Prapodivní paraziti jsou žahavci  
Epopej tolkienovských rozměrů, v níž se točí osudy velice zvláštních parazitů spěje k poměrně překvapivému rozuzlení. Rybomorky jsou úchylní žahavci.

 

 

Zvětšit obrázek
Myxidium serotinum, rybomorka mořící různé druhy žab.

Lovci záhad tradičně honí vzhledově nápadné, ale přesto tajuplné příšery, jako sněžného muže, orgoje chorchoje nebo paroubka. Ti reální záhadní tvorové jsou ale ve skutečnosti často úplně nenápadní a je docela dobře možné, že žijí někde v sousedství.

Zvětšit obrázek
Buddenbrockia u své domovské mechovky.

 

Takovou pozoruhodnou bytostí je zvíře s trestuhodným jménem Buddenbrockia plumatellae. Při pokusu o jeho vyslovení si sice nejspíš zlomíte jazyk, jinak jde ale o seriózně existující potvoru, která navíc velmi pravděpodobně žije i u nás. Zatím ji sice nikdo nenašel, ale to jen proto, že ji zatím nikdo příliš vytrvale nehledal. Zvíře, o němž si až donedávna biologové jenom tiše šeptali, obývá sladkovodní mechovky nejspíš všude po světě a možná to není žádná vzácnost.

 

 


Velice dlouho si s tímhle exotem nikdo nevěděl rady. Je to taková červovitá věc bez vnitřních orgánů,která připomíná háďátka čtyřmi pásy podélných svalů. Když ji rozříznete, tak je úplně symetrická, vůbec nepoznáte, kde má vršek, nebo předek. S nástupem molekulární fylogenetiky a s nálezem jiných podivných zvířat, parazitů rodu Tetracapsula, se najednou ukázalo, že Buddenbrockia a Tetracapsula toho mají velice mnoho společného. Tetrakapsuly jsou podivné rybomorky, co parazitují v lososech na lososích farmách nebo ve sladkovodních mechovkách. S rybomorkami se pojí další podivuhodný příběh.

 

 

Maličké rybomorky (Myxozoa), paraziti především ryb, jak jejich české jméno nezapře, byly v dobách klasické biologie považovány za prvoky. Dneska je jasné, že to jsou druhotně hodně moc zjednodušení mnohobuněční živočichové, jen zatím nebylo příliš patrné, kteří. Většinou se uvažovalo o tom, že by rybomorky mohly být jedny z nejméně odvozených bilaterií, čili skupiny zahrnující všechny odvozené dvoustraně souměrné živočichy, včetně obratlovců.
Buddenbrockia a Tetracapsula nejprve moc nepomohly.

Zvětšit obrázek
Tetracapsula obývající ledviny losovů. Postrach lososích farem.

 

 

Vyšlo pravda najevo, že Buddenbrockia je pohyblivé stádium jedné tetrakapsuly, co parazituje v mechovkách. Od jiných rybomorek se ale docela liší, tak byly zařazeny do zvláštní skupiny Malacosporea (podle toho, že mají měkké stěny spor) a tím to haslo.

 

 

Zvětšit obrázek
Klasická rybomorka rodu Kudoa.

 

Britský tým vedený Peterem W.H. Hollandem z University of Oxford zcela nedávno vypustil převratnou studii, která odhalila pravou tvář buddebrokie a s ní i tetrakapsuly a všech ostatních rybomorek.

 

 

Je úsměvné, že jako nejvhodnější rybomorka pro účely takové studie se ukázala právě nedávno přiřazená Buddenbrockia. Jako jediná známá volně žijící forma rybomorky je pro lovce molekulárních sekvencí mnohem více user-friendly, než paraziti. Izolovat DNA parazita, jako je třeba tetrakapsula nebo další rybomorky, je vždycky těžká věc.

 


V ambiciózní analýze celkem 50 různých spolehlivých genů kódujících proteiny se badatelům nakonec podařilo rozluštit rodinné poměry buddebrokie a to tak, že buddenbrokie je žahavec.

 

 

Zvětšit obrázek
Výsledný strom Hollanda a spol. Buddenbrockia je žahavec.

Z fylogenetického stromu poměrně ční dlouhá větev buddenbrokie, což neklamně signalizuje velké množství evolučních změn oproti ostatním zvířatům, tedy jinými slovy všemožné problémy. Na druhou stranu, 50 proteinových genů je slušný výkon a výsledkům se dá s jistou opatrností věřit.

 

 

Podle autorů to celé byla detektivní práce hodná Sherlocka Holmese a srovnatelná s počátkem sekvenování lidského genomu. Tomu se ani nelze divit a díky jim za to. Je to skvělý objev a navíc povzbuzení pro jiné týmy pracující na dalších fylogenetických záhadách. Jak je vidět, s trochou snahy jde úplně všechno.

 

 

Prameny:
Science 317: 116-118, Wikipedia, Vesmír 84: 292-294.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Datum: 14.07.2007 01:59
Tisk článku

Související články:

Toxoplazma leze do mozku. Co kdyby to dělala pro dobrou věc?     Autor: Stanislav Mihulka (03.08.2024)
Zlovolná motolice hackne geny korýše a promění ho v lákavou kořist     Autor: Stanislav Mihulka (29.08.2023)
Důvtipný výzkum odhalil, jak fungují pruhy zeber     Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2023)
Vlci nakažení toxoplazmou se mnohem častěji stávají vůdcem smečky     Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2022)
Krádež identity stylem „Toxo“     Autor: Josef Pazdera (29.10.2022)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz