Zvětšit obrázek

Snímek kráteru Victoria pořízený sondou Mars Reconnaissance Orbiter, na kterém je znázorněno putování roveru Opportunity po jeho okraji. Kredit - NASA/JPL/Cornell/University of Arizona/Ohio State University

Oba rovery získávají veškerou potřebnou elektrickou energií ze solárních článků, které pokrývají panely o ploše 1,3 m2. Ty byly na samotném počátku výpravy schopny dodat denně 900 Wh. Postupně jejich účinnost klesala, částečně také vlivem prachu, který je postupně pokrýval. Nicméně se už několikrát stalo, že výkonnost solárních panelů náhle vzrostla. Vědci to přičítali tzv. prachovým dervišům, vírům v atmosféře planety, které sluneční panely náhodně očistily.

Zvětšit obrázek

Takto cestoval rover Opportunity po povrchu Marsu dříve než dosáhl okraje kráteru. Kredit - NASA/JPL/Cornell/MSSS/Ohio State University

Taková událost ostatně potkala Opportunity i na konci června, kdy dostupné množství energie prudce vzrostlo na 800 Wh. Byla to povzbuzující zpráva zvláště v souvislosti s rozhodnutím poslat rover na dno kráteru Victoria. Nicméně nadšení nepanovalo příliš dlouho. Už předtím se totiž v atmosféře Marsu vytvořila velká bouře, která zvedla prach ve vzdálenosti necelých tisíc kilometrů od roveru. Řídící tým začal být na pozoru. Díky družici Mars Reconnaissance Orbiter mají vědci možnost prakticky nepřetržitě vývoj prachové bouře. Už 30. června se rozhodli omezit aktivity robota a plánovaný sestup do kráteru prozatím odložit.

Bouře postupně rostla a průhlednost atmosféry Marsu se prudce snižovala. Během dvou týdnů bouře zahalila prachem oblast o rozloze 18 miliónů kilometrů čtverečních. Když už se zdálo, že bouře dosahuje svého maxima a bude postupně ustupovat, objevila se další. Zpočátku sice menší, ale postupně rovněž rostla. Pátého července už zakrývala území o rozloze 7,7 miliónu km2. Společně tak zahalily do prachu území o rozloze větší než je plocha Spojených států a Kanady dohromady.

Naposledy byla obří bouře na Marsu pozorována v roce 2001. Tehdy zahalila doslova celou planetu do prachového závoje. Současné bouře zatím takových globálních rozměrů nedosáhly, ale i tak působí operátorům roverů vrásky. Množství slunečního záření, které se dostane až na povrchu planety pokleslo o celých 99%. S takovou situací se zatím Spirit a Opportunity dosud nesetkaly. Druhý z nich má v současnosti k dispozici pouze 280 Wh denně. To je jako bychom si mohli každý den svítit jen necelých pět hodin 60W žárovkou!

Zvětšit obrázek

Pohled do kráteru Victoria na místo zvané „Cape St. Vincent“. Kredit - NASA/JPL/Cornell

„Nejhorším scénářem je, že množství prachu na obloze sníží sluneční energii na takovou úroveň, která nás donutí vypnout mnoho zařízení, abychom ušetřili energii,“ komentuje vzniklou situaci Mark Lemmon (Texas A&M University), který je členem řídícího týmu. Příliš malé množství energie by vedlo k vyčerpání baterií roveru a umožnilo chladným teplotám negativně působit na palubní elektroniky. „Je to jako byste nechali svůj laptop na pospas antarktické zimě,“ vysvětluje následky John Callas (JPL Pasadena), manažer projektu.

Nicméně bezprostřední zánik roverům zřejmě nehrozí. Je o tom přesvědčen i Christopher McKay, planetární vědec z NASA Ames Research Center, který je zároveň členem týmu připravované výpravy Phoenix Mars Lander. Upozorňuje ale, že oba roboty už výrazně překročily „výrobní záruku“ a tak není vyloučeno, že některý ze systémů přeci jenom selže. „Ve skutečnosti bych byl ale překvapen (kdyby se tak stalo), zvláště když nyní oba dva přežily zimu,“ dodává McKay.

Vědci se rovněž opírají o zkušenosti z dřívějších výprav. Legendární sondy Viking rovněž zažily přímo na povrchu obrovské prachové bouře a přežily je. Atmosféra Marsu je velmi řídká ve srovnání s zemskou a proto není vhodné si prachovou bouři na této planetě představovat jako podobný jev v pozemských podmínkách. Peter Smith (University of Arizona), který je hlavním výzkumníkem výpravy Phoenix, upozorňuje na skutečnost, že na Marsu ve skutečnosti nedochází k úplnému zablokování přístupu slunečního záření k povrchu. Prach totiž spíše záření rozptyluje než aby jej zcela blokoval.

Zvětšit obrázek

Snímky Hubbleova kosmického dalekohledu ukazující prachovou bouři, která v roce 2001 postupně zahalila celý povrch Marsu. Kredit - NASA, James Bell (Cornell Univ.), Michael Wolff (Space Science Inst.), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Rover Opportunity před devíti měsíci doputoval k okraji kráteru Victoria, který má průměr 800 metrů. Kráter ležící asi 6 km jižně od místa robotova přistání vyhloubil dopad meteoroidu před několika miliardami let. Dlouhou dobu jej zkoumal z jeho okrajů a nyní se vědci rozhodli poslat robota dovnitř kráteru. Kvůli prachovým bouřím je ovšem toto dobrodružství prozatím odloženo.

Na závěr ještě připomeňme, že rovery Spirit a Opportunity přistály na povrchu planety v lednu 2004. Původně se očekávalo, že zde budou pracovat po dobu zhruba 90 dnů. V současné době už plánovanou životnost překročily přibližně 12krát. Ač nejsou ve zcela optimální kondici, jsou stále ještě schopny se po povrchu Marsu pohybovat a přinášet nové a nové poznatky o současnosti i historii této planety.

Zdroje:
NASA
Space.Com