Týmu výzkumníků z University of Queenslend se podle Doktorky Gliksonové podařilo doložit přírodní původ a zdroj jednoho z nejstarších organických materiálů. Poznatek tato vědkyně komentovala slovy: „To, co jsme našli, je první vizuální potvrzení primitivních mikrobiálních společenství“.
Jde zřejmě o nejlépe uchovanou pravěkou organickou hmotu, jejíž vznik sahá až k počátkům vzniku života na Zemi.
Pravdou je, že předchozí studie, které vysvětlovaly, že stromatolity, jak se útvarům v nichž se organická hmota nachází, jsou pozůstatky bakterií a uhličitanu vápenatého. Na buněčný původ se usuzovalo jen na základě nepřímých analytických metod. Účast mikrobiální složky byla pouze předpokládána. Nešlo o důkaz.
Vizualizace primitivních mikrobiálních společenství v tom, co autoři považují za nejlépe uchovanou pravěkou organickou hmotu na naší planetě, je podle Dr. Gliksonové, nejlepším důkazem, že se skutečně jedná o pozůstatek organické hmoty.
Australští vědci k důkazu použili techniku elektronové mikroskopie. Jako vzorek jim sloužily vzorky z vrtů provedených v západo-australské oblasti Pilbara.
Vědci se již delší dobu domnívají, že právě místa střetávání zemských desek jsou lokalitami, kde v době prekambria mohl život vznikat. Než došli vědci k závěru, že skutečně mají v rukou jeden z nejstarších důkazů o existenci jednobuněčného života na Zemi, zkoumali fosilní struktury dřívějších mikrobů se strukturami primitivních mikrobů, kteří se nacházejí na mořském dně v místech tektonických zlomů dnes. Jde o místa výskytu takzvaných kuřáků.
Správně - hydrotermálně sedimentárních útvarů. Jsou hojně v pomezních místech pevninských desek.
Tým mikrobiologů vedený doktorem jménem Lindsay Sly, kultivoval dnes existující primitivní mikroby za simulovaných podmínek, které na Zemi panovaly kdysi. Nejbližší podobnost vidí vědci v dnešních útvarech, kterým se říká bílí kuřáci. Jak se ukázalo, dnešní primitivní mikrobi při těchto podmínkách vytvářeli podobné struktury, které jsou srovnatelné s těmi, které pocházejí z doby před několika miliardami let.
Uznání za tento výzkum patří celé řadě týmů a specialistů. Někteří, jako třeba Justice Baiano, vytvořili podmínky pro kultivaci živoucích fosílií. Robyn Webb zase optimalizoval možnosti elektronové transmisivní mikroskopie. Kim Baublysová určovala stáří jednotlivých vzorků.
V tom, že jsou vědci skutečně na stopě nejstarších mikroorganismů je utvrdil až fakt, že stejné výsledky jim poskytlo vymývání minerálů ze vzorků pocházejících z Jižní Afriky. Také tyto vzorky, pocházející z míst formovaných africkými minerálními prameny. Datování je také zařadilo do stejného časového rámce.
Porovnáním vzorků z různých lokalit se zjistilo, že africké vzorky jsou prakticky identické s těmi australskými z Pilbary. A že v obou případech mají co do činění s pozůstatky pravěkých jednobuněčných mikroorganismů, jejichž vznik lze stopovat až do neuvěřitelně vzdálené doby - před 3 500 000 000 let.
Pramen: University of Queensland
Diskuze:
