Zvětšit obrázek

Snímek pacientovy lebky s voperovanou elektrodou pro stimulaci thalamu.

Lidé ve stavu „minimálního vědomí“ nejsou v komatu. Vnímají však svět kolem sebe jen velice omezeně. Obvykle jde o následky těžkého poranění mozku. Pokud se stav pacientů navzdory intenzivní rehabilitaci nezlepší do 12 měsíců po úrazu, lékaři už nemocnému velké šance na zlepšení nedávají. Schiff zavedl „beznadějnému případu“ elektrodu do části mozku zvané centrální thalamus. Po elektrické stimulaci byl pacient schopen nečekaných výkonů. Například dokázal rozžvýkat a spolknout potravu. Na požádání pojmenovával nejrůznější předměty. Ovládá lépe své tělo. Umí například přesně napodobit předváděná gesta rukou.

Zvětšit obrázek

Nicholas Schiff, Weill Cornell Medical College

Thalamus sehrává v mozku klíčovou roli při plnění mnoha důležitých úloh. Podílí se na kontrole pohybu a řídí naše nabuzení. Přes hypothalamus putují do specializovaných center v mozkové kůře podněty ze smyslových orgánů, například tudy prochází signál z oka do zrakového centra. Schiffův pacient měl sice poškozené některé oblasti mozkové kůry, ale podle lékařů tkvěla hlavní příčina jeho stavu v tom, že pacientův thalamus nezajišťoval patřičné nabuzení mozkových center. To nahradily stimuly dodané prostřednictvím voperované elektrody.

Jak zdůraznil Nicholas Schiff, metoda není zdaleka vhodná pro všechny pacienty s poraněným mozkem. Lidem v komatu by například zřejmě nepomohla vůbec. Podle Schiffa není stimulace thalamu elektrodou vhodná dokonce ani pro všechny pacienty ve stavu „minimálního vědomí“. Vytipování pacientů, kterým by stimulace thalamu pomohla, představuje podle Schiffa tvrdý oříšek.

Zvětšit obrázek

Americký film Awakenings vychází ze skutečného příběhu, který ve své knize zachytil slavný neurolog Oliver Sacks. Kromě autora silné předlohy, skvělých výkonů hlavních představitelů Roberta de Nira a Robina Williamse se na úspěchu filmu podílel i český kameraman Ondříček.

„Nevíme, která mozková spojení jsou důležitá. Ale musíme počítat s tím, že pro úspěšnou stimulaci thalamu  musí být zachovány aspoň některá z nich,“ říká Schiff. 
Nicméně se opět ukázalo, že nad pacienty, kteří nejsou po úrazu mozku při plném vědomí, není třeba lámat hůl. Schiff si v rozhovoru pro vědecký časopis Nature posteskl, že se výzkumu této problematiky věnuje zoufale málo vědců a lékařů.

„Nejde o léčbu stavů s minimálním vědomím,“ zdůraznil přední britský neurolog Paul Matthews, když komentoval Schiffovu studii. „Američtí kolegové jen ukázali, že některým pacientům může stimulace thalamu elektrodou pomoci ke zlepšení jejich stavu. Co je důležité, ukázalo se, že k tomuto zlepšení může dojít i po hodně dlouhé době.“

Paul Matthews není v tomto oboru nováčkem. Sám dosáhl u některých pacientů v komatu překvapivě dobrých výsledků, když jim začal podávat prášky na spaní. Pacienti se po těchto lécích pravidelně „probudí“ a jsou s to komunikovat s okolím. 
 

Pramen: Nature