Úvod
Prvorozenost v historii lidstva byla významnou institucí. Dobře to dokládají historické záznamy z doby starověkého Izraele. Izraelité měli spolu s ostatními národy archaické doby velikou touhu po potomcích. Navíc ale byla v případě Izraelitů tato touha zesílena příslibem o jejich rozmnožení a mesiánském poslání. Každá žena byla potenciální rodičkou budoucího Spasitele světa. Bezdětnost byla prokletím a hanbou. Zde jsou kořeny polygamie a instituce obligatorního levirátního sňatku. Děti jednotlivých manželek ale byly rovnoprávné. Ale! A tím se nyní dostáváme k meritu věci. Prvorozený otcův syn měl mimořádné postavení, neboť mu v důsledku zvláštního otcovského požehnání patřila autorita nad všemi sourozenci.
Podle mojžíšského zákona měli všichni synové nárok na stejný podíl otcova majetku, jen prvorozený má nárok na dvojnásobný podíl. Děti otrokyně měly nárok na podíl jen tehdy, jestliže byly adoptovány, jinak byly odměňovány ještě za života otce, když opustily otcovský dům. V případě, že otec nezanechal po sobě žádné syny, dědily dcery. Když nebylo žádných dětí, dědila vdova a nejbližší mužovi příbuzní.
Podle bible tedy otcův prvorozený syn měl dostat dvojnásobek dědictví vzhledem k ostatním synům. Tím bylo i postavení prvorozeného syna mezi ostatními daleko váženější a prvorozenost v sobě obnáší svrchované dědické právo. V Bibli je sice také několik případů, kdy se druhorozený syn stal dědicem, ale ten pak byl vzápětí nazván prvorozeným. Prvorozenost je tedy symbolem na více významových úrovních. Dokládá to například i příběh o Abelovi, který obětuje prvorozené zvíře svým démonům. V každém případě prvorozenost vždy znamenala něco významnějšího.
Také v našich dějinách hrála prvorozenost svoji úlohu. V Kosmově kronice z 12 století se třeba u prvorozeného syna Břetislava a Jitky uvádí i datum jeho narození. U jejich druhorozeného syna se už uvádí jen jméno a přesto, že Jitka porodila nejméně pět dětí, o dalších se kronikář už ani nezmiňuje. Také Dalimil ve své kronice píše o tom, jak se prvorozený syn Spytihněv ujal vlády po Bořivojovi. Prvorozenectví se věnují i rukopisy. V zelenohorském se praví: Běda ptákům, k nimž se zmije vkrade, běda mužům, jimiž žena vládne! "Muži jenom sluší mužům vlásti" - prvorozený má právo dědit!
Ostatně i svatý Václav je podle středověké legendy prvorozený syn Vratislava a jeho choti kněžny Drahomíry.
Jak se dá předpokládat, tak do tohoto práva prvorozených musela vnášet problém dvojčata. Dokládá to i bible, kde jsou zmiňováni Jákob a Ezau, synové-dvojčata Izáka a Rebeky, jejichž boje začaly už v matčině lůně. Další biblická dvojčata jsou Perez a Zarach, Jákobova vnoučata. Také oni bojovali o právo prvorozeného.
Problém si naši předci vyřešili po svém. Začali dvojčata považovat za něco nepřirozeného. Čato je zabíjeli a ženy, jimž se dvojčata narodila, byly označovány za cizoložnice a nezřídka vyháněny z komunity.
Teprve až v 18 století se na dvojčata začal názor poněkud měnit a začala být přijímána jako něco téměř normálního. O to víc vyvstal problém prvorozeného. V období monarchie bylo velmi důležité, určit, který ze dvojčat-chlapců přišel na svět první. Přesto vznikaly vášnivé diskuse o tom, je-li možné považovat za prvorozeného toho, který se dostal první na svět, nebo je-li prvorozený ten, který sice přišel na svět druhý, ale do dělohy matky se dostal jako první.
Patrně nejznámějším dvojčecím příběhem z dějin je příběh Muže se železnou maskou. Tento Muž se železnou maskou strávil většinu svého života ve vězení, aby se nedostal mezi lidi a aby si nikdo jeho podobu nemohl spojit s někým velmi důležitým. Předpokládá se, že byl dvojčetem Ludvíka XIV. Ale to už jsme hodně odbočili.
Od konce 19. století stát začal mnohem více zasahovat do rodiny a omezovat práva otce. Vztahy mezi rodiči a dětmi se svým způsobem vyčistily – už není privilegovaný pouze prvorozený.
Zkoumáním prvorozenectví se do dnešní doby zabývalo mnoho vědeckých autorit. Nic světoborného ale nezaznamenaly. Snad jen to, že prvorozenost s sebou nese i nevýhody a tak je dnes označováno jako rizikový faktor v těhotenství, podobně jako třeba obezita rodičky. Samotní sourozenci jsou ale považováni za „jaksi rovnocenné“. Klidné vody prvorozenectví ale nyní rozbouřil pan Kristensen z Norska. Jeho jméno začínají citovat všechny výzmané agentury, přebírající poznatky z výzkumu.
Armádní záznamy
Neobvyklý přístup k výzkumu zvolil Dr. Kristensen z Norway"s National Institute of Occupational Health. Pustil se do pátrání v armádních spisech, které norský úřední šiml vedl na své brance. Přišel tak k nebývale velkému souboru dat. Z údajů o 240 000 mužů vyplynulo, že prvorození synové mají IQ v průměru o 2,3 bodu vyšší než jejich mladší bratři. Pokud je v rodině více synů, tak ten druhý v pořadí předčí v inteligenci toho třetího. Rozdíl mezi bratry na druhé a třetí pozici už je ale menší a v hodnocení IQ se liší jen o 1,1 bodu.
Podle Kristensena tyto výsledky dávají logický základ pro vysvětlení faktu, že společnost prvorozence upřednostňovala. Je to proto, že jejich IQ je vyšší, nikoli proto, že se narodili jako první.
Příroda, nebo výživa?
Výzkum nyní potvrdil to, co mnozí předpokládali po více než století – že prvorození mají nějakou přednost. Zjistit o jakou přednost jde se nedařilo hlavně proto, že v různých rodinách panují odlišné podmínky. Aby to Kristensen vykompenzoval, porovnával pouze bratry, kteří pocházeli z jedné rodiny. Proto lze jeho výsledkům jen těžko co vytknout.
Někteří autoři se domnívají, že rozdíly v IQ vznikají už v děloze. Viní matku, že její imunitní aparát je častějšími porody vybuzen k většímu odporu proti „cizí“ tkáni v jejím těle a že její protilátky likvidují mozkové buňky. Kristensen to svým pokusem vyvrátil. Podle něj to je spíše záležitost vzájemných vztahů v rodině. Jde o to, že starší sourozenci mohou profitovat z toho, že delší dobu využívají rodinné zdroje a že také mohou získávat tím, jak jsou jejich mladší bratři a sestry vyučovány. Tak nějak podle hesla „opakování matka moudrosti“. Určitým stimulem může být ale i fakt, že se toho od prvorozených, podle jejich sociálního postavení, více požaduje, což je nutí aby na sobě více pracovali.
Ze získaných poznatků, které Kristensen se svým týmem z armádních záznamů vytěžil, stojí zato jmenovat ještě poznatek, že větší rozdíly mezi bratry byly, pokud pocházeli z málo početných rodin. A nebo pokud šlo o rodinu, kde žena získala vyšší vzdělání.
Norská studie už má ale i své skeptiky. Ti odmítají, že by pořadí porodu mohlo inteligenci nějak ovlivnit. Jedním z pochybovačů je americký psycholog z Oklahomy, profesor Joe Rodgers. Argumentuje tím, že pořadí porodu bylo zkoumáno již tolikrát a prakticky byl sledován jeho vliv na všechno, co si jen vymyslíme. Distingovaně vyjádřeno – je ohromený tím, že se Kristensenovu týmu podařilo zjistit tak velké rozdíl ( 2,3 bodu!) aniž by si toho kdo dříve všimnul.
Poznatky z vojenských archivů však hovoří samy za sebe a Kristensen k tomu dodává „ I když byl rozdíl vlivu prvorozenosti na IQ zjištěn u mužů, není důvod, proč by totéž nemělo platit i pro ženy“.
Stárnutí duchů ve stroji? Pokročilé generativní inteligence trpí demencí
Autor: Stanislav Mihulka (21.12.2024)
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?
Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Pouštění proudu do mozku zlepšuje matematické schopnosti
Autor: Josef Pazdera (06.11.2010)
Diskuze:
Ad "Nesprávné výsledky" od Ccecila
Igor Turecek,2007-07-20 16:21:54
K výběrové chybě dochází tehdy, když se nepoužije celý soubor, ale jen jeho výběr. Kristensen použil soubor s 250 000 branci. K výběrové chybě by došlo, kdyby zpracoval např. jenom 100 branců. K výběrové chybě ve studii určitě nedošlo. A studie také nedošla k chybným výsledkům. Zopakuji ještě jednou proč nedošlo.
1. Vyšlo se z poznatku negativní korelace mezi inteligencí a pořadím narození.
2. Jiní vědci vytvořili řadu hypotéz: a) negativní korelace má původ v genetických rozdílech, b) v lepší prenatální výživě, c) v horší rodinné konstelaci pro druhorozené, apod.
3. Podle Kristensenova výzkumu je vyšší inteligence prvorozených výsledek určité rodinné konstelace.
Dokazuje to tím, že jestliže umřel prvorozený, má druhorozený nebo třetí v pořadí inteligenci stejnou nebo dokonce vyšší. Kristensenův výzkum tvrdí, že prvorozenost vyšší inteligenci nezaručuje! Jsou-li ovšem tradice takové, že prvorození jsou vychováváni tak, že se tím podporuje inteligence, pak v takovávých souborech bude vždy nalezeno, že prvorozený má vyšší inteligenci. V tomto případě by bylo možné takovým výzkumům výběrovou chybu eventuelně vytknout. Ale pojem výběrová chyba by byl neadekvátní. Spíše by se mělo hovořit o určitém typu kultury, který preferuje prvorozenost a nikoliv rovnost sourozenců.
Nějaký skutečný test inteligence se nepoužil. Došel jsem k tomu tak, že ve studii se poukazuje na vysokou korelaci mezi použitým dotazníkem a nějakým inteligenčním testem.
Nesprávné výsledky
Ccecil,2007-07-09 00:21:18
Nesprávné výsledky jsou dány výběrovou chybou.
Je to obdoba stavu, jako by jste se ptali na srazu politických vězňů na voličské preference KSČM.
...inteligence u brancu??
kamil hula,2007-06-29 16:41:41
...podivejte se nekdy na vojaky....poslechnete si je....treba i v televizi....merit IQ u vojaku je jako merit destovy srazky na Sahare....(nicmene bych rad delal ten vyzkum, nejradeji dlouhodobou nejakou studii..... kde se prosim na to daji sehnat penize??)...zapamatujte si prosim Huluv axiom....kanonenfutter ma IQ roven nule.......
..znama vec...
jara cimrman,2007-06-29 16:29:19
...toto jest znama vec....pred nekolika desetiletimi jsem v tomto smyslu upozornil vladu Cinske lidove republiky, aby se v zemi produkovali pouze sami prvorozenci....vysledky se posleze dostavily, viz dnesni uspechy cinske komunisticke ekonomiky....je to tim ze tam jsou dneska samy chytry lidi....Vas Jara Cimrman
Trochu pochybuji.
Pepa z depa,2007-06-28 08:34:53
Znám hodně výjimek, že tomu tak vždycky není. Není ani uvedeno, zda se jedná o IQ prvorozeného u otce nebo matky(rozvody, další manželství, dítě typu :matka jistá-otec nejistý, nemanželské děti).Jak se rozvíjí IQ dětí v rozbitých rodinách plných hádek, nenávisti a různě zanedbávaných, na rozdíl od dětí, které mají plnohodnotnou péči bez jeslí, školek od 2,5 roku a nejsou stresované časným ranním vstáváním do těchto odstavných zařízení? Na velikost IQ mohou mít vliv i negativní příčiny v těhotenství(banální choroby,léky, pracovní prostředí, velikost plodu a vnější vysoké letní teploty v osmém,devátém měsíci těhotenství-kdy se nastávajícím maminkám v rozpálených městech plných smogu zrovna nejlíp nedýchá ...). K čemu vlastně takový možná i drahý výzkum slouží?
Způsob výchovy ovlivňuje inteligenci
Igor Tureček,2007-06-28 01:03:05
Podíval jsem se na odkaz Science vol. 316, No: 5832. Pod adresou http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/sci;316/5832/1717
a tam se jednoznačně píše – na několika místech – že Kristensen a Bjerkedal nalezli, že na inteligenci má rozhodující vliv sociální pozice v rodině a nikoliv prvorozenost. Toto se vydává za fakt. Dokazuje to také obrázek uvedený v Science a na který mě Josef upozorňuje. Při vyhodnocování obrázku se musí vyjít z hypotéz obou pánů.
“Efekt rodinné sociální interakce se projeví vyššími hodnotami u druhorozeného, který ztratil staršího sourozence než u subjektů, kteří jsou jak sociálně tak biologicky zařazení na druhém místě. (“A social interaction effect within the family would result in higher scores for a secondborn who had lost an elder sibling than for subjects ranked second both socially and biologically.”)
Tuto hypotézu obrázek také dokazuje. Jestliže prvorozený zemřel, má druhorozený v průměru stejnou inteligenci. Jestliže zemřel prvorozený a druhorozený, pak má třetí v pořadí inteligenci v průměru dokonce vyšší než jakou by měli jeho starší sourozenci.
Závěr, který jsem uvedl pod bodem 4, jsem opsal z psychcentral – adresa je uvedena. Každý si to tedy může zkontrolovat. Jenže jej musím vzít zpět. Nebyl to totiž, jak se zdá, ten hlavní závěr Kristensena, ale asi jeho ústupek vuči vlastním výsledkům. Totiž, že svůj nález o větší důležitosti sociálního pořadí relativizoval.
Já jsem se problému negativní korelace mezi inteligencí a pořadím narození nikdy nezabýval. Nicméně se mi vyšší inteligence u prvorozených zdá velice podezřelá. A Kristensen a Bjerkdal potvrzují, že to podezřelé je. Že totiž prvorozenost NENÍ rozhodující.
Proto:
1. Vyšší inteligence u prvorozeného se proto jeví spíše jako výsledek zprůměrování dat. Jestliže se vyloučí vliv zprůměrování a data se pokud možno vyrovnají, získají se jiná fakta. A ta lépe reprezentují realitu. Jinak řečeno: “Fakt”, že prvorozený má vyšší inteligenci, je méně pravděpodobný než “fakt”, že způsob výchovy se podepisuje na vyšší inteligenci více. Sociální psychologové tomu říkají sociální pořadí, tedy jak byly děti vychovávány a jakou roli hráli v rodině.
2. Troufám si dokonce tvrdit, že by se nalezly i jiné výsledky, kdyby se uvažovalo o brancích, kteří měli stejné rodiče, ale jeden byl vychován v rodině a druhý v nějakém ústavu. Nebo alespoň část života v ústavu. Projevila by se tam sociální deprivace a zajímalo by mě, jak by to s inteligencí dopadlo. Nemusely by se možná ani brát takové křiklavé případy.
3. Prvorozenost může být “faktem” v určitých kulturách. Nemám po ruce analogický výzkum pro českou populaci. Ani pro nějakou slovanskou. Ani žádné takové neznám. Co možná platí pro Angličany, neboť tady takové výzkumy začaly, nemusí ale platit pro Nory, Čechy nebo v Mozambiku.
4. Jaký IQ test byl brancům sejmut jsem se také nedozvěděl. Ani z dodatečných informací na www.sciencemag.org/cgi/content/full/316/5832/1717/DC1.
Pouze se uvádí, že data získaná od branců korelují s Wechslerovým testem inteligence. Odkaz na “stanines” mi říká, že to asi test inteligence v pravém slova smyslu nebyl, nýbrž nějaký dotazník, kde branec měl vybrat mezi dvěma extrémy. Například řídím se podle druhých versus rozhoduji podle sebe. A mezi těmito extrémy je devět “chlívečků”, kam proband zakřížkuje svoji odpověď. Říká se tomu “standard nine”, tedy “stanine”. A to mohl být třeba Cattelův 16 PF (tj., Personal Factors) nebo MMPI (Minnesota Multiphasic Personality Inventory) a další. Otázek bývá v takových testech hodně. Desítky až stovky, takže to někdy trvá dlouho, než se dotazník vyplní.
5. Měl bych ještě pár námitek. Ale jenom jednu. V sociální psychologii nemají fakta charakter chemických nebo fyziologických fakt. Aby se autoři dobrali jakž takž spolehlivých údajů, tak by museli použít jinou metodiku sběru dat. A ta by byla určitě dražší než ta, že sebrali úřední data branců a nechali je projít počítačem.
Moje poznámky nemíří jen na Osla, ale také na Kristensona et al., na metodiku v sociální psychologii obecně a obracejí se hlavně na čtenáře a ne na autora článku. To proto, aby se Josef náhodou necítil až přespříliš oslovován.
Pochybovačům od zeleného stolu, tedy ti, kteří se na nějaký zdroj ani nepodívali, bych chtěl sdělit, že rozdíl byť i jediného IQ bodu může být statistický velmi významný. Záleží na velikosti souboru apod. Jinak výsledky ve studii jsou statisticky významné na 5ti % hladině. Pro ty, co statistiku neznají – z 95ti procent. Ve výzkunech se standardně uvádí 5ti % a 1 % hladina významnosti.
hodně nebo málo?
martina,2007-06-27 11:04:19
nemůžu si pomoct, ale 2,3 bodu v IQ testu mi nepřipadá jako nějak zásadní rozdíl, rozhodně ne natolik, aby to stálo za rozvíjení teorií co, jak a proč. také s přihlédnutím k faktu, jak nepřesné jsou IQ testy a jakou roli v nich hraje náhoda, štěstí a momentální psychické rozpoložení. zdá se mi, že má někdo tendenci dělat z komára velblouda a uvádět do praxe rčení, že přání je otcem myšlenky
zajímavý
doxtan,2007-06-27 06:56:20
rozhodně by to stálo za dlouhý rozbor, napadá mě spousta otázek, například
-jaký je vztah prvorozenců otce, matky a obou rodičů?
-jaký má vliv věk rodičů v době narození?
-jde skutečně jen o fakt prvorozenství?
-platí tento vztah i pro dcery?
-jaký je poměr IQ prvorozených synů a prvorozených dcer?
Mě osobně připadá nejpravděpodobnější vysvětlení spíše sociální, tedy že starší sourozenec se učí znovu s mladším a navíc jej má na hrbu, ale to si možná jako prvorozený syn jen fandím :-)
Jo
Vratislav Čihák,2007-06-27 11:37:53
Správná připomínka. Proč se neuvádí chyba měření a způsob, metodika. Také nevím jaký druh inteligence se měřil, je jich hned několik.
prvorozeny a presto blby :-)
milanek,2007-06-26 21:57:04
ja sem prvorozeny a jsem minimalne o 20 IQ bodu
hloupejsi nez muj \\"trapne\\" druhorozeny bratr ,tak kde udelali soudruzi z norska chybu ?:-)
pravopisná poznámka
tomáš Krásenský,2007-06-26 21:07:10
Opakovaně i na Oslu čtu "protěžovat" (že to slyším v televizi mě nepřekvapuje). Prosím pěkně, není to od slova "protekce"? ... náhodou?!... a ne od slova "gravitace"?
no přece
tomáš Krásenský,2007-06-26 22:35:17
... že správně je "protežovat", ne "protěžovat", jak se pohříchu mnohdy píše, natož říká
ten špatný tvar
tomáš Krásenský,2007-06-26 22:38:33
... je v posledním odstavci oddílu "Armádní záznamy"
sad
as,2007-06-27 00:02:13
huh, pro mě novinka, ale asi to tak bude
http://www.lupa.cz/clanky/banner-cz-kdyz-hledate-alternativu/nazory/41761/
Nedostatky příspěvku ....
Igor Tureček,2007-06-26 20:40:41
... jsou následující:
1. Autor neuvádí zdroj informací. Nicméně podle odkazu na Norský institut jsem na adrese
http://psychcentral.com/news/2007/06/23/iq-differences-explained-by-family-dynamics-not-biology/
našel jiná data než v článku. Tam má prvorozený IQ 103, druhorozený 100 a třetí v pořadí 99. Nikoliv, že prvorozený má IQ o 2,3 vyšší. Také by mě zajímalo, jak autor přišel k hodnotě 2,3 respektive 1,1.
2. Ve zprávě se neuvádí o jaký inteligenční test se jedná. Jaká norská verze Wechslera nebo Inteligenčního strukturního testu nebo Ravenovy matrice, apod. to byla. Nebo to byl Army Alpha? Zda testy byly verbální nebo nonverbální, individuálně nebo skupinově prezentované, Uvádí se, že to byly armádní záznamy. To je ale hodně málo.
3. Povšechné IQ číslo má pranepatrnou až žádnou výpovědní hodnotu. Je na nic jako vysvětlující faktor, poněvadž je to psychologický konstrukt. Při četbě článku ale takový dojem získávám. Totiž, že se vysvětluje konstruktem. Viz věta "Je to proto, že jejich IQ je vyšší, nikoli proto, že se narodili jako první." Konstruktem lze vysvětlovat ledacos, záleží na tom, jak takový konstrukt definuji. Jako všeobecný g-faktor, jako sociální inteligenci, jako strukturní inteligenci (jazykovou, hudební, matematicko-logickou, prostorovou, tělesně pohybovou, intrapersonální a interpersonální), jako macchiavelistickou inteligenci, praktickou inteligenci, emoční inteligenci, úspěšnou inteligenci, morální inteligenci, spirituální i., existenciální inteligenci. Pro samé stromy není vidět les.
4. Závěr v mnou nalezené zprávě je také diametrálně odlišný od názvu a závěru v článku na Oslu. Není ten, že prvorozený má vyšší IQ. Není to biologický faktor. Je ten, že jak biologické, tak sociální faktory jsou stejně důležité. Totiž:
"Biological birth order (which includes all children in a family, including those who have died) and social birth order (which includes all living children in a family) may be equally important with respect to children’s IQ scores, noted Kristensen and his colleagues." A to už tady bylo nesčíslněkrát.
5. Gödelův teorém (každý dostatečně komplexní systém nemá principiálně prostředky na to, aby mohl zaručit vlastní bezespornost) je ve výzkumu mozku na nic. Dojde se tak k závěru, že ke zkoumání inteligence používáme jako nástroj inteligenci a proto je principiálně nemožné ji zkoumat (Kuhlenbeckův paradox). Jestliže chce někdo vytvářet nesmysly nebo tautologie (intelitence je to, co měří můj test inteligence), tak mu v tom můžeme těžko bránit. Ale výpovědi typu že "Máslo je máslo" jsou dobré tak do reklamy. Za základ vysvětlování je nutno chopit se vzruchu jako základní jednotky ke zkoumání mozku. A ne inteligence alias chytré zpracování informací.
Ale pane Turečku!
josef pazdera,2007-06-27 00:16:09
Igore, Vaše kritika je trochu mimo mísu. Když si přečtete můj text pořádně, zjistíte, že neuvádím rozdíl mezi prvorozeným a druhorozeným ve speciálním případě, kdy jsou získaná data "ošetřena" o ty případy, kdy jeden nebo dva sourozenci umřeli. U takto "ošetřených“ dat je skutečně rozdíl větší a činí celé tři body. Nám připadalo vhodnější vycházet z dat vztažených na všechny naměřené hodnoty. Tedy i o tu skupinu sourozenců, jimž bratr, nebo bratři, umřeli. Právě tato okolnost naměřené hodnoty poněkud snižuje. V "neošetřeném" souboru je rozdíl takový, jaký v článku uvádím: 2,3 body. Nejsem sám, kdo uvádí tuto hodnotu. Stačí, když se podíváte třeba do časopisu Inteligence nebo na veřejně dostupný News in Science. Patrné to je také z grafu zveřejněném v Science vol. 316, No: 5832.
K další Vaší připomínce - jestli má hodnota IQ vypovídací charakter nebo ne, to si netroufám komentovat. V tomto směru důvěřuji autorům studie: Petter Kristensen a Tor Bjerkedal ale především oponentům vědeckých časopisů „Intelligence“ a „Science“. S touto kritikou budete muset na ně.
Pokud hovoříte o rozdílných závěrech, dost dobře netuším, co máte na mysli. Prvorození prostě mají v průměru vyšší inteligenci. Tak to prostě je! Bez ohledu na to, co za touto skutečností stojí. V článku dost jasně říkám jak tento fakt Kristensen vysvětluje.
všeobecný g faktor
Igor Tureček,2007-06-27 20:15:20
je jenom nálepka, stručné označení. Jakýsi Spearman se domníval, že inteligence je \\"G\\"lobální. Odtud ono g. William Stern a Eduard Claparede na začátku diskuse o inteligenci zdůrazňovali, že na inteligenci je schopnost řešit nové úlohy a zvládat nové problémy rozhodující. Američan Edward Thorndike zdůrazňoval, že podstatná je schopnost se učit a uplatnit nabyté zkušenosti. Kromě tohoto protikladu je ještě jeden, totiž zda inteligence je nějaká všeobecná schopnost nebo zda je to speciálně vytvořená schopnost. Rozhodující je situace, které při posuzování inteligence musí být nová. To znamená, že inteligentní chování není zděděné, ani naučené chování. V tomto smyslu odlišil Karel Bühler inteligenci od instinktu a drezůry. Nechtějte ale ode mně, abych tady líčil celou historii výzkumu inteligence.
Příklad inteligentního chování psa. Byl jsem osobně svědkem jak pes najednou začal hlavou strkat do pelestě postele, na kterou jsem odhodil svoje zavazadlo. Jeho chování jsem nechápal. Jeho majiteli mi vysvětlil, že ta postel je místem toho psa, že jsem mu je zabral a že chce, aby se to zavazadlo sundalo. Ten pes si to vymyslel sám. Prostě si vymyslel, jak lidem sdělovat významy. Bágle se sundala a pes si na postel vyskočil. To bylo absolutně symbolické jednání a velmi inteligentní. Ten pes totiž také vubec neštěkal!!!!!! A dobrmani zaštěkat umí jen co je pravda. Kór, když se jim něco nelíbí nebo když něco chtějí. Velmi mě to tehdá překvapilo. Asi jenom proto, že jsme žádného psa nikdy neměl. Ten pes v té rodině vyrostl, nechodil na žádný výcvik a není učen žádným kouskům. Na prvním místě je to mazel rodiny, rád bere lidi na procházky a ve zbytku doby hlídá dům, když jsou jeho majitelé v práci.
Uééé
Richard,2007-06-26 16:45:34
>>Podle norských vědců mají provorození synové významně vyšší IQ. Tím lze vysvětlit, proč historicky měli vždy vyšší společenský status.<<
Šmárjá józef, to jim staří židi dávali IQ testy?
Dost těžko by mohl vládu nad klanem, statkem, říší apod. přebírat nejmladší syn... V mnoha případech byl třebas ještě batole... A pravidla dědické posloupnosti byly nutné, jinak by se majetek buď rozdrobil, nebo by se o něj rodina pobila....
A když musel být určen jeden dědic, tak to dost těžko mohl být někdo jiný, než ten, který byl nejstarší a už nejdéle pomáhal otci s vládou...
Pravidlo prorozenectví souvisí pouze a výhradně s potřebou mít jediného dědice. Navíc je historicky druhotné, dříve často moc přecházela na bratry či jiné členz rodu, v Čechách prvorozenectví zavedl prakticky až Přemysl Otakar I.
P.S. Muž se železnou maskou je spíše literární, než historický příběh
Ludvík XIV a "muž se železnou maskou"
Jan Šimůnek,2007-06-26 17:04:04
Byť to bylo mnohokrát literárně (a v poslední době i filmově) zpracováno, nejedná se o fikci, ale o historickou událost.
Spekulace o dvojčeti Ludvíka XIV jsou ale mimo mísu, porod královny (navíc potenciálního budoucího panovníka) byl společenská událost, při níž byly přítomny desítky lidí od dvorních dam utěšujících královnu, až po feudální špičky, zvědavé na svého budoucího pána (tyto věci se dají dohledat např. v dobové memoárové literatuře). To, že není vše u konce vypuzením prvního dítěte, a že se děje ještě něco dalšího, by nezůstalo utajeno.
Zajímavá je spekulace L. Součka, že "mužem se železnou maskou" byl sám Ludvík XIV, jehož místo zaujal jemu velice podobný polobratr. Dokládá to prudkým zlomem v "chorobopisu" panovníka, jehož první část odpovídá skleníkově vychovávanému princátku a druhá (po objevení se "muže v železné masce" - ve skutečnosti byla hedvábná, to železo vniklo až omylem Voltaira) odpovídá podstatně drsnější a odolnější osobě. I náhlým úmrtím několika osob, které mohly záměnu prohlédnout. Sám autor ovšem k tomu uvádí (Otazníky nad hroby), že tomu věří "tak na půl".
Toť otázka!
josef pazdera,2007-06-26 17:17:44
Pane Richarde, nevím, jestli Židé (doporučuji psát s velkým "ž")dávali svým vůdcům IQ testy, ale rozhodně nechtěli mít ve vedení méně inteligentní osoby. Taková uskupení by totiž z důvodu prosté evoluce na to brzo dojela. Vzhledem k tomu, že ženy tehdy toho moc o antikoncepci nevěděly, lze předpokládat, že při předávání vlády nad klanem mohli připadat v úvahu bratři, mezi nimiž byl věkový rozdíl jeden rok. Váš arguent batolete moc nesedí. Máte pravdu, že šlo o to nedělit majetek, ale kloním se k názoru Kristensena, že pokud se majetek převede na osobu inteligentnější, má takové uskupení větší šanci obstát v konkurenci, než když se tento fakt pomine. Když to přeženu, tak hloupému je i majetek na nic a takové společenství přijde cugrunt. Celé to ale je tak trochu hádání o to, co bylo dříve - slepice nebo vejce. V případě Kristensena jde o to, že přikládá velký význam právě tomu IQ. To, že prvorození mají vyšší IQ se Vám, Richarde, asi těžko podaří zpochybnit.
A k té výtce "železné masky" - jasně, že muž se železnou maskou je spíše literární, než historický příběh - nic proti! Ale tento příběh přesně odráží tehdejší mínění společnosti a možná i její praktiky. Proto, podle mne, nebylo naškodu jej zmínit. Pokud Vám tam vadí, tak se omlouvám.
IQ testy jim asi nedávali
Pavel,2007-06-27 07:28:28
ale inteligence se snad pozná i jinak (hlavně jinak) než podle IQ testů. A oni ti naši předci uměli dobře pozorovat, co se kolem děje, co kdo umí, a tak mohli zjistit, že prvorozený je většinou uspěšnější.
Příklad z jiného soudku, ale také ukazuje na pozorovací schopnosti našich předků. V jednom přírodním národě (bohužel si už nepamatuji, který přesně to je) jsou jména dětí striktně odvozena od jmen rodičů, a ženich a nevěsta se dávají dohromady podle jména. Antropoogové nad tím napřed kroutili hlavou, ale když to dostali do ruky genetici, tak přišli na to, že to je velice účinný systém pravidel, jak v malé populaci zabránit degeneraci. A oni ti domoriodci taky zádné testy DNA nedělali, jen si všimli, že některé děti jsou jaksi jednodušší, a všimli si, kdy k tomu dochází...
No
richard,2007-06-27 12:19:20
No, ja si nemohu pomoci, proste me to prijde jako az moc premysleni najednou. A ve vede se radsi moc nemysli, aby nedopadla jako filozofie, jak pravil tusim Wiener...:)
Muzeme se shodnout na vyssi inteligenci prvorozenych.
Pak ale nastava otazka, zda je ten statisticky rozdil nekolika bodu tak vyznamny, aby ovlivnil rozhodovani, muzeme dale uvazovat, zda je vubec vyznamny, nebot kvalita rozhodovani s IQ vubec nemusi souviset, jak vidime z realneho zivota.
Dale si musime uvedomit, ze uz odmalicka byl i ve feudalnich i v selskych rodinach prvorozeny systematicky pripravovan pro naslednictvi, tak jako tak mel vzdy vice zkusenosti a i nformaci, takze nejaky IQ rozdil v tom vlastne zanikal
A muzeme si predstavit opacnou situaci, kdy by chytrejsi byl pravidelne mladsi syn. Jak by bylo problematicke cinit ho dedicem, ve spolecnosti, ktera uctivala stari a zkusenosti. Jak by se asi starsi branil, ze on, ktery mladsiho vzdy vsechno ucil, ma byt ted odstrcen. A predevsim by naslednictvi mladsiho neslo zavest jako systematicke pravidlo, nebot rodin s mladsim synem batoletem by bylo prilis. A pokud by v jednom pripade batole nededilo, v dalsich by se starsi ptal, "proc mam byt odstrcen ja, kdyz bratranec ne? pojdte rytiri, zabijeme toho spratka i jeho nevdecnyho fotra!" Vyhoda pravidla prvorozenectvi byla, ze bylo nejjednodussi a nejmene napadnutelne.
Proto bych byl velmi opatrny, pokud bychom jedinou namerenou veliocinou chteli primarne vysvetlit jednu z nejdulezitejsich instituci predku
Muz se zeleznou maskou, no to ja jen pro presnost:)
Zide
Richard,2007-06-27 12:25:46
No, Zid, Cech, American, ale zid, muslim, krestan, tak nevim, asi podle toho z jakeho hlediska ho v danou chvili definujeme, pravda, v dane situaci sedlo spise Zid.
Richarde
Lenka,2007-06-27 13:00:56
Richarde, jsi zase vedle. Píšeš: " A muzeme si predstavit opacnou situaci, kdy by chytrejsi byl pravidelne mladsi syn. Jak by bylo problematicke cinit ho dedicem..."
Vubec by to nebylo problematické. Evoluce by to vyřešila snadno. Komunity, ktere by lpely na dosazovani starsich hloupejsich synu by proste zanikly. A stacilo by k tomu nekolik generaci.
lenko
Richard,2007-06-27 13:47:09
vy nechapete, ze jde o otazku miry. Ten intelektualni rozdil bude jen v nejvyjimecnejsich pripadech takovy, aby stalo za to riskovat rozvrat, a aby prevysil dalsi faktory.
Evoluce by nepomohla. Starsi odstrceny syn by byl takovym rozvratnym elementem, ze by takove komunity byly vyrazne znevyhodneny.
A vezmeme si historicky priklad. Ptolemaios I. v Egypte narusil princip prvorozenosti, nejstarsiho syna vydedil. Jeho druhorozeny byl nesmirne nadany, presto rise uz nikdy nenasla v nastupnictvi stabilitu, vrazda ponovnika stihala vrazdu, coz bylo hlavnim duvodem, proc padl do chrtanu nejdrive Seleukovcum, pote Rimanum. Naopak, habsbursky stat se ukazal nesmirne stabilnim, prave proto, ze uprednostnoval prvorozence (a to byli u Habsburku pravidelne z deti nejblbejsi)
poznamecka
vlada,2007-06-27 16:45:07
Lenka pise, ze "komunity, ktere by lpely na dosazovani starsich hloupejsich synu by proste zanikly. A pry by k tomu stacilo nekolik generaci". Tvrzeni je to bohuzel liche. Status prvorozeneho platil vesmes univerzalne. I kdyby tedy byl pravidelne chytrejsi mladsi syn, byla by to sice nevyhoda, ale evolucne vicemene neskodna, vzhledem k tomu, ze to tak delali vsichni (=nemeli by s kym prohrat).
Otazkou je, zda, jak pise J. Pazdera, jsou prvorozeni preferovani proto, ze jsou chytrejsi (zalozeno na zaklade jednorazoveho IQ testu u norskych vojaku ), a nebo, jak se domniva Richard, ze jsou prvorozeni jako dedici nejsnaze identifikovatelni a "ustanovitelni" (coz je fakt, bez ohledu na to kdo je chytrejsi). Je-li otazka polozena takto, odpoved se zda byt intuitivni, ale kdo vi…
Vyssi IQ
Artur Filipiak,2007-06-26 15:47:38
Jestlipak vyssi IQ neni dano tim, ze (a) starsi sourozenec po teto zemi chodi dele a mel by byt chytrejsi (b) od starsiho sourozence je vyzadovana vetsi samostatnost, zatimco mladsi sourozenec ma ke vsemu vyslapanou cesticku a vetsinou nasleduje prikladu toho starsiho - pak je zrejme, ze slovo "prvorozeny" by melo byt v teto souvislosti brano z jistym nadhledem. Podle mne spousta vyvozenych dusledku, ktere tento clanek zminuje, je prinejmensim ponekud divoka.
Testy IQ
josef pazdera,2007-06-26 15:59:35
Testy inteligence se provádí pro určité věkové kategorie. Také v případě Norů šlo o jednotný věk. Arguent, že by to mohlo být tím, že chodí po zemi déle a proto jsou chytřejší, s tím nesouvisí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
