Srovnávání anatomické stavby je cenným pomocníkem vědců při výzkumu způsobu života dávno vymřelých tvorů.
Pokud na fosílii najdeme znaky, které jsou adaptací současných tvorů k určitému způsobu života, pak můžeme celkem odůvodněně předpokládat, že pravěký tvor byl uzpůsoben k podobným kouskům.
Stuart Humphries z University of Sheffield je však toho názoru, že nikdy neškodí si závěry z anatomických studií prověřit. Třeba fyzikálními výpočty. Ve studii zveřejněné v PLoS Biology si vzal na paškál pterosaury.
Podle některých vědců se někteří zástupci rodů Pteranodon, Rhamphorhynchus, Quetzalcoatlus či Thalassodromeus živili podobně jako dnešní ptáci zobouni (Rynchops). Ti létají nízko nad vodní hladinou a spodní částí zobáku brázdí vodu. Přitom loví drobné rybky.
Humphries propočítal námahu, kterou zobouny jejich zvláštní způsob lovu stojí, a došel k poměrně vysokým hodnotám. Není to tak snadné, jak to z břehu vypadá. Naopak, lov spodní částí zobáku je pěkná dřina. Po ponoření zobáku do vody stoupá energetický výdej ptáka zhruba o pětinu.
Pterosauři na tom byli ještě hůře. U zástupců rodů Thalassodromeus, Quetzalcoatlus a Pteranodon by stoupal energetický výdaj na let po ponoření zobáku do vody na trojnásobek. To je příliš velká zátěž a pterosauři ji zjevně nemohli podstoupit. Živili se jinak. Jak? To je zatím otevřená otázka.
Quetzalcoatlus měl rozpětí křídel až 15 metrů. Jen pro srovnání – jihoamerický kondor má rozpětí křídel 4 metry a Boeing 737 má rozpětí 28 metrů.
Pramen: PLoS Biology
Diskuze:
jen pro srovnání...
Petr Stuchlý,2011-02-28 19:59:09
...quetzalcoatlus měl zorpětí 10 m, kondor má, pokud nejvýš, 3,1 m. Jak mžete říct 15, když největší azhdarchid měl 13 a jak můžete říct 4, když tolik nemá ani albatros (pták s největším rozpětím křídel na světě)? Zaokrouhlování je hezká věc, ale ne pokud se jedná o zbytečné zveličování. Já taky chytil obrovskou rybu, bez osmdesáti centimetrů rovnej metr!
Let nízko nad hladinou
nezelan,2007-07-24 11:43:05
Zajímalo by mě, jestli vzal pan Humpries v úvahu efekt letu nízko nad hladinou. Nevím, jak je to u ptáků, ale nedávno Číňani vyvinuli letadlo využívající tento efekt, které má minimálně dvakrát větší efektivitu náklad/palivo.
http://www.newscientisttech.com/channel/tech/dn12239-waveskimming-plane-developed-in-china.html
Mohl by se tím výrazně kompenzovat odpor ponořeného zobáku.
...
Martin,2007-07-27 07:48:13
Rusi také lietadlo skúšali už v hlbokom socíku na Kaspickom mori a Amíci, čo to sledovali cez satelit, len nechápavo zízali.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
