Američtí vědci tvrdí, že mají techniku, která výrazně předčí tradiční metody eliminace virů. Podobné metody, které k likvidaci virů využívají UV světlo, ozařování radiozářičem a nebo mikrovln, jsou méně účinné. Ukazuje se, že světlo zabíjí viry spolehlivěji a bezpečněji.
Tak trochu to vzdáleně připomíná ono známé pořekadlo: “Kam nechodí slunce, chodí lékař”. Jsme ale v 21. století a tak pacienta nebude třeba nikam tahat. U nově vyvinuté techniky se k ničení virů používá nízkovýkonový laser. Konkrétně jde o pulsy světla v oblasti viditelného světla. Ukázalo se, že tyto pulsy navodí v obalu viru (kapsidě), vibrace, které způsobí taková poškození, že se virus stane neaktivní. Tyto světelné šoky přitom zabírají stejně ničivě i na tak odlišné viry, jakými jsou HIV a virus hepatitidy C.
Dosavadní metody, jako již například zmíněné UV záření, způsobuje u virů mutace. To je vážný problém, protože kromě léčebného efektu tu hrozí i to, že vznikne na léčbu rezistentní mikroorganismus. UV záření ještě k tomu může navíc poškozovat DNA v okolních zdravých buňkách.
Podobně jsou na tom i další tradičně využívané postupy. Také mají svá úskalí. U metody využívající mikrovlnné záření je například zase problém v tom, že se jeho energie silně absorbuje ve vodě. V praxi jsou takovým prostředím mikroorganismy a viry prakticky vždy obklopeny. Účinnost metody je tak značně nevyrovnaná a výsledky nejisté.
Na nový způsob ničení virů světelnými pulsy přišli Kong-Thon Tsen z Arizonské státní university se svými koolegy z Lékařské university Johna Hopkinse. Zjistili, že pomocí spektra vln ve viditelné oblasti, mohou problémy tradičních metod překonat. Použili k tomu oblast červeného světla s impulsy trvajícími pouhých 100 femtosekund (10 na mínus patnáctou sekundy). Novou techniku prověřovali na bakteriofágu M13, vděčném modelovém viru genových inženýrů. Zjistili, že stačí jeden takový impuls k tomu, aby původce infekce byl paralyzován a zahuben.
Impuzní výkon použitého laseeru je přitom pouhých 50 MW na centimetr čtvereční. Tento malý výkon by měl být zárukou toho, že okolní lidské buňky a tkáně zůstanou nepoškozeny a že navozené vibrace budou dost silné ktomu, aby spolehlivě ničily virové kapsidy.
Nízký výkon by měl být zárukou, že nebude docházet ke vzniku genetických mutací. To, že metoda působí na povrchové struktury a ne na nukleové kyseliny (vlastní genetický kód), je zjištění velmi podstatné. Znamená to, že nebude hrozit, že by viry mutovaly a staly se časem k této léčbě rezistentní.
Desinfekce krve
Tsen prohlašuje, že jejich metodu lze bez obav už nyní použít v nemocnicích k desinfekci krve, plasmy a dalšího biologického materiálu. Současně je přesvědčen, že položili základ nových způsobů boje s virovými chorobami. Jako příklad uvádí možnost mimotělního ošetřování krve pacientů, například v průběhu pobytu na dialýze a transfusích. To by samozřejmě zabránilo šíření virových onemocnění u těch, které jsou obdobné zákroky nuceni podstoupit.
Podle slov autorů nové metody se již rozbíhají testy, které kromě účinnosti na původce HIV a hepatitidy, mají účinek světelných pulsů vyzkoušet na celé spektrum dalších virových zabijáků. Současně se budou ověřovat případné vedlejší účinky pulsů z nízkovýkonových laserů na buňky. Zda se potvrdí, že účinky pulsů jsou skutečně tak selektivní, jak se to zatím jevilo v laboratorních podmínkách na lidských buňkách v tkáňových kulturách. Pokud má Tsenův kolektiv pravdu, mohlo by se “ozařování světlem” stát alternativní metodou boje proti virovým infekcím velmi brzo. Metodou levnou a široce dostupnou.
Pramen: Journal of Physics: Condensed Matter (19 322102)
Diskuze:
není to náhodou oprášený nápad?
jarda,2008-03-08 13:18:51
Wilhelm Reich vymyslel a realizoval ozařování tkání světlem s určitou vlnovou dálkou a tím dokázal "léčit", resp selektivně ničit určité mikroorganizmy. Na tento svůj vynález s největší pravděpodobností doplatil svým životem.
Jak je krátký ten pulz?
Pinky,2007-08-06 08:25:34
Jak krátkým pulzu? Není uvedeno kolik ms, nebo ns?
rezistencia
ren00r,2007-08-05 15:36:40
to by ma zaujimalo kto vymyslel ze nehrozi, ze by sa virusy stali na tuto liecbu rezistentne...
myslim ze ani antibiotika nesposobuju mutacie a vida, kolko uz mame rezistentnych kmenov. nefunguje to nahodou tak, ze v populacii existuju miliardy jedincov, z ktorych kazdy moze byt mierne odlisny a pri liecbe danou metodou sa moze stat ze par ich prezije, a to konkretne ti, ktori budu najlepsie odolavat? a ked nie z miliard jednej populacie, tak z miliard miliard sa urcite nejaky najdu :)
resistencia
ARny,2007-08-12 22:50:40
no hej ale ak som spravne pochopil vlastne ide o mechanicke poskodenie virusu a takato metoda by bola proste najefektivnejsia ak by sa proste ukazal nejaky novy resistentny kmen tak sa proste len zmeni sila a frekvencia tejto metody a s virusom je amen ale je pravda ze je to len moj dohad
50 MW - malý výkon?
Milan Kočiš,2007-08-01 16:42:02
To sa mi asi len sníva? Žeby 50 megawatov na centimeter štvorcový bol malý výkon???? To je teda sila... ešte keby tak 50 miliwatov (mW)tak to berem.
LOLLL
Bob,2008-02-08 11:49:38
JJ 50 MW je docela kurevský výkon i když jen po tak krátkou dobu .D Na napájení taho laseru se musí zvednout výkon jaderného reaktoru v Temelíně i v Dukovanech :D
impulsive stimulated Raman scattering
calixaren,2007-08-01 12:38:00
Mozna by bylo vhodne primo v clanku uvest, ze viry jsou niceny energii, kterou ziskaji diky ramanovu rozptylu na vibracni frekvenci, ktera odpovida dobe pulsu laseru, cimz je mozne zacilit na vibracni pasy, ktere jsou vyrazne ve vibracnim spektru daneho viru a nevyrazne v okolni tkani, cimz je okolni rkan chranena pred poskozenim.
Síla laseru a doba "ozáření" - Doplnění
Ondřej Lenz,2007-07-31 12:28:37
Sice pozdě, ale ještě stále přece si dovoluji pár připomínek k výkonu laseru. U laseru, stejně jako u dalších zdrojů generujících koherentní el.-mag. záření (radary, vysílače, ...), rozlišujeme:
1. střední vyzářený výkon (průměrný výkon, výkon) a
2. impulzní výkon (max. výkon, atp...).
Impulzní výkon je zjednodušeně řečeno výkon, který lze dosáhnout daným přístrojem v jednom pulzu. Zde (v diskutovaném článku) je těch 50MW na cm2 právě ten impulzní výkon. Střední vyzářený výkon (neboli průměrný výkon laseru) závisí na době pulzu a typicky bývá řádově nižší, než ten impulzní. V článku je také citován - použili laser s průměrným výkonem 40mW. Z abstraktu bohužel není zřejmé, že těmi 50MW myslí ten impulzní. Chce to prostě otevřít a pročíst i ten článek... ;-)
Jinak připomínka číslo jedna: na Oslovi jsem nenašel podstatný detail, že zmiňovaná "léčba" trvala vždy 10 hodin. Výzkumníci si sice myslí, že to bylo dáno jejich podmínkami, nicméně argumenty proč to tak bylo nepřináší (formulace "we believe that..." ;-D ).
Připomínka číslo dvě k "nebezpečnosti" laserů ("Tento malý výkon by měl být zárukou toho...") - zase závisí na době trvání pulzu a je třeba znát i průměrný vyzářený výkon laseru. Obecně platí, že výkony nad 5mW již mohou způsobit poškození očí, v případě dostatečného impulzu a doby trvání řádově v mikrosekundách (viz např. WIKIPEDIA: http://en.wikipedia.org/wiki/Laser_safety).
Jinak oceňuji, že článek byl zdrojován přímo a ne jako u některých jiných, kde je uveden třeba jen Nature a číslo, a člověk to pak musí pracně dohledávat sám... :-/
Ondra
P.S.: díky "Oslovi" za zajímavou inspiraci :-)
Zisk nebo sluzba lidstvu?
daniell,2007-07-31 06:59:21
Nemam pocit, ze objevili neco prevratneho - obdobne pokusy delal nadmiru uspesne jiz v minulem stoleti MUDr. Riffe (i rakovina) a s elektrickymi impulzy MUDr. Clarkova (znamy zapper). Lidstvu to ale moc nepomohlo, protoze zasahla moc penez a farmaceutickych koncernu, kterym to velice neprijemnym zpusobem likvidovalo zisky. A proto se tyto impulzy stali pro ne stejnym strasakem, jako pro petrobarony volna energie Nikola Tesly...
Sušice
Jana Kotulová,2007-07-30 21:09:00
Jak je to s tím sluníčkem. Mohlo by působit stejně jako laser? Dalo by se tím vysvětlit třeba to vožení nemocných s tuberou do horských lokalit a nebo k moři,kde to různým chorobným stavům (třeba nemocným s pásovým oparem, což je virová záležitost), prospívá?
Bohužel asi ne
Pavel Brož,2007-07-31 00:24:20
Sluneční příkon na metr čtvereční je na rovníku 1,33 kW na metr čtvereční, tj. nějakých 0,13 W na centimetr čtvereční, což je tedy asi čtyřsetmilionkrát menší plošná hustota výkonu, než je u toho laseru z článku (v našich zeměpisných šířkách je ten sluneční příkon na metr čtvereční ještě menší). Na rozdíl od toho laseru v případě sluníčka nejde o pulzní, ale o kontinuální aplikaci, nicméně v článku je uvedeno, že princip má být založen na tom, že se laserovým pulzem rozvibruje a zničí ta "injekční virová konstrukce" (ta se nějak určitě odborně jmenuje, nevím jak :-)))
Z čehož plyne, že potřebujete velice intenzivní a pokud možno koherentní elektromagnetické pole, což je pole v paprsku výkonného laseru. Ta extrémně krátká doba pulzu je tam pak evidentně nezbytná k tomu, aby během té aplikace nedošlo k rozkrájení pacienta, kterýžto vedlejší léčebný efekt by byl patrně nežádoucí :-)
uochab
L.Benda,2007-07-30 21:04:44
Ha, tak koukam zrovna do Journal of Physics, a fakt tam mají i v textu 50MW! Asi to teda takbude. Ale ono tady stejně ani tak nejde o tu veličinu, spíše o princip a bezva fintu na mikroby. Jestli to fakt bude fungovat. Tak je to bomba! Skoro se tomu ani nechce věřit.
záměna
Peca,2007-07-30 18:57:16
No osobně mi 50MW taky příjde hrozně moc, i když teda nejsem žádnej odborník :)
Je to moc, ale je to tak.
josef pazdera,2007-07-30 19:52:05
Sami autoři v článku i v Abstraktu tak vysokou hodnotu skutečně uvádějí - v Megawatech. Přesvědčit se můžete na http://www.iop.org/EJ/abstract/0953-8984/19/32/322102 ).
Jen pro úplnost uvadím anglický text originálu:
Abstract. We demonstrate for the first time that, by using a visible femtosecond laser, it is effective to inactivate viruses such as bacteriophage M13 through impulsive stimulated Raman scattering. By using a very low power visible femtosecond laser having a wavelength of 425 nm and a pulse width of 100 fs, we show that M13 phages were inactivated when the laser power density was greater than or equal to 50 MW cm-2. The inactivation of M13 phages was determined by plaque counts and depended on the pulse width as well as power density of the excitation laser.
Přísloví
Mem,2007-07-30 09:24:30
Nechci moc rýpat, ale tohle pořekadlo slyším prvně: "Kam nechodí světlo, chodí lékař". Jó kdyby tam bylo Slunce...
Ten výkon je podle mě docela velký
Pavel Brož,2007-07-29 20:23:49
Samozřejmě že existují mnohem větší plošné hustoty výkonu, třeba pražský PALS dosahuje až 10 petawatt na centimetr čtvereční (viz http://www.pals.cas.cz/pals/pac222ma.htm). Na druhou stranu svařovací lasery o výkonech v řádu kW mají plošnou hustotu výkonu kolikrát menší (viz pasáž o diodovém Nd-YAG laseru na stránkách http://www.welding.cz/vyvoj/svar_01/01_2-4.htm, kde si lze z parametrů 1,3 kW výkonu a tloušťky vlákna 0,15 mm spočíst plošnou hustotu výkonu jako cca 5 MW na centimetr čtvereční, tedy řádově nižší, než je v článku). Samozřejmě se ale nedá srovnávat účinek laserového paprsku v pulsním a v kontinuálním režimu, ve kterém se energie v ohnisku rychle kumuluje.
Proto zde bezpochyby hraje roli i extrémně krátká doba pulsu - při délce 100 femtosekund jde o plošnou hustotu energie 5 mikroJoulů na centimetr čtvereční. Určitě tedy bude záležet na režimu či "geometrii" expozice, frekvenci pulsů a na dalších věcech.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce