Romantičtí nadšenci si často představují pravou přírodu jako tichý, nehybný, netknutý temný hvozd plný entů, kam dosud nikdy nevkročila lidská noha a pokud možno už ani nikdy nevkročí. V Evropě přitom nic takového pravděpodobně nikdy neexistovalo a je to dobře, protože unylé temné hvozdy jsou velice nudné a nežije v nich prakticky vůbec nic zajímavého. Teda až na ty enty. Nic proti představám, horší ale je, když se pod vlivem takovéto romantiky dělá ochrana přírody. Snaha udržovat svět podle neexistujících vzorů dopadá zcela podle očekávání katastrofálně.
Poslední dobou se ale naštěstí stále častěji prosazují názory, že je k ničemu vytvářet temné zakázané pralesy, ale že cenná příroda je příroda pestrá, mozaikovitá, ve které má své místo i člověk. Konečně lidem dochází, že násilnické zalesňování, díky němuž máme v dnešní době tragicky přelesněné prostředí je stejné ne-li horší, než komunistické rozorávání mezí. Kdo nevěří, nechť se podívá na jakýkoliv obrázek hradu před sto lety a srovná si ho s tím, jak dotyčný hrad je, tedy vlastně není vidět dneska.
Mezi velmi zajímavé a sympatické trendy moderní ekologie patří i sklon věnovat pozornost biotopům, které zcela a kompletně vytváří člověk, ale které přesto nebo dokonce právě proto hostí pozoruhodnou přírodu. Osel se již zmiňoval o vojenských újezdech, které jsou z hlediska ochrany přírody úžasně cenné, protože se v nich vybuchují granáty, bomby, jezdí tanky a hoří požáry. Lidé tomu obvykle nevěří, ale spousta kriticky vzácných tvorů chce právě tohle. Výrazně mozaikovitou krajinu, kde se dají blízko sebe najít čerstvě narušená místa bez lesa nebo hustého porostu bylin. Poučení ochránci přírody snažně prosí velitele tankových jednotek, aby cvičili častěji.
Podobně zajímavé a cenné jsou i další lidské výtvory, například různé závodní dráhy, letiště nebo železniční tratě a nádraží. Ray Semlitsch z University of Missouri se svými spolupracovníky doporučuje věnovat pozornost dalšímu výraznému prvku v krajině, který je lidským výtvorem, totiž golfovým hřištím. Podle nich je s relativně jednoduchým managementem, který nijak závažně nenaruší provoz golfu, možné vytvořit z golfových hřišť významná útočiště mnohých druhů organismů. Golfová hřiště jsou odlišná od okolní krajiny a navíc ještě vnitřně poměrně pestrá, což z nich dělá velmi zajímavé prostředí.
Mnoho druhů si golfová hřiště vyloženě užívá Autoři vypracovali pilotní studii na obojživelnících, ve které porovnali přežívání vybraných druhů v jezírkách v prostoru golfových hřišť s jezírky mimo ně. Překvapivě se ukázalo, že obojživelníci přežívají daleko lépe na golfových hřištích. Úplně nejlepší je, když se golfové jezírko během podzimu vypustí. To zapudí nepůvodní skokany volské, kteří si jinak rádi pochutnají na cenných amerických obojživelnících.
Pralesy mají v přírodě jistě své významné místo. Tu a tam. Nechávat všechno zarůstat hustým lesem je ale naprostá hloupost. Golfová hřiště v mnohých případech mohou poskytnout prostor pro větší počet druhů, než okolní husté lesy. Když se to tak vezme, golf by se mohl stát nejen hrou úspěšných podnikatelů, ale i úspěšných ochránců přírody.
Pramen: USGA Turfgrass and Environment Research Online, ScienceDaily.com
Diskuze:
Souhlas !
M.Z.,2007-08-06 23:18:59
Jsem prekvapen, kolik ctenaru na tento osvezujici clanekreaguje s hlediska ekologickeho fundamentalismu... Navic, misto "golfoveho hriste" lze dosadit i leccos jineho: treba sjezdovky na horach (kde globalni otepleni hrozi znicit refugia arktoalpinske vegetace spontannim zalesnenim; snad pomuze budouci cileny ekologicky management, masivni vyroba umeleho snehu pro podporu tvorby spontannich lavin v karech apod. :-) intensivni pastviny (nebal bych se ani rizeneho vypalovani lesa) kolem skalnich utvaru ohrozenych zalesnenim (a tedy neviditelnenim)
apod. Podivejte se na stare fotografie Ceskeho raje,
jaka to byla nadhera. Dnes tam vsude je jen nudny
borovy les ;-)
všeho moc škodí, že...
Kotec,2007-08-01 11:48:26
Příspěvek to přehání se snahou šokovat a dopouští se tím až nepravdy. "Pralesy" (resp. to, čemu u nás jsme zvyklí říkat pralesy) mají poměrně vysokou biodiverzitu, rozhodně větší než kulturní lesy, ovšem nejvyšší biodiverzitu mají extenzivní luční společenstva. Golfové trávníky mají sice vyšší biodiverzitu než průměrný kulturní les, ale než extenzivní pastvina určitě ne. Fytocenologický snímek na golfovém hřišti měl maximálně 17 druhů, na pastvině 52. Je pravda, že na nekosené louce 18. V padesátiletém náletu ovšem již 22 (takže sukcese nemusí vést jen k poklesu počtu druhů!), ve vlhkém rozvolněném náletu stáří 15 let dokonce 50 (tj. jen o dva méně než na pastvině). Protože se navíc jedná pokaždé o jiné druhy, je nutné v krajině zachovávat přiměřenou heterogenitu. Nicméně si nemyslím, že speciálně ve středoevropských podmínkách máme přebytek "pralesů" a že bychom neměli chtít jejich další využívání. Někteří živočichové (např. medvědi, vlci a rysové) by bez pralesů a větších kusů neovlivněné krajiny ani moc nepřežili
A co chemická ochrana golfovích trávníků???
neználek,2007-07-31 10:51:04
Podařilo se někomu dokázat, že chemie, která se při vytváření "dokonalého" Anglického trávníku (jehož vynálezci byli anglické ovce)používá prospívá obojživelníkům. Dále by mě zajímalo zda na golfovích hřištích žije ještě něco jiného než v článku zmiňovaní obojživelníci? A co rostliny, co zde roste kromě travy?
Zelená poušť
Jarmila,2007-07-29 18:34:33
Článek mne hodně zarazil, pokud vím, golfovým hřištím se běžně přezdívá zelená poušť... monokultura, s minimem hmyzu.
hrušky a jablka
Colisa Chuna,2007-07-28 12:37:15
Ano, pane Mihulka, vaše lehká ironie je bezva a zapracování tématu je vhodné pro ekologické puritány, pokud je chcete naštvat, ale pokud chcete z Osla renomovaný zdroj, tak tvrdit, že temné hvozdy jsou nudné a vyzvednout vojenské újezdy jako vzor ochrany, to pro znalého člověka je silné kafe. Živému organismu je opravdu vcelku jedno, jestli v souvislém porostu udělal vhodnou díru granát a nebo spadlý stoletý velikán, to je pravda, ale další souvislosti jsou biologicky neomluvitelné. Kdysi na základní škole jsme dělali ornitologický výzkum, kdy jsme srovnávali ornitocenózu ptactva v dobře zarostlé městské čtvrti s výsledky studií renomovaných ornitologů v biologicky neporušených společenstvech. Někdo se může divit, ale nebyly to tak rozdílné výsledky.....Nicméně obsahy např. těžkých kovů a s tím spojených zdravotních komplikací se srovnávat nedaly.
otázka
jarda petr,2007-07-29 10:01:44
Chce někdo mít z Osla "renomovaný zdroj"? A když ano, tak kdo? A když ano, tak co to je ten "renomovaný zdroj"?
Za kouzlo Osla považuji právě to, že se netváří jako že sežral všechnu moudrost světa. Že si umí udělat z věcí srandu. že nabídne i netradiční pohled, jaký by jiné sdělovací prostředky nikdy neuveřejnily, protože je na jedné straně odborný (a pak ho neuveřejní bulvár) a na druhé straně nezapadá do obecných představ (a pak ho nestráví tradiční pop-science). Osobně o to, aby byl Osel "renomovaný" vůbec nestojím. Vesmír je jako časopsi vnímán jako "renomovaný" a nakonec si za to vysloužil "zlatý bludný balvan".
No nazdar...
Colisa China,2007-07-30 22:51:11
Děkuji za odpověd a vysvětlení, zase jedna zkušenost, že když dva lidé např. myslí na totéž, totéž to není.... ale jinak máte samozřejmě právo, si s Oslem dělat co chcete. Mě šlo ale o něco jiného. Myslím si, že kdyby autor jako příklad pozitivního působení člověka na přírodu využil například kosení luk v Bílých Karpatech kvůli výskytu vstavačů nebo nedávno medializovaný výskyt vzácný druh střevlíka u umělého koryta Labe, sedělo to víc, než ty nešťastné vojenské újezdy. Mimochodem sloužil jsem na vojně v Národním parku Podyjí a to že se tam zachovaly některé vzácné společenstva nespočívalo v tom, že jsme tam jako vojáci manévrovali, ale v tom, že tam nikdo neměl přístup. A pokud si vzpomínám, dělal jsem průvodce za drátama např. Dr.Vlašínovi s ČSAV a jiným a tuto otázku jsme často diskutovali. Ale granáty a manévry jsou proboha fakt blbost. Jinak vám přeji opravdu úspěch s projektem Osla.
divá zver...
Martin,2007-07-28 09:57:32
Tému lesov a lúk sme už pred pár rokmi rozoberali s bývalým kolegom zoológom a podľa jeho tvrdenia bolo v minulosti v prírode toľko zveri (jeleňov, sŕn, zubrov...), že stačila na to, aby sa na mnohých miestach udržali lúky alebo aspoň čistinky s trávou.
Okrem toho hole (horské lúky) napríklad v Tatrách sú do veľkej miery dielom pastierov a ich oviec, inak by tam boli súvislé porasty kosodreviny.
A charakter stepi nemusí mať len rovina, postačí suchý svah na vápenci, na ktorom sa neudrží porast stromov, u nás na takom mieste rastie kavyľ, aj keď inak by u nás tiež boli súvislé dubovo-bukové lesy.
Fuj to je krása
Čmoud,2007-07-28 09:02:16
Unikátní je maximálně tím že je na komerčních golf. trávnících hromada všelijakých hnojiv a jedů na ničení ostatních druhů trávy plevele, jezírka jsou taky kontaminována vším možným aby vypadala esteticky s jednodruhovým životem a ostatní nemaj šanci. Hřiště mi připadají umělé a kýčovyté jako globalizovaný hamburgr
Zrušíme lesy?
Bohouš,2007-07-27 19:56:17
Jsem přesvědčen,že kterýkoliv lesník nebo fanda lesa by lehce přesvědčil autora,že unylé temné hvozdy nejsou nudné.Považuji za nejhorší,když o přírodě hovoří,kritizují a rozhodují lidé,kteří možná chodí do lesa s přehrávačem na uších,sedí u táboráků se řvavou reprodukovanou hudbou,vesele grilují selátko a pijí bečku,kouří nebo hledí na nezbytné televizné seriály v chatičce,jejich si dětičky užívají počítačových her a jedině tito lidé jsou správně romantiční a jsou vzorem budoucím generacím milovníků a znalců přírody.Je samozřejmé,že zvěř od nich uteče a budou se v lese nudit!Jestli přehnaně odlesníme přírodu,zbavíme se zdrojů vody,nemyslíte? Lesy jsou příliš řídké,aby zachycovaly vodu.Vody nemáme nadbytek,přehrady nejsou přeplněné-čím budeme vyrábět elektřinu?V zimě možná nebude dostatek elektřiny.
Co předáme dalším genracím?
JosefŽ,2007-07-28 23:14:58
V letošním horkém létě běží naplno klimatizace v domech,kancelářích,obchodech a chlazení strojů v továrnách.Elektřinu neušetříme,bylo by pod naši úroveň vidět v televizi žárovku s otázkou: Nesvítí někde zbytečně? V korytech řek a v přehradních nádržích přibývá bahno,takže vody spíše ubývá.Když nešťastnou náhodou příliš zaprší za narůstajícího Měsíce(voda do půdy téměř nevsakuje),máme záplavy a penízky ve státní kase vesele ubývají.Zvyšujeme hráze a po bitvě bývá každý generálem(co se nedělalo a zanedbalo).Máme co slibovat ve volebních programech,tepáme protivníka.Po volbách máme náhle jiné starosti,námi placení poslanci si navzájem hází klacky pod nohy,brzdí zákony,nebo je neuváženě změní tak,že se dají vyložit- jak kdo umí.. .A pak se rychle opravují.Zemědělství neprosperuje,dříve pečlivě obdělávaná políčka pustnou,ovoce a zeleninu nikdo nevykupuje-raději dovezeme ze zahraničí.Na zahradách budujeme bazény,pečlivě týdně holíme trávníky,denně zavlažujeme,hrajeme golf a neznámé sporty vyplňují náš volný čas.. .Lesy nikdo příliš neobnovuje(máme jich přece nadbytek) a zapomínáme,že vysázený řídký les roste pomalu.Peníze v našem životě hrají rozhodující roli.Surovin(uhlí,naftu,plyn) máme přece na staletí(zapotřebí)!
Myslim, ze golfova hriste u nas
mp,2007-07-26 16:50:32
mohou pomoci syslovi - muze si tam zrat, hrat, a uzivat si klidu, ktery na letisti urcite nema.....
Věřím hodně věcem, ale
Mirek,2007-07-26 15:12:57
Věřím hodně věcem, ale tomu určitě ne...ani náhodou. Vím, jak vypadají golfová hřiště a že byli vzor biodiverzity, to rozhodně ano náhodou. Vojenský prostor je úplně jiného, to se nedá srovnávat. Planeta byla bez lidí po většinou dobu své exitence 99,999% a původní prales má bohatou diodivezitu, smrková monokultura ne...ať jsi myslí autor cokoliv
biodiverzita pralesa
Nicka,2007-07-26 17:12:29
Biodiverzita původního, člověkem minimálně ovlivněného, lesa je i na našem území opravdu vysoká, ale hlavně u skupin závislých na rozkladu odumřelé organické hmoty. Biodiverzita bezlesí je vyšší. Udává se, že cca 80 % rostlinných druhů se na naše území dostalo až po odlesnění provedeném člověkem. Golfová hřiště se na tom mohou podílet jen nepatrným dílem. Protože je však v současnosti bezlesí ohroženo víc než lesy (ubývá polních ptáků, obojživelníků, polní pozemky i trvalé travní porosty jsou druhově zoufale chudé, vymizely teplé květnaté meze atd.), je příspěvek golfových hřišť k udržení a zvýšení biodiverzity docela zajímavý.
nesmysl
Fink,2007-07-27 11:16:44
V článku je i dost pravdivého, ale výsledný dojem je zcela nesmyslný. V žádném případě jej nelze aplikovat na naše \\"v dnešní době tragicky přelesněné prostředí\\".
Srovnání biodiverzity na golfovém hřišti a v lese by si vyžádalo podrobnější rozbor, na který nemám čas, ale vyznělo by naprosto jednoznačně a z mnoha důvodů zcela opačně než článek uvádí.
Dost mne zklamalo, že jsem na oslovi našel tento nesmyslný článek.
prales
Vasil,2007-07-28 11:43:25
Tak predne, Zeme sice bez cloveka existuje 99,9% sveho trvani, ale to nema nic spolecneho s historii lesa na nasem uzemi. Ten se zacina rozvijet az po posledni dobe ledove (cca. 8 tis. let), a v podstate po celou dobu je ovlivnovan clovekem. A to ani nemluvim o prirozenych disturbancich at uz pocasim, "skudci", ohnem, velkymi zviraty (nezapomente, ze tu zily takove kolosy jako pratur a zubr).
To, ze 80% procent rostlin se k nam dostalo po dobe ledove taktez neni pravda. Dnes mezi odbornou verejnosti rychle ustupuje hypoteza mediterranich refugii, s tim jak pribyvaji dukazy, ze cela rada rostlin a zivocichu drive podezrivanych z prichodu z teplych kraju, preckala ve vhodnych refugiich doby ledove ve Stredni Evrope.
Cela rada uzemi je nejspise trvale bezlesa uz nekolik tisic let. Uvedomte si take, ze stare lesy vypadaly uplne jinak nez dnesni (a to vcetne tech, ktere romantici povazuji za pralesy).
Zajemce odkazuji na publikace:
Konvicka et al. 2004: Ohrozeny hnyz nizinnych lesu
Konvicka et al. 2005: Ohrozeny hmyz nelesnich stanovist
nebo na jakoukoliv moderni(!) ucebnici geobotaniky, spousta odbornych studii se da i pomerne snadno vygooglit.
Howgh
Bylo by dobré neplést dojmy s pojmy
kořínek,2007-07-26 13:04:00
Lehký styl autora se přijemně čte, ale i laik by měl být schopen rozlišit autorovy pocity a předsudky od citovaných vědeckých poznatků.
Jsou unylé temné hvozdy (které podle M.v Evropě snad ani neexistovaly) výsledek nějaké studie? Byl někdy autor v (pra)lese, který připomíná (terminální)prales, jaký by byl na většině našeho území nebýt člověka? To jest spíše světlý les s velkými buky-duby-habry aj, s nějakou tou mýtinou.
Co se týká golfu, dokazuje studie jedné živočišné skupiny, že nízký opakovaně sekaný trávník složený z několika druhů, pravděpodobně ošetřovaný herbicidy, je opravdu ráj na zemi?
bude toho víc
Nicka,2007-07-26 14:59:19
Je celkem pravděpodobné, že těch skupin, kde golfová hřiště zvýší biodiverzitu bude víc: řada skupin hmyzu, ptáci, obojživelníci, vodní živočichové. Golfové hřiště není jen nakrátko sečený trávník, ale i řada dalších biotopů. Cenné je, že jde o bezlesí s blokovanou sukcesí, které není třeba dotovat ze státních prostředků. Pro ekology je to dnes skutečnost, která není nijak překvapivá.
Nikdo samozřejmě nechce změnit Zemi na jedno velké golfové hřiště.
Nekdo chysta lobby ?
ja,2007-07-26 11:28:17
Nekdo chysta lobby za vyuziti pozemku po armade, stavbach atd?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
