Více než 60 vědců a techniků z Univerzity v Aberdeenu (University of Aberdeen, Skotsko) připravují na příští měsíc experimenty pro misi Foton M3. Start je naplánován na 14. září 2007 z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Vědecká družice Foton M3 ponese 35 biologických a fyzikálních experimentů, včetně experimentu s kusem skály, který navrhl Prof. John Parnell (Geology & Petroleum Geology, University of Aberdeen).
Družice Foton bude 12 dnů obíhat okolo Země a během této doby budou probíhat experimenty v prostředí mikrogravitace, ale i v drsných podmínkách kosmického prostoru. Pak znovu vstoupí do zemské atmosféry a přistane v pohraniční oblasti mezi Ruskem a Kazachstánem.
V současnosti je mnoho planetologů přesvědčeno, že meteority mohou přenášet primitivní formy života z jedné planety na druhou. Někteří věří, že pozemský život tímto způsobem přiletěl z Marsu. Ale zůstává otázka, jestli organický materiál v hornině mohl přežít extrémní horko při průletu zemskou atmosférou?
Prof. Parnell zkoumá tuto teorii - bude zkoumat, co se stalo se vzorkem horniny během letu do vesmíru. Kámen byl pořízen v oblasti Cruaday Quarry na Orknejských ostrovech (Skotsko). A vysvětluje: „Vyšleme kus skotské skály z Orknejí příští měsíc (v pátek 14. září) do vesmíru. Bude připojena k ruské družici.“
Cílem je sledovat chování horniny během průletu zemskou atmosférou – když jsou teploty extrémní. To by nám mělo říci něco o možnosti přenášet život na meteoritech mezi planetami.
„Orknejská skála je velmi pevná, proto bude zajímavé sledovat, jestli organické látky v hornině přežijí drsné podmínky během průletu zemskou atmosférou.“ Toto je vůbec poprvé, kdy skotští vědci budou schopni pozorovat účinky tepla na mikrofosílie (zkameněliny molekulových hmotností). Prof. Parnell a Dr. Stephen Bowden věří, že tento a další experimenty přispějí k většímu pochopení způsobu, jakým mikrofosílie přežijí extrémní teploty při dopadech meteoritů.
Orknejská skála byla již poslána do Vídně, kde bude speciálně „ořezána“ do správného tvaru (o velikosti buřinky) a pak bude připevněna na bok ruské družice. Materiál z této skály je ideální k vyslání do vesmíru, protože je bohatý na organické látky, extrémně tvrdý a pevný a také může být používán jako cíl pro experimenty s impaktními (dopadovými) krátery.
O projektu bude mluvit Prof. Parnell v pátek 31. srpna 2007 (17:15 hod.) na letošním již 17. „vědeckém festivalu“ OISF (Orkney International Science Festival), který se bude konat ve dnech 30. srpna až 5. září. Bude popisovat ruskou družici a vlastnosti horniny z Cruaday Quarry, která mám může již zanedlouho poskytnout odpověď, jestli meteority mohou přenášet biologickou látku z jedné planety na druhou.
OISF je každoroční mezioborové setkání vědců z celého světa a spektrum probíraných témat je velmi široké – letos od kvantové teorie a kosmologie až k výrobě filmů a novinky ve stravování.
Zdroj:
http://www.a2mediagroup.com/?c=167&a=17220
Dopad planetky před 3,26 miliardami let pomohl rozvoji života na Zemi
Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2024)
Pohyby tektonických desek spouštějí apokalyptický vulkanismus
Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2022)
NASA střílí plynovým dělem do skafandrů. Simuluje mikrometeority
Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2021)
Oheň a led: Dávnou Antarktidu ožehla vesmírná exploze
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2021)
Peklo na Zemi: Dávný pád meteoritu rozpoutal sopečné erupce
Autor: Stanislav Mihulka (06.05.2017)
Diskuze: