Šimpanzi neznají altruismus. K tomuto závěru došla v roce 2005 antropoložka Joan Silková z University of California v Los Angeles a dala to ve známost na stránkách Nature. Testovala šimpanze v situaci, kdy mohli získat potravu jen sami pro sebe a nebo pro sebe a ještě pro další šimpanze. Šimpanzům to bylo celkem jedno, jestli druzí něco dostanou nebo ne. Hlavně že se nadlábli sami.
O rok později ale přistihli vědci z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii šimpanze, jak podal ošetřovali spadlou tužku. Byla to akce, kterou šimpanz pomohl druhému a sám z ní žádný bezprostřední zisk neměl. Zpráva o tomto chování vyšla v Science a nastolila otázku, zda šimpanzi nejsou nezištnější, než si myslíme.
Tým Felixe Warnekena z lipského Planckova ústavu proto provedl zcela cílený experiment. Zavřeli šimpanze za dveře, které lidoop nemohl sám otevřít. Šimpanz ale věděl, že za dveřmi je banán, a tak za ně dobýval.
Jiný šimpanz neviděl banán, ale viděl „kolegu“ marně se potýkajícího s dveřmi. Tento šimpanz měl možnost dveře otevřít. Kdyby měla pravdu Joan Silková, tak by se s otvíráním dveří nepřetrhl. Ale pokusní šimpanzi otevřeli dveře v 80% případů. Jsou tedy schopni nezištného jednání.
Silková není výsledky lipských vědců úplně přesvědčená. Zajímá ji, jak byli šimpanzi vychováni po odchytu v přírodě a zda nemohl svou roli sehrát i věk. Silková používala k pokusům starší šimpanze, lipský tým má velmi mladá zvířata. Silková se domnívá, že mladá zvířata mohou pomáhat nezištně druhým z „mladické naivity“ a s postupujícím věkem se mohou začít chovat „racionálněji“. Že by i šimpanzům „umíraly ideály“?
Pokud chcete vidět šimpanze při altruismu na vlastní oči, doporučujeme např. video na PLoS Biology
Pramen: PLoS Biology
Chemický zásobník se železem by mohl snadno skladovat vodík na zimu
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2024)
Sledování mrtvých těl urychluje stárnutí. Přinejmenším u octomilek
Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2023)
Sebe a své blízké léčí lékaři jinak
Autor: Josef Pazdera (26.12.2022)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty
Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl
Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
Diskuze:
Král Kojot
Pepa z depa,2007-07-05 01:53:25
Rád se dovzdělám, ale ne pouze jednostranně. Einstein, Landau,Cantor,Leonardo da Vinci, madam Curie aj jsou duševně blízcí podle Vás-komu? Zejména ne moji vlastní ženu nechci dávat duševně na úroveň zvířat, raději zachovám nesmyslnou středověkou dichotomii. Vrozené instinkty živočichů se během staletí příliš neměnily, nebo ano a v čem a u všech jedinců daného druhu? Zejména učením získávají zvířata (a lidé) schopnost přežít a hodně záleží na tom,od koho se učí. I šimpanzi se od sebe liší svými schopnostmi, nejsou na stejné úrovni. Klidně mi vynadejte, neduste to v sobě, ať Vás to neklepne,snad Vám to nevymažou. O chování a schopnostech zvířat se ví velmi dávno,celá tisíciletí,zkušenosti byly předávány ústně a mnohem později byla napsána řada knih ještě před novodobými chválenými výzkumy. Celkem překvapující a dobré postřehy z naší přírody měl třeba Jan Vrba, i když to nebyl vědec ověnčený tituly před i za jménem.
Atavismus z dětství
Pepa z depa,2007-07-01 17:33:58
Stále jsmé díky pohádkám( kde hmyz,zvířata,ptáci-včelka Mája, Ferda Mravenec,Broučci,Liška Bystrouška, Krteček,...-mluví,žijí,jednají a chovají se jako lidé)přesvědčeni, že tomu tak skutečně je. Učili nás,že práce polidštila opici(B. Engels).Je tomu tak i ve skutečnosti? Každý z těchto tvorů žije podle předem daných instinktů, je schopen se učit jeden od druhého a většinou své nabyté nové schopnosti nezabudovává do genů pro následující generace. Jaksi nedoufám, že se naučí zvířata sama přemýšlet(nebo že to dělají). Ani nevěřím,že budeme v blízké budoucnosti s nimi na úrovni komunikovat(že nám třeba včely vysvětlí princip svého života a stavbu voskových buněk, mravenci organizaci práce v mraveništi,ptáci a zvířata princip migrace,atd). Skutečně přemýšlet dokáže jenom člověk a také to využívá(a dokonale i zneužívá). Cvičí delfíny proti lodím, psy proti tankům, vyvíjí nové technologie("Co je v taškách vědců-je děsivé", řekl před řádkou let Nikita Sergejevič Chruščov).
...
Král Kojot,2007-07-04 22:57:18
Raděli polknu tu řadu nadávek která mě právě na Váš účet napadla a budu mluvit věcně. Žádný tvor "své nabyté nové schopnosti nezabudovává do genů". To si myslel akorát kdysi dávno Lamarck a toho vzal čert před skoro 200 lety. Myslím že už vám to už kdysi kdosi vysvětloval a ne jednou.
Za další: pokročilé duševní schopnosti (nejen) šimpanzů jsou námětem celé řady poměrně hodně dobrých studií. To že Vy si něco myslíte, nebo nemyslíte a nemáte po ruce jediný argument tady patrně nikoho nezajímá.
Jakási středověkká dichotomie, oddělující člověka od ostatních zvířat, se ve světle dnešního poznání živé přírody jeví jako totální nesmysl.
Myslím, že byste udělal lépe, kdybyste se nejprve poněkud dovzdělal a teprve potom nás zde obšťastňoval svými názory.
skutečně?
tomáš Krásenský,2007-06-27 23:33:35
... je to tak jednoduché, že žádný skutečný altruizmus není? vše je jen více méně šikovně skrytá zištnost, byť třeba investovaná do daleké budoucnosti?
Děti to dělají taky
Jirka Š. Svejkovský,2007-06-27 14:11:13
"Kdyby měla pravdu Joan Silková, tak by se s otvíráním dveří nepřetrhl."
To dělají děti taky. Když se někdo někam dobývá, chtějí tam být taky, protože se tam asi děje něco zajímavýho. Vnímají zvýšený zájem to dotyčného o dveře, asi ví něco, co my nevíme. Opice jsou zvědavý, no ... jako opice. Nejsem si jistý, že tímto jednoduchým pokusem vyvrátili původní teorii.
koukněte na video
jarda petr,2007-06-28 04:12:28
Koukněte se na video. Já myslím, že uspořádání pokusu vaší teorii neodpovídá. Šimpanz otevírá druhému šimpanzovi dveře, kterými sám projít nemůže, protože je v jiné kleci. Dveře otvírá na dálku.
Video
Jirka Š. Svejkovský,2007-06-28 07:26:07
OK, video jsem přehlídl. Nemůže to být jenom "šipka" v rámci společenského postavení; nepředvádí se jenom, že umí otevřít dveře, atd... Jeden pokus zvlášť se zvířaty bych za vyvrácní nějaké teorie nepovažoval. Je ale možné, že oficiální materiál obsahuje podstatně podrobější materiál ane tento "výcuc".
originál
jarda petr,2007-06-28 13:22:58
Originál je vám na PLoS Biology rovněž k dispozici. Je to open access a stačí kliknout na link na konci článku. "Výcuc" pořizujeme pro ty, kterým stačí fakticvká informace. U fajnšmekrů počítáme s tím, že si prostudují originál a případné výtky budou adresovat přímo autorům studie.
kocour
richard,2007-06-26 12:47:19
Muj kocour se jednou snazil otevrit i mne, kyz jsem si zapomnel klice.....
Trocha divné
risperdal,2007-06-26 14:12:47
Podľa mňa je to chobotina, šimpanz mohol mať X dôvodov, prečo mohol otvoriť kolegovi dvere a tie dôvody mohli byť len v jeho hlave....
Možno nechcel byť sám, chcel spoznať iného šimpána, čokoľvek.
A keď ideme do hĺbky, tak nezištné konanie ani neexistuje.
A co lidi?
Bikkhu,2007-06-26 14:52:06
Pokud vím, tak to, že já někomu pomůžu ale on se na mě vykašle když by mohl pomoct mě naštve každého. Kde je potom lidský altruismus?
Re: risperdal
ZEPHIR,2007-06-26 17:07:23
Taky si myslim. Ten šimpanz mohl otevírat stejně dobře dveře i pro sebe, třeba proto, že z předchozích pokusů věděl, že se tak dostane k banánu.
Je známo, že šimpanzi uměj bejt velmi úslužný, když si to potřebujou u druhýho vyžehlit, např. pod vědomím viny za prohřešek nabízej sex a sotva v takovým případě bude možný dokázat, že nejde o altruismus, když neznáme všechny souvislosti.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
