Acetobacter aceti, jeden ze zástupců aerobních bakterií, které za přirozených podmínek spoluvytváří na muškách biofilm.

Tým vědců vedený Johnem Towerem z University of Southern California v Los Angeles postavil předpoklad o tom, že nám bakteriální zátěž škodí, na hlavu. Kacířské závěry vyvozené z pokusů na muškách octomilkách zveřejnili Tower a spol. ve vědeckém časopise Cell Metabolism.

Zvětšit obrázek

John Tower, vedoucí kolektivu

Tower a jeho spolupracovníci zbavili vajíčka mušek octomilek všech bakterií důkladnou koupelí v roztoku antibiotik. Z takto očištěných vajíček pak vychovali ve sterilním prostředí octomilky, které nehostily žádné bakterie. Mušky žily v prostředí bez bakterií a konzumovaly sterilní potravu. Přesto nežily déle než mušky, které nebyly bakteriální invaze uchráněny.

„Jak mušky stárnou, přibývá jim v těle i na těle bakterií. Předpokládali jsme, že to představuje pro mušky silný stres a že jim to zkrátí život. Na druhé straně, kdyby byly bakterie pro mušky prospěšné, pak by umíraly dřív naopak mušky zbavené mikrobů.

Lactobacillus plantarum, zástupce anaerobů, jež jsou na muškách „jako doma“.

Proto nás hodně překvapilo, že přítomnost bakterií neměla na délku života mušek vůbec žádný vliv,“ řekl v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature Towerův  spolupracovník Steven Finkel.

Zvětšit obrázek

Jonathan Eisen, spoluautor

Stejně zaskočeni jsou výsledky kalifornských vědců i jejich kolegové.
„Vědci se shodují v tom, že bakterie žijící v těle a na těle živočichů mohou mít na zdraví a život živočicha jak pozitivní tak i negativní dopad,“ říká mikrobiolog Jonathan Eisen z University of California v Davisu. „Fakt, že odstranění bakterií muškám dramaticky neprodloužilo život, mě dost zaskočil.“

Přesto není Eisen přesvědčen o tom, že bakterie do délky života nijak nepromlouvají.
„Pokusy Towerova týmu prokázaly jen to, že za určitých podmínek na bakteriích nezáleží. Ale to neznamená, že to platí vždycky,“ říká americký mikrobiolog a nabádá k opatrnosti při vynášení definitivních soudů.

Zvětšit obrázek

Mušky zaneřáděné na povrchu i uvnitř těla bakteriemi ( Acetobacter aceti, Acetobacter tropicalis, Acetobacter pasteurianus, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus sp. MR-2; Lactobacillus homohiochii, Lactobacillus fructivorans a Lactobacillus brevis), neměly kratší život než ty, které byly bakterií prosté.

Jaké lze ze studie na muškách vyvodit závěry o vlivu bakterií na délku lidského života? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Lidem s postupujícím věkem sice přibývá v těle bakterií, ale nárůst není nijak dramatický. S mnohem vyšší pravděpodobností dochází v lidském organismus postupem času ke změnám druhového složení  bakteriální „zoo“. Některých bakterií přibývá, jiné naopak mizí.

Lékaři vědí, že postupujícím věkem stupá u člověka riziko zánětlivých onemocnění střev. To může mít na svědomí rozmach některých druhů bakterií. Experiment na lidských dobrovolnících, který by tyto teorie potvrdil nebo vyvrátil,  nepřipadá do úvahy. Člověk potřebuje některé ze střevních bakterií pro správné trávení potravy. Pokusy, při kterých by lidé byli zbaveni střevní mikroflóry, by proto byly neetické.

Pramen:
Cell metabolism, vol. 6, issue 2, 2007. doi:10.1016/j.cmet.2007.06.006