Fragilní X, nebo také syndrom fragilního chromosomu X, je běžnou příčinou mentální retardace. Je hned na druhém místě za Downovým syndromem. Podle některých pramenů se tato porucha vyskytuje u jednoho z 1200 chlapců, podle některých novějších statistik se vyskytuje až u každého čtyřtisícího. To, na čem se všichni výzkumníci shodují, je označení viníka. Je jím mutace na chromozómu X.
Míra postižení osob s touto poruchou je různá. Mezi projevy patří hyperaktivita, zvětšená varlata (makroorchidismus), vysoký hlas, úzký obličej, velké uši, dlouhá spodní čelist a volné klouby a mentální zaostalost.
V literatuře se můžete setkat i s termíny Renpenningův a Martin-Bellův syndrom. To ale jsou jen označení pro různé varianty této choroby.
Choroba fragilní X se netýká jen chlapců, postihuje i dívky. Ty ale méně často. Postiženo bývá jedno z 2500 děvčat (pramen CDC uvádí jedno ze 6000). Výskyt v různých populacích může být odlišný, nicméně vždy platí, že z dívek s fragilním chromozómem X jich třetina je mentálně normálních, třetina má inteligenci hraniční a třetina jich je mentálně zaostalá.
Jak už jsme si řekli, tak viníkem a konkrétní příčinou onemocnění fragilního X je mutace jednoho genu. Tento gen byl nazván FMR1. Slovo „fragilní“ je vyjádřením toho, že porucha vede ke vzniku častých zlomů v místě, kde je zmíněný gen umístěn. Toto lomivé místo je na dlouhém raménku chromozómu X v místě označeném jako lokus Xq28.
Ve sborníku Národní akademie věd USA vyšla v tomto týdnu práce, která se tomuto postižení věnuje. Práce je zaměřena na dědičnou mentální omezenost související s autismem. Pokusy se sice konaly na myších, ale na speciálních myších, které jsou modelem tohoto lidského onemocnění. Jde o zvířata, která jsou geneticky upravena tak, aby se u nich vytvořil fragilní X chromosom. Tyto myši trpí obdobou toho, co u nás vede ke zhoršené schopnosti se učit, autismu a mentální retardaci.
Do doby zveřejnění článku o kterém zde nyní referujeme, nebyla známa účinná léčba fragilního X a ani dalších typů autismu. Američané nyní přišli na to, že utlumení aktivity určitého enzymu v mozku může být účinnou terapií psychické retardace a zřejmě i autismu. Tím klíčovým enzymem (proteinem spouštějícím chemickou reakci) je p21-aktivační kináza. Zkráceně PAK. Jde o enzym, který ovlivňuje počet, velikost a tvar spojů mezi mozkovými neurony.
Z pokusů vyplynulo, že „přibrzděním“ tohoto enzymu lze napravit škody, ke kterým ve struktuře nervových spojů u postižených fragilním X dochází. Tento zákrok rovněž obnovil pošramocenou elektrickou komunikaci mezi neurony. Jedním slovem, výzkumníkům se podařilo napravit abnormality, jež nenormální chování způsobují.
Nejpozoruhodnější na tom všem je, že gen, který tlumí zmíněný enzym, (kinázu PAK), se objevuje funkční až ve třetím týdnu po narození pokusných myšek. To znamená, že nervové abnormality u myší s fragilním X chromosomem jsou vratné i poté, co už porucha vznikla.
Poněvadž je pravděpodobné, že by tento mechanismus měl podobně fungovat i u lidí, je velká šance, že prostřednictvím inhibitorů enzymu půjde i u nás lidí, následky fragilního X léčit. Je to fascinující představa. Měli bychom nástroj k nápravě již vyvinutých symptomů, jakými je snížení intelektu.
Dendritický trn a jeho úloha
Nervové buňky mají tělo, z něhož vedou vlákna. Jedno vlákno je silné a tomu se říká axon. Axon je obklopený myelinovou pochvou, může být dlouhý až jeden metr a vede nervový vzruch odstředivě (ven z těla buňky).
Z těla nervové buňky ale vede také mnoho slabších vláken. Těm se zase říká dendrity. Vedou nervové vzruchy od receptorů do těla neuronu (dostředivě). Jsou vstupní částí neuronu a na jednom neuronu jich je mnoho. Dendrity se bohatě větví a vytvářejí stromečkovitou strukturu tvořenou útvary, kterým se říká dendritické trny. Jejich prostřednictvím se buňky domlouvají. Pacienti s fragilním X mají počet dendritických trnů v mozku zmnožen. To by ještě nemuselo vadit kdyby jejich zmnožení neprobíhalo za cenu jejich ztenčení. Tím, že tyto komunikační spoje jsou tenké, neumí přenést tolik signálů, jako dendrity zdravých jedinců.
Náprava nervových spojů
Když vědci u myší s fragilním X a poškozeným mozkem v důsledku málo funkčních dendritických výběžků, utlumili mozkovým buňkám funkci jednoho z enzymů - aktivační kinázu (enzym PAK), tak v jejich mozku začalo docházet k nápravě. Mizely abnormality ve struktuře dendritů.
Nejen, že byla pozorována náprava porouchaných mozkových spojů na anatomické úrovni, ale došlo i nápravě funkční - slabá elektrické komunikace mezi neurony se zvýšila.
Závěr
To, že se podařilo zlepšit situaci nemocných myší zákrokem, který následoval až několik týdnů po objevení se zmíněných příznaků choroby, dává tušit, že také u postižených lidí by tento způsob léčby mohl být účinný. Je možné, že během krátké doby budeme autisty zbavovat jejich problémů spojených s neschopností se soustředit. Léčba by měla být účinná dokonce tehdy, kdy už je nemoc, tak říkajíc, v plném proudu. Teoreticky by tato léčba měla zabírat i u těžších postižení, včetně osob retardovaných.
No řekněte, není to krásná představa, že ve společnosti a v jejích institucích ubude osob rozumu mdlého? A pokud tam přece jen proniknou, půjde je utlumením jediného enzymu duševní impotence snadno zbavit...
Pramen: Massachusetts Institute of Technology
Diskuze:
