Romantičtí nadšenci si často představují pravou přírodu jako tichý, nehybný, netknutý temný hvozd plný entů, kam dosud nikdy nevkročila lidská noha a pokud možno už ani nikdy nevkročí. V Evropě přitom nic takového pravděpodobně nikdy neexistovalo a je to dobře, protože unylé temné hvozdy jsou velice nudné a nežije v nich prakticky vůbec nic zajímavého. Teda až na ty enty. Nic proti představám, horší ale je, když se pod vlivem takovéto romantiky dělá ochrana přírody. Snaha udržovat svět podle neexistujících vzorů dopadá zcela podle očekávání katastrofálně.
Poslední dobou se ale naštěstí stále častěji prosazují názory, že je k ničemu vytvářet temné zakázané pralesy, ale že cenná příroda je příroda pestrá, mozaikovitá, ve které má své místo i člověk. Konečně lidem dochází, že násilnické zalesňování, díky němuž máme v dnešní době tragicky přelesněné prostředí je stejné ne-li horší, než komunistické rozorávání mezí. Kdo nevěří, nechť se podívá na jakýkoliv obrázek hradu před sto lety a srovná si ho s tím, jak dotyčný hrad je, tedy vlastně není vidět dneska.
Mezi velmi zajímavé a sympatické trendy moderní ekologie patří i sklon věnovat pozornost biotopům, které zcela a kompletně vytváří člověk, ale které přesto nebo dokonce právě proto hostí pozoruhodnou přírodu. Osel se již zmiňoval o vojenských újezdech, které jsou z hlediska ochrany přírody úžasně cenné, protože se v nich vybuchují granáty, bomby, jezdí tanky a hoří požáry. Lidé tomu obvykle nevěří, ale spousta kriticky vzácných tvorů chce právě tohle. Výrazně mozaikovitou krajinu, kde se dají blízko sebe najít čerstvě narušená místa bez lesa nebo hustého porostu bylin. Poučení ochránci přírody snažně prosí velitele tankových jednotek, aby cvičili častěji.
Podobně zajímavé a cenné jsou i další lidské výtvory, například různé závodní dráhy, letiště nebo železniční tratě a nádraží. Ray Semlitsch z University of Missouri se svými spolupracovníky doporučuje věnovat pozornost dalšímu výraznému prvku v krajině, který je lidským výtvorem, totiž golfovým hřištím. Podle nich je s relativně jednoduchým managementem, který nijak závažně nenaruší provoz golfu, možné vytvořit z golfových hřišť významná útočiště mnohých druhů organismů. Golfová hřiště jsou odlišná od okolní krajiny a navíc ještě vnitřně poměrně pestrá, což z nich dělá velmi zajímavé prostředí.
Mnoho druhů si golfová hřiště vyloženě užívá Autoři vypracovali pilotní studii na obojživelnících, ve které porovnali přežívání vybraných druhů v jezírkách v prostoru golfových hřišť s jezírky mimo ně. Překvapivě se ukázalo, že obojživelníci přežívají daleko lépe na golfových hřištích. Úplně nejlepší je, když se golfové jezírko během podzimu vypustí. To zapudí nepůvodní skokany volské, kteří si jinak rádi pochutnají na cenných amerických obojživelnících.
Pralesy mají v přírodě jistě své významné místo. Tu a tam. Nechávat všechno zarůstat hustým lesem je ale naprostá hloupost. Golfová hřiště v mnohých případech mohou poskytnout prostor pro větší počet druhů, než okolní husté lesy. Když se to tak vezme, golf by se mohl stát nejen hrou úspěšných podnikatelů, ale i úspěšných ochránců přírody.
Pramen: USGA Turfgrass and Environment Research Online, ScienceDaily.com
Diskuze:
