Roztomilí členovci trilobiti byli svého času na mořském dně hojnější než motýli na louce. Díky svému životnímu stylu, kompaktnímu tvaru a tvrdé vnější kostře výtečně fosilizovali a dneska jsou jedním z nejvýraznějších symbolů paleontologie a pravěku vůbec.
V paleontologickém záznamu se objevují počátkem prvního období prvohor, kambria a ze scény odcházejí na konci prvohor v permu, v největším vymírání všech dob. V prvohorních vrstvách se jich nalezla ohromná spousta druhů, mnohdy ne v jednom exempláři, ale v celé řadě jedinců. Když se najde hodně trilobitů jednoho druhu, je pak možné dát dohromady přibližnou představu, jak byl dotyčný druh morfologicky proměnlivý. Nedávná studie paleontologa Marka Webstera z University of Chicago odhalila, že morfologická proměnlivost trilobitů během jejich evoluce skrývala poměrně zajímavý objev.
Webster prošel 68 publikovaných studií trilobitů, z nichž nakonec použil 49. Ve své podrobné analýze zahrnul 982 druhů trilobitů časově pokrývajících celou éru jejich existence, z celkem více než 17 tisíc vykopaných a popsaných druhů. U každého druhu sledoval proměnlivost vybraných morfologických znaků. Nakonec vyšlo najevo, že trilobiti z ranného období jejich evoluce jsou v rámci druhu morfologicky rozmanitější, než jejich vzdálení potomci na konci prvohor.
Podle autora za tím může být třeba nižší tlak od lovících predátorů nebo tlak konkurentů na mořském dně, o kterých se s jistou dávkou fantazie můžeme domnívat, že byly na začátku kambria nižší, než na jeho konci. Kromě ekologie za tím mohou být geny, nebo oboje. Webster uvažuje, že by velká morfologická diverzita mohla mít něco společného s kambrickou explozí. Okolo kambrické exploze se ale stále točí otazníky a molekulární hodináři neústupně trvají na tom, že k evoluci velkých linií živočichů došlo dávno před obdobím kambrické exploze.
Autor se nechal slyšet, že svým výzkumem vlastně potvrdil poněkud obskurní hypotézu z konce 19. století, známou jako Rosino pravidlo (Rosa’s rule). Tato poučka praví, že proměnlivost v rámci konkrétního druhu časem klesá a že to může vést k poklesu rychlosti evoluce. Pokud by to tak bylo, tak to má důsledky pro obecné mechanismy fungování vzniku nových druhů. Z míry vnitrodruhové proměnlivosti určitého druhu by kupříkladu bylo možné odvodit jeho evoluční potenciál.
O vztahu morfologické pestrosti a speciace se přemýšlí už dlouho, Webstrova práce je vlastně první rozsáhlá věc na toto téma.
Ne každý s Websterem souhlasí. Většina prací publikovaných na toto téma dochází spíš k opačným závěrům, totiž, že se s větší morfologickou diverzitou rychlost vznikání nových druhů snižuje. Někteří badatelé si myslí, že na začátku kambria bylo všechno tak moc jiné, že tehdejší vznikání nových druhů dost dobře nejde obecně napasovat na celou historii života včetně dneška.
Použití fosilních druhů v analýze tohoto typu pravidelně přináší nepříjemné úskalí taxonomických nejasností. Pokud jde o fosílie, je vždycky problém rozhodnout, co je ještě morfologická variabilita v rámci jednoho druhu a co už je druhů víc. Z otisků v kamenech starých stovky miliónů let se to špatně pozná. Proto je Websterova práce poněkud na vodě.
Pramen: Science 317: 499-502.
Užaslí vědci se stali svědky největšího známého sežrání v oceánu
Autor: Stanislav Mihulka (30.10.2024)
Psi stokrát jinak
Autor: Pavel Houser (02.12.2023)
Australský Plot proti dingům velmi rychle ovlivnil evoluci klokanů
Autor: Stanislav Mihulka (10.06.2023)
Vyhynutí parních lokomotiv popírá evoluční předsudky
Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2023)
Nezastavitelná evoluce: Invazní vetřelci v Austrálii se mění na nové druhy
Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2023)
Diskuze:
Král Kojot
Bohouš,2007-08-19 07:20:12
Máte recht,já také.Budu víc studovat,zaměřím se zejména na odkazy v kreacionistických knihách-v čem a proč se mýlí(když Vás nedokázaly přesvědčit).Na každém šprochu-pravdy trochu?
Král Kojot
Bohouš,2007-08-18 15:12:11
Znám celkem dobře měření stáří fosilií i občasné"úlety" ve stáří stejných hornin u jednotlivých laboratoří,když nevědí,odkud vzorek pochází. Láva ze sopky Kilaleua stará 300? let byla ohodnocena na miliony let. Za přísných podmínek spálená čerstvá růže byla podle radiouhlíkové metody ohodnocena 200 lety. V uhlí kromě neobvyklých archeologických nálezů jsou stopy radioaktivního uhlíku(neměl by tam být ani atom).
C 14
Martin,2007-08-18 21:13:24
Podľa toho, čo som čítal, je stanovovanie veku objektov mladších ako 500 rokov pomocou uhlíka C 14 nespoľahlivé, a to bolo, prosím pekne, napísané v knihe z veeeľmi hlbokého socializmu. Žiaľ, nemám ju doma, nemôžem poskytnúť názov ani autora, ale myslím, že to bol slovenský preklad nejakej knihy z bývalej DDR.
Bohouš
Král Kojot,2007-08-18 23:16:22
Klasická desinformace. Tohle se můžete dočíst jak u Kábrta, tak u Danikena a v jedné knížce od jehovistů, kam raději nenapsali název ani autora. Příslušnou metodiku + vysvětlení anomálií si můžete prostudovat v odborné literatuře. Pokud nemáte, tak na internetu.
Já tu s vámi nebudu ztrácet čas, protože to je pořád dokola.
Dogmatický postoj molekulárních hodinářů...
milchama,2007-08-18 11:45:17
"Okolo kambrické exploze se ale stále točí otazníky a molekulární hodináři neústupně trvají na tom, že k evoluci velkých linií živočichů došlo dávno před obdobím kambrické exploze".
Zkrátka evolucionistické dogma musí mít přednost před paleontologickými důkazy. Úžasná věda... :)
Živý trilobit rozšlápnutý člověkem
Bohouš,2007-08-16 09:18:42
Zkamenělina byla nalezena v kambrické vrstvě v roce 1968 ve státě Utah. Byl nález zpochybněn?O různých nálezech,jejichž datování "nesedí",informoval i Dr.Ludvík Souček.
samozřejmě
Král Kojot,2007-08-16 09:49:55
byl spochybněn. jedná se o známý kreacionistický podvod. česky viz třeba zde: http://www.planetopia.cz/zaslapnuty-trilobit.html
Král Kojot
Bohouš,2007-08-16 15:27:24
V Čtení č.9/1979,str.32-33 je článek "Záhady rodu Homo" od Ing.Frant.Tótha informující o tomto nálezu.Všechny záhadology nemůžete považovat za podvodníky a kreacionisty.Určování stáří hornin,ve kterých leží nálezy,Vám může stanovit každá laboratoř jinak,nebo může problém smést se stolu s tím,že se jedná o podvrh-protože daný nález nemá právo se vyskytovat v dané geologické vrstvě. Budete ale nezvratitelně vědět,že jste byl u nálezu první a přesto budete považován za podvodníka.Nepohodlných archeologických nálezů je mnoho.
...
Král Kojot,2007-08-16 19:29:20
Stáří Vám stanoví každá labina +- stejně. Teda pokud tam nejsou úplní magoři, což nejsou. Pokud máte zbytečných 30 tisíc, tak i vy si můžete dát stanovit svůj vzorek. Ale vzhledem k tomu že většina paleontologů (nezaměňujte s archeology!!!) si takovou věc nemůže dovolit, hlavně když takových vzorků mají větší objem, používají indexové fosilie.
Ono tohle určování stáří a původu hornin moc "ochcat" nejde, hlavně když pátráte v terénu po něčem konkrétním (třeba po ropě).
cichlidy
Martin,2007-08-14 21:35:00
"Podle autora za tím může být třeba nižší tlak od lovících predátorů nebo tlak konkurentů na mořském dně, o kterých se s jistou dávkou fantazie můžeme domnívat, že byly na začátku kambria nižší, než na jeho konci."
Toto vysvetlenie sa mi zdá celkom logické a presvedčivé. Dá sa to porovnať s cichlidami z jazier vo východnej Afrike - aj v nich často žijú IBA rôzne druhy cichlíd, aj to väčšinou vzniknuvších z jedného pôvodného druhu, prípadne z mála pôvodných (ancestorských) druhov, a napriek tomu sa dokázali rozrôzniť do množstva malých druhov, zaberajúcich rozličné ekologické niky.
zamrzla evoluce
PT,2007-08-14 09:17:30
Prave ctu knizku Zamrzla evoluce od pana Flegra a je treba objektivne priznat, ze jeho "idea" s temito daty sedi uplne stoprocentne. Jen ve zkratce (jestli to dobre chapu :) )- Novy druh je promenlivy jen v pocatku, kdy jeste nema dostatecne velkou populace, aby se v ni odchylky rozpustily. Po pocatecni, jak pan Flegr rika, fazi "plasticity" pak nastoupi mnohem delsi doba, kdy se druh prizpusobuje jen v ramci moznosti jiz existujiciho "genofondu" - nove mutace se vetsinou proste neprosadi, nebo prosadi jen velmi pomalu.
No trochu jsem to rozepsal, kdyz tak me pro jistotu opravte, urcite to tady cetlo vice lidi :)
Jinak ti trilobiti vypadaji pekne masivne, jak rychle se pohybovali?
jj
Oldřich Motyka,2007-08-14 17:01:40
myslel jsem na to taky. ovsem zamrzlou evoluci znam stale bohuzel jen zprostredkovane. vyjadril by se tu k tomu nekdo, kdo ji rozumi lepe?
Zamrzla evoluce
PS,2007-08-14 21:17:38
Doporucuju si precist kritiku k teorii zamrzle evoluce na http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1180195701 a take v casopise Vesmir 5/2007 od T.Grima a V.Remese. Chysta se i dalsi clanek rozvijejici neprehlednutelne argumenty (vlastne uz je temer napsany,jen ho vydat).
dotaz
japok,2007-08-16 12:21:34
Pokud se zeptám úplně amatérsky, jako někdo, kdo Flégra nečetl, z čeho ty nové plastické druhy vznikají, když staré druhy jsou "zamrzlé"?
Co sem četl kritiku(a recenze)
Colombo,2007-08-16 14:27:26
tak je to o tom, že v populaci se jakékoliv výčnělky dostatečně neprosadí. Utopí se totiž v průměru. Kdežto nové druhy vznikají z oddělených populací.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
