Erytrocyty umí krevním destičkám domluvit, jak se mají chovat. Používají k tomu ATP.

Dana Spence se svými kolegy zveřejnil ve 13. čísle časopisu vydávaném Americkou společností chemiků Analytical Chemistry článek, který mění naše představy o erytrocytech. Ukazuje se, že erytrocyty nejsou jen pasivní přenašeči plynů v krvi. Uvolňují také ATP (adenosintrifosfát), molekulu, jež se jako zdroj energie účastní všech našich životních procesů. K již dříve objeveným schopnostem erytrocytů, jako je schopnost měnit svůj tvar a procházet tenkými vlásečnicemi, můžeme nyní přidat i schopnost chemické mluvy a domluvy s okolními buňkami.

Zvětšit obrázek

Dana M. Spence, analytický chemik na Wayne State University.

Při laboratorním pozorování průchodu krvinek umělými cévami se přišlo na to, že erytrocyt uvolňováním ATP signalizuje krevním destičkám, aby produkovaly oxid dusnatý (NO). Tato molekula je v našem těle poslem, jenž má celou řadu funkcí, včetně pokynu pro dilataci cév krevního řečiště.

Komunikace mezi erytrocyty a destičkami vede ještě k dalším změnám. Když se NO z destiček uvolní, lze kromě zmíněného rozšíření cév pozorovat také příznivou změnu v samotném chování krevních destiček. Snižuje se jejich přehnaná tendence se shlukovat. Vědci přicházejí s teorií, že narušení komunikace mezi krvinkami a destičkami stojí za problémy diabetiků, kteří, jak známo, mnohem více trpí onemocněním srdce, cév a mozkovými příhodami.     

Do tohoto nového pojetí narušené funkce erytrocytů zapadá i pozorovaný příznivý efekt léku Trental (účinnou látkou je pentoxifyllin) u cukrovkářů. Účinek citovaného léku totiž spočívá v podpoře uvolňování ATP z červených krvinek.

I když se to nemusí na první pohled zdát, jde o posun v pochopení toho, co diabetiky ohrožuje. Jde přitom o chorobu, která postihuje stále větší počet lidí. Dnes tato nemoc postihuje už více než 4 miliony Američanů. Téměř polovinu nemocných cukrovkou čeká neblahá zkušenost s nějakou formou poškození nervů.

Zvětšit obrázek

Krevní destičky (označeny šipkou) začnou na pokyn erytrocytů produkovat oxid dusnatý.

Zhruba u třetiny diabetiků se vyvinou komplikace známé jako periferální neuropatie. U diabetiků s periferální neuropatií poškozuje vysoká hladina krevního cukru nervové buňky. Především se to týká drah inervujících vzdálenější části těla – prsty nohou, chodidla nohy, prsty rukou, paže. Tato poškození nervů jsou většinou nevratná a projevují se celou řadou symptomů – mravenčením, ztrátou citu, bodáním, pálením. Někdy jsou projevy zcela opačné a pacient přestane končetinu nebo její část vnímat a  necítí v ní žádnou bolest.

Pochopení signálů, kterými erytrocyty korigují chování dalších "účastníků krevního provozu", může být východiskem k omezení škod, které v našich tělech páchají nemoci, jako je cukrovka.

Pramen: American Chemical Society