Zvětšit obrázek

Endeavour na oběžné dráze.

Být dokonalí, tak bychom všechny užitečné organické látky vymysleli sami. Teoreticky to jistě možné je. Známe všechny stavební jednotky, ze kterých se skládají, i základní principy, jimiž se tyhle jednotky dají pospojovat. Naštěstí na své životy nemáme věčnost a dokonalí nejsme ani omylem. Docela rádi uvítáme inspiraci z našeho okolí. Nemusíme chodit daleko, pozemská příroda je báječným zdrojem skvělých nápadů, rafinovaných triků i neuvěřitelných hloupostí. Evoluce je sice slepá, ale příjemně tvořivá. Stačí si jenom vybrat.

Zvětšit obrázek

Chemická struktura chitinu, chitosanu a celulózy.

Pozoruhodnou inspirací od korýšů je chitosan, polysacharid podílející se na stavbě jejich vnějšího krunýře. Je to vlastně ve vodě rozpustná forma chitinu, která je součástí imunitní obrany členovců proti patogenům. Má se za to, že rozpuštěné částice chitosanu nesou kladný náboj, který je přitahuje k záporně nabité membráně bakteriálních vetřelců. Bakterie obalené chitosanem se moc nemnoží a někdy i umřou. Před časem vyšlo najevo, že kromě jiných předností, jako je podpora růstu rostlin nebo zázračné lapání tuku u tlouštíků, dovede i významně podpořit léčbu zraněných vojáků.

Armáda USA vybavuje své bojové jednotky v Iráku obvazy a dalším zdravotnickým materiálem na bázi chitosanu. Chitosan totiž výtečně urychluje srážení krve v rozsáhlých čerstvých ranách, o něž v Iráku není nouze a zároveň v nich potlačuje bakteriální infekce.
Chitosan svými vlastnostmi zaujal i odborníky NASA a v rámci právě probíhajícího letu raketoplánu Endeavour bude testován na oběžné dráze ve stavu beztíže. Ví se, že imunita se ve vesmíru chová jinak, než v gravitačním poli planety. Buňky lidského imunitního systému jsou ve stavu beztíže méně výkonné, než na povrchu Země. Proto je zajímavé zkusit, jak bude na palubě raketoplánu fungovat chitosan.

Zvětšit obrázek

Výrobce chitinu předvádí své zboží.

Nejde jen o teoretické prostocviky. NASA sice zatím neočekává, že by se její astronauti účastnili kosmických bitev, ale k úrazu lze přijít i jinak než v bojové akci. Poranění by mohlo být vážným zádrhelem třeba během cesty k Marsu nebo na nějaké podobné dlouhodobé misi, které NASA výhledově plánuje.

Zvětšit obrázek

Chitosan budou nejspíš dobře znát vojáci budoucnosti.

Na orbitálních experimentech s chitosanem se finančně podílí i firma Hawaii Chitopure, která vyrábí ultračistý chitosan pro vojenské účely deacetylací chitinu z mořských korýšů. Firemní specialisté doufají, že chitosan zvládne potlačit záněty i vybít nepříjemné bakterie. Podle Shendy Baker, chemičky z Harvey Mudd College a prezidentky společnosti BioSTAR West, která bude experimenty řídit, by chitosan měl potlačit jizvy a další nepěkné projevy bojujícího imunitního systému.

Na palubě raketoplánu Endeavour se testují celkem tři experimentální směsi. Jedna obsahuje koktejl lidských bílých krvinek monocytů a úlomků bakteriálních buněčných stěn, ve druhé jsou monocyty a chitosan a v té poslední monocyty, úlomky bakteriálních stěn a chitosan dohromady. Zároveň s pozorováním ve vesmíru probíhají i navlas stejné experimenty na Zemi. Experimentátoři na oběžné dráze i na Zemi sledují a porovnávají chování monocytů, včetně aktivity jejich genů, krátkých RNA i tvorbu jejich proteinů.

Zvětšit obrázek

Ani chitosan ale nebude všemocný.

Velkým problémem dlouhodobých kosmických letů mohou být i bakteriální kolonie v roli černých pasažérů. Asi nejznámější je případ bakteriální kontaminace ruské kosmické stanice Mir. Kontaminace byla tak hrozná, že se z ní kosmonautům dělalo zle. I na palubách raketoplánů se běžně vyskytují různé bakteriální biofilmy. Savčí buňky zrovna moc neoblibují stav beztíže, bakterie si ho naopak užívají a často v něm výborně rostou.Bez zázračných materiálů jako je chitosan, by to budoucí vesmírní cestovatelé neměli lehké.

Pramen:  NewScientist.com 26.7. 2007.