Zvětšit obrázek

Při Alzheimerově chorobě se v mozku tvoří plaky beztvaré hmoty. Tvoří je shluky malych molekul peptidu beta-amyloidu (hnědě).

Řeč bude o indickém šafránu, sanskrtsky haridra, neboli kurkumě. Travnaté rostlině z jihovýchodní  Asie, kterou známe spíš jako „karí“, což je směs koření, kde kromě mleté kurkumy je ještě černý pepř, kajanský pepř, kmín, koriandr a pískavice. Kurkuma je rostlina z čeledi zázvorovitých a je hojně užívaným léčebným prostředkem ajurvédské medicíny, jejíž počátky sahají do doby 2000 let před Kristem.

Zvětšit obrázek

Curcuma longa

Vědci nyní zjistili, která z látek, obsažených v kurkumě, podněcuje buňky imunitního systému zvané makrofágy k odstraňování hmoty, které se nervová tkáň nedokáže zbavit a jež nás postupně připravuje o rozum. Jde o beta-amyloid, který se při některých neurodegenerativních chorobách jako beztvará rozrůstající se hmota hromadí v mozku. Účinnou látkou, která bílým krvinkám pomáhá se s amyloidními plaky vypořádat, je bisdemethoxykurkumin.

Současně s odhalením této látky se vědcům podařilo určit i gen, který se na správné funkci  imunitního systému podílí. Oba poznatky, jak poznání genu řídícího imunitní systém, tak chemické složení látky, která činnost imunitního systému posiluje, jsou slibným východiskem pro budoucí léčbu neurodegenerativních onemocnění.
Vědci tvrdí, že jsou nyní schopni z krevního vzorku určit, jak imunitní systém reaguje na tvorbu plaků v mozku a že podle toho jsou schopni zahájit potřebnou léčbu.  Gen, který má pod palcem  odstraňování plaků z lidských mozků, vědci nazvali MGAT III. Celé to funguje tak, že zmíněný gen se účastní tvorby buněčných receptorů. Ty umožňují buňkám imunitního systému rozpoznat, proti čemu je třeba zahájit boj. Ten pak probíhá tak, že se makrofágy nasměrují na škodlivé struktury, které začnou rozebírat a z postižené tkáně odstraňovat. 

Kořen kurkumy obsahuje účinnou látku, která stimuluje imunitní systém a napomáhá makrofágům odstraňovat amyloidové plaky.

Možná ještě zajímavější, než je účast zmíněného genu při směrování makrofágů na likvidaci škodlivých plaků, je zjištění, že gen MGAT III zajišťuje celou řadu dalších klíčových funkcí v procesu rozpoznávání cizího a vlastního. A že tento gen má ve správném fungování našeho obranného systému hodně „dlouhé prsty“. Budeme tedy o něm zřejmě brzo psát znovu a ve zcela jiných souvislostech.

O účincích výtažků z kurkumy na imunitní systém se vědělo již delší dobu. Odhalení konkrétní látky, která je za to odpovědná, dává chemikům možnost připravit ji synteticky. Její průmyslová výroba by měla mít tu výhodu, že k jejímu trvalému přísun v rámci prevence, nebo léčby, nebude třeba si každý den dávat kuře po indickém způsobu.

Protože jde o zcela jiný mechanismus boje s amyloidními plaky, než jaký zajišťují B buňky imunitního systému (ty se zlem tvořících se amyloidních plaků bojují prostřednictvím tvorby protilátek), mělo by se spojením obou metod dosáhnout v léčbě Alzheimera lepších výsledků, než jakých se dosahovalo dosud.

Bisdemethoxykurkumin (BDMC)

Kolektivu Američanů, zvláště pak Dr. Milanu Fialovi do University of California v Los Angeles, posíláme k objevení účinné látky blahopřání a držíme palce, abychom zde brzo mohli psát o dalších, stejně skvělých, výsledcích.

Pramen: Proceedings of the National Academy of Sciences