Tým vědců z University of California v Los Angeles vedený Marcem Iacobonim zjistil, že příslušnost k určité kultuře má na práci mozku při vnímání gest překvapivý účinek.
Iacoboni a jeho kolegové studovali činnost tzv. zrcadlových neuronů. Ty se nám aktivují v mozku při určité činnosti. Například když roztrhneme list papíru. Stejně tak se ale tyto neurony nabudí, když vidíme trhat papír někoho jiného. K mobilizaci zrcadlových neuronů stačí dokonce zaslechnout zvuk trhaného papíru. Zrcadlové neurony se uplatňují v mnoha různých životních situací. Pomáhají nám například odhadnout záměry jiných lidí nebo se vžít do jejich situace.
Vědci z Iacoboniho týmu zjistili, že zrcadlové neurony reagují jinak na lidi naší vlastní kultury, a jinak na příslušníky odlišných kultur. Dobrovolníky z řad amerických studentů nechali sledovat videozáznam s dvěma herci. Jeden byl typický Američan evropského původu, druhý byl Nikaragujec. Oba předváděli jak posunky typické pro Američany, tak i posunky používané v Nikaragui. Celkem podle očekávání vzbudil americký herec svými posunky u studentů vyšší nabuzení zrcadlových neuronů než jeho nikaragujský kolega. Američan nabudil zrcadlové neurony dobrovolníků stejně, ať už ukazoval americká nebo nikaragujská gesta. Nikaragujec s nikaragujskými gesty vzbuzoval mnohem menší zájem. Překvapivě nejnižší míru aktivity zrcadlových neuronů vyvolaly typické americké posunky v podání nikaragujského herce.
Výsledky studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE dokazují, že zrcadlové neurony pracují jinak, když vidíme někoho, s kým sdílíme kulturu, a jinak při sledování člověka, který je pro nás na první pohled cizinec.
„Jsme dědicové společných tradic, jejichž výskyt je omezen na určitá místa,“ vysvětluje Marco Iacoboni. „Zrcadlové neurony jsou buňky mozku, které nám pomáhají formovat naši vlastní kulturu. Tento nervový mechanismus nám dovoluje osvojit si místní tradice. Zároveň nám pomáhá identifikovat i příslušníky jiných kultur. Náš výzkum dokazuje, že zrcadlové neurony odrážejí i pozorované lidi a nikoli jen jejich činnosti. Mozek nakládá se stejnými informacemi různě podle toho, kdo nám tyto údaje podává.“
Podle Iacoboniho nám mohou rozdíly v nervovém „zrcadlení“ informací podávaných příslušníky cizích etnik a kultur významně zasahovat do každodenního života. Zřejmě ovlivňují to, jak se učíme cizí jazyky. Promítají se i do vzájemných vztahů mezi zástupci různých etnik a poznamenávají jejich komunikaci.
Mozek autistů nezrcadlí
Zrcadlové neurony se podráždí při našich vlastních akcích a pocitech stejně jako při akcích a pocitech, jejichž projevy pozorujeme u jiných lidí. Pomáhají nám pochopit záměry a emoce druhých. Lidé postižení autismem nemají tyto schopnosti dostatečně rozvinuté. Mají proto potíže při navazování kontaktu s jinými lidmi. Americká psychiatrička Mirella Daprettová z University of California v Los Angeles ukazovala dětem postiženým autismem fotografie lidí s různými výrazy ve tváři. Malým autistům představovala snímky lidí veselých, smutných, rozzlobených i vystrašených. Zároveň sledovala aktivitu zrcadlových neuronů v jejich mozcích. Čím hlubší byly projevy autismu u dětí, tím nižší aktivita se projevovala u zrcadlových neuronů v jejich mozku. Podle Mirelly Daprettové se za potížemi autistů skrývá přinejmenším zčásti narušení funkce „nervového zrcadlení“. Proto je pro autisty tak obtížné někoho napodobit nebo se vcítit do jeho situace. Výsledky tohoto výzkumu představila Mirella Daprettová na nedávné mezinárodní konferenci o autismu konané v americkém Seattlu.
Autismus odhalí mozkové magnetické pole
Autor: Josef Pazdera (02.12.2008)
Diskuze: