Cholesterol pochází z řeckého cholé žluč a stear tuk. Jde vlastně o alkohol, přesněji steroidní alkohol (sterol), což je látka podobná tuku. Naše tělo si jej syntetizuje téměř ve všech tkáních (zejména v játrech). Cholesterol je součástí buněčných membrán (v mozku 10 % sušiny). Je také součástí krevních lipoproteinů (asi 2 mg/ml krve). Můžeme říci, že nám v krvi kolují ve formě lipoproteinů. Z místa na místo nám je přenáší různé typy proteinů. Hlavní jsou HDL, což jsou lipoproteiny s vysokou hustotou a LDL - lipoproteiny s nízkou hustotou.
Některé z lipoproteinů transportují tuky, především cholesterol, z cév do jater. Tam je cholesterol zpracován na tvorbu důležitých látek. Cholesterol v těchto částicích se nazývá HDL cholesterol. Je to „hodný“ cholesterol, kterého bychom měli mít nad 1 mmol/l. Naopak z jater do cév nesou lipoproteiny LDL – „zlý“ cholesterol, který se dobře a snadno usazuje v cévách a výsledkem jeho snažení je zužování cév – ateroskleróza.
Organismus určité množství cholesterolu k udržování buněčných membrán a k zachování dalších životních funkcí potřebuje. Všeho moc ale škodí. V případě cholesterolu to je avízo blížící se srdeční a mozkové příhody. V praxi nám proto občas měří, kolik hov krvi máme. Měří se jednak celkový cholesterol a odděleně pak se měří "škodlivý" LDL cholesterol a "prospěšný" HDL cholesterol. Stejně jako příliš vysoká hodnota, škodí i nízká hodnota (HDL pod 0,9 milimolů na litr). Lékaři doporučují udržovat hladinu celkového cholesterolu nižší než 5,6 milimolů v jednom litru (ideálně kolem 5,2 milimolů). Všeobecně uznávaným názorem současnosti je snažit se udržovat si hladinu HDL tak vysoko, jak je to možné. Má to svůj logický základ, protože 40% všech srdečních infarktů a kardiovaskulárních problémů se rekrutuje u lidí, kteří mají nízkou hladinu „dobrého“ cholesterolu (HDL). Z toho pramení ochota lékařů předepisovat léky, které tento typ cholesterolu zvyšují.
Přehled 31 vědeckých prací, publikovaných v poslední době v Journal of the American Medical Association, dává přehled o tom, že vlastně existuje jen málo důkazů, které by snahu zvyšování hladiny hodného cholesterolu, pomocí léků, ospravedlňovaly. Některé ze závěrů dokonce svědčí o pravém opaku.
Autoři, kteří výsledky různých kolektivů poslepovali dohromady, komentují výsledek svého počínání slovy: „Zatímco snaha snížit špatný cholesterol (LDL) se stále jeví jako účinná a potřebná věc, která má blahodárný efekt na snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Případ hodného cholesterolu (HDL) je mnohem komplikovanější a především nové výsledky vedou k rozčarování.“ Jeden ze spoluautorů slepence, Mehdi Shishehbor z Cleveland Clinic, k tomu dodává: „Praktičtí lékaři by se měli soustředit především na zlý cholesterol (LDL). Protože jak z přehledu vyplynulo v případě hodného cholesterolu není všechno zlato co se třpytí a ne všechno, co zvyšuje hodný cholesterol, nám také prospívá. Ukazuje se, že ani tak nezáleží na tom, kolik hodného cholesterolu máme, jako spíš na tom, jakého ten hodný cholesterol je typu. Kvalita je u něj důležitá. Kvantita v tomto případě roli nehraje. O našem zdraví tedy rozhoduje to, jestli onen dobrý cholesterol může dělat svojí práci poctivě.“
Dobrého (HDL) cholesterolu je totiž mnoho typů. Ne všechny jeho variace nám slouží k tomu co je žádoucí - výživě srdce a cév. Kvalitativně vhodný dobrý cholesterol odnáší tuk z cév do jater a plní úkoly v buněčných membránách. Hodný cholesterol (HDL) ale není jen jedna látka. Vyskytuje se v různě dlouhých řetězcích o různé hustotě a chemických vlastnostech. Těmito změnami se mění i jeho vhodnost pro naše zdraví. Určité typy dobrého cholesterolu nám například zhoršují zánět. Takže nám cévy spíše ucpávají, než aby je čistily.
Lékaři zatím nemají takové možnosti, aby si mohli zjistit, u kterého z pacientů je dobrý cholesterol dobrým cholesterolem, a u koho se jedná o variantu hodného cholesterolu, která škodí.
Změna životního stylu
Jednu potěšující zprávu rozbor publikovaných poznatků ale má. Změna životního stylu vždy pomáhá, bez ohledu na to, aby to vedlo k nějakým vedlejším nežádoucím účinkům. Nejbezpečnější cestou, jak si zvýšit ty správné varianty dobrého cholesterolu, je tedy zhubnout, hýbat se a přestat kouřit. Výsledky ohledně alkoholu přivedly lékaře do rozpaků. Z pohledu rizik kardiovaskulárních chorob se to jeví tak, že ke zdravému životnímu stylu mírná konzumace alkoholu patří. Jedna až dvě skleničky alkoholického nápoje denně u muže a jedna u ženy, srdci a cévám prospívá. Od doporučení, aby abstinenti v rámci prevence měnili své zvyky, se ale lékaři distancují.
Vhodnou cestou, jak si zvýšit hladinu hodného cholesterolu, je konzumace ryb a nebo rybího oleje. Konzumaci omega-3 mastných kyselin lze z výsledků studie jen doporučit.
Farmaka
Z běžně dostupných látek, kterými lze cholesterol vhodně ovlivnit, připadá v úvahu vitamín B3. Vitamin B3 nebo-li niacin, je společný název pro kyselinu nikotinovou a nikotinamid. Kromě zmíněného vitamínu lékaři předepisují léky na bázi statinů a fibrátů. Zatím co statiny jsou hitem poslední doby, fibráty se používají od šedesátých let minulého století. Jsou to dostupná farmaka, kterými lze hodný cholesterol zvýšit, mohou však mít vedlejší účinky. Jejich aplikace musí být pod dohledem. Třetina lidí totiž není schopna vyšší dávky vitamínu B3 tolerovat. Dochází u nich k jakési alergické reakci – rudnou, mají kopřivku, dostavují se otoky. Nepříznivým reakcí lze zabránit, ale ne u všech pacientů. U fibrátů byly pozorovány poškození ledvin, svalů,... O statinech jsme na Oslu psali nedávno. Šlo o to, že léčba pomocí statinů je vhodná jen pro někoho. Kromě svého účinku na hodný cholesterol, statiny také snižují hladinu zlého cholesterolu. U osob, u nichž po jejich podání dojde k velkému poklesu zlého cholesterolu (což by mělo být kvitováno s povděkem), se jako vedlejší efekt, ukázal významný nárůst případů rakoviny.
Nové způsoby léčby motivované snahou co nejvíc navýšit hladinu dobrého cholesterolu skončily zklamáním i v jiných případech. Tak například zkoušky léku torcetrapib byly ukončeny. Ukázalo se, že zvyšuje krevní tlak a místo toho, aby pomáhal, zvyšoval riziko úmrtí. Obdobně to dopadlo s použitím léků, které známe z léčby diabetu a v nichž je účinná látka thiazolidinedion (např. Avandia a Actos). Tyto léky zvyšovaly HDL, ale současně zhoršovaly kardiovaskulární problémy.
Svého času široce doporučovaný přípravek na hubnutí rimonabant, který blokuje mozkové receptory aktivované marihuanou, a který se zdál být velmi nadějným právě pro svůj efekt ve zvýšení hladiny hodného cholesterolu, americká FDA nepovolila. Důvodem jsou obavy před zvýšeným rizikem vzniku depresí.
Když bychom to měli shrnout, tak vyhodnocení více než třicítky vědeckých prací, nevyznělo pro léčbu ani pro prevenci založenou na principu zvyšování hladiny hodného cholesterolu, vůbec dobře. Trochu optimismu do situace vnáší snad jen komentář ředitele Centra pro výzkum aterosklerózy v Los Angeleském Cedars-Sinai Medical Center. Je jím Prediman Shah. Jde o specialistu, který se rovněž zabývá zvyšováním hladiny hodného cholesterolu. Na pilu tlačí ale ze zcela opačného konce. Věří v úspěch genové terapie. Je k tomu oprávněn - klinické zkoušky jeho preparátu již probíhají a zatím vše nasvědčuje tomu, že bez nežádoucích efektů. Snad brzo zveřejní podrobnosti, abychom o tom mohli referovat.
Slušně našlápnuto je ale i v klasickém medikamentózním ovlivňování hladin cholesterolů. Nejméně jeden lék s novým mechanismem účinku, je již ve stádiu klinických testů a nejméně u tří dalších přípravků se dokončují přípravy k provedení zkoušek. Podle těch, kteří tomu rozumí, se během několika málo let v oblasti preventivního ovlivňování hladin cholesterolu mají dít velké věci. Stávající přístup k léčbě hyperlipoproteinémií a prevence kardiovaskulárních chorob má doznat podstatných změn.
Prameny: Center for the Advancement of Health, Cleveland Clinic
Diskuze:
Je to stravou,vše míchat dohromady,v krátkém čase.
eva,2008-03-25 13:06:59
Jak je to s odbourávání tuku bílkovinami/jen vývary z masa,maso ,tvaroh atd.
Je ve stravě příliš rostl.oleje?
Spaluje cholesterol- cukr podle Jadwigy Gornické /domácí přírodní lékárna/
Paracetamol?
Leo K,2007-08-21 12:48:57
To Ruger: Metabolit fenacetinu - na rozdíl od něj však nezpůsobuje methemoglobinémii nebo hemolytickou anémii a na rozdíl od kys. acetylsalicylové nezpůsobuje krvácení a nevede k retenci kyseliny močové. Z neznalosti je často volen jako sebevražedný prostředek - hloupě- HoDL=0,26g/kg.
Ze jmenovaného "platíčka" = 5g paracetamolu by došlo k otravě, ale spíš jenom poškození jater 20kg předškoláka.
OK - omlouvám se , dopustil jsem se nepřesnosti
Ruger,2007-08-21 21:58:40
Nicméně Paracetamol je skutečně často používán jako sebevražedná látka. Souhlasím , že velmi nešťastně.(Ale "pro" je kouzlo dostupnosti.)jistá LD je vyšší, než zmíněné platíčko.
Obecně je však uváděno, že v některých případech může předávkování již nízkými dávkami (8-15g, dle těl.hmotnosti, netoliko u předškoláků....) vyvolat závažné poškození jater a akutní tubulární nekrózu.Samozřejmě, dnes se slušným zázemím ARO a MJIP končí takové intoxikace fatálně spíše výjimečně. S trochou smůly tedy stačí 1,5 až 3 platíčka.
Nicméně - pokud budete hodnotit například rizikovost sloučenin ASA (myslím krátkodobé podávání vs. Reyeův syndrom u dětí), pak je na diskusi, zda obavy z reyeova syndromu nemají ve srovnání s paracetamolem spíš charakter politické korektnosti :-))
Pokud ale u akutního podávání hodnotíme, zda je v pediatrii bezpečnější ibuprofen, či paracetamol, (který je i řadovým lékařem často hodnocen jako "bezpečnější"), není bez zajímavosti , že terapeutické plató ibuprofenu je nesrovnatelně širší.
Fatální akutní intoxikace v pediatrii , pokud se v posledních měsících něco nezměnilo , nebyla v literatuře za desetiletí dostupnosti ibuprofenu pro infantibus (na rozdíl od PAracetamolu) popsána.
Jenom pro zasmání
Ruger,2007-08-20 11:23:43
Pfizer , po zkušenostech se soudními spory (například MSD a jejich Viox) raději "zaříznul" torceprapib, propustil 18% zaměstnanců a sledoval dramatický pokles akcií na burze, než by riskoval forenzní rizika...
A tak se člověk jenom modlí, aby se nějaký sudič neopřel do VU Ezetimibu (které se časem určitě někdy někde projeví, nebo z nich může být Ezetimib podezírán i neprávem), protože pak nám na terapii LDL hypercholesterolemie nezůstane vůbec nic..
PAcienti sice budou umírat na Ikty a infarkty myokardu, eventelně na komlikace diabetu, ale umírat budou "bezpečně".....
Ano pane Pazdero, to máte pravdu
Ruger,2007-08-20 11:08:00
(jinak čtu Vaše články docela rád), ale pokud vyhodnotíte například fatální vedlejší účinky standardních hypolipidemik, zjistíte, že jejich terapie je doprovázena řádově stovkami umrtí za rok (v ČR se jedná o jednotlivé případy). Přesto ale Benefit Cost jasně převažuje nad riziky. Torceprapib (podobně jako mnoho jiných moderních léků) doplatil na extrémní bezpečnostní požadavky FDA a také na obavy správní rady Pfizer.
Rozhodnutí o ukončení zkoušek bylo ekonomicko-marketingovým (a v dnešním světě naprosto opodstatněným rozhodnutím). Pokud ale důsledně prostudujete medicínské files, zjistíte, že během zkoušek došlo (na několikatisícové kohortě) k několika závažným VU, přičemž všechny byly zvládnuté a nedošlo k úmrtí pacienta. A tak se statlo to, že budeme nyní čekat 7 let, až propadne patent a pak se Torceprapib objeví jako generikum, třeba z Indie.
Pokud se budete ptát, proč existuje nerovnováha v tlaku na bezpečnostní parametry starých a nových léků, odpověď je jednoduchá- z výrobce generik nevysoudíte ani cent..
Pokud byste například hledal "nejjedovatější a nejdostupnější" farmakum na trhu bez problémů by zvítězil Paracetamol (paralen, panadol, etc.) Smrtelná dávka pro dospělého je jedno platíčko... Jedná se také na západě o nejčastější "sebevražedný" lék, navíc je jho terapeutické plató extrémně úzké - poklud například matka dá dítěti sirup Panadol, Paralenový čípek a to nejlépe od různých výrobců, snadnose u dětí setkáte s "virózou, která má hepatotropní, či renální afinitu" - což Vám napíše méně vzdělaný kolega, který si neumí vysvětlit, proč má dítě při chřipce zhoršené jaterní , či ledvinné parametry (PAralen navíc není příliš účinný na horečku a proto jej laik často předávkuje, ve snaze opakovaným podáním zajistit slibovaný účinek).
Odhaduje se , že neúmyslné předávkování paralenem způsobí několik tisíc úmrtí ročně (hlavně senioři a děti)
Proč to píši ? Jenom pro objasnění, že mnohé reakce na "nebezpečnost " léků jsou determinovány převážně mediálně a účelově.
Maličkosti se vyzdvihují a skutečné problémy bagatelizují. Navině je samozřejmě hlavně "mediální věk" a potom prostá obava z ekonomických škod v případě účelových soudních sporů.
Pokud bychom ale byli ortodoxní, museli bychom mnoho osvědčených , a veřejností jako neškodné hodnocených léků zakázat.
ne kolega
Navara,2007-08-25 07:22:28
Rugere, co to tady plácáte za blábol - ˇvždyť vyjste ve vašich údajích o 1000 procent mimo!!! Přečtěte si co je LD50 pro dané látky a pak takovou zhovadilost nemůžete napsat. Proboha vy matete lidi až to bolí. Tolik paracetamolu, aby se děcko zabilo, tolik mu toho do žaludku ani do střev nenacpete. Jestli jste lékař, no potěš nás panbuh.
Mrtvý brouk
Jana,2007-08-27 00:05:51
Tak jste lékař? Nebo ne? Můžete nám říct alespoň tohle. Nebo hodláte najednou hrát mrtvýho brouka?
Drahý Navaro!
ruger,2007-08-27 01:34:16
Asi je zbytečné být osobní. Nedovolil bych si pochybovat o vaší odborné způsobilosti. A už vůbec Vás osočovat z toho, že jsem lepší lékař než Vy...Nicméně k meritu věci. OK JISTÁ LD je vyšší, než zmíněné platíčko, pokud ovšem pracujete, či jste pracoval na MJIP, či ARO, jistě uberete plyn na invektivách a z paměti vytáhnete pár sebevrahů, kteří vysvačili "jenom" paracetamol, co "dům" dal a jistě jste mohl sledovat cvrkot a heroické výkony, aby nešťastník, který si přečetl skvělý návod na internetu (jak sejít "snadno" ze světa) přežil.Zvlášť tehdy, kdy si naloží trochu chlastu, jiných léků a mezi intoxikací a hospitalizací následuje významná prodleva.
Ale zpět k tématu - jistě, má osobní klinická praxe je subjektivní a jistě je napadnutelná z hlediska "dojmologie". Prosím , zasedněte k počítači, naklepejte
http://www.ncbi.nlm.nih.gov
a zadejte pár hesel acetaminophen ,childhood, intoxication, kupodivu tam mnoho diletantů popisuje velmi podobné zkušenosti. Jistě není bez zajímavosti sledovat i literaturu hodnotící bezpečnost acetaminofenu vs ibuprofenu.
K předávkování , známkám intoxikace, či dokonce intoxikaci dochází typicky u malých dětí následovně - Dítě onemocní horečnatým onemocněním, je mu (lékařem) naordinováno standardní dávkování paracetamolu, a protože paracetamol není jako antipyrretikum příliš účinný, drazí rodičové začnou sunout do dítěte jako o závod sunout volně prodejné paracetamolové přípravky (většinou v jiné lékové formě), a to protože jsou jednodušší jako šlapací autíčko, a nesnaží se ani přečíst příbalák, nebo jim to prostě nedoteče. Není výjimkou, že do své ratolesti nahrnou i několikanásobek doporučené denní dávky, klidně i ....
PS. Omlouvám se za "mrtvého brouka" , ale kupodivu se živím prací a nesurfuji každý den na internetu.
Je to doktor, já to tušila.
Jana,2007-08-27 22:13:58
Na jednu stranu káže jak ti tupci vůbec mohli zakázat něco tak úžasnýho - co vlastně vůbec neohrožovalo na životě, a na druhou stranu má pomotaný letální dávky jednoho z nejužívanějších léků.
Ještě tak kdyby pan MUDr. řekl, kde slouží. Ale to už nám asi neřekne.
Otče náš jenž jsi na nebesích...
Děkuji Vám milá jano za Vaše blazeované obavy
ruger,2007-08-27 23:14:02
Ale asi jste nepochopila bazální informaci - takže po lopatě. Pouze jsem upozorňoval na to, že parametry bezpečnosti jsou často využívány pro ospravedlnění marketingových rozhodnutí. Je totot sdělení dostatečně triviální i pro Vás?
Fuj, omlouvám se za překlepy a chyby
Ruger,2007-08-19 20:18:12
Pfizerem....výtečný...hrozily spory ....
prifuk
Jitka Jarošová,2007-08-20 03:45:09
Za ty překlepy se nemusíš omlouvat, ale za to, jak píšeš, že : "Torcetrapib byl Pfizerm sice ztažen , ale nikoliv z důvodů fatální nebezpečnosti". Když se podíváš do literatury, zjistíš, že byl stažen právě kvůli tomu, že enormně zvyšuje krevní, což Američany, kteří jsou povětšině otylí, ohrožuje na životě. Když to zvyšuje riziko úmrtí, tak to je tedy dost fatální. Nemyslíš?
Odfiltrujtre PR-language , kterou Pfizer použil
Ruger,2007-08-20 11:13:20
a realitu- a na tu je nejlepší statistika. Na světovém kardiologickém kongresu, který se konal na jaře bylo pro mnoho odborníků zklamáním ztažení Torceprapibu. Z hlediska výsledků (parciálních) prováděné studie nepovažovali "rizika" za alarmující.
Pracují standardně s mnoha léky, které mají podstatně horší VU a přesto jsou hojně užívány pro svůj celkový benefit.
PS. Pokud máme nějaké farmakum, které starší Američany s hypertenzí ohrožuje, pak je to například Viagra. :-))), ale ta je v podstatě forenzně nenapadnutelná, díky režimu, ve kterém je pacientovi předepisovaná.
No - autor článku se dopustil značné nepřesnosti
Ruger,2007-08-19 20:15:24
Torcetrapib byl Pfizerm sice ztažen , ale nikoliv z důvodů fatální nebezpečnosti, ale v americkém prostředí na radu právníků. Lék to je sice vbýtečný, rizika jsou dalekosáhle vyvážena benefitem, je mnohem bezpečnější , než léky staré , ale hrozili u něj spory o odškodnění (oblíbený sport amerických právníků, zvlášť , když jde o farmabyznys)
Nicméně na trhu je EZETIMIB, (ezetrol).Vlajková loď v terapii LDL cholesterolu. U nás je sice na trhu, ale je tak "otloukaný" VZP a úhradovou vyhláškou, že je dostupný pro potřebné jenom na papíře.
PS. Problém LDL cholesterolu je ten, že je syntetizován v játrech nemocného, pokud máte genovou dispozici, k jeho snížení vám nepomůže dieta a standardní léky. Ezetimib a torcetrapib tuto syntézu účinně blokují. Pokud k nim přidáte ještě blokátory vstřebání cholesterolu z potravy, budete mít krevní obraz cholesterolu jako kojenec. ( na což VZP a uředníci ministerstva zdrav kašlou, bez ohledu na stranickou příslušnost)
Zkoušky byly náhle ukončeny.
josef pazdera,2007-08-20 00:59:20
"Zkoušky léku torcetrapib byly náhle ukončeny, protože lék zvyšoval riziko úmrtí". "Trials of torcetrapib, ended abruptly because the drug increased mortality risk and raised blood pressure".
Citace z Center for the Advancement of Health, USA
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce