Více než 60 vědců a techniků z Univerzity v Aberdeenu (University of Aberdeen, Skotsko) připravují na příští měsíc experimenty pro misi Foton M3. Start je naplánován na 14. září 2007 z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Vědecká družice Foton M3 ponese 35 biologických a fyzikálních experimentů, včetně experimentu s kusem skály, který navrhl Prof. John Parnell (Geology & Petroleum Geology, University of Aberdeen).
Družice Foton bude 12 dnů obíhat okolo Země a během této doby budou probíhat experimenty v prostředí mikrogravitace, ale i v drsných podmínkách kosmického prostoru. Pak znovu vstoupí do zemské atmosféry a přistane v pohraniční oblasti mezi Ruskem a Kazachstánem.
V současnosti je mnoho planetologů přesvědčeno, že meteority mohou přenášet primitivní formy života z jedné planety na druhou. Někteří věří, že pozemský život tímto způsobem přiletěl z Marsu. Ale zůstává otázka, jestli organický materiál v hornině mohl přežít extrémní horko při průletu zemskou atmosférou?
Prof. Parnell zkoumá tuto teorii - bude zkoumat, co se stalo se vzorkem horniny během letu do vesmíru. Kámen byl pořízen v oblasti Cruaday Quarry na Orknejských ostrovech (Skotsko). A vysvětluje: „Vyšleme kus skotské skály z Orknejí příští měsíc (v pátek 14. září) do vesmíru. Bude připojena k ruské družici.“
Cílem je sledovat chování horniny během průletu zemskou atmosférou – když jsou teploty extrémní. To by nám mělo říci něco o možnosti přenášet život na meteoritech mezi planetami.
„Orknejská skála je velmi pevná, proto bude zajímavé sledovat, jestli organické látky v hornině přežijí drsné podmínky během průletu zemskou atmosférou.“ Toto je vůbec poprvé, kdy skotští vědci budou schopni pozorovat účinky tepla na mikrofosílie (zkameněliny molekulových hmotností). Prof. Parnell a Dr. Stephen Bowden věří, že tento a další experimenty přispějí k většímu pochopení způsobu, jakým mikrofosílie přežijí extrémní teploty při dopadech meteoritů.
Orknejská skála byla již poslána do Vídně, kde bude speciálně „ořezána“ do správného tvaru (o velikosti buřinky) a pak bude připevněna na bok ruské družice. Materiál z této skály je ideální k vyslání do vesmíru, protože je bohatý na organické látky, extrémně tvrdý a pevný a také může být používán jako cíl pro experimenty s impaktními (dopadovými) krátery.
O projektu bude mluvit Prof. Parnell v pátek 31. srpna 2007 (17:15 hod.) na letošním již 17. „vědeckém festivalu“ OISF (Orkney International Science Festival), který se bude konat ve dnech 30. srpna až 5. září. Bude popisovat ruskou družici a vlastnosti horniny z Cruaday Quarry, která mám může již zanedlouho poskytnout odpověď, jestli meteority mohou přenášet biologickou látku z jedné planety na druhou.
OISF je každoroční mezioborové setkání vědců z celého světa a spektrum probíraných témat je velmi široké – letos od kvantové teorie a kosmologie až k výrobě filmů a novinky ve stravování.
Zdroj:
http://www.a2mediagroup.com/?c=167&a=17220
Dopad planetky před 3,26 miliardami let pomohl rozvoji života na Zemi
Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2024)
Pohyby tektonických desek spouštějí apokalyptický vulkanismus
Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2022)
NASA střílí plynovým dělem do skafandrů. Simuluje mikrometeority
Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2021)
Oheň a led: Dávnou Antarktidu ožehla vesmírná exploze
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2021)
Peklo na Zemi: Dávný pád meteoritu rozpoutal sopečné erupce
Autor: Stanislav Mihulka (06.05.2017)
Diskuze:
jestli organický materiál v hornině mohl přežít
ZEPHIR,2007-08-14 00:14:53
proč by nemoh? Uhlíkatý chondrity sou poměrně lehký a zároveň špatně tepelně vodivý. Krom toho je to experimentálně ověřený přirodou.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2289
Martin
JosefŽ,2007-08-13 23:16:39
Vědci,protože samovolný vznik života z neživé hmoty zatím nedokázali zopakovat a někteří věří-že život vznikl v kosmu a dostal se nějak- vůbec -neporušen na Zemi,(kde se měl evolucí rozvinout do milionů různých variet),chtějí ověřit,kdo má pravdu.
...
Martin,2007-08-14 19:34:57
To je tiež to, o čo tu ide, teória o prenose života z planéty na planétu pomocou meteoritov nerieši otázku samotného vzniku života na Zemi, len ju odsúva do vesmíru.
Bude to proste i dalsi dukaz o zivote mimo Zemi
x,2007-09-09 17:15:58
Jenze ve vesmiru mohl byt na jeho vznik vice casu nez na zemi a navic dalsi z dukazu o moznosti prenostu zivota vesmirem jen prida dalsi dukaz o pravdepodbnem zivote mimo zemi - tim se mysli na jakekoliv urovni - tedy treba jen bakterie a rasy...
Načo mikrofosílie?
Martin,2007-08-13 19:03:57
Nebolo by rozumnejšie vystreliť na orbitu v tej družici skalu s nejakými ŽIVÝMI baktériami a tú po návrate vykúpať v živnom roztoku? Prípadne by mohli vziať pár kíl kameňov a zhodiť ich zhora na Zem, aby napodobnili prelet meteoritu atmosférou. Najlepšie niekde nad Grónskom alebo Antarktídou, aby ich na ľade ľahko našli. Tak by naozaj zistili, či sú baktérie schopné prežiť prelet atmosférou v kameni.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce