Poslední mastodonti (Mammut americanum) žil v Americe před 10 000 roky. Zda mohl za jeho vymření příchod pravěkých vlovců nebo výrazné klimatické změny na konci ledových dob, není stále ještě jasné.
Mnohem dříve než začal mastodontům klinkat umíráček - zřejmě už před 100 000 roky - uvízla jedna mastodontí stolička v usazeninách aljašské řeky, které o nějaké to tisíciletí později dali domorodí obyvatelé jméno Ikpikpuk.
O dalších pár tisíciletí později našli stoličku paleontologové a uložili ji do muzejních sbírek na universitě ve Fairbanksu. Zcela nedávno vyřízli tamější vědci ze zubu špalík o váze asi 200 gramů. Jejich kolegové z USA, Německa a Švýcarska následně určili stáří zubu radiouhlíkovou metodou a izolovali z něj dědičnou informaci. Zjistili, že mastodontí DNA byla výjimečně dobře zachovaná. To rozdmýchalo jiskřičku naděje na sekvenování mastodontí DNA.
Vědci si zvolili DNA mitochnodrií, protože se v buňkách vyskytuje ve velkém množství kopií. Zatímco DNA uložená v jádru je v každé buňce jen ve dvou kopiích (jedné od matky a druhé od otce), mitochondrií jsou v každé buňce tisíce a každá obsahuje hned několik kopií DNA (všechny mitochondrie jsou zděděny jen po matce). Mitochondriální DNA (mt DNA) savců vytváří kruh a skládá se z 16 569 písmen genetického kódu, v kterých je uloženo 37 genů.
Tým vedený Michaelem Hofreiterem z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku se zhostil úkolu sekvenovat 100 000 let starou mtDNA mastodonta na jedničku.
O výsledcích se můžou zájemci přesvědčit na stránkách prestižního vědeckého časopisu PLoS Biology.
Mastodontí mitochondriální DNA je nejstarší kompletně přečtenou mtDNA. Zatím držela primát mtDNA mastodontova příbuzného mamuta stará asi 30 000 let. Srovnání mtDNA současných slonů, jejich velmi vzdálených příbuzných moroňů dugongů či damanů a jejich vymřelých příbuzných mamuta a mastodonta umožnilo objasnit příbuzenské vazby mezi těmito divochy.
Potvrdilo se předchozí podezření, že k mamutovi má nejblíže slon indický (Elephas maximus). Zároveň se ukázala i historie chobotnatců. Jejich kolébka se nacházela v Africe. Před 28 miliony se vydělila větev vedoucí k mastodontům .
Před 7,7 miliony roků se vydal na samostatnou pouť předek slona afrického (Loxodonta africana). A před 6,7 miliony roků se od sebe oddělily větve mamuta a slona indického. Časový scénář nápadně připomíná oddělování lidoopů a rozchod předků člověka a šimpanze. Vzhledem k tomu, že se všichni tito tvorové - lidé, lidoopi i chobotnatci vyvíjeli v Africe, nemusí jít o shodu čistě náhodnou. V pozadí evolučních rozchodu u primátů i chobotnatců mohou stát stejné změny a procesy, jež postihly africký kontinent.
Pramen:
PloS Biology
Poprask v paleontologii: Hallucigenia má konečně hlavu.
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2015)
10 + 1 nejstrašnějších dravců v dějinách naší planety
Autor: Vladimír Socha (02.01.2012)
Přišli jsme o torosaura?
Autor: Vladimír Socha (19.07.2010)
185 let dinosauří paleontologie
Autor: Vladimír Socha (22.02.2009)
Jak dinosauři ovlivnili heraldiku a mytologii
Autor: Vladimír Socha (09.01.2009)
Diskuze: