Vědci z McGill University v Montrealu a Penn State University identifikovali za pomoci družice Swift objekt, který je pravděpodobně jednou z nejbližších – a možná vůbec nejbližší –
neutronovou hvězdou od Země.
Objekt, který se nachází v souhvězdí Malého medvěda dostal přezdívku Calvera podle zloducha z filmu „Sedm statečných“. Pokud bude tento objev potvrzen, bude se jednat teprve o osmou známou „izolovanou neutronovou hvězdu“ – tedy neutronovou hvězdu, která není spjata s pozůstatkem supernovy, binárním průvodcem nebo rádiovými pulsacemi. Derek Fox (Penn State), spoluautor článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal vysvětluje pojmenovaní zajímavého objektu: „Sedm dosud známých izolovaných neutronových hvězd je v komunitě známo pod označením ‘Sedm statečných‘ a tak jméno Calvera je tak trochu z naší strany vtipem.“
Poprvé na tento zdroj rentgenového záření upozornil hlavní autor publikace Robert Rutledge (McGill University). Při porovnávání katalogu 18 tisíc rentgenových zdrojů zachycených německo-americkou družicí ROSAT, která pracovala v letech 1990 a 1999, s katalogy viditelných, infračervených a rádiových zdrojů si všiml, že zdroj detekovaný ROSATem a nesoucí označení 1RXS J141256.0+792204 nemá svůj protějšek na žádné jiné vlnové délce.
Společně s kolegy z Penn State proto získali pozorovací čas družice Swift a v srpnu 2006 ji zamířili na stejné místo na obloze. Rentgenový dalekohled Swiftu ukázal, že zdroj stále existuje a navíc vyzařuje stejné množství rentgenového záření jako za časů ROSATu. Pozorování Swiftu umožnila vědcům určit mnohem přesněji polohu zdroje a ukázala, že není spojen s žádným jiným známých objektem. Další spoluautor článku, Andrew Shevchuk (Penn State) k tomu dodává: „okamžitě jak jsem viděl data ze Swiftu, věděl jsem, že Calvera je velkým kandidátem na neutronovou hvězdu.“
Tým poté zaměřil na Calveru 8,1m dalekohled Gemini North na Havaji. Tato pozorování stejně jako další provedená pomocí rentgenové observatoře Chandra ukázala, že objekt nesouvisí s žádným z optických protějšků až po velmi nízké jasnosti. Ostré rentgenové „vidění“ observatoře Chandra navíc ukázalo objekt jako bodový, což je v souladu s interpretací jako neutronové hvězdy.
Podle Rutledgeho není známa žádná jiná široce uznávaná teorie pro objekty jakým je Calvera, tedy objekty jasné v rentgenovém záření a slabé ve viditelném světle. Otázkou ovšem zůstává s jakým typem neutronové hvězdy se zde setkáváme. „Calvera je buď neobvyklý případ známého typu neutronového hvězdy či je to zcela nový typ neutronového hvězdy, první svého druhu,“ dodává Robert Rutledge.
Součástí záhady je i poloha objektu vysoko nad rovinou Mléčné dráhy. Se vší pravděpodobností je neutronová hvězda pozůstatkem po hvězdě, jež předtím, než explodovala jako supernova, žila v galaktickém disku. Aby se dostala do současné pozice, musela tedy z disku po určitou dobu putovat. Ale jak daleko? „Nejlepší odhady říkají, že je stále blízko místu zrození,“ uvádí Robert Rutledge. Pokud je tato interpretace správná, objekt se nachází mezi 250 a 1000 světelnými roky daleko. To by znamenalo, že Calvera je jednou z nejbližších neutronových hvězd – a možná vůbec nejbližší.
„Protože je tak jasná a pravděpodobně blízko Země, je to slibný cíl pro celou řadu dalších pozorování,“ podotýká Derek Fox. Aby byli schopni vyjasnit záhadu tohoto objektu, plánuje tým jeho další – a detailnější – pozorování pomocí observatoře Chandra s cílem zjistit, zda zdroj v rentgenovém záření pulsuje, a také změřit jeho spektrum. Astronomové se zároveň spojili s kolegy používajícími rádiové teleskopy, pomocí kterých se budou snažit detekovat případné rádiové pulsace zdroje.
Calvera může představovat pouze špičku ledovce pro izolované neutronové hvězdy. „Mohou jich být jednoduše tucty,“ říká Derek Fox. „Co je klíčové, až do doby naší prohlídky pomocí Swiftu nebyl nikdo schopný zpřesnit pozice velkého počtu zdrojů ROSATu až na takovou úroveň, kdy už je zřejmé, že tyto zdroje postrádají optické protějšky.“
Zdroj:
Penn State University
Diskuze:
