri vybuchu vymrstila,akorat mi nedochazelo proc se znovu neobaluje,nebo kde je a kam to vse mizi.
Dekuji za vysvetleni.

Odpovědět

skrze cernou diru material cirkuluje

ZEPHIR,2007-09-10 15:14:26

Tenhle nápad se už v několika teoriích objevil, ale praktická realizace se může lišit. IMO se vesmír může chovat jako pěna nebo houba, jejíž bubliny sou složený z ještě menších bublin, který vzájemně oscilujou: malý bubliny rostou a ty velký se zase symetricky zmenšujou. Místum, kde je pěna hustá říkáme černá díra. Okamžiku, kdy sou stejně velký řikáme počátek vesmíru, nebo velkej třesk.

Odpovědět