Zničující lesní požáry, jež nedávno zuřily v Řecku, znovu připomněly ožehavé téma ochrany proti tomuto živlu. Prevence lesních požárů se zdá být dvojsečnou zbraní. Čím déle se daří propuknutí ohně zabránit, tím více suché vegetace se v krajině nahromadí a tím ničivější pak požár bývá. Riziko vypuknutí rozsáhlého lesního požáru roste nejen se suchem. Významným faktorem pro šíření požáru je i typ vegetace a síla a směr vetru.
Michael Ghil z University of California v Los Angeles se zabýval jiným hojně podceňovaným rizikem – zástavbou v lesních oblastech. Rozhraní mezi divočinou a městskými oblastmi zabírá 9% z celkové plochy USA. Nachází se na něm bezmála 40% všech bytových jednotek. Aktivita lidí žijících a pracujících na tomto rozhraní stojí nejednou u počátku požárů. Vlivu přítomnosti samotných staveb na rizika požárů však doposud nikdo nevěnoval systematickou pozornost. V tom je studie Michaela Ghila a jeho kolegů zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences průkopnická.
Ghil nejprve na počítači modeloval šíření ohně v lesních porostech, v osídlených oblastech i na jejich rozhraní. Potom takto odvozené zákonitosti ověřoval na datech o šíření konkrétních lesních požárů. Použil k tomu údaje ze států Colorado, Montana, Nové Mexiko, Washington a Wisconsin. Studie prokázala, že hustota zástavby a hořlavost staveb na rozhraní mezi městem a divočinou rizika lesních požárů ovlivňuje zcela zásadním způsobem.
„Na čtverečním metru domu najdeme mnohem více hořlavých materiálů než na čtverečním metru lesa,“ říká Ghil.
Je proto velice důležité, aby byly stavby co nejvíce odolné proti ohni. Ohnivzdornost domu dělá při požáru obrovský rozdíl. Prozatím byla odolnost k ohni hodnocena především z hlediska bezpečnosti domu a jeho obyvatel. Ghil dokazuje, že ohnivzdornost staveb je klíčová i pro les. V okolí staveb zabezpečených proti ohni napáchá požár podstatně menší škody.
„Mnoho lidí má k požárům v podstatě fatalistický vztah a nechápou, jak je důležité, aby zabezpečili svůj dům proti ohni a aby totéž udělali i jejich sousedé. Šíření požáru není dílo boží. Zabezpečení budov proti ohni může rozhodnout o tom, zda se požár prožene osídlením nebo zda se mu vyhne,“ tvrdí americký vědec.
Vyznaným prvek prevence lesních požárů by tedy mělo být zabezpečení staveb, které se v lese nebo na jeho hranicích nacházejí. Za zváženou stojí, zda a kde stavby vůbec povolit. Pokud už k výstavbě dojde, měla by být odolnost staveb proti ohni jednou z významných priorit.
Pramen: PNAS
Diskuze:
poziare
paul2,2007-08-31 11:08:44
„Na čtverečním metru domu najdeme mnohem více hořlavých materiálů než na čtverečním metru lesa,“ říká Ghil.
To je dobra demagogia. Aky vplyv to ma na poziare? Ved v hociktorom dome alebo panelakovom byte je viac horlavych predmetov ako v lese: koberce, zaclony, podlahy, nabytok ... byvam v KE a nevidel som jeden jediny poziar bytu. Myslim ze s poziarmi domov v USA je to podobne.
Zaujimavejsie by bolo spracovat statistiku vzniku poziarov: ci vznikli v osidlenej alebo neosidlenej oblasti, ci vznikli na okraji lesa alebo niekde v strede. A hlavne zistit, kolko lesnych poziarov bolo zapricinenych od horaceho domu, toto by nemal byt problem zistit. Predpokladam, ze to budu len male zlomky promile vsetkych lesnych poziarov.
U nas su bezne poziare od nedisciplinovanych turistov a vypalovania travy. Myslim ze maloktory lesny poziar vznikne tym, ze zacne horiet dom.
Severoamerické domečky
Karel,2007-08-30 20:33:11
jsou v převážné míře ze dřeva, aby byly co nejlevnější; případně se olepí obklady. Tudíž nejen dobře hoří, ale snadno podléhají vichřice. Jo - taky proto kulura požárních hlásičů, jak ji lze občas vypozorovat ve filmech. U nás by tak nikdo nestavěl (tedy aspoň dříve ne) a ani nebezpečí požáru není takové.
Ještě vzpomínám, že dle kanadského známého jsou i na soukromém pozemku zakázány dvě věci - rozdělávat oheň a chodit nahý :-),
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
